Novinky z kosmonautiky: září 2019

Neděle - 29. 9. 2019

Zakladatel a ředitel společnosti SpaceX Elon Musk řekl během své prezentace na základně Boca Chica v Texasu, že kosmická loď Starship společnosti SpaceX by mohla být vyzkoušena na oběžné dráze během půl roku a pokud bude let úspěšný, poletí s lidmi asi za rok. Postupným krokem bude "skok" prototypu do výšky 20 km, jenž by se mohl uskutečnit v horizontu jednoho až dvou měsíců. Prezentace se konala u příležitosti výročí prvního úspěšného letu nosné rakety Falcon 1. Podle předchozích prohlášení Muska bude Starship sloužit jako dopravní prostředek pro let lidí na Mars.

Japonská nákladní kosmická loď HTV-8 (Kounotori 8) byla včera (28.9.) v 11:12 UT zachycena robotickým manipulátorem a později byla připojena ke spodnímu stykovacímu uzlu modulu Harmony Mezinárodní kosmické stanice. Nákladní loď přiváží na stanici celkem 5300 kg nejrůznějšího materiálu, z toho 3400 kg v hermetizované části, zbytek v nehermetizované části lodě. Posádka po kontrole hermetičnosti a pevnosti spojení přešla do hermetizované části lodě a zahájila překládku nákladu. HTV-8 zůstane připojena k ISS do listopadu a poté naplněna odpadem a nepotřebným materiálem bude navedena k zániku nad Tichým oceánem.

Chang Jin, vedoucí výzkumník programu DAMPE (Dark Matter Particle Explorer), řekl, že čínská družice Wukong, která byla vypuštěna v prosinci 2015, úspěšně zkoumá kosmické záření v energetickém rozsahu od 40 GeV do 100 TeV a hledá ve vesmíru temnou hmotu. Výzkum má za cíl zjistit zdroj kosmického záření v Mléčné dráze a princip urychlení na vysoké energie. Pracovník Purple Mountain Observatory Yuan Qiang uvedl, že data ukazují, že protony v kosmickém záření mohou být generovány blízkým zdrojem (ve vzdálenosti několik tisíc let od Země) a že pravděpodobně je v Galaxii několik zdrojů kosmického záření, které generují různá spektra záření.

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2019 SE5, odhadovaná velikost je mezi 8 a 25 metry, maximální přiblížení v 07:39 UT na vzdálenost 0,014553 AU (5,66 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 27. září 2019 - ATLAS-MLO, Mauna Loa;
2019 SO1, odhadovaná velikost je mezi 8 a 26 metry, maximální přiblížení v 09:19 UT na vzdálenost 0,029055 AU (11,30 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 20. září 2019 - Mt. Lemmon Survey;
2019 ST2, odhadovaná velikost je mezi 39 a 120 metry, maximální přiblížení ve 13:25 UT na vzdálenost 0,095984 AU (37,33 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 22. září 2019 - Mt. Lemmon Survey;
2019 SA5, odhadovaná velikost je mezi 13 a 41 metrem, maximální přiblížení v 18:20 UT na vzdálenost 0,049419 AU (19,22 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 26. září 2019 - Pan-STARRS 1, Haleakala;
2019 SN4, odhadovaná velikost je mezi 25 a 80 metry, maximální přiblížení ve 21:44 UT na vzdálenost 0,016764 AU (6,52 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 25. září 2019 - ATLAS-MLO, Mauna Loa.

Pohled do minulosti (29. září):

1989 18:04 - z ponorky SSBN 617 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Poseidon C3; dostup asi 500 km
1979 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-17VTO; dostup asi 86 km
1979 03:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 78 km
1979 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 82 km
1969 22:31 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 89 km
1969 21:23 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
1969 21:04 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1969 20:45 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
1969 19:40 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1969 18:02 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1969 16:51 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Judi-Dart; dostup 65 km
1969 16:14 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1969 15:30 - ze základny Antigua byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1969 14:45 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1969 04:50 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa UR-100K (Ju10761-004); dostup asi 1000 km
1959 10:59 - ze základny Eglin odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (AA6.203C); dostup 124 km
1949 16:58 - ze základny White Sands byla vypuštěna raketa V-2 (49) s vědeckou aparaturou; dostup 51,1 km
1939 - narodil se Eberhard Köllner, náhradník prvního německého kosmonauta

Sobota - 28. 9. 2019

Americká kosmická agentura NASA plánuje v příštím roce vypustit CubeSat, nazvaný CAPSTONE, který se bude pohybovat po speciální vysoceeliptické oběžné dráze kolem Měsíce NRHO (Near Rectillinear Halo Orbit). S podobnou dráhou se počítá pro budoucí kosmickou stanici Gateway. První část stanice, známá jako Power and Propulsion Element, bude vypuštěna koncem roku 2022. Do konce roku 2023 bude vypuštěn i druhý modul, jenž bude využíván jako obytné prostory pro astronauty NASA.

Evropská kosmická agentura (ESA) uvedla, že motor Vulcain 2.1, který je připravován pro nosnou raketu Ariane 6, dokončil kvalifikační testy. Během minulých patnácti měsíců motor prošel statickými testy na stavu v německém středisku v Lampoldshausenu. Při posledním testu (11. července) motor pracoval 655 s (téměř 11 minut) a v celkovém součtu to bylo 13 798 s, což jsou téměř čtyři hodiny. Kvalifikační testy motoru Vinci pro horní stupeň byly dokončeny už v říjnu 2018. Podle ESA dokončení kvalifikačních testů motoru Vulcain 2.1 představuje významný krok ve vývoji Ariane 6.

Evropští planetologové objevili exoplanetu, která by podle současných teorií neměla existovat. Jedná se o planetu velikosti asi našeho Jupitera, jež je na dráze kolem červeného trpaslíka a současně uznávané teorie tak velké planety vznikají jen z velmi silných a hmotných protoplanetárních disků. A takové struktury jsou poměrně nestabilní a rozpadají se už ve fázi formování centrální hvězdy. Studie byla zveřejněna v časopise Science.

Japonský list Asahi napsal, že Japonská kosmická agentura (JAXA) příští rok v únoru začne v Antarktidě zkoušet obytné moduly, které by se v budoucnosti mohly stát základními prvky lunární základny. Moduly, z nichž každý z nich má rozměry 6×2,5 metru a výšku 3 metry, JAXA připravila ve spolupráci s firmou Misawa Homes. Stěny modulů jsou vyrobeny z materiálů, které maximálně udržují teplo a které budou testovány při velmi nízkých teplotách. Elektrickou energii budou dodávat sluneční baterie.

V blízkosti Země prolétá planetka 354030(2001 RB18), odhadovaná velikost je mezi 380 a 1200 metry, maximální přiblížení ve 22:51 UT na vzdálenost 0,092847 AU (36,11 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 12. září 2001 - LINEAR, Socorro.

Pohled do minulosti (28. září):

2009 - zemřel Nikolaj Stepanovič Porvatkin (*15.4.1932), ruský inženýr; 1967-83 člen týmu kosmonautů
2009 - íránská armáda byla v rámci testů odpálena balistická raketa Sejjil-2; dostup asi 800 km
2009 - ze základny Semnan (Irán) byla v rámci testů odpálena balistická raketa Ghadr 1; dostup asi 500 km
1999 11:00 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Resurs F-1M
1989 17:05 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Proton-K vypuštěna družice Gorizont 19
1989 16:34 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1989 15:05 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 85 km
1989 00:04 - z kosmodromu Pleseck byly nosnou raketou Ciklon-3 vypuštěny družice Interkosmos 24 a Magion 2
1979 - z LF08 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 3; dostup asi 1300 km
1979 22:21 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
1979 18:14 - ze základny Antigua byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1979 16:09 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1979 14:33 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1979 14:30 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 90 km
1979 13:30 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1979 13:14 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1979 12:20 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 1138
1979 03:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 72 km
1979 00:30 - ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
1969 22:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 90 km
1969 20:03 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 89 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-12 (ID7-20T); dostup asi 400 km
1959 17:06 - z LC25A Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Polaris AX; dostup asi 10 km
1949 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-1 (I1-10); dostup asi 100 km

Pátek - 27. 9. 2019

Evropská kosmická agentura připravuje misi FORUM (Far-infrared Outgoing Radiation Understanding and Monitoring), která má přispět k pochopení měnícího se klima Země. Družice bude měřit vyzařování Země do vesmíru a rovnováhu mezi zářením přicházejícím (zejména ze Slunce) a zářením vyzařovaným. Pokud není v této oblasti rovnováha, může se teplota planety změnit, což má dopad na klima. Lidské aktivity způsobují změny v atmosféře a přispívají ke vzniku nerovnováhy. Družice FORUM by měla být dokončena a vypuštěna do roku 2026.

Společnost Blue Origin předpokládá, že v roce 2020 zahájí svými lety kosmických turistů novou éru kosmického cestování. Předchozí prohlášení z května letošního roku po úspěšné zkoušce rakety New Shepard znělo, že první turistické lety se uskuteční do prosince 2019. Toto prohlášení vydala obchodní ředitelka společnosti Ariane Cornell. Výkonný ředitel Bob Smith nyní říká, že před letem s cestujícími musí být dokončeny alespoň dva zkušební lety.

V časopise The Astrophysical Journal byla zveřejněna studie, v níž se popisuje první sledování kosmické observatoře TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) černé díry, která likviduje blízkou hvězdu. Následná pozorování podala podrobnější pohled na tuto událost. Astronomové se domnívají, že pozorovaná černá díra, která je ve vzdálenosti 375 miliónů světelných let, má hmotnost asi 6miliónkrát větší než je hmotnost Slunce.

Podle neoficiální informace z raketo-kosmického sektoru by se start nosné rakety Proton-M s družicemi Eutelsat-5 West B a MEV-1 mohl uskutečnit mezi 3. a 5. říjnem. Vypuštění se mělo původně uskutečnit 30. září, ale let byl odložen kvůli nutnosti provést dodatečné testy systému řízení urychlovacího bloku. Později generální ředitel Roskosmosu potvrdil neoficiální informaci, že důvodem byly potíže při spolupráci ruského systému řízení s elektronikou americké družice MEV-1.

V blízkosti Země prolétá planetka 2006 QV89, odhadovaná velikost je mezi 16 a 52 metry, maximální přiblížení v 03:54 UT na vzdálenost 0,046385 AU (18,04 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 29. srpna 2006 - Catalina Sky Survey.

Pohled do minulosti (27. září):

2009 - íránská armáda cvičně odpálila ze základny Damghan balistickou raketu Shabab 1; dostup asi 100 km
2009 - íránská armáda cvičně odpálila ze základny Damghan balistickou raketu Shabab 2; dostup asi 125 km
1999 10:00 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Black Brant 9 (NASA 36.168UG); dostup 329 km
1989 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 70 km
1989 - ze základny Sriharikota byla odpálena balistická raketa Prithvi; dostup asi 100 km
1989 16:20 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Ciklon-2 vypuštěna družice Kosmos 2046
1989 14:38 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Molnija vypuštěna družice Molnija-1 76
1989 14:07 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 82 km
1989 13:25 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 80 km
1989 11:15 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 81 km
1979 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
1979 11:30 - ze základny White Sands startovala sondážní raketa Black Brant 5C (NASA 21.62GS); dostup 247 km
1979 02:51 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 76 km
1969 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa UR-100; dostup asi 1000 km
1969 19:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
1969 05:00 - ze základny Kagoshima odstartovala sondážní raketa MT-135-043; dostup 49 km
1969 02:09 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1969 02:05 - ze základny Kagoshima odstartovala sondážní raketa MT-135P-003; dostup 52 km
1959 - NASA přejmenoval High Speed Flight Station na základně Edwards na NASA Flight Research Center
1929 - narodil se Henry E. Holt, americký astronom; zabýval se planetární geologií, planetkami a kometami

Čtvrtek - 26. 9. 2019

Maksim Surajev oznámil na Twitteru, že dnes ve věku 69 let zemřel bývalý sovětský a ruský kosmonaut Gennadij Michajlovič Manakov (*1.6.1950). Manakov vstoupil mezi kosmonauty v roce 1985, kdy byl zařazen do skupiny programu Buran. Svůj první kosmický let absolvoval v roce 1990 (velitel lodi Sojuz TM-10) a druhý v roce 1993, kdy pobýval v kosmickém prostoru 179 dnů. Zúčastnil se tří výstupů do volného vesmíru v celkové délce 12:43 hod.

Z kosmodromu Pleseck, startovní plošiny 4/43, odstartovala v 10:46 hod. moskevského času (07:46 UT) nosná raketa Sojuz-2.1b, která na oběžnou dráhu vynesla družici Ministerstva obrany RF. Dvě minuty po startu převzalo řízení letu Hlavní řídicí středisko G. S. Titova. V 07:55 UT se od třetího stupně oddělila družice s urychlovacím blokem Fregat-M, jenž během několika hodin dopraví družici na pracovní, silně excentrickou oběžnou dráhu. Předpokládá se, že družice je družicí systému včasného varování EKS 3 (nebo Tundra) a po dosažení plánované dráhy jí bude přiděleno označení Kosmos 2541.

Kosmická agentura NASA rozhodla, že zboří budovu zvanou Lunar Receiving Laboratory, v níž byly po návratu z Měsíce v karanténě posádky prvních misí programu Apollo a v níž probíhaly prvotní výzkumy vzorků dopravených na Zemi z Měsíce. Po padesáti letech jsou budovy v dezolátním stavu a napadeny plísní, a proto NASA rozhodla o jejich zboření, k němuž dojde pravděpodobně začátkem roku 2020. O likvidaci budovy, která byla dokončena v roce 1967, se začalo hovořit před deseti lety.

V NPO Energomaš je dokončována dokumentace na výrobu raketového motoru RD-171MV pro nosnou raketu Sojuz-5. Konstrukční kancelář NPO od května převádí dokumentaci do digitální podoby a souběžně probíhá zkušební výroba všech součástí motoru. Veškeré práce by měly být dokončeny na začátku října. Raketový motor RD-171MV je modernizovanou verzí základní verzí modelu RD-170/171, vyvíjeného v NPO Energomaš v letech 1976 - 1986.

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2019 QY3, odhadovaná velikost je mezi 21 a 66 metry, maximální přiblížení v 07:35 UT na vzdálenost 0,035714 AU (13,89 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 23. srpna 2019 - Pan-STARRS 1, Haleakala;
2019 SP2, odhadovaná velikost je mezi 31 a 99 metry, maximální přiblížení ve 13:38 UT na vzdálenost 0,014579 AU (5,67 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 22. září 2019 - Catalina Sky Survey;
2017 KP27, odhadovaná velikost je mezi 13 a 41 metrem, maximální přiblížení v 19:36 UT na vzdálenost 0,010851 AU (4,22 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 25. května 2017 - Pan-STARRS 1, Haleakala.

Pohled do minulosti (26. září):

1999 22:30 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Proton-K vypuštěna družice LMI-1
1989 17:25 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 74 km
1989 13:14 - z LF26 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 3; dostup asi 1300 km
1989 05:10 - ze základny Sriharikota byla k testovacímu letu odpálena balistická raketa Prithvi 2; dostup asi 100 km
1979 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
1979 - ze základny Sriharikota byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
1979 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa Vertikal (No. 15); dostup asi 1500 km
1979 - z kosmodromu Pleseck byla odpálena balistická raketa RT-2 (Ju29501-13); dostup asi 1000 km
1979 23:44 - z ponorky SSBN 657 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Trident C-4; dostup asi 1000 km
1979 18:45 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1979 15:45 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1979 15:30 - ze základny Antigua byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 72 km
1979 14:48 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1979 14:35 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1979 14:10 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 91 km
1979 14:00 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 79 km
1979 13:30 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1979 13:14 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1979 03:20 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa R-5V (Vertikal-8); dostup 505 km
1979 02:00 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 85 km
1979 02:00 - ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT135P-R361; dostup 57 km
1969 - ze základny Kagoshima odstartovala sondážní raketa Kappa 10C (K-10C-2); dostup asi 10 km
1969 22:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1969 21:33 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1969 20:08 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
1969 20:05 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 89 km
1969 19:46 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
1969 19:27 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
1969 19:18 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1969 18:59 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 73 km
1969 17:56 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1969 17:44 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1969 16:22 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
1969 15:10 - ze základny Gan Island odstartovala sondážní raketa Skau; dostup 31 km
1969 14:29 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 40 km
1969 14:12 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 33 km
1969 04:24 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1959 20:45 - ze základny Tonopah odstartovala sondážní raketa Deacon Arrow 2 (RW-144); dostup 71 km
1959 13:00 - ze základny Tonopah odstartovala sondážní raketa Deacon Arrow 2 (RW-143); dostup 77 km
1959 07:00 - ze základny Tonopah odstartovala sondážní raketa Deacon Arrow 2 (RW-141); dostup 72 km

Středa - 25. 9. 2019

V 19:43 UT (plán byl 19:45 UT) se transportní kosmická loď Sojuz MS-15 připojila ke stykovacímu uzlu služebního modulu Zvezda ruského segmentu Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Přibližování a připojení lodi probíhalo v automatickém režimu pod kontrolou posádky a Střediska řízení letů. Následovala kontrola pevnosti a hermetičnosti spojení a po ní se kosmonauti Oleg Skripočka, Jessica Meir[ová] a Hazza Al Mansoori přemístili do prostor stanice. Posádka ISS se tak dočasně rozšířila na devět lidí.

Ze startovní rampy 1 (poslední vzlet před modernizací) kosmodromu Bajkonur odstartovala v 13:57:42 UT nosná raketa Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz MS-15. Posádku lodi tvoří Oleg Skripočka, Jessica Meir[ová] a účastník kosmického letu z Arabských emirátů Hazza Al Mansoori. Kosmická loď byla po normálním průběhu první fáze letu navedena na oběžnou dráhu, na níž se ve 14:06:31 UT oddělila od třetího stupně nosné rakety. Krátce poté se rozevřely panely sluneční baterie. Kosmická loď Sojuz MS-15 se má po asi šestihodinovém letu (asi v 19:45 UT) připojit k Mezinárodní kosmické stanici.

Z kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center byla v 8:54 hod. místního času (00:54 UT) vypuštěna nosnou raketou CZ-2D/YZ-3 (Y43) meteorologická družice Yunhai-1 2. Družici vyrobila Shaghai Academy of Space Technology pravděpodobně na platformě CAST2000. Oficiální zpráva o vypuštění uvádí, že družice byla navedena na plánovanou oběžnou dráhu a bude používána při měření prvků atmosféry, výzkumu kosmického prostoru, kontrole prostoru katastrof a k provádění dalších vědeckých experimentů.

Agentura NASA oznámila, že objedná u společnosti Lockheed Martin nejméně šest opakovaně použitelných kosmických lodí Orion; hodnota kontraktu je 4,6 miliardy dolarů. Lodě Orion mají dopravovat astronauty na malou kosmickou stanici u Měsíce v rámci programu Artemis, jehož cílem je do roku 2024 vrátit americké astronauty na měsíční povrch. Kosmické lodě Orion budou později využívány i pro pilotované lety dále do sluneční soustavy.

Indická kosmická agentura (ISRO) spustila projekt Netra - systém, který detekuje nebezpečné kosmické smetí a další rizika pro indické satelity. Systém bude poskytovat data o situaci ve vesmíru a bude moci být využíván při varování před raketovým nebo kosmickým útokem. Podle ISRO bude systém zpočátku schopen detekovat objekty o velikosti od 10 cm na oběžné dráze ve výšce kolem 2000 km.

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2019 SD2, odhadovaná velikost je mezi 15 a 47 metry, maximální přiblížení ve 12:27 UT na vzdálenost 0,074720 AU (29,06 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 20. září 2019 - Mt. Lemmon Survey;
2019 SV, odhadovaná velikost je mezi 30 a 95 metry, maximální přiblížení v 16:42 UT na vzdálenost 0,061092 AU (23,76 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 19. září 2019 - Mt. Lemmon Survey.

Pohled do minulosti (25. září):

2009 12:20 - z LC17B Cape Canaveral byly nosnou raketou Delta 7920 vypuštěny družice USA 208 a USA 209
1999 06:29 - z ELA-2 Centre Spatial Guayanais byla nosnou raketou Ariane 44LP vypuštěna družice Telstar 7
1989 15:07 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 88 km
1989 08:41 - z LC36B Cape Canaveral byla nosnou raketou Atlas Centaur vypuštěna družice USA 46 (Fltsatcom 8)
1979 - z LF04 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 2; dostup asi 1300 km
1979 - ze základny Barking Sands byla odpálena balistická raketa Sergeant Hydac; dostup asi 400 km
1979 22:50 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1979 21:00 - z kosmodromu Pleseck byly nosnou raketou Kosmos vypuštěny družice Kosmos 1130-1137
1979 20:00 - ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 47 km
1979 15:30 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 1129
1979 03:00 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1969 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa R-36; dostup asi 1000 km
1969 - ze základny Biscarosse odstartovala sondážní raketa Belier 3 (B307); dostup asi 60 km
1969 - ze základny Green River byla odpálena balistická raketa Athena RTV (V130D); dostup asi 200 km
1969 23:15 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 90 km
1969 21:11 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 49 km
1969 18:00 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 36 km
1969 15:34 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 54 km
1969 02:55 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa R-36; dostup asi 1000 km
1969 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1969 01:11 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Nike Hydac (STV 90); dostup 196 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-11M (B4-27); dostup asi 80 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-11M (B4-28); dostup asi 80 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-12 (B2-7); dostup asi 400 km
1959 - z Cape Canaveral byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Snark (SM-62A N-3415); dostup asi 10 km
1959 - z LC43 Cape Canaveral odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (HUGO 6); dostup asi 100 km
1949 11:16 - NII-88 vypustil první raketu R-2e (1) s raketovým motorem RD-101; dostup asi 100 km
1909 - nar. Sergej Ivanovič Vetoškin (†19.7.1991), ruský politik; 1958-65 předseda vojensko-průmyslové komise

