Neděle - 30. 7. 2017


Firmy SpaceX a Iridium Communications plánují na 30. září vypuštění třetí várky družic Iridium NEXT a další v průběhu listopadu; při obou startech bude první stupeň přistávat na prám v oceánu. Družice budou vypuštěny nosnou raketou Falcon 9 ze startovního komplexu 4E na Vandenberg AFB. Při letu 30. září bude všech deset družic navedeno do jedné orbitální roviny (při předchozím letu byly družice navedeny do různých orbitálních rovin). SpaceX má podle platné smlouvy dopravit do poloviny roku 2018 na oběžnou dráhu 75 družic NEXT Iridium.

Vstupem evropského kosmonauta Poala Nespoliho na palubu Mezinárodní kosmické stanice v pátek 28. července ve 23:57 UT byla zahájena mise VITA. Název mise VITA navrhla Italská kosmická agentura a znamená Vitalita, Inovace, Technologie a Schopnosti (Vitality, Innovation, Technology and Ability). Nespoli má v rámci mise VITA naplánovány experimenty pro celou dobu pětiměsíčního pobytu na ISS.

V prostorách bývalého vojenského letiště ve městě Pila (Velkopolské vojvodství) zahájila provoz laboratoř Lunares, která byla vybudována za pomoci Evropské kosmické agentury. V objektech laboratoře budou simulovány podmínky v budoucích lunárních a marsovských bázích a výzkum se zaměří na chování lidí při dlouhodobé izolaci. První šestičlenná skupina zahájí svůj dvoutýdenní pobyt v pondělí 31. července a bude plně odříznuta od okolního světa. Další projekty jsou připravovány na září a říjen.

Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin v sobotu (29.7.) řekl, že Rusko bude pokračovat v dodávkách raketových motorů do Spojených států. USA mají zájem o pokračování spolupráce i v jiných oblastech kosmického výzkumu a nepřerušují kontakty. Rogozin dále uvedl, že přestože americký Kongres zakázal používání ruských raketových motorů RD-180 po roce 2019, objednala United Launch Alliance u NPO Energomaš ještě 20 motorů RD-180 s termínem dodání do roku 2020.

Šéf Roskosmosu Igor Komarov řekl na TV kanálu Rossija 24, že plovoucí kosmodrom Sea Launch bude modernizován pro použití nosných raket střední třídy Sojuz-5. Sojuz-5 bude schopen dopravit na nízkou oběžnou dráhu užitečné zatížení o hmotnosti do 17 tun a s urychlovacím blokem až 2,5 tuny na geostacionární dráhu. Raketa by měla být uvedena do provozu nejpozději do roku 2022 a bude využívána i v ruském pilotovaném programu.

Čína vyvíjí novou generaci atomových hodin, které budou využívány v družicích navigačního systému Beidou. Podle vedoucího projektu Wang Nuanranga z China Aerospace Science and Technology Corporation (CASTC) jsou tyto hodiny jedním z nejpřesnějších zařízení pro měření času založeném na pohybu atomů. Vyvíjené hodiny mohou být používány nejen v družicích typu Beidou, ale i v kosmických objektech pro výzkum vzdáleného vesmíru.

Na Tibetské náhorní plošině v Qinghai byla vybudována základna, která bude simulovat povrch Marsu pro testování marsovských sond. Místo je geologickými a geomorfologickými podmínkami v mnoha ohledech podobné podmínkám na Marsu. Gou Lijun z Národní astronomické observatoře řekl, že hlavním úkolem této základny je poskytnout prostor pro zkoušky čínského přistávacího modulu a roveru, jež se mají vypravit k Marsu v roce 2020.

Pohled do minulosti (30. července):
1987 16:45 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 75 km
1977 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa MR-UR-100; dostup asi 1000 km
1977 23:15 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 77 km
1977 21:59 - ze základny Poker Flat byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1977 18:15 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1977 14:15 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1977 00:00 - ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
1967 00:30 - ze základny Eglin odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (OB6.03); dostup 100 km
1957 18:10 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (AM6.32); po poruše dostup 25 km
1947 00:55 - ze základny White Sands byla odpálena balistická raketa V-2; dostup 161,1 km
1907 - nar. Bernhardt L. Dorman (†27.3.1999), americký inženýr; 1943-72 pracoval v Key Aerojet, od 1960 v NASA

Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat