 Agentura NASA zpracovala studii, která naznačuje, že pokud by se naše Země pohybovala po stejné dráze jako exoplaneta Proxima bolem hvězdy Proxima Centauri (nejbližšího souseda Slunce), neudržela by svoji atmosféru. Atmosféra je pro život, tak jak jej známe, nezbytná. Hvězda Proxima Centauri vyzařuje extrémně silné ultrafialové záření, které ionizuje atmosférické plyny a tvoří elektricky nabité částice, jež mají dostatek energie, aby opustily gravitaci planety. Otázkou je, jak velká část atmosféry tak bude ztracena a jak rychle tento proces probíhá. |
 Satelitní operátor AsiaSat se sídlem v Hongkongu oznámila, že telekomunikační družice AsiaSat 9 bude vypuštěna z kosmodromu Bajkonur nosnou raketou Proton-M s urychlovacím blokem Briz-M. Vypuštění je naplánováno na 28. září v 18:50 UT. Družice AsiaSat 9, která nese 28 transpondérů pro pásmo C a 32 transpondéry pro pásmo Ku, nahradí na pozici nad 122° v.d. družici AsiaSat 4. |
| Zakladatel a generální ředitel společnosti SpaceX Elon Musk řekl, že nosná raketa Falcon Heavy poprvé odstartuje letos v listopadu. Přesnější datum ani užitečné zatížení nebylo uvedeno. Raketa pravděpodobně odstartuje ze startovního komplexu 39A v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Nosná raketa vychází z rakety Falcon 9, který je doplněn dvěma pomocnými startovními stupni; raketa je 70 metrů vysoká a je schopná dopravit na nízkou oběžnou dráhu až 54 tun. Letos v březnu Musk uvedl, že první Falcon Heavy použije dva již jednou letěné první stupně. |
 Generální ředitel britské společnosti Orbital Access Stuart McIntyre uvedl, že firma vybuduje na Maltě své ústředí pro Evropu. McIntyre dále uvedl, že k rozhodnutí dospělo vedení firmy po zváženou dvou okolností - poloha Malty (v místě Luqa by měla být vybudována nová základna) a Brexit (většina financování pochází z evropského programu Horizont 2020). Společnost Orbital Access byla založena v roce 2015 s hlavním cílem vyvinout technologii, jejímž "prvním stupněm" je běžné letadlo, pro vypouštění malých umělých družic na nízkou oběžnou dráhu. |
 První start rakety MOMO TF1 postavené soukromou společností Interstellar Technologies skončil neúspěchem. Raketa měla podle plánu vystoupit do výšky kolem 100 km, ale asi 80#nbsp;s po vzletu přestala docházet telemetrie o stavu motoru a motor rakety byl nouzově zastaven. Raketa dopadla do Tichého oceánu asi 8 km od pobřeží severního ostrova Hokkaidó. O pokusu informovala na twitteru firma Interstellar Technologies. |
| Pohled do minulosti (31. července): 1997 22:49 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km 1987 - z kosmodromu Pleseck byla odpálena balistická raketa Topol; dostup asi 1000 km 1987 18:00 - z ponorky SSBN 631 ponořené u Cape Canaveral byla odpálena raketa Poseidon C3; dostup asi 500 km 1987 11:30 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 82 km 1987 03:53 - z Wallops Island odstartovala sondážní raketa Black Brant 9 (NASA 36.13UE); dostup asi 300 km 1977 23:15 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 79 km 1977 21:20 - ze základny Poker Flat byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km 1977 18:59 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km 1977 14:33 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km 1967 16:45 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Ciklon vypuštěna družice Kosmos 170 1967 15:18 - z ponorky SSBN 659 ponořené u Cape Canaveral byla odpálena raketa Polaris A3; dostup asi 1000 km 1967 00:58 - ze základny Kiruna odstartovala sondážní raketa Centaure 2B (ESRO C32/1); dostup 127 km 1967 00:31 - ze základny Kiruna odstartovala sondážní raketa Centaure 2B (ESRO C20/1); dostup 133 km |
Žádné komentáře:
Okomentovat