Úterý - 24. 9. 2019

Ze startovní rampy Yoshinobu základny Tanegashima Space Center odstartovala v 16:05:05 UT (25.9. v 01:05 JST) nosná raketa H-IIB F-8 s nákladní kosmickou lodí HTV-8 (Kounotori 8). Nákladní loď dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici materiál a zásoby potřebné pro další provoz stanice. Po normálním průběhu vzletu a první fáze letu byla HTV-8 navedena v čase 14:30 minut na oběžnou dráhu. Nákladní loď se od horního stupně nosné rakety oddělila za dalších asi 30 sekund. K ISS má HTV-8 doletět v sobotu 28. září kolem 11:15 UT.

Tiskové oddělení Roskosmosu zveřejnilo informaci, že start nosné rakety Proton-M připravovaný na 30. září z kosmodromu Bajkonur byl odložen. Během předstartovní přípravy specialisté rozhodli, že je nutná dodatečná prověrka urychlovacího bloku Briz-M, který navede družice Eutelsat 5 West B a MEV 1 na oběžnou dráhu. Nový termín vypuštění zatím nebyl stanoven a bude oznámen později.

Generálporučík John Thompson, velitel Space and Missile Systems Center, uvedl, že probíhá vyhodnocení soutěže na startovní služby pro ministerstvo obrany. Do soutěže se přihlásily čtyři společnosti, které mají dostatek zkušeností s patřičnými technologiemi nosných raket. Americké letectvo a generál Thompson zájemce neupřesnili, ale pravděpodobně se jedná o fimy SpaceX, Blue Origin LLC, Northrop Grumman Corp. a United Launch Alliance. Letectvo vybere dvě firmy, jež budou zajišťovat startovní služby až do roku 2027.

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2019 SA2, odhadovaná velikost je mezi 13 a 43 metry, maximální přiblížení v 02:51 UT na vzdálenost 0,057904 AU (22,52 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 20. září 2019 - Mt. Lemmon Survey;
2019 QO6, odhadovaná velikost je mezi 66 a 210 metry, maximální přiblížení v 06:25 UT na vzdálenost 0,100509 AU (39,09 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 28. srpna 2019 - Mt. Lemmon Survey;
523934(1998FF14), odhadovaná velikost je mezi 140 a 430 metry, maximální přiblížení v 07:27 UT na vzdálenost 0,027846 AU (10,83 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 24. března 1998 - LINEAR, Socorro;
2019 SW1, odhadovaná velikost je mezi 7 a 21 metrem, maximální přiblížení v 10:52 UT na vzdálenost 0,007714 AU (3,00 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 22. září 2019 - Mt. Lemmon Survey.

Pohled do minulosti (24. září):

1999 - ze základny Barking Sands byla odpálena balistická raketa SM-3 (aegis CTV-1A); dostup 107 km
1999 18:21 - z SLC6 na Vandenberg AFB byla nosnou raketou Athena-2 vypuštěna družice Ikonos
1979 21:26 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 44 km
1979 20:20 - ze základny Kiruna odstartovala sondážní raketa Black Brant 8C (NASA 27.39UE); dostup 397 km
1979 15:49 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1979 14:37 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1979 13:44 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1979 12:59 - ze základny Antigua byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 72 km
1979 12:47 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1979 11:15 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Astrobee F (NASA 25.39UG); dostup 246 km
1979 08:15 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1979 05:32 - ze základny El Arenosillo odstartovala sondážní raketa Petrel 2 (P217E); dostup 30 km
1969 - uskutečnil se 5. zkušební let raketoplánu X-24; pilot Gentry, max. výška 12,19 km
1969 - z LF25 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 2; dostup asi 1300 km
1969 21:30 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1969 19:09 - ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 45 km
1969 18:08 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1969 17:48 - ze základny Antigua byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1969 17:45 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee 150 (NASA 04.294US); dostup 200 km
1969 17:03 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Judi-Dart; dostup 56 km
1969 16:14 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1969 15:02 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1969 14:45 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1969 14:06 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1969 12:15 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Voschod vypuštěna družice Kosmos 301
1969 09:20 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
1969 04:08 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 89 km
1969 02:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 95 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-5M (M1-5); dostup 500 km
1959 21:00 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup asi 85 km
1959 15:12 - na startovní rampě LC12 Cape Canaveral explodovala při statickém testu nosná raketa Atlas C Able
1959 00:29 - ze základny Woomera odstartovala sondážní raketa Skylark 2 (SL15); dostup 158 km
1939 - narodil se Norman Duane Viste, americký analytik; podílel se na vývoji raket Atlas 3 a Atlas 5

Pondělí - 23. 9. 2019

Na kosmodromu Bajkonur byla z montážní haly na startovní rampu 1/5 převezena nosná raketa Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz MS-15, která má dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici tříčlennou posádku ve složení Oleg Skripočka, Jessica Meir[ová] a Hazza Al Mansouri; start je naplánován na 25. září. Jedná se o poslední let tohoto typu rakety s pilotovanou kosmickou lodí, neboť další lodě budou vynášeny nosnými raketami Sojuz-2.1a.

V Německu bylo oznámeno, že vsobotu 21. září ve věku 82 let zemřel první německý kosmonaut Sigmund Jähn (*13.21937). Jähn v roce 1955 vstoupil do východoněmeckého letectva a stal se vojenským pilotem. V roce 1976 byl zařazen do oddílu interkosmonautů a v Sovětském svazu absolvoval kosmonautický výcvik (jeho náhradníkem byl Eberhard Köllner). Svoji kosmickou misi zahájil 26. srpna 1978 a v kosmickém prostoru strávil necelých osm dní. Od roku 1993 spolupracoval s Evropskou kosmickou agenturou při přípravě programu Euromir. Do důchodu Jähn odešel v roce 2002.

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2007 TQ24, odhadovaná velikost je mezi 71 a 230 metry, maximální přiblížení v 03:00 UT na vzdálenost 0,061710 AU (24,00 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 11. října 2007 - Catalina Sky Survey;
2019 SH, odhadovaná velikost je mezi 79 a 250 metry, maximální přiblížení ve 12:22 UT na vzdálenost 0,052376 AU (20,37 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 17. září 2019 - Mt. Lemmon Survey.

Pohled do minulosti (23. září):

2009 06:21 - ze základny Sriharikota byla nosnou raketou PSLV vypuštěna družice Oceansat-2 a šest mikrodružic
1999 06:02 - z LC36 Cape Canaveral byla nosnou raketou Atlas 2AS vypuštěna družice Echostar 5
1969 - z LF06 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 1B; po poruše dostup asi 100 km
1969 21:30 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
1969 21:10 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1969 20:10 - z LC31B Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Minuteman 3; dostup asi 1300 km
1969 16:36 - ze základny White Sands startovala sondážní raketa Aerobee 150 (NASA 04.170US); dostup 174 km
1969 16:32 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 50 km
1969 16:30 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1969 14:40 - ze základny Gan Island odstartovala sondážní raketa Skua; dostup 62 km
1969 14:07 - z kosmodromu Bajkonur byla raketou Proton-K vypuštěna družice Kosmos 300 (neúspěšná sonda Luna)
1969 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1969 00:45 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1949 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-1 (2-15); raketa pravděpodobně selhala
1949 - uskutečnil se 53. zkušební let raketoplánu XS-1 #2; pilot Griffith, max. rychlost M=0,9
1849 - nar. Hugo von Seeliger (†2.12.1924), německý astronom; 1897-1921 prezident Astronomische Gesellschaft
1819 - narodil se Armand Fizeau (†18.9.1896), francouzský fyzik; jako první změřil úhlové průměry hvězd