Pátek - 4. 1. 2019



Analýza dat ze sondy New Horizons prokázala, že kolem objektu Ultima Thule neobíhá žádné těleso s průměrem větším než jedna míle, že u objektu není žádná atmosféra a že obě části tělesa obíhají kolem společného těžiště. Přenos dat z New Horizons bude zhruba na týden přerušen, protože spojnici sonda - Země bude procházet v blízkosti Slunce. Přenos dat bude obnoven 10. ledna a zahájí se tím 20měsíční stahování zbývajících vědeckých dat.


Sonda InSight uvolnila kabel TSB (Tether Storage Box), který zajišťuje napájení přístrojů a přenos dat, spojující přistávací modul s aparaturou SEIS (Seismic Experiment for Interior Structures). TSB nyní leží volně na marsovském povrchu, což je předpokladem ke správnému fungování seismometru. Následovat bude překrytí aparatury SEIS krytem WTS (Wind and Thermal Shield), jenž zabezpečí ochranu citlivého přístroje před vlivem větru a poskytne tepelnou ochranu; následovat bude uvedení seismometru do provozu.


Na Cape Canaveral na Floridě provedla společnost SpaceX včera (3.1) krátce po 12:00 UT vývoz nosné rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon z hangáru společnosti na startovní rampu 39A. Začala tak série zkoušek před prvním orbitálním testem nové kosmické lodě. Plány SpaceX předpokládají, že první bezpilotní let Crew Dragonu se uskuteční během ledna (prozatím je stanoven termín 18. ledna v 01:00 UT, ale neoficiální zdroje uvádějí posun termínu na konec ledna). Pokud proběhne bezpilotní let bez závad, mohl by se první pilotovaný let Crew Dragonu uskutečnit před polovinou letošního roku.


Předseda Indické kosmické agentury (ISRO) Kailasavadivoo Sivan řekl během projevu k Novému roku v Bengaluru, že Indie plánuje na letošní rok celkem 32 kosmických misí, což umožní i druhá hala pro montáž nosných raket, která byla nedávno dokončena. Starty indických nosných raket letos zahájí koncem ledna druhá indická lunární mise Chandrayaan-2, jejímž úkolem bude přistát na Měsíci a vysadit na jeho povrch malý rover. ISRO bude v letošním roce rovněž pokračovat v již započaté přípravě svého prvního pilotovaného letu do vesmíru, který by se měl uskutečnit v roce 2021 nebo 2022.


V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2004 XP14, odhadovaná velikost je mezi 250 a 780 metry, maximální přiblížení v 03:51 UT na vzdálenost 0,07317 AU (28,45 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 10. prosince 2004 - Lincoln Laboratory ETS, New Mexico;
2018 YP2, odhadovaná velikost je mezi 14 a 45 metry, maximální přiblížení v 08:49 UT na vzdálenost 0,03595 AU (13,98 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 31. prosince 2018 - Mt. Lemmon Survey;
2019 AB, odhadovaná velikost je mezi 9 a 30 metry, maximální přiblížení v 10:26 UT na vzdálenost 0,00365 AU (1,42 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 1. ledna 2019 - Pan-STARRS 1, Haleakala.


Pohled do minulosti (4. ledna):
1989 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup 70 km
1989 15:14 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 71 km
1989 15:05 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 79 km
1989 15:00 - z LC47 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1989 14:07 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 83 km
1989 10:30 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 62 km
1989 08:10 - z plavidla Bugajev odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 60 km
1989 06:38 - ze stanice Sainshand byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 82 km
1979 21:52 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1969 05:00 - ze základny Kagoshima byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135-039; dostup 59 km
1969 02:00 - ze základny Kagoshima byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135-038; dostup 57 km
1909 - narodil se Anatolij Aleksejevič Tolstov (†1996), sovětský konstruktér kapalinových raketových motorů


Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat