 Nosná raketa Sojuz-2.1a s nákladní kosmickou lodí Progress MS-06 byla na kosmodromu Bajkonur v časných ranních hodinách vyvezena z montážní haly nosných raket a převezena na startovní komplex číslo 31. Po ustavení rakety do vertikální polohy byly zahájeny práce prvního startovního dne. Vypuštění je naplánováno na 14. června v 09:20:13 UT; před spuštěním tankování nádrží rakety komponenty paliva proběhne 14. června ráno zasedání Státní komise, která potvrdí připravenost rakety a pozemního zařízení k zajištění vzletu. |
 Americká kosmická agentura NASA získala podporu od poradního orgánu ASAP (Aerospace Safety Advisory Panel) pro projekt DSG (Deep Sapce Gateway), který zahrnuje několik pilotovaných misí mimo oběžnou dráhu Země a stavbu vlastní základny DSG v oblasti Měsíce. Pilotované mise se uskuteční s pomocí nosiče SPS (Space Launch System) v průběhu dvacátých let a nejdelší z misí bude 42 dny. Cílem projektu je připravit astronauty a technologie pro cestu na Mars začátkem třicátých let. |
| V montážní hale nosných raket na kosmodromu Bajkonur byla spojena nosná raketa Sojuz-2.1a s hlavicovou částí s nákladní kosmickou lodí Progress MS-06. Poté proběhlo zasedání Státní komise, která schválila vývoz kompletní nosné rakety na startovní plošinu. Převoz rakety bude zahájen v neděli (11.6.) v časných ranních hodinách. Vypuštění je naplánováno na středu 14. června v 09:20 UT. Progress MS-06 poveze a Mezinárodní kosmickou stanici kromě obvyklého nákladu také tři nanodružice: Tanjuša-JuGZU, Sfera-53 a TNS-O No. 2. |
 Indická družice GSAT-19 se dalšími dvěma korekčními manévry dostala na předběžnou stacionární dráhu. Při třetím manévru zahájeném 9. června v 04:25 UT pracoval motor družice LAM 3469 vteřin a při čtvrtém, zahájeném 10. června v 02:29 UT, pracoval 488 vteřin. Během dopoledne soboty 10. června byly úspěšně rozevřeny panely slunečních baterií a později (ve 13:17 UT) byly vyklopeny obě parabolické antény. |
 Zástupce vedoucího CNSA (China National Space Administration) Wu Yanhua řekl, že Čína vyvíjí marsovskou sondu a plánuje ji vypustit kolem roku 2020. Sonda bude dalším čínským příspěvkem k výzkumu kosmických těles; ještě v letošním roce by měla jiná čínská lunární sonda - Chang'e-5 - dopravit na Zemi vzorky měsíčního regolitu. Sonda má přistát v oblasti Mons Rumker na severozápadě přivrácené strany Měsíce. |
 V blízkosti Země prolétá planetka 2017 KF3, odhadovaná velikost je mezi 23 a 71 metrem, maximální přiblížení ve 22:43 UT na vzdálenost 0,03313 AU (12,88 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 17. května 2017 - Pan-STARRS 1, Haleakala. |
| Pohled do minulosti (11. června): 1997 02:00 - ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135P; dostup 54 km 1987 14:00 - z LC47 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km 1977 23:15 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km 1977 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 78 km 1957 19:37 - z LC14 Cape Canaveral odstartovala balistická raketa Atlas A, po selhání prvního stupně dostup 3 km 1867 - nar. Charles Paul Fabry (†11.12.1945), francouzský fyzik, dokázal Dopplerův princip v laboratorních podmínkách |
Žádné komentáře:
Okomentovat