Neděle - 11. října 2020




Ze základny Xichang Satellite Launch Center byla v 16:57 UT (12.10. v 0:57 hod. pekingského času) vypuštěna nosnou raketou Chgang Zheng 3B (Y63) družice Gaofen 13. Družice je určena pro optický dálkový průzkum Země a pro prevenci a zmirňování následků katastrof. Podle pozdější informace byl tento start plně úspěšný a družice byla navedena na plánovanou oběžnou dráhu, na níž se správně rozevřely panely slunečních baterií.


Na startovní rampu 31 kosmodromu Bajkonur byla v ranních hodinách místního času převezena nosná raketa Soju-2.1a s transportní kosmickou lodí Sojuz MS-17. Raketa byla vztyčena do vertikální polohy a po přiklopení montážních ramen byly zahájeny práce prvního startovního dne. Raketa má odstartovat 14. října v 05:45 UT a kosmická loď Sojuz se má k Mezinárodní kosmické stanici připojit po dvou obletech Země v 08:52 UT.


Kosmická agentura NASA oznámila, že mise čtyř astronautů v kosmické lodi Crew Dragon na Mezinárodní kosmickou stanici byla odložena. Kosmická loď měla startovat 31. října, ale podle nového plánu se let neuskuteční dříve než v polovině listopadu. Posun startu umožní společnosti SpaceX podrobně analyzovat a vyřešit problémy s motory prvního stupně nosné rakety, jenž byly příčinou nedávného neúspěšného pokusu o vypuštění navigační družice GPS.


Podmoskevské řídicí středisko letů doporučilo kosmonautu Ivanu Vagnerovi pracujícímu na Mezinárodní kosmické stanici, aby v Ruském modulu Zvezda pečlivě přelepil všechny svary lepicí páskou, což by mohlo přerušit únik vzduchu ze stanice. Únik vzduchu ze stanice byl zjištěn před několika týdny, ale teprve nedávno se podařilo přesněji určit místo úniku – mezikomora modulu Zvezda (přesné místo zůstává nezjištěno).


Ruská státní korporace Roskosmos oznámila, že do konce letošního roku bude v RKK Energija postavena maketa perspektivní kosmické lodě Orel. Maketa bude používána pro statické pozemní zkoušky. Kosmická loď Orel byl měla absolvovat první bezpilotní let v roce 2023 a lety k Měsíci by měly být zahájeny v roce 2028; kosmická loď by měla létat z kosmodromu Vostočnyj.


V blízkosti Země prolétá planetka 2020 TH1, odhadovaná velikost je 30 až 67 metrů, rychlost průletu 13,62 km/s ve 12:45 UT v minimální vzdálenosti 0,11462 AU, tj. asi 44,61 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 470,227 dne (1,29 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 7. října 2020 – Mt. Lemmon Survey.


Pohled do minulosti (11. října):

2000 - 23:17 z LC39A Cape Canaveral odstartoval k misi STS-92 (ISS 3A) raketoplán Discovery
2000 - 09:30 z kosmodromu Pleseck byla odpálena balistická raketa Topol (64536-21-444); dostup asi 1000 km
1990 - z ponorky K-140 byla k testovacímu letu odpálena raketa R-31; dostup asi 1000 km
1980 - 23:28 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-7128); dostup 65 km
1980 - 22:31 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-6197); dostup asi 81 km
1980 - 21:57 ze základny Andoya byla vypuštěna sondážní raketa Orion (NASA 30.11GU); dostup 83 km
1980 - 21:57 ze základny Andoya byla vypuštěna sondážní raketa HJ Orion (NASA 33.16GE); dostup 120 km
1980 - 20:33 ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (TY1-6196); dostup asi 69 km
1960 - ze základny Wallops Island byla k testovacímu letu vypuštěna raketa HJ Nike; dostup asi 10 km
1960 - nad Edwards AFB se uskutečnil zkušební let 1-A-26 raketoplánu X-15; max. výška 14 km
1960 - 21:53 z 75-2-8 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Thor DM-18A (186); dostup asi 520 km
1960 - 20:33 z LC1-1 Point Arguello startovala nosná raketa Atlas Agena A s družicí SAMOS E-1; raketa havarovala
1960 - 19:15 z LC13 na Cape Canaveral byla vypuštěna balistická raketa Atlas E (3E, Mk 4-1); dostup asi 100 km

Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat