Podle oznámení kosmonautů Středisku řízení letů došlu v ruském segmentu Mezinárodní kosmické stanice k závadě na zařízení Elektron-VM pro výrobu kyslíku. Podobné závady se na zařízení občas vyskytují, ale provoz stanice ohrožen není, neboť zásoba kyslíku na stanici je dostatečná. Bývalý ruský kosmonaut Gennadij Padalka k tomu uvedl, že záleží na tom, jak závažná porucha se objevila a pro případnou opravu jsou na stanici náhradní díly.
Evropsko-japonská sonda BepiColombo uskutečnila první gravitační manévr u Venuše; sonda proletěla ve vzdálenosti 10 000 km od povrchu planety. Sonda během průletu prováděla měření atmosféry planety pomocí sedmi vědeckých přístrojů instalovaných na evropském modulu sondy a tří přístrojů japonského modulu. Plánuje se, že data získaná během průletu budou předána specialistům zabývajících se výzkumem Venuše. Během příštího gravitačního manévru u Venuše se sonda přiblíží k povrchu na přibližně 550 km.
Tiskové oddělení Roskosmosu oznámilo, že sovětská družice Kosmos 2004 (vypuštěná v roce 1989) je na kolizní dráze s horním stupněm čínské nosné rakety Chang Zheng 4C. Oba objekty jsou nefunkční, proto nelze provést úhybný manévr a v případě srážky by se na dráze objevilo velké množství menších fragmentů, které by mohly ohrozit funkční družice.
V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 TE2, odhadovaná velikost je 14 až 32 metry, rychlost průletu 5,84 km/s v 11:15 UT v minimální vzdálenosti 0,01637 AU, tj. asi 6,37 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 357,883 dne (0,98 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 10. října 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 TQ3, odhadovaná velikost je 13 až 30 metrů, rychlost průletu 5,65 km/s ve 12:59 UT v minimální vzdálenosti 0,02459 AU, tj. asi 9,57 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 301,799 dne (0,83 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 12. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 TH3, odhadovaná velikost je 14 až 32 metry, rychlost průletu 5,14 km/s v 15:11 UT v minimální vzdálenosti 0,01270 AU, tj. asi 4,94 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 425,596 dne (1,17 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 11. října 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala.
2020 TE2, odhadovaná velikost je 14 až 32 metry, rychlost průletu 5,84 km/s v 11:15 UT v minimální vzdálenosti 0,01637 AU, tj. asi 6,37 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 357,883 dne (0,98 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 10. října 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 TQ3, odhadovaná velikost je 13 až 30 metrů, rychlost průletu 5,65 km/s ve 12:59 UT v minimální vzdálenosti 0,02459 AU, tj. asi 9,57 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 301,799 dne (0,83 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 12. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 TH3, odhadovaná velikost je 14 až 32 metry, rychlost průletu 5,14 km/s v 15:11 UT v minimální vzdálenosti 0,01270 AU, tj. asi 4,94 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 425,596 dne (1,17 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 11. října 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala.
Pohled do minulosti (16. října):
2000 - 21:27 z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna nákladní loď Progress M-43
2000 - 14:15 astronauti Lopez-Alegria a Wisoff zahájili výstup z ISS do volného vesmíru; doba výstupu 7:07 hod.
1990 - 19:00 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 2102
1980 - 19:21 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 76 km
1980 - 18:54 ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Orion (NASA 30.04UU); dostup 75 km
1980 - 18:20 ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Super Loki (Flight 285); dostup 66 km
1980 - 16:45 ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Super Loki (Flight 284); dostup 65 km
1980 - 15:23 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1980 - 15:00 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 89 km
1980 - 12:20 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 1216
1980 - 08:18 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1970 - 21:00 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1970 - 19:34 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
1970 - 18:02 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 54 km
1970 - 17:00 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1970 - 15:45 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1970 - 15:17 ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1970 - 14:59 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Kosmos 372
1970 - 14:58 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 14:45 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna meteorologická raketa Judi-Dart; dostup 60 km
1970 - 14:00 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1970 - 13:30 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 51 km
1970 - 12:59 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 00:30 ze základny Woomera byla vypuštěna sondážní raketa Skylark 3 AC (ESRO S53); dostup 209 km
1960 - z ponorky SSBN-599 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Polaris A1 (A1FP-7); dostup asi 500 km
Žádné komentáře:
Okomentovat