Pátek - 9. 6. 2017


Společnost United Launch Alliance (ULA) představila svoji vizi (nazvanou Cislunar 1000) čerpací stanice na oběžné dráze kolem Měsíce, která by tankovala kosmické lodi mířící k Marsu. Využitím měsíční čerpací stanice nemusí kosmická loď nést tolik paliva při startu ze Země; předpokládaná úspora dosahuje až 68 procent. Zdrojem paliva (vodík a kyslík) by měly být měsíční horniny a vodní led z některých měsíčních kráterů. ULA předpokládá, že tato vize by mohla být realizována přibližně za 30 let.

Dvě ze čtyř družic vypuštěných loni v listopadu byly zařazeny do satelitního navigačního systému Galileo a zahájily operační provoz. Ukončily tak dlouhodobé testování na dráze, které bylo řízeno ze záložního střediska Galileo v německém Oberpfaffenhofenu. Během zkoušek byla hodnocena přesnost a stabilita atomových hodin na družici a kvalita vysílaných navigačních signálů. Jedná se o 15. a 16. aktivní družici navigačního systému Galileo; další dvě současně vypuštěné družice ještě nedokončily celý cyklus testů.

Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin řekl, že zvláštní pozornost věnovaná produkci Voroněžského mechanického závodu zůstane zachována i po úspěšném letu nosné rakety Proton s družicí EchoStar 21 a zůstane zachován také systém přísnějších kontrol. Závod vyrábí raketové motory pro druhý a třetí stupeň a v nedávné době bylo zjištěno hrubé porušení technologických postupů při jejich výrobě, což následně vedlo k personálním změnám a zavedení zvláštních kontrol při výrobě motorů.

Státní komise rozhodla prodloužit činnost kosmické rádiové observatoře Spektr-R až do konce roku 2019. Observatoř byla vypuštěna v červenci 2011 a předpokládal se tříletý provoz. Observatoř byla uvedena do operačního provozu v roce 2012 a během pětiletého provozu uskutečnila více než pět tisíc vědeckých experimentů. S využitím dat z observatoře bylo zatím vypracováno přes 50 vědeckých studií zveřejněných v předních světových odborných časopisech.

Indická družice GSAT-19, která byla vypuštěna 5. června, uskutečnila pomocí vlastního motoru LAM první dva korekční manévry při přechodu na stacionární dráhu. První manévr se uskutečnil 6. června v 08:33 UT, při němž motor pracoval 116 vteřin, druhý proběhl 7. června v 10:14 UT, při kterém byl motor v provozu 5538 vteřin. Družice se po těchto manévrech pohybovala po dráze ve výšce 10 287 - 35 840 km se sklonem dráhy k rovníku 7,02°.

Firma China Aerospace Science and Industry Corporation (CASIC) oznámila na mezinárodní konferenci GLEX-2017, že pracuje na vývoji vícenásobně použitelného kosmického prostředku. V současné době probíhají pozemní zkoušky motorů a některých klíčových komponentů. Předpokládá se, že návratová nákladní kosmická loď bude letově vyzkoušena v roce 2019.

V blízkosti Země prolétá planetka 2017 KS34, odhadovaná velikost je mezi 16 a 49 metry, maximální přiblížení v 02:56 UT na vzdálenost 0,07448 AU (28,96 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 30. května 2017 - Pan-STARRS 1, Haleakala.

Pohled do minulosti (9. června):
1997 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa UR-100NU; dostup asi 1000 km
1987 14:45 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Kosmos 1850
1987 12:38 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1987 02:20 - z kosmodromu Bajkonur startovala balistická raketa R-36M2; raketa selhala - dostup asi 100 km
1977 18:30 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
1977 16:34 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1977 12:02 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1977 05:40 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Black Brant 8C (NASA 27.08UH); dostup 205 km
1977 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 73 km
1977 00:00 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 54 km
1967 - ze základny Black Mesa byla k testovacímu letu odpálena balistická raketa Pershing 1; dostup asi 180 km
1967 10:23 - z komplexu 576A3 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Atlas F; dostup asi 1400 km
1967 04:15 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee 150; dostup 150 km

Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat