sobota

Sobota - 23. 3. 2019



Pomocí motorů nákladní kosmické lodě Progress MS-10 proběhla plánovaná korekce letové dráhy Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Motory byly spuštěny ve 14:22 UT, pracovaly 342,3 s a zvýšily rychlost stanice o 0,69 m/s. Po provedené korekci byla dráha ISS ve výšce 408,8 až 428,8 km se sklonem dráhy k rovníku 51,625°. Účelem korekce dráhy bylo upravit balistické podmínky pro let nákladní kosmické lodě Progress MS-11.


Agentura NASA potvrdila, že po třiceti letech působení v NASA odešla k 28. únoru Kathryn Patricia Hire[ová] z kosmické agentury. Hire[ová] nastoupila k NASA v roce 1989 a působila jako inženýr mechanických systémů kosmických raketoplánů při více než čtyřiceti misích raketoplánů. V roce 1995 byla zařazena do týmu astronautů a stala se prvním členem týmu pocházejícího ze zaměstnanců Kennedyho kosmického střediska. Účastnila se dvou misí raketoplánů - STS 90 v roce 1998 a STS 130 v roce 2010.


Generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin řekl pro TV stanici Rossija-24, že práce na výstavbě druhého startovního komplexu na kosmodromu Vostočnyj budou zahájena až bude hotova projektová dokumentace, která se v současné době dokončuje. Rogozin zdůraznil, že zakázal přístup stavebníků na staveniště do dokončení veškeré dokumentace. Svůj příkaz odůvodnil tím, že omezí vznik situace, kdy by bylo nutné započatou stavbu předělávat a opakování situace ze stavby prvního komplexu, kdy objekty jsou postaveny a teprve nyní se dodělává dokumentace potřebná ke kolaudaci.


Na kosmodromu Bajkonur probíhá závěrečná fáze předletové přípravy nákladní kosmické lodě Progress MS-11. V minulých dnech byla pracovníky RKK Energija na technické stanici loď vybavena komponenty paliva a stlačenými plyny a po dokončení operace byl Progress převezen do montážní haly, v níž proběhne závěrečné testování před připojením k nosné raketě Sojuz-2.1a. Vypuštění nákladní lodě k Mezinárodní kosmické stanici je naplánováno na 4. dubna 2019 v 11:01 UT.


Čínská akademie věd (CAS) oznámila zahájení čínsko-evropského projektu SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer), jehož se účastní ještě Britská kosmická agentura a Kanadská kosmická agentura. Wang Chi, ředitel Národního střediska pro kosmický výzkum CAS, uvedl, že cílem programu je studovat interakce mezi slunečním větrem a magnetosférou Země a data budou mj. využita pro zpřesnění předpovědí kosmického počasí. Družice vyvinuté pro tento projekt Čínou a Evropskou kosmickou agenturou budou vypuštěny do roku 2023.


V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2019 FF, odhadovaná velikost je mezi 10 a 33 metry, maximální přiblížení v 15:21 UT na vzdálenost 0,00805 AU (3,13 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 18. března 2019 - Mt. Lemmon Survey;
2019 EK2, odhadovaná velikost je mezi 5 a 19 metry, maximální přiblížení v 16:30 UT na vzdálenost 0,01209 AU (4,70 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 12. března 2019 - Mauna Kea Observatory.


Pohled do minulosti (23. března):
2009 15:37 - astronauti Acaba a Arnold zahájili výstup do volného vesmíru; doba výstupu 6:27 hod.
1999 21:46 - z ponorky SSBN 730 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Trident C-4; dostup asi 1000 km
1989 15:30 - z LC47 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 73 km
1989 12:25 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 2007
1979 - z LF07 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 2; dostup asi 1300 km
1979 22:25 - z ponorky SSBN 630 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Poseidon C3; dostup asi 500 km
1979 20:58 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1979 20:43 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup 63 km
1979 19:30 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1979 18:59 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1979 18:24 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 73 km
1979 14:35 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1979 06:45 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 85 km
1979 04:00 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 83 km
1959 - narodil se Aleksandr Račikovič Mkrtyčjan, ruský inženýr; hlavní konstruktér a ředitel NII komandnych priborov
1959 - ze základny White Sands byla odpálena balistická raketa Sergeant (21); dostup asi 50 km
1939 - za přítomnosti A. Hitlera se na základně Kummersdorf uskutečnily dva statické testy raketových motorů
1929 - narodil se Albert Hanlin Crews, americký pilot a člen týmu astronautů USAF pro X-20 a MOL
1829 - narodil se Norman Robert Pogson (23.6.1891), anglický astronom; objevil 8 planetek, založil Madras Observatory


Šipka
TOPlist

pátek

Pátek - 22. 3. 2019



Američtí astronauti Nick Hague a Anne McClain[ová] zahájili ve 12:01 UT výstup EVA-52 (Extravehicular Activity) a jejich úkolem je vyměnit první část baterií NiH2 za Li-ion baterie. Nové baterie byly na Mezinárodní kosmickou stanici dodány v minulém roce japonskou nákladní lodí HTV-7. Původně byl tento výstup naplánován na 20. září 2018, ale po havárii transportní lodě Sojuz byla posádka stanice pouze tříčlenné a plánovaný výstup byl zrušen a odložen. Při dnešním, prvním v letošním roce, výstupu kosmonauti splnili plánované úkoly a po 6:39 hod. se vrátili na palubu stanice.


Z kosmodromu Centre Spatial Guayanais odstartovala v 01:50:35 UT (21.3. ve 22:50 hod. místního času) nosná raketa Vega (let VV14), která po osmi minutách dopravila na parkovací oběžnou dráhu družici Italské kosmické agentury PRISMA (Precursore Iperspettrale della Missione Applicativa) pro dálkový průzkum Země. Následovalo dvojí zapálení motoru RD-843 horního stupně AVUM, jenž dopravil družici na pracovní dráhu ve výšce 615 km se sklonem dráhy k rovníku 97,88°. Na výsledné dráze se družice PRISMA od horního stupně úspěšně oddělila (54 minuty po vzletu). Družici pro Agenzia Spaziale Italiana postavily firmy OHB Italia a Leonardo SpA.


Spojené státy podepsaly s Brazílií dohodu o technologických zárukách, která by umožnila americkým společnostem využívat brazilský kosmodrom Alcantara, který je již několik let mimo provoz. Výhodou je, že základna leží v blízkosti rovníku, čímž by rakety vypouštěné odsud ušetřily až 30 procent paliva ve srovnání s kosmodromy na americkém území. Americké firmy projevily o základnu zájem už koncem roku 2017, kdy zástupci pěti společností (Boeing, Lockheed Martin, SpaceX, Vector a Microcom) navštívili Alcantaru a po prohlídce pouze SpaceX a Microcosm neprojevily další zájem o odpalovací komplex. Alcantara začala chátrat po srpnu 2003, kdy na startovním komplexu explodovala nosná raketa se dvěma družicemi a významně poškodila odpalovací zařízení a pozemní infrastrukturu.


Středisko NASA Goddard Space Flight Center připravuje realizaci projektu AZURE (Auroral Zone Upwelling Rocket Experiment), který by měl poskytnout data o toku částic v ionosféře (ve vrstvách E a F) důležitá k pochopení vlivu polárních září na zemskou atmosféru. Sondážní rakety, jež ponesou vědecké přístroje, budou startovat ze základen Andøya a Svalbard v Norku. Sledování polárních září pomocí sondážních raket by mělo být zahájeno 10. dubna 2019 a bude probíhat po následující dva roky.


Evropská kosmická agentura oznámila, že platforma pro příští misi ExoMars, kterou postavila ruská korporace Roskosmos, dorazila do Evropy k firmě Thales Alenia Space v Turínu ke konečné montáži a testování. Platforma, pojmenovaná Kazačok, bude osazena vědeckými přístroji a při misi ponese evropský rover "Rosalind Franklin" (pojmenovaný po britské chemičce). Když ruská platforma v roce 2020 přistane na Marsu, evropský rover z ní sjede a bude se věnovat výzkumu terénu; Kazačok bude na místě přistání studovat klima, atmosféru a záření.


Státní korporace Roskosmos dostala finanční prostředky na zahájení stavby druhého startovního komplexu na kosmodromu Vostočnyj, z něhož budou startovat nosné rakety řady Angara. Podle generálního ředitele Roskosmosu Dmitrije Rogozina to umožní zahájit zemní práce na přelomu dubna a května letošního roku. Která firma bude stavbu provádět není zatím jasné, probíhá výběrové řízení.


Po dokončení zkoušek na oběžné dráze byly dvě čínské družice pro dálkový průzkum Země - Gaofen-5 a Gaofen-6 - oficiálně uvedeny do běžného provozu. Už během testů poskytovaly obě družice přesné údaje o životním prostředí, přírodních zdrojích a přírodních pohromách. Družice Gaofen-5 byla vypuštěna v květnu 2018 a Gaofen-6 v červnu 2018. Na tiskové konferenci to uvedl Zhang Kejian, náměstek ministra průmyslu a informačních technologií. Projekt systému Gaofen, který by měl být v letošním roce dobudován, pomůže snížit závislost Číny na zahraničních satelitních datech.


V blízkosti Země prolétá planetka 2019 ET1, odhadovaná velikost je mezi 19 a 59 metry, maximální přiblížení ve 23:11 UT na vzdálenost 0,05329 AU (20,72 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 6. března 2019 - Mt. Lemmon Survey.


Pohled do minulosti (22. března):
1989 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 70 km
1989 16:01 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Nike Orion (NASA 31.74UU); dostup asi 140 km
1989 15:22 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1989 13:54 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 81 km
1989 09:46 - ze základny Sainshand byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 81 km
1979 23:53 - ze základny Chilca byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Castor (A); dostup 268 km
1979 15:30 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup 62 km
1979 11:45 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 86 km
1979 06:55 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
1979 06:00 - ze základny Poker Flat byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 48 km
1979 04:00 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1979 01:41 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 80 km
1969 - z LF21 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 2; dostup asi 1300 km
1969 12:15 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Voschod vypuštěna družice Kosmos 273
1969 02:50 - ze základny Chejsa odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 184 km
1959 00:58 - z LC18B Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Thor DM-18A (158); dostup asi 520 km
1949 17:20 - z plošiny AVM1 v Tichém oceánu odstartovala sondážní raketa Aerobee RTV-N-8 (A11); dostup 105 km
1949 06:43 - ze základny White Sands odstartovala raketa V-2 (41) s vědeckou aparaturou; dostup 133,9 km
1799 - narodil se Friedrich Wilhelm August Argelander (†17.2.1875), německý astronom


Šipka
TOPlist

čtvrtek

Čtvrtek - 21. 3. 2019



Na konferenci o výzkumu Měsíce a planet předložili odborníci ze střediska NASA Jet Propulsion Laboratory návrh na program výzkumu Neptunova měsíce Triton. V rámci programu má být postavena automatická sonda Trident, která podle předběžných odhadů bude potřebovat asi 500 milionů dolarů a která se má zaměřit na studium podmínek na Tritonu. O finanční prostředky bude projekt soupeřit s projektem na výzkum Venuše, napsal list The New York Times.


V den zahájení Global Space Congress, který probíhá v Abu Dhabi od 19. do 21. března, byla podepsána charta Arabské skupiny pro spolupráci ve vesmíru, do níž se zapojilo jedenáct arabských států. Prvním společným projektem nové kosmické organizace bude vývoj družice, s předběžným označením 813, pro monitorování změn životního prostředí a zemského klimatu.


Generální ředitel Chruničevova kosmického střediska Aleksej Varočko uvedl, že vypuštění nosné rakety Angara-1.2 s jihokorejskou družicí Kompsat-6, který byl naplánovaný na rok 2020, bude odložen na pozdější dobu. Důvodem odkladu jsou technické potíže při stavbě družice. Kontrakt na vypuštění družice byl podepsán v roce 2016 mezi Korejským institutem aerokosmických výzkumů (KARI) a International Launch Services (ILS), dceřinou společností Chruničevova střediska.


Michail Pavlinskij z Ústavu kosmických výzkumů Ruské akademie věd oznámil, že na vnější povrch ruského segmentu Mezinárodní kosmické stanice (ISS) bude instalován vědecký přístroj, který v průběhu tří let zpracuje podrobnou mapu téměř celé hvězdné oblohy (předpokládá se kolem 83%). Montáž přístroje zajistí ruští kosmonauti během svých výstupů do volného vesmíru. Podle současného stavu by mělo být zařízení dopraveno na ISS nákladní kosmickou lodí v roce 2020.


V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2019 DS, odhadovaná velikost je mezi 20 a 62 metry, maximální přiblížení v 06:36 UT na vzdálenost 0,04442 AU (17,27 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 26. února 2019 - Mt. Lemmon Survey;
2019 EA2, odhadovaná velikost je mezi 12 a 39 metry, maximální přiblížení ve 20:33 UT na vzdálenost 0,00208 AU (0,81 vzdálenosti Měsíce, tj. asi 310 000 km), planetka byla poprvé pozorovaná 9. března 2019 - Mt. Lemmon Survey.


Pohled do minulosti (21. března):
2009 16:51 - astronauti Swandon a Acaba zahájili výstup do volného vesmíru; doba výstupu 6:30 hod.
1999 00:09 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Proton-K vypuštěna družice Asiasat 3S
1989 - z kosmodromu Pleseck byla odpálena balistická raketa Topol; dostup asi 1000 km
1989 - ze základny Biscarosse byla odpálena balistická raketa SSBS S3; dostup asi 1000 km
1989 16:20 - z ponorky SSBN 734 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Trident D-5; raketa havarovala
1979 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
1979 - ze základny Sriharikota byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
1979 23:49 - ze základny Chilca startovala sondážní raketa Castor (A); dostup asi 250 km
1979 22:10 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 72 km
1979 21:32 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 90 km
1979 19:54 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 73 km
1979 19:53 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1979 19:31 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 74 km
1979 19:30 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 91 km
1979 18:59 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 98 km
1979 18:58 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup 58 km
1979 17:49 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1979 17:00 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 90 km
1979 16:57 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1979 14:47 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1979 11:40 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 85 km
1979 07:05 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
1979 04:30 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
1979 04:13 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Kosmos 1089
1979 03:45 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Astrobee F (NASA 25.33UG); dostup 221 km
1969 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa UR-100 (UBP-102); dostup asi 1000 km
1969 20:46 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1969 20:06 - ze základny Chejsa odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 175 km
1969 18:45 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1969 15:12 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 49 km
1969 15:09 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1969 15:00 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1969 14:45 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1969 04:53 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Aerobee 150 (CRL AT3.756); dostup 152 km
1969 03:58 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Judi-Dart; dostup 64 km
1959 06:19 - z LC17A Cape Canaveral byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Thor Able 2 (132); dostup 520 km
1949 - uskutečnil se 64. zkušební let raketového letounu XS-1; pilot Everest, max. výška 12,200 km


Šipka
TOPlist

středa

Středa - 20. 3. 2019



Na tiskové konferenci ve středisku NASA Johnson Space Flight Center bylo mj. uvedeno, že američtí astronauti uskuteční ve dnech 22. a 29. března výstup do volného vesmíru a jejich hlavním úkolem bude výměna baterií, při nichž budou nahrazeny staré nikl-vodíkové za nové a silnější lithium-iontové. Baterie byly na Mezinárodní kosmickou stanici dopraveny loni v září japonskou nákladní kosmickou lodí HTV. Během výměny baterií bude vypnuta jedna větev napájení stanice, ale v žádném případě nebude ohrožena její bezpečnost. Zajímavostí druhého výstupu je, že poprvé budou v kosmu současně dvě ženy - Anne McClain[ová] a Christina Koch[ová].


NASA včera (19.3.) zveřejnila některé výsledky z výzkumu planetky Bennu sondou OSIRIS-Rex (Spectral Interpretation, Resource Identification, Security-Regolith Explorer). Jedním z překvapivých zjištění je fakt, že povrch je pokryt mnohem větším množstvím kráterů než se očekávalo a že planetku doprovázejí malé částice vyražené z jejího povrchu. Vyvržené částice byly poprvé zjištěny v lednu, když sonda obíhala ve vzdálenosti 1,61 km od povrchu planetky. Povrch planetky je drsnější a je pokryt velkým množstvím kamenů (předpokládal se rovný povrch s několika velkými balvany), a proto tým vědců vyzval, aby byl změněn postup při plánovaném odběru vzorků.


V laboratoři střediska NASA Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně byla dokončena první fáze testování roveru pro misi Mars 2020; testy byly zahájeny v polovině ledna a podílelo se na nich 71 techniků a inženýrů. Při testech se poprvé využíval software, který bude používán skutečnou marsovskou sondou. Při konstrukci roveru byly využity zkušenosti získané při stavbě a provozu roverů MER (Spirit a Opportunity) a Curiosity.


Evropská kosmická agentura oznámila, že kosmická observatoř CHEOPS (Characterising Exoplanet Satellite), která je určená ke studiu exoplanet, bude vypuštěna nosnou raketou typu Sojuz z kosmodromu Centre Spatial Guayanais během startovního okna mezi 15. říjnem a 14. listopadem 2019. Na misi CHEOPS se kromě ESA podílejí specialisté z dalších zemí. Družice Cheops bude předvedena novinářům 29. března v čistých prostorách firmy Airbus v Madridu.


Izraelská lunární sonda Beresheet (společnosti SpaceIL a Israel Space Agency) uskutečnila včera (19.3.) další korekční manévr, jehož cílem bylo dosažení apogea oběžné dráhy ve vzdálenosti kolem 405 000 km od Země. Motor sondy byl spuštěn ve 12:30 UT a pracoval 60 s. Informace o tom, že manévr byl úspěšný byla zveřejněna na Twitteru 'Israel To The Moon' (https://twitter.com/TeamSpaceIL/status/1108018671132143616).


V rámci předletové přípravy nákladní kosmické lodě Progress MS-11 k misi k Mezinárodní kosmické stanici proběhlo zasedání technického vedení, na němž byla potvrzena připravenost lodě k vybavení komponenty paliva a stlačenými plyny. Plnicí stanice na kosmodromu Bajkonur je rovněž připraveno k této operaci. Nákladní kosmická loď Progress MS-11 má odstartovat na nosné raketě Sojuz-2.1a 4. dubna 2019.


Japonská sonda Hayabusa-2 při zkoumání planetky Ryugu objevila na povrchu minerály, které obsahují atomy vodíku a kyslíku, jež se mohou za příhodných podmínek stát vodou. Kosmická agentura JAXA to zveřejnila v časopisu Science s tím, že prvky byly detekovány pomocí palubního spektrografu. Studii zpracovali experti JAXA a několika předních japonských univerzit.


V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2019 ES2, odhadovaná velikost je mezi 12 a 39 metry, maximální přiblížení v 10:02 UT na vzdálenost 0,01957 AU (7,61 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 15. března 2019 - Mt. Lemmon Survey;
2015 BY310, odhadovaná velikost je mezi 86 a 270 metry, maximální přiblížení v 11:26 UT na vzdálenost 0,05869 AU (22,82 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 18. ledna 2015 - Pan-STARRS 1, Haleakala.


Pohled do minulosti (20. března):
2009 11:04 - ze základny Poker Flat odstartovala raketa Black Brant 12 (NASA 40.023UE); dostup 560 km
1989 15:00 - z LC47 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1979 - ze základny Biscarosse byla odpálena balistická raketa SSBS S3 (V8); dostup asi 1000 km
1979 17:30 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 90 km
1979 15:30 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup 61 km
1979 11:40 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 86 km
1979 07:15 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 89 km
1979 06:00 - ze základny Poker Flat byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1979 04:00 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 86 km
1979 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 77 km
1969 23:30 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1969 23:10 - z LC25C Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Poseidon C3; dostup asi 500 km
1969 21:30 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1969 20:42 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1969 20:30 - ze základny Chejsa odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 169 km
1969 18:30 - ze základny Chejsa odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 171 km
1969 17:50 - ze základny Chejsa odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 169 km
1969 15:25 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1969 05:37 - ze základny Poker Flat odstartovala sondážní raketa Terrier Sandhawk (SECEDE R8); dostup 176 km
1959 - US Army zřídila pracovní skupinu pro zpracování plánu na lunární stanici - projekt Horizon
1959 02:50 - ze základny Akita odstartovala sondážní raketa Kappa 6 (K-6-17); dostup 50 km
1899 - narodil se Vladimír Mandl (†8.1.1941), český právník; zakladatel kosmického práva


Šipka
TOPlist

úterý

Úterý - 19. 3. 2019



Společnost OneWeb, která zahájila budování satelitního širokopásmového přístupu k internetu, oznámila, že do tohoto projektu vkládá dodatečných 1,25 miliardy dolarů. Společnost tyto prostředky vložila po prvním úspěšném vypuštění družic s cílem urychlit budování systému a spustit ostrý provoz už v roce 2021. Ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku tak může být každý měsíc vypuštěno 30 družic flotily OneWeb (celkově má na nízkých oběžných drahách pracovat 650 družic, každá má předpokládanou aktivní životnost pět let).


Podle nedávno dokončeného výzkumu NASA, který prováděl tým vedený Satishem Mehtou z Johnson Space Center, u více než poloviny astronautů se při pobytu ve vesmíru aktivovaly herpetické viry. Viry byly objeveny ve slinách a moči u 47 z 89 astronautů, kteří absolvovali krátkodobé mise na raketoplánech a u 14 ze 23 astronautů pobývajících dlouhodobě na Mezinárodní kosmické stanici. Množství virů bylo výrazně vyšší než ve vzorcích před letem nebo po skončení mise, ale pouze u šesti astronautů se projevily symptomy aktivaci viru. Výzkumníci předpokládají, že je to vlivem zvýšené hladiny stresových hormonů při kosmickém letu.


Američtí astronauti Michael Scott Hopkins, Victor Jerome Glover a Kjell Norwood Lindgren zahájili ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina první fázi přípravy na misi k Mezinárodní kosmické stanici (ISS), kam je dopraví kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX. Astronauti budou v Rusku asi pět týdnů a během té doby budou studovat systémy ruského segmentu ISS a budou nacvičovat činnost při havarijní situaci. Hopkins a Glover byli zařazeni do hlavní posádky mise SpX-DM 2, Lindgren je náhradníkem.


Japonská kosmická agentura (JAXA) projevila zájem o účast na ruském projektu kosmické observatoře Spektr-UF, která by měla být vypuštěna v roce 2024. Japonská strana pro tento mezinárodní projekt, v němž je hlavním partnerem Ruska Španělsko, navrhuje, že vyrobí aparaturu pro sledování exoplanet (přístroj je nyní ve fázi přípravy projektové dokumentace). JAXA a Roskosmos budou o stavbě přístroje jednat a k realizaci se přistoupí po podepsání příslušné dohody. Informaci včera (18.3.) v Moskvě zveřejnil Michail Sačkov, náměstek ředitele Astronomického ústavu Ruské akademie věd pro vědeckou činnost.


Pohled do minulosti (19. března):
2009 17:16 - astronauti Swanson a Arnold zahájili výstup do volného vesmíru; doba výstupu 6:07 hod.
1989 17:45 - z LF08 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Peacekeeper; dostup asi 1000 km
1989 10:30 - z plavidla Priliv odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 62 km
1979 22:57 - ze základny Kiruna odstartovala sondážní raketa Aries (DLR K-AR-92); dostup 460 km
1979 21:00 - ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1979 20:53 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1979 18:59 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1979 18:10 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 22 km
1979 16:12 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Super Loki (F 226); dostup 65 km
1979 15:49 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup 63 km
1979 15:15 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1979 15:03 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1979 11:40 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 85 km
1979 07:25 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1979 04:00 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
1979 00:34 - ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Fulmar (F6); dostup 15 km
1969 21:38 - z SLC3W na Vandenberg AFB byly nosnou raketou Thorad Agena D vypuštěny družice KH-4A 1050 a OPS 2285
1969 21:30 - ze základny Chejsa odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 181 km
1969 21:00 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
1969 20:10 - ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1969 19:00 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Viper-Dart (Sphere 3); dostup 51 km
1969 18:37 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
1969 18:30 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1969 18:14 - ze základny Antigua byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1969 18:10 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1969 18:00 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1969 17:30 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1969 16:00 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1969 15:08 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1969 14:45 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1969 10:57 - ze základny El Arenosillo odstartovala sondážní raketa Judi-Dart (INTA H-6905); dostup asi 60 km
1969 09:00 - ze základny Chejsa odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 97 km
1959 01:15 - ze základny Akita odstartovala sondážní raketa Kappa 6 (K-6-16); dostup 50 km
1959 00:59 - z LC12 Cape Canaveral byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Atlas C (7C); po poruše dostup asi 200 km
1799 - narodil se William Rutter Dawes (†15.2.1868), anglický astronom; věnoval se studiu dvojhvězd a planet


Šipka
TOPlist

pondělí

Pondělí - 18. 3. 2019



Pentagon před časem varoval, že Čína a Rusko vyvinuly zbraně, které by mohly být využity k rušení signálů amerického satelitního navigačního systému GPS, a proto letectvo hledá způsoby, jak zajistit větší odolnost systému proti rušení. Prvním korkem je vypouštění nové generace satelitů - GPS III - odolnějších proti rušení a pro rok 2022 se připravuje experiment NTS-3 (Navigation Technology Satellite), jenž by mohl rozšířit konstelaci družic GPS o satelity na geostacionární dráze. Družice NTS-3 vyrobí firma Harris Corp. a jejich výhodou bude, že mohou být přeprogramovány na oběžné dráze, což umožní reagovat na elektronické hrozby.


V Ženevě dnes bude zahájena desetidenní schůzka odborníků z 25 zemí světa, včetně Číny, Ruska a USA, na níž se budou diskutovat základy smlouvy, která by zachovala mírový charakter výzkumu a využívání kosmického prostoru. Podle odborníků jsou hlavními problémy požadavky Ruska a Číny, aby určitá zařízení neměla být používána ve vesmíru, a snaha amerického prezidenta Trumpa o vytvoření kosmických sil a navyšování rozpočtu na vojenské účely v kosmickém prostoru. A další okolností je, že kosmický prostor není přístupný už jen pro několik bohatých zemí, ale své družice provozují desítky zemí a jejich počet nadále poroste. Někteří pozorovatelé se proto domnívají, že tyto rozhovory rozšíří řadu neúspěšných iniciativ OSN o odzbrojení.


V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2019 DP1, odhadovaná velikost je mezi 18 a 57 metry, maximální přiblížení v 07:47 UT na vzdálenost 0,05735 AU (22,30 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 28. února 2019 - Mt. Lemmon Survey;
2019 DH1, odhadovaná velikost je mezi 11 a 34 metry, maximální přiblížení v 09:17 UT na vzdálenost 0,02199 AU (8,55 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 28. února 2019 - Mt. Lemmon Survey;
2019 CL2, odhadovaná velikost je mezi 39 a 120 metry, maximální přiblížení ve 23:28 UT na vzdálenost 0,02639 AU (10,26 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 5. února 2019 - Pan-STARRS 1, Haleakala.


Pohled do minulosti (18. března):
2009 00:30 - ze základny Barking Sands byla v rámci testů odpálena balistická raketa THAAD; dostup asi 60 km
2009 ~00:25 - ze základny Barking Sands byla odpálena balistická raketa Scud; dostup asi 100 km
1999 - zemřel Boris Ivanovič Gubanov (*14.3.1930), ruský konstruktér raketové techniky (Vojevoda, Energija)
1989 16:00 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Nike Orion (NASA 31.73UU); dostup 140 km
1989 15:19 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1989 15:09 - z LC47 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1989 14:34 - z LC47 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 86 km
1989 11:48 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1989 11:30 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1989 10:45 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1989 09:56 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 84 km
1989 09:30 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 87 km
1979 19:00 - z plavidla Šokalskij byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
1979 17:00 - z plavidla Šokalskij byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1979 12:00 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1979 08:45 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 81 km
1979 04:00 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
1969 21:45 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1969 18:35 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1969 18:16 - ze základny Kiruna odstartovala sondážní raketa Petrel (P11K); dostup 170 km
1969 17:00 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1969 07:40 - z komplexu 576A2 na Vandenberg AFB byly nosnou raketou Atlas F vypuštěny čtyři družice OV 1
1969 05:17 - ze základny Poker Flat odstartovala sondážní raketa HJ Nike Hydac (SECEDE R7); dostup 168 km
1959 02:45 - ze základny Akita odstartovala sondážní raketa Kappa 6 (K-6-15); dostup 50 km


Šipka
TOPlist

neděle

Neděle - 17. 3. 2019



Společnost SpaceX vypustí podruhé svou nejsilnější nosnou raketu Falcon Heavy ne dříve než 7. dubna (plán ve 22:36 UT) a na oběžnou dráhu vynese komerční telekomunikační družici Arabsat 6A, kterou pro saúdskoarabskou společnost Arabsat vyrobila americká firma Lockheed Martin. Informovaly o tom zdroje ze SpaceX pod podmínky zachování anonymity. První let rakety Falcon Heavy proběhl úspěšně v únoru 2018.


Vícefunkční modul Nauka, který má v roce 2020 odstartovat k Mezinárodní kosmické stanici, bude v srpnu převezen z Chruničevova kosmického střediska do RKK Energija, kde bude probíhat předletové testování. Informoval o tom generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin na Twitteru a dodal, že toto rozhodnutí bylo přijato během jednání s hlavními konstruktéry. Při jednání padlo i další významné rozhodnutí, a to, že staré palivové nádrže budou nahrazené novými, které vyrobí NPO Lavočkina. Modul Nauka se staví už od roku 1995 a jeho vypuštění bylo už několikrát odloženo pro technické závady, naposledy v prosinci 2013 pro závadu v pohonné jednotce.


Předseda Indické kosmické agentury (ISRO) k. Sivan uvedl, že start nosné rakety PSLV - C45 je připravován na 1. dubna 2019 (dřívější plánovaný termín byl 21. března). Nosná raketa vynese na oběžnou dráhu zpravodajskou družici Emisat a 28 malých družic; družice budou dopraveny na tři různé oběžné dráhy. Zpoždění vzletu je způsobeno potřebou provést dodatečné kontroly systémů rakety.


Pohled do minulosti (17. března):
2009 14:21 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Rokot vypuštěna družice GOCE
1989 14:32 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1989 13:40 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 89 km
1989 11:57 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 54 km
1989 11:55 - z plavidla Priliv odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 59 km
1989 11:20 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 81 km
1979 17:42 - ze základny Chejsa odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 187 km
1979 07:50 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 85 km
1979 06:00 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
1969 - ze základny White Sands byla odpálena balistická raketa Sprint ABM (FLA-30); dostup asi 6 km
1969 20:30 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1969 20:18 - ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1969 18:53 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1969 18:45 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 54 km
1969 18:35 - ze základny Chejsa odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 169 km
1969 18:23 - ze základny Kiruna odstartovala sondážní raketa Petrel (P25K); dostup 148 km
1969 18:10 - ze základny Kiruna odstartovala sondážní raketa Nike Apache (DLR K-NA-18); dostup 231 km
1969 18:00 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 51 km
1969 16:40 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Kosmos 272
1969 15:55 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1969 15:00 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1969 14:51 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1969 14:04 - ze základny Antigua byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
1969 12:38 - ze základny Poker Flat odstartovala sondážní raketa Nike Tomahawk (NASA 18.15UE); dostup 216 km
1969 12:09 - z Centre Spatial Guayanais odstartovala sondážní raketa Dragon 1 (D-29); dostup 410 km
1969 00:04 - ze základny Kiruna odstartovala sondážní raketa Petrel (P29K); dostup 151 km
1959 - ze základny Wallops Island byla k testovacímu letu vypuštěna raketa HJ Nike Nike Recruit; dostup asi 30 km
1959 - ze základny Wallops Island byla k testovacímu letu vypuštěna raketa HJ Nike Nike 20''SM; dostup 1380 km
1959 01:46 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena první sériová balistická raketa R-7; dostup asi 1350 km
1959 01:35 - ze základny Akita odstartovala sondážní raketa Kappa 6 (K-6-14); dostup 60 km
1949 23:20 - z plošiny AVM v Pacifiku odstartovala sondážní raketa Aerobee RTV-N-8 (A10); dostup 105 km
1909 - narodil se Vladimir Pavlovič Barmin (†17.7.1993), ruský konstruktér; 1941-93 hlavní konstruktér GSKB Specmaš
1899 - americký astronom William Pickering objevil Saturnův měsíc Phoebe


Šipka
TOPlist