Stalo se nedávno:
22.4.2024
►2411304◄ Contec, první veřejně obchodovaný jihokorejský vesmírný startup, který se specializuje na příjem, zpracování a analýzu satelitních snímků a dat z pozemních stanic, se chce stát „korejským SpaceX“. Obchodní model společnosti zahrnuje použití svých 12 pozemních stanic v 10 zemích ke stahování, zpracování a analýze satelitních pozorování Země. Společnost také letos v březnu vypustila svou první družici — Oreum SAT — a do začátku roku 2026 plánuje vypuštění dalších tří satelitů.
►2411303◄ Společnost Momentick získala 6,5 milionu dolarů na vylepšení svého algoritmu emisního zpravodajství a rozšíření svého tržního dosahu. Momentick si klade za cíl změnit monitorování emisí skleníkových plynů tím, že nabízí přesnou, autonomní identifikaci a kvantifikaci metanu a dalších skleníkových plynů v celosvětovém měřítku. Platforma využívá proprietárních algoritmů, které analyzují data z různých zdrojů včetně družic a dronů.
►2411302◄ Sonda Voyager 1 obnovila odesílání technických informací na Zemi, když poprvé od listopadu 2023 předala data o stavu svých palubních systémů. Dalším krokem k plné funkčnosti sondy bude zajistit, aby sonda znovu začala vysílat vědecká data. Vzniklý problém souvisel s poruchou jednoho ze tří palubních počítačů Voyageru 1.
►2411301◄ Komerční demonstrační družice aktivního odstraňování odpadu (ADRAS-J) společnosti Astroscale-Japan úspěšně provedla kontrolované přiblížení k objektu vesmírného odpadu (nefunkční horní stupeň nosné rakety) na vzdálenost několika set metrů a předvedla operaci setkání.
Pohled do minulosti (23. dubna):
1994 - 08:01 z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Zenit 2 (45019-219/1-89) vypuštěna družice Kosmos 2278
Družice Kosmos 2278 (Celina-2 No. 15; typové označení 11F644):
Družice pro elektronický průzkum.
Startovní hmotnost byla 3200 kg.
Družice pro Ministerstvo obrany Ruské federace postavil Južnyj mašinostrojitelskij zavod (Južmaš), Dnepropetrovsk, elektronické vybavení dodal Centralnyj naučno-issledovatelskij radiotechničeskij institut im. A. I. Berga, Moskva.
Družice pro elektronický průzkum.
Startovní hmotnost byla 3200 kg.
Družice pro Ministerstvo obrany Ruské federace postavil Južnyj mašinostrojitelskij zavod (Južmaš), Dnepropetrovsk, elektronické vybavení dodal Centralnyj naučno-issledovatelskij radiotechničeskij institut im. A. I. Berga, Moskva.
1984 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu odpálena raketa Pioner UTTCh; dostup asi 500 km
hlavice dopadla na polygon v Kazachstánu
1984 - 20:00 ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 51 km
1984 - 15:00 z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa Topol (45584-407-9L); dostup asi 1000 km
hlavice dopadla na polygon Kura na Kamčatce
1984 - 04:31 kosmonauti Kizim a Solovjov vystoupili ze Saljutu 7 do volného vesmíru; doba výstupu 4:15 hod.
1974 - 22:00 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 85 km
1974 - 14:14 z kosmodromu Pleseck byly nosnou raketou Kosmos (65033-202) vypuštěny družice Kosmos 641 až 648
hlavice dopadla na polygon v Kazachstánu
1984 - 20:00 ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 51 km
1984 - 15:00 z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa Topol (45584-407-9L); dostup asi 1000 km
hlavice dopadla na polygon Kura na Kamčatce
1984 - 04:31 kosmonauti Kizim a Solovjov vystoupili ze Saljutu 7 do volného vesmíru; doba výstupu 4:15 hod.
1974 - 22:00 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 85 km
1974 - 14:14 z kosmodromu Pleseck byly nosnou raketou Kosmos (65033-202) vypuštěny družice Kosmos 641 až 648
Družice Kosmos 641 až 648 (typové označení 11F625):
Osm telekomunikačních družic typu Strela-1M.
Startovní hmotnost každé družice byla 70 kg.
Družice pro Ministerstvo obrany SSSR postavilo Konstruktorskoje bjuro prikladnoj mechaniki.
Osm telekomunikačních družic typu Strela-1M.
Startovní hmotnost každé družice byla 70 kg.
Družice pro Ministerstvo obrany SSSR postavilo Konstruktorskoje bjuro prikladnoj mechaniki.
1974 - 08:55 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1974 - 04:31 ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Black Brant 6 (AKF-VI-03); dostup 76 km
1974 - 01:03 ze základny Woomera odstartovala sondážní raketa Skylark 6 AC (SL1207); dostup 177 km
1974 - 00:41 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna meteorologická raketa Super Loki; dostup 63 km
1964 - ze základny Ile du Levant vzlétla k testu Ramjetu raketa Stataltex (STX-10); dostup asi 5 km
1964 - narodil se Oleg Jurjevič Moškin, ruský pilot a 1997-2002 kosmonaut
1964 - 18:43 z LC2-3 Point Arguello byla nosnou raketou Atlas Agena D (351D) vypuštěna družice OPS 3743
kódové označení startu Anchor Dan
1974 - 04:31 ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Black Brant 6 (AKF-VI-03); dostup 76 km
1974 - 01:03 ze základny Woomera odstartovala sondážní raketa Skylark 6 AC (SL1207); dostup 177 km
1974 - 00:41 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna meteorologická raketa Super Loki; dostup 63 km
1964 - ze základny Ile du Levant vzlétla k testu Ramjetu raketa Stataltex (STX-10); dostup asi 5 km
1964 - narodil se Oleg Jurjevič Moškin, ruský pilot a 1997-2002 kosmonaut
1964 - 18:43 z LC2-3 Point Arguello byla nosnou raketou Atlas Agena D (351D) vypuštěna družice OPS 3743
kódové označení startu Anchor Dan
Družice OPS 3743 (KH-7 No.7; Samos Improved 7; AFP-206 SV-957; kódové označení Gambit-1):
Družice pro optický průzkum.
Startovní hmotnost byla asi 2000 kg.
Družici pro US Air Force postavila firma General Electric, kameru dodala firma Eastman Kodak.
Družice pro optický průzkum.
Startovní hmotnost byla asi 2000 kg.
Družici pro US Air Force postavila firma General Electric, kameru dodala firma Eastman Kodak.
1964 - 16:23 ze základny Salto di Quirra odstartovala sondážní raketa Arcas; dostup asi 75 km
1964 - 14:24 ze základny Salto di Quirra odstartovala sondážní raketa Arcas; dostup asi 75 km
1964 - 14:03 ze základny Salto di Quirra odstartovala sondážní raketa Arcas; dostup asi 75 km
1964 - 11:00 z LF03 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 1B (917); dostup asi 900 km
kódové označení startu Dark Lady
1964 - 10:38 ze základny Salto di Quirra odstartovala sondážní raketa Arcas; dostup asi 75 km
1954 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike Ajax (1401T); dostup asi 10 km
1954 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-1 (No. 1720); dostup asi 100 km
1954 - z Cape Canaveral vzlétla k testovacímu letu raketa Matador (GM-12462); dostup asi 12 km
1954 - z Cape Canaveral vzlétla k testovacímu letu raketa Matador (GM-12469); dostup asi 12 km
1954 - z Cape Canaveral vzlétla k testovacímu letu raketa Matador (GM-12470); dostup asi 12 km
1954 - z Cape Canaveral vzlétla k testovacímu letu raketa Matador (GM-12479); dostup asi 12 km
1964 - 14:24 ze základny Salto di Quirra odstartovala sondážní raketa Arcas; dostup asi 75 km
1964 - 14:03 ze základny Salto di Quirra odstartovala sondážní raketa Arcas; dostup asi 75 km
1964 - 11:00 z LF03 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 1B (917); dostup asi 900 km
kódové označení startu Dark Lady
1964 - 10:38 ze základny Salto di Quirra odstartovala sondážní raketa Arcas; dostup asi 75 km
1954 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike Ajax (1401T); dostup asi 10 km
1954 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-1 (No. 1720); dostup asi 100 km
1954 - z Cape Canaveral vzlétla k testovacímu letu raketa Matador (GM-12462); dostup asi 12 km
1954 - z Cape Canaveral vzlétla k testovacímu letu raketa Matador (GM-12469); dostup asi 12 km
1954 - z Cape Canaveral vzlétla k testovacímu letu raketa Matador (GM-12470); dostup asi 12 km
1954 - z Cape Canaveral vzlétla k testovacímu letu raketa Matador (GM-12479); dostup asi 12 km
Žádné komentáře:
Okomentovat