Američtí astronauti Nick Hague a Anne McClain[ová] zahájili ve 12:01 UT výstup EVA-52 (Extravehicular Activity) a jejich úkolem je vyměnit první část baterií NiH2 za Li-ion baterie. Nové baterie byly na Mezinárodní kosmickou stanici dodány v minulém roce japonskou nákladní lodí HTV-7. Původně byl tento výstup naplánován na 20. září 2018, ale po havárii transportní lodě Sojuz byla posádka stanice pouze tříčlenné a plánovaný výstup byl zrušen a odložen. Při dnešním, prvním v letošním roce, výstupu kosmonauti splnili plánované úkoly a po 6:39 hod. se vrátili na palubu stanice. 
Z kosmodromu Centre Spatial Guayanais odstartovala v 01:50:35 UT (21.3. ve 22:50 hod. místního času) nosná raketa Vega (let VV14), která po osmi minutách dopravila na parkovací oběžnou dráhu družici Italské kosmické agentury PRISMA (Precursore Iperspettrale della Missione Applicativa) pro dálkový průzkum Země. Následovalo dvojí zapálení motoru RD-843 horního stupně AVUM, jenž dopravil družici na pracovní dráhu ve výšce 615 km se sklonem dráhy k rovníku 97,88°. Na výsledné dráze se družice PRISMA od horního stupně úspěšně oddělila (54 minuty po vzletu). Družici pro Agenzia Spaziale Italiana postavily firmy OHB Italia a Leonardo SpA. 
Spojené státy podepsaly s Brazílií dohodu o technologických zárukách, která by umožnila americkým společnostem využívat brazilský kosmodrom Alcantara, který je již několik let mimo provoz. Výhodou je, že základna leží v blízkosti rovníku, čímž by rakety vypouštěné odsud ušetřily až 30 procent paliva ve srovnání s kosmodromy na americkém území. Americké firmy projevily o základnu zájem už koncem roku 2017, kdy zástupci pěti společností (Boeing, Lockheed Martin, SpaceX, Vector a Microcom) navštívili Alcantaru a po prohlídce pouze SpaceX a Microcosm neprojevily další zájem o odpalovací komplex. Alcantara začala chátrat po srpnu 2003, kdy na startovním komplexu explodovala nosná raketa se dvěma družicemi a významně poškodila odpalovací zařízení a pozemní infrastrukturu.
Středisko NASA Goddard Space Flight Center připravuje realizaci projektu AZURE (Auroral Zone Upwelling Rocket Experiment), který by měl poskytnout data o toku částic v ionosféře (ve vrstvách E a F) důležitá k pochopení vlivu polárních září na zemskou atmosféru. Sondážní rakety, jež ponesou vědecké přístroje, budou startovat ze základen Andøya a Svalbard v Norku. Sledování polárních září pomocí sondážních raket by mělo být zahájeno 10. dubna 2019 a bude probíhat po následující dva roky.
Evropská kosmická agentura oznámila, že platforma pro příští misi ExoMars, kterou postavila ruská korporace Roskosmos, dorazila do Evropy k firmě Thales Alenia Space v Turínu ke konečné montáži a testování. Platforma, pojmenovaná Kazačok, bude osazena vědeckými přístroji a při misi ponese evropský rover "Rosalind Franklin" (pojmenovaný po britské chemičce). Když ruská platforma v roce 2020 přistane na Marsu, evropský rover z ní sjede a bude se věnovat výzkumu terénu; Kazačok bude na místě přistání studovat klima, atmosféru a záření.
Státní korporace Roskosmos dostala finanční prostředky na zahájení stavby druhého startovního komplexu na kosmodromu Vostočnyj, z něhož budou startovat nosné rakety řady Angara. Podle generálního ředitele Roskosmosu Dmitrije Rogozina to umožní zahájit zemní práce na přelomu dubna a května letošního roku. Která firma bude stavbu provádět není zatím jasné, probíhá výběrové řízení.
Po dokončení zkoušek na oběžné dráze byly dvě čínské družice pro dálkový průzkum Země - Gaofen-5 a Gaofen-6 - oficiálně uvedeny do běžného provozu. Už během testů poskytovaly obě družice přesné údaje o životním prostředí, přírodních zdrojích a přírodních pohromách. Družice Gaofen-5 byla vypuštěna v květnu 2018 a Gaofen-6 v červnu 2018. Na tiskové konferenci to uvedl Zhang Kejian, náměstek ministra průmyslu a informačních technologií. Projekt systému Gaofen, který by měl být v letošním roce dobudován, pomůže snížit závislost Číny na zahraničních satelitních datech.
V blízkosti Země prolétá planetka 2019 ET1, odhadovaná velikost je mezi 19 a 59 metry, maximální přiblížení ve 23:11 UT na vzdálenost 0,05329 AU (20,72 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 6. března 2019 - Mt. Lemmon Survey.
Pohled do minulosti (22. března):
1989 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 70 km
1989 16:01 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Nike Orion (NASA 31.74UU); dostup asi 140 km
1989 15:22 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1989 13:54 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 81 km
1989 09:46 - ze základny Sainshand byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 81 km
1979 23:53 - ze základny Chilca byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Castor (A); dostup 268 km
1979 15:30 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup 62 km
1979 11:45 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 86 km
1979 06:55 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
1979 06:00 - ze základny Poker Flat byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 48 km
1979 04:00 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1979 01:41 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 80 km
1969 - z LF21 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 2; dostup asi 1300 km
1969 12:15 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Voschod vypuštěna družice Kosmos 273
1969 02:50 - ze základny Chejsa odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 184 km
1959 00:58 - z LC18B Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Thor DM-18A (158); dostup asi 520 km
1949 17:20 - z plošiny AVM1 v Tichém oceánu odstartovala sondážní raketa Aerobee RTV-N-8 (A11); dostup 105 km
1949 06:43 - ze základny White Sands odstartovala raketa V-2 (41) s vědeckou aparaturou; dostup 133,9 km
1799 - narodil se Friedrich Wilhelm August Argelander (†17.2.1875), německý astronom
1989 16:01 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Nike Orion (NASA 31.74UU); dostup asi 140 km
1989 15:22 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1989 13:54 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 81 km
1989 09:46 - ze základny Sainshand byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 81 km
1979 23:53 - ze základny Chilca byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Castor (A); dostup 268 km
1979 15:30 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup 62 km
1979 11:45 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 86 km
1979 06:55 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
1979 06:00 - ze základny Poker Flat byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 48 km
1979 04:00 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1979 01:41 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 80 km
1969 - z LF21 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 2; dostup asi 1300 km
1969 12:15 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Voschod vypuštěna družice Kosmos 273
1969 02:50 - ze základny Chejsa odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 184 km
1959 00:58 - z LC18B Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Thor DM-18A (158); dostup asi 520 km
1949 17:20 - z plošiny AVM1 v Tichém oceánu odstartovala sondážní raketa Aerobee RTV-N-8 (A11); dostup 105 km
1949 06:43 - ze základny White Sands odstartovala raketa V-2 (41) s vědeckou aparaturou; dostup 133,9 km
1799 - narodil se Friedrich Wilhelm August Argelander (†17.2.1875), německý astronom
Žádné komentáře:
Okomentovat