Pátek - 11. 1. 2019



Ze startovního komplexu SLC-4E základny Vandenberg AFB odstartovala v 15:31:33 UT (7:31 hod. místního času) nosná raketa Falcon 9 s desíti komunikačními družicemi Iridium NEXT (mise Iridium-8). Poslední z deseti družic se od horního stupně oddělila asi 1:11 hod. po vzletu. Mezitím asi osm minut po startu přistál první stupeň číslo B1049.2 (při prvním letu vynášel 10.8.2018 družici Telstar 18V) na plošinu Just Read the Instructions zakotvenou v Tichém oceánu.


Kosmická agentura NASA a společnost SpaceX potvrdily odklad bezpilotní mise k Mezinárodní kosmické stanici lodě Crew Dragon, letový test Demo-1, který proběhne z floridského kosmodromu nejdříve v únoru. Jedná se o další z řady odkladů prvního bezpilotního letu; podle původních plánu měla loď startovat už v prosinci 2016 a poslední termín startu byl 17. ledna 2019.


Generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin řekl v rozhovoru pro tiskovou agenturu RBK, že americká strana má zájem o pokračování letů jejich astronautů v kosmických lodích Sojuz. Rogozin uvedl, že dřívější prohlášení NASA, že po roce 2018 bude na Mezinárodní kosmickou stanici létat vlastními kosmickými loděmi se ukázalo předčasné. Rogozin dále řekl, že Roskosmos plánuje využívat kosmické lodě Sojuz k turistickým letům (a to nejen na Mezinárodní kosmickou stanici), což může podfinancovanému Roskosmosu přinést dodatečné finanční prostředky.


Íránský prezident Hasan Rúhání řekl, že během příštích dvou týdnů vypustí Írán dvě družice pomocí vlastních nosných raket. Prezident dodal, že země je hrdá na své rakety pro civilní i obranné účely. Už dříve íránský ministr zahraničních věcí Javad Zarif napsal na Twitteru (https://twitter.com/JZarif/status/1080872593966723072), že vypuštění íránských raket s družicemi neporušuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2231, jak uvedly Spojené státy.


China National Space Administration (CNSA) oznámila, že na lunární sondě Chang'e-4 byly zahájeny vědecké experimenty, na jejich přípravě se podílely zahraniční vědecké organizace. Do provozu byly uvedeny detektor neutronového záření (vyvinutý v Německu) a detektor neutrálních atomů umístěný na roveru Yutu-2 (vyvíjen ve Švédsku). CNSA při této misi spolupracuje také s Evropskou kosmickou agenturou a díky tomu může pro příjem dat využívat její pozemní stanice a s agenturou NASA, která poskytla data z lunární družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), která byla využita pro výběr místa přistání.


V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2018 YT2, odhadovaná velikost je mezi 17 a 54 metry, maximální přiblížení v 02:55 UT na vzdálenost 0,05337 AU (20,75 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 31. prosince 2018 - Mt. Lemmon Survey;
2019 AD3, odhadovaná velikost je mezi 12 a 38 metry, maximální přiblížení v 03:52 UT na vzdálenost 0,05640 AU (21,93 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 3. ledna 2019 - Pan-STARRS 1, Haleakala;
2019 AQ, odhadovaná velikost je mezi 43 a 140 metry, maximální přiblížení v 17:29 UT na vzdálenost 0,09523 AU (37,03 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 2. ledna 2019 - Pan-STARRS 1, Haleakala.


Pohled do minulosti (11. ledna):
1989 - zemřel Vladimir Andrejevič Vitka (*19.10.1900), ruský konstruktér; 1946-61 zástupce hl. konstruktéra OKB-456
1989 - ze stanice Sainshand byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 86 km
1989 15:09 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
1989 15:05 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 83 km
1989 14:44 - z plavidla Priliv odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 57 km
1989 11:16 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 77 km
1989 08:30 - z plavidla Bugajev odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 60 km
1989 02:02 - ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT135P-R696; dostup 55 km
1979 19:44 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1979 19:10 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1979 17:14 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Super Loki (F 223); dostup 76 km
1979 16:18 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup 59 km
1979 15:00 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 1070
1969 22:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 89 km
1969 21:45 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1969 16:30 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 92 km
1969 15:56 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 93 km
1969 10:15 - ze základny Point Barrow odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.256GM); dostup asi 100 km
1969 10:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 92 km
1969 09:45 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 94 km
1969 07:30 - ze základny Point Barrow odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.236GM); dostup asi 100 km
1969 03:51 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1949 - ze základny Wallops Island byla ke zkušebnímu letu vypuštěna raketa HVAR; dostup asi 5 km


Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat