pátek

Pátek - 19. 7. 2019



Chronologie letu lodě Apollo 11 (19.7.1969):
01:30 UT - astronauti se uložili ke spánku.
05:11 UT - kosmická loď vstoupila do sféry aktivity Měsíce.
19:13 UT - kosmická loď vletěla za Měsíc a bylo přerušeno rádiové spojení.
19:21 UT - kosmická loď zahájila za odvrácenou stranou Měsíce manévr navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce; motor servisního modulu pracoval 5:57 minut; dráha je ve výšce 113 × 315 km.
19:47 UT - kosmická loď vystoupila z měsíčního stínu a bylo obnoveno rádiové spojení.
21:56 UT - byl zahájen přímý TV přenos z kabiny CM.
23:43 UT - motorem servisního modulu byl proveden manévr LOI-2 (Lunar Orbit Insertion), jímž byla upravena selenocentrická dráha na kruhovou ve výšce 112 km.



Spacialisté střediska Evropské kosmické agentury ESOC (ESA Operations Center) ve spolupráci se specialisty NASA navrhli, aby se lunární stanice Gateway pohybovala kolem Měsíce po halo orbitě NRHO (Near-Rectilinear Halo Orbit). Jedná se velmi excentrickou dráhu, jejíž pericentrum leží ve výšce 3000 km nad měsíčním povrchem a aposelenium ve vzdálenosti kolem 70 000 km s dobou jednoho oběhu za přibližně sedm dnů. Výhodou této dráhy je její jen mírná nestabilita (jsou nutné jen drobné korekce) a menší energetické nároky na její dosažení. S budováním stanice Gateway by se mělo začít v roce 2020.


Operátor Evropského satelitního navigačního systému Galileo oznámil, že systém obnovil provoz, ale zatím nejsou vyloučeny dílčí závady v jeho provozu. Systém Galileo, který má v současnosti na oběžných drahách 22 družic, přestal spolehlivě pracovat 11. července. Důvodem byly poruchy v pozemním segmentu navigačního systému. Po celou dobu byla ale plně provozní služba pro vyhledávání tísňových volání SAR.


V Moskvě v ústředí Glavkosmosu proběhlo 20. zasedání podkomise pro spolupráci v oblasti vesmíru Rusko-čínské komise pro přípravu setkání hlav obou zemí. Hlavním bodem jednání bylo hodnocení realizace Programu spolupráce Roskosmosu a Čínského národního kosmického úřadu (国家航天局, CNSA) na roky 2018 až 2022 a posuzovaly se další možnosti vzájemné spolupráce v kosmu. Ruskou delegaci vedl generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin a čínskou předseda CNSA Zhang Kejian.


Indická kosmická agentura ISRO oznámila, že nový termín startu indické lunární sondy Chandrayaan-2 ze Satish Dhawan Space Center byl stanoven na pondělí 22. července ve 14:43 hod. místního času (09:13 UT). Na selenocentrickou dráhu bude sonda navedena v září a z oběžné dráhy kolem Měsíce bude na povrch vysazen přistávací modul s malým roverem. Přistávací modul s roverem mají na měsíčním povrchu pracovat jeden lunární den, orbitální část bude studovat Měsíc a jeho okolí po dobu jednoho roku.


V blízkosti Země prolétá planetka 2019 NJ2, odhadovaný průměr je asi 40 m, maximální přiblížení v 19:53 UT, průlet rychlostí 19,8 km/s ve vzdálenosti 0,034251 AU (13,330 vzdálenosti Měsíce); planetka byla poprvé pozorovaná 4. července 2019 - Pan-STARRS 1, Haleakala.


Pohled do minulosti (19. července):
1989 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 70 km
1989 16:27 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 83 km
1989 15:05 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 84 km
1989 14:07 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 84 km
1989 14:01 - z LC47 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 85 km
1979 09:51 - ze základny Poker Flat byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1969 - ze základny El Arenosillo byla k testovacímu letu vypuštěna raketa INTA-255; dostup asi 1 km
1949 - uskutečnil se 50. zkušební let raketoplánu XS-1 #2; pilot Robert Champine, max. rychlost M=0,91
1919 - narodil se Walter C. Williams (†7.10.1995), americký inženýr; 1940-64 působil v NACA a NASA,
           1975-82 hlavní inženýr NASA


Šipka
TOPlist

čtvrtek

Čtvrtek - 18. 7. 2019



Na kosmodromu Bajkonur byla na startovní rampu číslo 1 vyvezena nosná raketa Sojuz-FG s transportní kosmickou lodí Sojuz Ms-13. Po ustavení rakety do vertikální polohy byly zahájeny práce prvního startovního dne. Podle tradice dohlížela na celou operaci záložní posádka ve složení Sergej Ryžikov, Thomas Marshburn, Soichi Noguchi. Kosmická loď má startovat 20. července.


Indický list The Times of India napsal, že podle některých důvěryhodných zdrojů z Indické kosmické agentury (ISRO) by se nový pokus o vypuštění lunární sondy Chandrayaan-2 mohl uskutečnit 21. nebo 22. července. Předchozí pokus z 15. července byl z technických příčin (únik helia z nádrže horního stupně nosné rakety) 56 minut před vzletem odvolán (nejedná se o první odklad - podle původního plánu měla sonda odstartovat už v dubnu 2018). Definitivní rozhodnutí musí padnout v nejbližších hodinách, neboť předstartovní příprava na startovní rampě trvá 48 hodin. Jestliže se ISRO nepodaří odstartovat do 22. července bude nové startovní okno pro let k Měsíci k dispozici až v září.


Na základně Boca Chica v Texasu se uskutečnil statický test motoru Raptor rakety Starhopper vyvíjenou společností SpaceX. Při zkušebním zapálení motoru došlo k abnormální situaci, při které byl zkušební stav i Starhopper obklopen ohnivou koulí (pravděpodobně došlo l explozi unikajícího metanu a plynného kyslíku). Podle neoficiálních informací vypadá zkušební místo i Starhopper v pořádku, ale budou nutné určité opravy a úpravy.


Společnost ULA (United Launch Alliance) oznámila odklad startu nosné rakety Delta 4 s navigační družicí GPS III SV02; start byl původně plánován 25. července. Důvodem odkladu jsou technické potíže, jež se objevily během předstartovní přípravy. Očekává se, že nový pokus o vypuštění se neuskuteční dříve než 22. srpna (přesný termín oznámí ULA později).


Třetí evropský servisní modul pro kosmickou loď Orion (mise Artemis-3), která má v roce 2024 dopravit americké astronauty na Měsíc, bude příspěvkem Evropské kosmické agentury (ESA) k projektu Artemis. ESA už do USA dodala první servisní modul, jenž byl připojen k lodi Orion, a druhý bude postaven ve firmě Airbus Defence and Space německých Brémách tak, aby byl k dispozici v příštím roce.


V moskevském Ústavu lékařských a biologických problémů byl dokončen mezinárodní experiment SIRIUS (Scientific International Research In Unique terrestrial Station), v jehož rámci strávilo šest účastníků (tři muži a tři ženy) čtyři měsíce v izolaci. Experiment byl zahájen 19. března a simuloval dlouhodobou misi na Měsíc. Účastníci experimentu uskutečnili celkem 79 experimentů a jejich výsledky budou využity při přípravě dalšího izolačního pokusu.


Na kosmodromu Bajkonur byla do montážní haly nosných raket dopravena hlavicová sestava s transportní lodí Sojuz MS-13, která byla následně připojena k nosné raketě Sojuz-FG. Státní komise poté přijala usnesení o připravenosti rakety k vyvezení na startovní rampu číslo 1. Start je naplánován na 20. července v 16:28 UT.


V blízkosti Země prolétá planetka 2014 MJ6, odhadovaná velikost je mezi 90 a 280 metry, maximální přiblížení ve 20:49 UT na vzdálenost 0,090966 AU (35,37 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 21. června 2014 - Pan-STARRS 1, Haleakala.


Pohled do minulosti (18. července):
1999 03:41 - z Wallops Island odstartovala sondážní raketa Taurus Orion (NASA 33.066UE); dostup asi 200 km
1989 12:10 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 2031
1989 09:44 - z kosmodromu Pleseck byly nosnou raketou Sojuz-U vypuštěny družice Resurs F-03, Pion 3 a Pion 4
1979 18:56 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 74 km
1979 18:34 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1979 18:14 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 74 km
1979 18:00 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 98 km
1979 15:30 - ze základny Antigua byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 71 km
1979 14:37 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
1979 14:30 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 84 km
1979 14:29 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
1979 14:10 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1979 14:00 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 83 km
1979 14:00 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
1979 13:30 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1979 13:30 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1979 08:00 - z plavidla Krenkel odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 57 km
1979 02:00 - ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135P -R356; dostup 59 km
1979 02:00 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 81 km
1979 00:41 - ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 51 km
1969 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa UR-100; dostup asi 1000 km
1969 - z kosmodromu Pleseck byla odpálena balistická raketa R-14; dostup asi 675 km
1969 21:00 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 50 km
1969 18:59 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1969 18:59 - ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 48 km
1969 17:16 - z děla umístěného na White Sands byl vystřelen 7-inch projektil; max. výška asi 95 km
1969 17:00 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1969 15:59 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 73 km
1969 15:51 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 54 km
1969 14:45 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1969 14:00 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1959 - narodil se Sergej J. Fursov, v letech 1985 až 1988 člen týmu sovětských kosmonautů
1959 18:15 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa R-7 (I3-24); dostup asi 1350 km


Šipka
TOPlist

středa

Středa - 17. 7. 2019



Tiskové oddělení Roskosmosu informovalo, že ruský satelitní navigační systém GLONASS je odolný proti poruchám, které zavinily dočasné vyřazení evropského navigačního systému Galileo. Pozemní segment má k dispozici rezervní prostředky řízení, pozemní i kosmický segment je testován v rozličných režimech a během letových zkoušek jsou modelovány nejrůznější mimořádné situace.


V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2019 NF1, odhadovaný průměr je asi 60 m, maximální přiblížení v 17:09 UT, průlet rychlostí 40,7 km/s ve vzdálenosti 0,049383 AU (19,219 vzdálenosti Měsíce); planetka byla poprvé pozorovaná 2. července 2019 - Pan-STARRS 2, Haleakala;
2019 JT7, odhadovaná velikost je mezi 55 a 170 m, maximální přiblížení ve 23:44 UT na vzdálenost 0,092921 AU (36,13 vzdálenosti Měsíce); planetka byla poprvé pozorovaná 9. května 2019 - Pan-STARRS 1, Haleakala.


Pohled do minulosti (17. července):
1999 06:38 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Zenit-2 vypuštěna družice Okean-O
1989 19:22 - ze základny White Sands startovala sondážní raketa Black Brant 8C (NASA 27.122UE); dostup 340 km
1989 14:07 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 80 km
1979 18:30 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1979 12:23 - ze základny Poker Flat odstartovala sondážní raketa Super Arcas (NASA 15.195GM); dostup 81 km
1979 10:52 - ze základny Poker Flat byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1979 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1969 21:11 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 46 km
1969 19:14 - ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1969 18:00 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1969 17:40 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 54 km
1969 14:43 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1959 - narodila se Janet Lynn Kavandi[ová], americká astronautka
1959 17:40 - z LC-A na Vandenberg AFB startovala sondážní raketa Nike Asp (NN8.66); po poruše dostup asi 10 km
1929 - R. H. Goddard vypustil úspěšně třetí typ své rakety s kapalinovým motorem; dostup 27 m, dolet 52 m


Šipka
TOPlist

úterý

Úterý - 16.07.2019



V montážní hale kosmických aparátů na kosmodromu Bajkonur proběhla druhá kontrolní prohlídka kosmické lodě Sojuz MS-13. Hlavní posádka, Aleksandr Skvorcov, Luca Parmitano a Andrew Morgan, zkontrolovala loď v letové konfiguraci a poté se přesunula do haly nosných raket, kde si prohlédli nosnou raketu Sojuz-FG. Start Sojuzu MS-13 je naplánován na 20. července v 16:28 UT a ještě týž den se kosmická loď připojí k Mezinárodní kosmické stanici.


Administrátor NASA Jim Bridenstine se domnívá, že všichni účastníci projektu Mezinárodní kosmické stanice, včetně Ruska, by měli spolupracovat v projektu Artemis - návratu astronautů na Měsíc. Tím by došlo k rozložení finančních nároků projektu na více účastníků a k dřívější realizaci. Rovněž americký prezident Donald Trump ve své direktivě uvedl, že návrat na Měsíc je možné realizovat jen ve spolupráci se soukromým sektorem a zahraničními partnery.


Na dnešek plánuje řídicí tým kosmické observatoře Gaia největší motorickou operaci (začátek je plánován na 08:30 UT) od vypuštění observatoře v roce 2013. Gaia obíhá kolem Lagrangeova bodu L2 soustavy Slunce-Země tak, aby nikdy neprocházela stínem Země, což zajišťuje sondě stálou teplotu. Bez provedení korekce by sonda letos v srpnu a listopadu prolétala zemským stínem a to by vedlo ke změnám teploty a omezení výkonu slunečních baterií (vedlo by to k několikatýdennímu výpadku vědeckých měření).


V rámci uvádění družice Meteor-M 2-2 do provozu byl 15.7. poprvé uveden do provozu komplex KMSS (kompleks mnogozonalnoj sputnikovoj sjemki), který je určen ke sledování stavu životního prostředí. Testování jednotlivých částí družice, vypuštěné 5. července 2019 z kosmodromu Vostočnyj, provádějí specialisté korporace Rosmosmos ve spolupráci se společností Rossijskije kosmičeskije sistemy.


Čínský server Global Times napsal, že výpadek evropského satelitního navigačního systému Galileo by mohl přinést příležitosti pro čínské navigační družice, aby sloužily evropským zákazníkům. Výpadek navigačního systému Galileo začal ve čtvrtek 11. července a zatím nebylo oficiálně oznámeno nic o příčině výpadku a termín, do kdy bude výpadek trvat. Podle dříve zveřejněných informací by měl být evropský navigační systém dobudován v roce 2020, kdy bude na oběžných drahách rozmístěno 30 družic.


V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2019 MZ3, odhadovaná velikost je mezi 51 a 160 m, maximální přiblížení v 15:08 UT na vzdálenost 0,063036 AU (24,51 vzdálenosti Měsíce); planetka byla poprvé pozorovaná 30. června 2019 - Pan-STARRS 2, Haleakala;
2005 NG56, odhadovaný průměr je asi 110 m, maximální přiblížení v 18:57 UT, průlet rychlostí 9,7 km/s ve vzdálenosti 0,008361 AU (3,254 vzdálenosti Měsíce); planetka byla poprvé pozorovaná 11. července 2005 - Lincoln Laboratory ETS, New Mexico.


