Středa - 4. 4. 2018


Nákladní kosmická loď Dragon CRS-14 se po 38 hodinách letu po oběžné dráze přiblížila k Mezinárodní kosmické stanici a zastavila se ve vzdálenosti, ze které může být zachyceny robotickým ramenem stanice. Přílet lodě ke stanici probíhal podle plánu a byl sledován astronauty z paluby stanice, kteří následně - v 10:40 UT - zachytili Dragon robotickým ramenem stanice. Kolem 13:00 UT byla nákladní loď Dragon připojena ke stykovacímu uzlu modulu Harmony a následovat bude kontrola pevnosti a hermetičnosti spojení. Po provedených kontrolách otevřou astronauti průlez mezi oběma objekty a zahájí vykládku nákladu z hermetizovaného prostoru. Nákladní loď zůstane k ISS připojena asi jeden měsíc a poté odveze na Zemi kolem 1600 kg různého materiálu.

Společnost Arianespace po provedení přezkumu, který proběhl na Centre Spatial Guayanais, schválila vzlet nosné rakety Ariane 5 (let VA242) dne 5. dubna během 50minutového startovního okna, jež začíná v 18:34 hod. místního času (21:34 UT). Nosná raketa vzlétne ze startovního komplexu ELA-3 a na přechodovou dráhu ke dráze stacionární vynese družice Superbird-8/DSN-1 a Hylas 4. Obě družice i infrastruktura kosmodromu jsou na start připraveny; nosná raketa bude na startovní rampu převezena v průběhu dneška.

V Dnipropetrovsku proběhlo zasedání předsednictva Národní kosmické agentury Ukrajiny (NKAU). Na zasedání, jemuž předsedal prezident NKAU Pavel Degtjarenko, byly vyhodnoceny výsledky ukrajinského kosmického sektoru za rok 2017 a přijaty hlavní směry budoucího rozvoje. Celkový objem výroby převýšil 5,493 miliardy hřiven, což znamená navýšení proti předchozímu roku o 26,3%, a objem prodeje vzrostl o 24 procenta. Současně s tím rostl vývoz produkce, a to zejména do EU a USA.

Indická kosmická agentura (ISRO) pokračuje v pokusech o navázání spojení s družicí GSAT 6A. Spojení bylo ztraceno 31. března během třetího zapálení motoru LAM družice zajišťujícího přechod na stacionární dráhu. Předseda ISRO K. Sivan uvedl, že existuje šance na obnovení spojení a středisko řízení letu na tom nepřetržitě pracuje. Pokud nebude spojení obnoveno a družice ztracena, bude to druhá ztráta indické družice v průběhu necelého roku (loni v srpnu byla po technické závadě na nosné raketě PSLV-C39 ztracena družice IRNSS-1H).

China Academy of Launch Vehicle Technology uvedla na internetu, že v průběhu letošního června budou pro Pákistán vypuštěny dvě družice pro dálkový průzkum Země. Nosnou raketou bude čínská raketa Long March 2C, pro kterou to bude první mezinárodní komerční let po 18 letech. Nosné rakety CZ-2C jsou využívány pro vynášení družic na nízké oběžné dráhy a na heliosynchronní dráhy.

V blízkosti Země prolétá planetka 2018 EB, odhadovaná velikost je mezi 86 a 270 metry, maximální přiblížení ve 14:09 UT na vzdálenost 0,02664 AU (10,36 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 1. března 2018 - kosmický teleskop WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer).

Pohled do minulosti (4. dubna):
1988 06:03 - z plavidla Passat odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 60 km
1978 15:00 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 1001
1968 - nad Edwards AFB se uskutečnil zkušební let 1-A-132 raketoplánu X-15; max. výška 14 km
1968 - z rampy BOM-1 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Bomarc A; dostup asi 20 km
1968 - z plavidla EAG-154 byla u Johnston Island odpálena balistická raketa Polaris A3; dostup asi 500 km
1968 18:51 - z Cape Canaveral odstartovala sondážní raketa Cajun Dart; dostup asi 75 km
1968 18:02 - nad Edwards AFB se uskutečnil let 1-75-133 raketového letounu X-15; max. výška 57,150 km
1968 12:00 - z LC39A Cape Canaveral byla nosnou raketou Saturn 5 vypuštěna bezpilotní loď Apollo 6
1968 07:32 - ze základny Fort Churchill startovala sondážní raketa Nike Tomahawk (NASA 18.60GE); dostup 270 km
1968 03:59 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Nike Apache (NASA 14.277GE); dostup 129 km
1958 15:30 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa R-7 (B1-12); dostup asi 1350 km
1918 - narodil se Joseph Ashbrook (†4.8.1980), americký astronom; stanovil přesnou dobu rotace Marsu

Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat