  Ve 13:35 UT byla z nosného letounu L-1011 Stargazer, který vzlétl z letiště Kennedyho kosmického střediska na Floridě, odhozena ve výšce asi 11 km nad Atlantským oceánem nosná raketa Pegasus XL, která nese v hlavici osm malých meteorologických družic CYGNSS určených pro studium tropických bouří a hurikánů. Několik vteřin po odhození rakety byl spuštěn  motor prvního stupně rakety a po normálním průběhu letu nosné rakety byla asi osm minut po odhození z nosného letounu dosažena plánovaná oběžná dráha. Asi dvacet minut po startu byly všechny družice uvolněny na samostatné dráhy. |
| Ředitel oddělení NASA pro planetární výzkum Jim Green řekl, že NASA neplánuje umístění svých vědeckých přístrojů na palubu první mise SpaceX na Mars. Green uvedl, že přistání na Marsu je velmi složité a agentura počká, až SpaceX tuto operaci zvládne. Přesto bude NASA se SpaceX spolupracovat, poskytne technickou podporu první misi Red Dragonu a poté bude mít přístup k většině dat získaných během přistávací operace na Marsu. Elon Musk už dříve uvedl, že SpaceX využije každé startovní okno k Marsu k vypuštění své sondy (první příležitostí je rok 2018). |
| Patrick Gasda řekl na výroční konferenci Americké geofyzikální unie v San Francisku, že rover Curiosity objevil na Marsu stopy bóru, který je jedním ze základních prvků pro syntézu DNK a RNK. Pokud se bór, nalezený v marsovském sádrovci, chová stejně jako na Zemi, musela usazenina vzniknout v neutrálním vodném roztoku o teplotě mezi nulou a 60°C. A takové podmínky by mohly vyhovovat organickému životu jak ho známe ze Země. |
| Agentura NASA oznámila, že další pokus o vypuštění osmi družic CYGNSS se uskuteční 15. prosince v 8:26 EST (13:26 UT). Meteorologové předpokládají pro jednu hodinu dlouhé startovní okna s pravděpodobností 80 procent příznivé počasí. Družice na oběžnou dráhu dopraví nosná raketa Pegasus XL, která bude nad Atlantikem odhozena z nosného letounu L-1011 Stargazer. |
 Na kosmodromu Centre Spatial Guayanais byly v rámci předstartovní přípravy umístěny družice StarOne D1 a JCSAT-15 na horní stupeň nosné rakety Ariane 5 a následně byly skryty pod aerodynamický kryt. Obě družice postavila americká firma Space Systems Loral. Nosná raketa se připravuje k poslednímu letošnímu letu (VA234), jehož start je naplánován na 21. prosince, a pro nosné rakety Ariane 5 se bude jednat o sedmý letošní start. |
 V FGUP CNIImaš proběhlo zasedání Vědecko-technické rady, které posuzovalo možnost realizace prostředků pro obsluhu kosmických objektů (opravy a doplňování paliva a plynů) na oběžných drahách kolem Země. Účastníci zasedání uznali perspektivu takových technologií a doporučili pokračovat v přípravě technických řešení dané problematiky. Podle mínění specialistů ten, kdo jako první uvede podobnou techniku do praxe, získá značný náskok před konkurencí na trhu. |
| Pohled do minulosti (15. prosince): 1986 - z LC36 základny White Sands odstartovala sondážní raketa NASA Black Brant 9; dostup 300 km (30. výročí) 1976 - ze základny na Wallops island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km (40. výročí) 1976 - z kosmodromu Bajkonur byly nosnou raketou Proton-K vypuštěny družice Kosmos 881 a 882 (40. výročí) 1976 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna navigační družice Kosmos 883 (40. výročí) 1966 - ze základny Green River odpálilo USAF raketu Athena k testu návratu do atmosféry (50. výročí) 1966 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa typu MR-12; dostup 178 km (50. výročí) 1966 - Audouin Dollfus určil objekt S/1966 S 2 jako měsíc Saturnu, v 1983 pojmenován Janus (50. výročí) 1956 - ze základny White Sands byly odpáleny balistické rakety Crossfire 5080 a Track 7850 (60. výročí) |
Žádné komentáře:
Okomentovat