Pohled do minulosti (16. července):
1999 16:37 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna nákladní loď Progress M-42
1999 10:12 - ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Viper 3A (MD-FS-20); dostup asi 120 km
1999 09:30 - ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Super Loki (MD-CH-19); dostup asi 90 km
1999 09:04 - ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Viper 3A (MD-FS-18); dostup asi 120 km
1979 - ze základny Biscarosse byla odpálena balistická raketa SSBS S3; dostup asi 1000 km
1979 - z LF04 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 2; dostup asi 1300 km
1979 19:30 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1979 18:30 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1979 17:00 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1979 16:26 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 73 km
1979 15:24 - ze základny Thule byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1979 14:30 - ze základny Poker Flat byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1979 13:44 - ze základny Antigua byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1979 13:30 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1979 13:20 - ze základny Poker Flat odstartovala sondážní raketa Super Arcas (NASA 15.196GM); dostup 72 km
1979 12:31 - ze základny Kwajalein odstartovala sondážní raketa Terrier Malemute; dostup 590 km
1979 12:13 - ze základny Poker Flat odstartovala sondážní raketa Super Arcas (NASA 15.194GM); dostup 88 km
1969 - ze základny Woomera odstartovala sondážní raketa Jabiru 2; dostup asi 30 km
1969 - ze základny Kwajalein byla odpálena balistická raketa Spartan ABM; dostup asi 100 km
1969 22:33 - z LA2 základny Woomera odstartovala sondážní raketa Skylark 3; dostup 244 km
1969 21:56 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1969 18:00 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 50 km
1969 17:00 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1969 16:45 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Judi-Dart; dostup 67 km
1969 16:29 - z LC43 Cape Canaveral odstartovala sondážní raketa Viper-Dart; dostup 91 km
1969 15:59 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1969 15:14 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
1969 15:11 - z LC43 Cape Canaveral odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup 59 km
1969 14:45 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1969 14:34 - ze základny Sonmiani odstartovala sondážní raketa Judi-Dart; dostup 65 km
1969 14:00 - ze základny Antigua byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 47 km
1969 13:32 - z LC39A na Cape Canaveral byla nosnou raketou Saturn 5 vypuštěna pilotovaná loď Apollo 11
1969 10:04 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 86 km
1969 09:00 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 92 km
1969 05:30 - ze základny Thumba odstartovala sondážní raketa Judi-Dart (ISRO 11.32); dostup 64 km
1969 02:50 - ze základny Wallops Island startovala sondážní raketa Nike Tomahawk (NASA 18.32UG); dostup 209 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-2 (S 2-13); dostup asi 170 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-2 (S 2-16); dostup asi 170 km
1959 17:37 - po vzletu z LC5 Cape Canaveral havarovala nosná raketa Juno 2 AM-16 s družicí Explorer S-1
1689 - narodil se Samuel Molyneux (13.4.1728), britský astronom a politik; jeho práce vedla k objevu aberace světla


Šipka
TOPlist

pondělí

Pondělí - 15. 7. 2019



European Global Navigation Satellite Systems Agency oznámila, že satelitní navigační systém Galileo je postižen technickým problémem, který souvisí s pozemní infrastrukturou systému. Vzniklá situace vede k dočasnému přerušení služeb systému, s výjimkou služby SAR (Search and Rescue) používané pro lokalizaci nouzových vysílání, jež zůstává funkční. Systém Galileo je schopen pracovat 60 dní bez korekcí ze Země, ale data jsou v této době bez garance přesnosti.


Administrátor NASA J. Bridenstine řekl v rozhovoru pro TV stanici CBS, že američtí astronauti by už dnes byli na Měsíci, pokud by nebyly potíže s financováním. Rychlejšímu postupu podle Bridenstina bránil "politický risk", což znamená omezení financí pro pilotované mise do vzdáleného vesmíru. Teprve současný prezident Trump přidělil NASA dodatečné prostředky - 1,6 miliardy dolarů - na mise k Měsíci a Marsu (podle odhadu NASA ale bude potřeba pro realizaci projektu 30 až 40 miliard dolarů).


Pohled do minulosti (15. července):
2009 - z ponorky TK-208 plující v Bílém moři byla odpálena balistická raketa Bulava; dostup asi 1000 km
2009 22:03 - z LC39A Cape Canaveral odstartoval k misi STS 127 raketoplán Endeavour
1979 - z kosmodromu Jiuquan(?) byla odpálena balistická raketa Dong Feng 5; dostup asi 1000 km
1969 - ze základny Kapustin Jar byl na balistickou dráhu vypuštěn raketoplán BOR-1; dostup 100 km
1969 - z LF22 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 2; dostup asi 1300 km
1969 - z LF26 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 2; dostup asi 1300 km
1969 21:04 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 50 km
1969 15:30 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1969 15:00 - ze základny Thule byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1969 14:00 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-11M (I1-18TS); dostup asi 80 km
1959 16:59 - z LC25A Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Polaris AX; dostup asi 2 km
1959 15:34 - z Tonopah Test Range odstartovala sondážní raketa Deacon Arrow 2; dostup 78 km
1959 15:13 - z Tonopah Test Range odstartovala sondážní raketa Deacon Arrow 2; dostup 83 km
1959 09:15 - z Tonopah Test Range odstartovala sondážní raketa Deacon Arrow 2; dostup 81 km


Šipka
TOPlist

neděle

Neděle - 14. 7. 2019



V čase T-56 minut byl na kosmodromu Satish Dhawan Space Centre (Sriharikota) odvolán start nosné rakety GSLV Mk3-M1 s lunární sondou Chandrayaan-2. Důvodem zastavení odpočtu byly technické nesrovnalosti na nosné raketě. Nový termín startu bude oznámen později, po analýze dat z odpočtu.


Na kosmodromu Satish Dhawan Space Centre (Sriharikota) bylo v 6:51 hod. místního času (01:21 UT) spuštěno závěrečné odpočítávání startu nosné rakety GSLV Mk.3-M1 s lunární sondou Chandrayaan-2. Vzlet je naplánován na 15. července v 02:51 hod. místního času (14.7. ve 21:21 UT). Sonda Chandrayaan-2 sestává z orbitálního (bude jeden rok pracovat na selenocentrické dráze) a přistávacího (bude v činnosti jeden lunární den na měsíčním povrchu) modulu, který dopraví na povrch malý rover, jenž má provádět výzkum po jeden lunární den.


Roskosmos oznámil, že kosmická observatoř Spektr-RG byla navedena na plánovanou dráhu a úspěšně se oddělila od urychlovacího bloku DM-03. V průběhu následujících tří měsíců bude Spektr-RG převeden na dráhu kolem Langrangeova bodu L2 soustavy Slunce-Země, kde proběhne kalibrace a testování vědecké aparatury. Hlavním úkolem observatoře, kterou postavil Roskosmos ve spolupráci s Německem, je detailní mapování oblohy v rentgenová části spektra. Observatoř nese dna teleskopy: ART-XC (postavený v Rusku) a eRosita (připravilo Německo).


V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2019 NQ5, odhadovaný průměr je asi 30 m, maximální přiblížení v 02:05 UT, průlet rychlostí 39,6 km/s ve vzdálenosti 0,029402 AU (11,442 vzdálenosti Měsíce); planetka byla poprvé pozorovaná 8. července 2019 - Mt. Lemmon Survey;
2019 NR3, odhadovaný průměr je asi 19 m, maximální přiblížení v 11:33 UT, průlet rychlostí 38,5 km/s ve vzdálenosti 0,043021 AU (16,743 vzdálenosti Měsíce); planetka byla poprvé pozorovaná 4. července 2019 - Pan-STARRS 1, Haleakala;
2018 BF5, odhadovaná velikost je mezi 27 a 86 metry, maximální přiblížení v 17:18 UT na vzdálenost 0,098399 AU (38,26 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 22. ledna 2018 - Catalina Sky Survey.


Pohled do minulosti (14. července):
2009 03:36 -ze základny Kwajalein byla nosnou raketou Falcon 1 vypuštěna družice Razaksat
2009 - z ponorky TK-208 byla v oblasti severního pólu odpálena balistická raketa Bulava; dostup asi 1000 km
1999 05:04 - ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Viper 3A (MD-FS-17); dostup asi 120 km
1999 04:38 - ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Viper 3A (MD-CH-16); dostup asi 120 km
1999 04:10 - ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Viper 3A (MD-FS-15); dostup asi 120 km
1999 03:51 - ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Viper 3A (MD-MD-14); dostup asi 90 km
1999 03:28 - ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Black Brant 5A (NASA 21.124GE); dostup 118 m
1999 02:26 - ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Viper 3A (MD-FS-12); dostup asi 120 km
1979 21:14 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 76 km
1979 18:00 - z ponorky SSBN 657 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Trident C-4; dostup asi 1000 km
1969 23:53 - z LA2 základny Woomera odstartovala sondážní raketa Skylark 5C; dostup 216 km
1969 19:07 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
1969 19:02 - ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1969 18:45 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 71 km
1969 15:45 - ze základny Fort Churchill byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1969 15:02 - ze základny Thule byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1969 14:45 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1969 14:31 - z LC43 Cape Canaveral odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup 61 km
1969 13:09 - z LC43 Cape Canaveral odstartovala sondážní raketa Viper-Dart; dostup 91 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-2 (S 2-17); dostup asi 170 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-2 (S 3-4); dostup asi 170 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-11M (I 4-7T); dostup asi 80 km
1959 - z LC3 Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Bomarc (631-2); dostup asi 20 km
1959 21:00 - z Tonopah Test Range odstartovala sondážní raketa Deacon Arrow 2; dostup 76 km
1959 17:45 - z LC-A na Vandenberg AFB odstartovala sondážní raketa Nike Asp; dostup 200 km
1959 03:40 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 203 km


Šipka
TOPlist

sobota

Sobota - 13. 7. 2019



Ze startovního komplexu 81 kosmodromu Bajkonur odstartovala ve 12:31 UT nosná raketa Proton-M, která na oběžnou dráhu vynášela kosmickou observatoř Spektr-RG. Po normálním průběhu první fáze letu byla 9:43 min. po vzletu dosažena základní oběžná dráha a od třetího stupně rakety se oddělil urychlovací blok DM-03 s kosmickou observatoří. Konečná dráha bude dosažena asi dvě hodiny po startu po dvou zapálení hlavního motoru bloku DM-03 (první v čase T+15:44 min., druhé v čase T+1:37 hod.).


Státní komise, která zasedala v ranních hodinách na kosmodromu Bajkonur, rozhodla, že start nosné rakety Proton-M s kosmickou observatoří Spektr-RG se po několika odkladech uskuteční dnes (původně měla observatoř startovat už v červnu). Na Twitteru Roskosmos uvedl, že nosná raketa byla schválena k čerpání nádrží komponenty paliva a start proběhne v 15:30:57 hod. moskevského času (12:30 UT).


Společnost Arianespace a Evropská kosmická agentura povedou nezávislá vyšetřování havárie nosné rakety Vega s družicí Falcon Eye 1 z 11. července. K tomuto účelu byla jmenována vyšetřovací komise, která bude analyzovat příčiny havárie před obnovením letů rakety Vega. Raketa byla v předchozích 14 startech úspěšná (první startovala v roce 2012). Arianespace současně oznámila, že na kosmodromu Centre Spatial Guayanais normálně probíhá předstartovní příprava nosné rakety Ariane 5.


V blízkosti Země prolétá planetka 2019 MW1, odhadovaný průměr je asi 50 m, maximální přiblížení v 04:10 UT, průlet rychlostí 27,1 km/s ve vzdálenosti 0,020092 AU (7,819 vzdálenosti Měsíce); planetka byla poprvé pozorovaná 28. června 2019 - Pan-STARRS 1, Haleakala.


Pohled do minulosti (13. července):
2009 23:50 - z ponorky K-117 byla v Barentsově moři odpálena balistická raketa Štil; dostup asi 1000 km
2009 01:20 - z ponorky K-84 byla v Barentsově moři odpálena balistická raketa Štil; dostup asi 1000 km
1989 10:09 - ze stanice Sainshand (Mongolsko) byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 86 km
1989 08:30 - ze základny White Sands byla vypuštěna balistická raketa Aries (GL A24.602); dostup 195 km
1989 02:00 - ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT135P-R715; dostup asi 60 km
1979 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
1979 - ze základny Sriharikota byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
1979 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 60 km
1979 21:00 - ze základny Poker Flat byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1979 20:56 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1979 19:44 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1979 18:00 - ze základny Antigua byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 73 km
1979 17:00 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1979 15:18 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1979 14:00 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 85 km
1979 13:44 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 85 km
1979 13:44 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1979 08:25 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 1115
1979 02:55 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1969 19:41 - ze základny Salto di Quirra odstartovala sondážní raketa Skylark 3 (ESRO S64/2); dostup 280 km
1969 02:54 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Proton-K vypuštěna sonda Luna 15
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-2 (S 2-19); dostup asi 170 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-2 (S 3-2); dostup asi 170 km


Šipka
TOPlist