Středa - 14. října 2020




Kosmická loď Sojuz MS-17 se v 08:48 UT připojila ke stykovacímu uzlu modulu Rassvet ruského segmentu Mezinárodní kosmické stanice. Poprvé se pilotovaná kosmická loď připojila k ISS po dvou obletech Země, když mezi startem a připojením uběhly 3 hodiny a 3 minuty. Přibližování a připojení proběhlo ve standardním automatickém režimu za kontroly kosmonautů z paluby kosmické lodě. Kosmonauti Sergej Ryžikov, Sergej Kuď-Sverčkov a Kathleen Rubins[ová] přestoupí do stanice po provedení všech kontrol pevnosti a hermetičnosti spojení, což obvykle trvá kolem dvou hodin.


Ze startovního komplexu číslo 31 na kosmodromu Bajkonur odstartovala v 05:45:04 UT nosná raketa Sojuz-2.1a s transportní kosmickou lodí Sojuz MS-17. Na palubě jsou kosmonauti Sergej Ryžikov, Sergej Kuď-Sverčkov a Kathleen Rubins[ová], kteří tvoří posádku Expedice 63/64 na Mezinárodní kosmickou stanici (plánuje se, že na stanici stráví 186 dní). Po normálním průběhu vzletu a první fáze letu byla kosmická loď dopravena asi osm a půl minuty po startu na základní oběžnou dráhu, na níž se loď oddělila od třetího stupně. Sojuz MS-17 se má k ISS připojit po dvou obletech Země, tj. asi za tři hodiny.


Vypuštění nosné rakety Delta 4 Heavy s užitečným zatížením NROL-44 bylo odloženo z 15. až na 24. října (23. října EDT), aby startovací tým mohl zabezpečit dodatečné kontroly pozemní infrastruktury startovního komplexu SLC-37B na Cape Canaveral, která byla 30. září příčinou zastavení odpočtu startu 7 sekund před vzletem. Informovala o tom společnost United Launch Alliance zajišťující startovní služby.


Společný tým vědců z NASA a francouzských planetologů objevil na snímcích rovníkových oblastí trpasličí planety Pluto (pořízených sondou New Horizons) metanový sníh, který pokrývá vrcholky zdejších hor. Tento sníh vznikl jedinečným způsobem, jenž nemá na Zemi obdobu: metan se hromadil ve velké koncentraci ve výšce několika kilometrů na povrchem Pluta a poté kondenzoval na vrcholcích hor. Studii o tom vědecký tým zveřejnil v časopise Nature Communications.


Kosmické agentury Velké Británie a USA podepsaly včera (13.10.) dohodu o účasti Britské kosmické agentury v americkém projektu Artemis. Velká Británie se tak účastní stavby lunární kosmické stanice Gateway a na tyto účely už rezervuje 16 miliónů liber (přes 20 miliónů USD). Dohoda byla podepsána v rámci Mezinárodního astronautického kongresu, který v letošním roce probíhá kvůli pandemii koronaviru ve formátu on-line.


Na kosmodromu Bajkonur proběhlo včera (13.10.) zasedání Státní komise, která potvrdila složení hlavní a záložní posádky pro kosmickou loď Sojuz MS-17 a současně projednala stav přípravy nosné rakety Sojuz-2.1a ke startu s touto kosmickou lodí. Státní komise poté schválila raketu schopnou dopravit kosmickou loď s posádkou na oběžnou dráhu. Po zasedání Státní komise proběhla za přísných epidemiologických opatření předletová tisková konference s oběma posádkami pro kosmickou loď Sojuz MS-17.


V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 RY4, odhadovaná velikost je 47 až 110 metrů, rychlost průletu 9,19 km/s v 10:54 UT v minimální vzdálenosti 0,07534 AU, tj. asi 29,32 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1428,396 dne (3,91 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 12. září 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala;
2020 TD, odhadovaná velikost je 36 až 80 metrů, rychlost průletu 14,41 km/s ve 14:14 UT v minimální vzdálenosti 0,04841 AU, tj. asi 18,84 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1058,992 dne (2,90 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 6. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 TO2, odhadovaná velikost je 13 až 29 metrů, rychlost průletu 12,81 km/s v 15:08 UT v minimální vzdálenosti 0,00815 AU, tj. asi 3,17 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 737,204 dne (2,02 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 10. října 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 TY, odhadovaná velikost je 36 až 80 metrů, rychlost průletu 10,57 km/s v 16:30 UT v minimální vzdálenosti 0,08920 AU, tj. asi 35,28 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 415,113 dne (1,14 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 7. října 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 TU2, odhadovaná velikost je 41 až 92 metry, rychlost průletu 13,53 km/s v 18:07 UT v minimální vzdálenosti 0,04221 AU, tj. asi 16,43 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 699,106 dne (1,91 roku), planetka byla poprvé pozorovaná 11. října 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala.


Pohled do minulosti (14. října):

2010 - 18:53 z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Proton-M/Briz-M vypuštěna družice Sirius XM-5
2000 - 13:30 ze základny Fort Wingate byla vypuštěna sondážní raketa Storm-2 (PAC 3 DT 6); dostup 104 km
1980 - 20:41 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Kosmos 1215
1980 - 15:48 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1980 - 15:40 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1980 - 13:44 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1970 - uskutečnil se 18. zkušební let raketoplánu X-24A; pilot Manke, max. výška 20,696 km
1970 - 23:07 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1970 - 22:15 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1970 - 20:15 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 20:00 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
1970 - 19:37 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 18:14 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1970 - 18:09 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 17:58 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1970 - 17:17 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1970 - 16:41 ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.276AM); dostup 116 km
1970 - 15:00 ze základny Natal byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1970 - 15:00 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1970 - 15:00 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna meteorologická raketa Judi-Dart; dostup 65 km
1970 - 15:00 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 14:00 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1970 - 12:59 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1970 - 11:29 ze základny Kapustin Jar byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Interkosmos 4
1970 - 09:55 z Hessova ostrova byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1970 - 08:45 ze základny Woomera odstartovala sondážní raketa Skylark 3 (SL1021); dostup 270 km
1970 - 04:15 ze základny Black Mesa vzlétla k testovacímu letu raketa Pershing 1 (AO-96); dostup asi 1 km
1970 - 04:03 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 90 km
1970 - 03:36 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1970 - 03:20 ze základny White Sands byla vypuštěna sondážní raketa Arcas; dostup 85 km
1970 - 03:05 ze základny Black Mesa byla v rámci testů odpálena raketa Pershing 1 (AO 95); dostup asi 180 km
1970 - 02:25 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
1970 - 02:00 ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135P (MT135P-R7); dostup 47 km
1970 - 02:00 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 96 km
1970 - 01:14 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1960 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa R-5M (M 11-TG); dostup 183 km
1960 - z Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Snark (SM-62A N-3454); dostup asi 10 km
1960 - 13:51 z kosmodromu Bajkonur startovala nosná raketa Molnija se sondou 1M No. 2; raketa havarovala

Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat