pátek

Pátek - 18. 5. 2018



Vedoucí pilotovaných programů NASA William Gerstenmaier řekl na slyšení podvýboru pro vesmír a vědu amerického Senátu, že Mezinárodní kosmická stanice může být bezpečně provozována i po roce 2025, a to až do konce roku 2028, možná i trochu déle. Do té doby bude u posádek převládat doba práce na experimentech nad časem stráveným při technické obsluze stanice. Dokud se tento poměr neobrátí, je efektivní stanici využívat; a tento stav by do konce roku 2028 neměl nastat, uvedl Gerstenmaier.


Technici ve středisku NASA Jet Propulsion Laboratory vyvinuli nového způsobu ovládání vrtné soupravy na roveru Curiosity, což umožní obnovení vrtání kamenů na Marsu. Vrtná souprava na Curiosity není v provozu od prosince 2013, kdy se objevil při vrtání mechanický problém. Pokud budou další testy nové metody nazvané FED (Feed Extended Drilling) úspěšné vrátí rover provede vrty nacházející se zhruba 60 metrů zpět (rover Curiosity se začal vracet k zajímavému místu v polovině dubna).


Vědecký tým NASA s využitím dat 14letého pozorování družic GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment) dospěl k závěru, že vlhké oblasti Země jsou stále vlhčí a suché oblasti déle vysychají. Údaje naznačují, že tento fakt je způsoben celou řadou faktorů, včetně regulace vodních toků, klimatickými změnami způsobenými zásahy člověka i přirozenými klimatickými cykly. Studie, zveřejněná 17. května v časopisu Nature pod titulkem "Emerging Trends in Global Freshwater Availablity", mj. uvádí, že jednou z hlavních příčin vysychání suchých oblastí je čerpání podzemních vod pro potřeby zemědělství


Nejvyšší představitelé Pantagonu odmítají podpořit aktuální snahy, jež by umožnily komerční využívání demilitarizovaných mezikontinentálních balistických raket. Podle náměstka ministra obrany Stephena Kitaye se ale Pentagon bude zabývat možnosti druhotného využívání vyřazovaných mezikontinentálních raket. Využití ale musí být technicky proveditelné a s minimálním rizikem


Na kosmodromu Centre Spatial Guayanais byly zahájeny práce na přípravě letu VA244 nosné rakety Ariane 5 ES, která v červenci vynese na oběžné dráhy ve výšce kolem 23 000 km čtyři družice pro evropský navigační systém Galileo. V čistém provozu haly S1A byly spuštěny prověrky první dvojice družic, jež byly do Francouzské Guyany dopraveny na začátku května. Pro vypuštění družic Galileo byla nosná raketa Ariane použita již dvakrát - v listopadu 2016 a v prosinci 2017.


Evropsko-ruská expertní skupina k projektu ExoMars 2020 jednala ve středisku ESTEC v nizozemském Nordwijku a seznámila se se stavem prací při realizaci společného projektu. Ruská strana informovala o postupu prací na přistávacím modulu pro evropský rover a seznámila se zkouškami anténních systémů a motorové jednotky. Sonda ExoMars 2020 má k Marsu odstartovat z kosmodromu Bajkonur nosnou raketou Proton-M/Briz-M v červenci nebo srpnu 2020.


Rusko se pravděpodobně zapojí do mezinárodního projektu, jehož cílem je vybudovat v Číně rehabilitační středisko pro kosmonauty a další infrastrukturu související s rozvojem kosmické medicíny a biologie. Do projektu by se měly zapojit i Spojené státy a Evropa. Informoval o tom Mark Belakovskij z Ústavu lékařských a biologických problémů (IMBP) Ruské akademie věd. Rozhovory o projektu už probíhají od ledna 2018, kdy se uskutečnila první schůzka zástupců Ruska a Číny.


Zdroje z raketokosmického sektoru uvedly, že Rusko zvažuje obnovení vypouštění družic pomocí upravených mezikontinentálních balistických raket Topol, které jsou nyní vyřazovány z výzbroje a jsou nahrazovány modernějšími raketami Jarsy. Pro využití raket Topol jako nosných raket bude nutná jen minimální úprava. podle nepotvrzených informací disponují Raketová vojska strategického určení asi 70 raketami typu Topol. V letech 1993 až 2006 bylo nosnými raketami Start-1, postavených na základě balistické rakety Topol, uskutečněno sedm startů s družicemi.


Kosmické agentuře JAXA byly předány tři nanodružice typu BIRDS-2, které ve středisku Tsukuba Space Center ve spolupráci s JAXA vyvinuli studenti z Bhútánu (družice Bhútán-1), Filipín (MAYA-1) a Malajsie (UiTMSAT-1); bhútánská družice je vůbec prvním satelitem země. Každá družice je velikosti 1U CubeSat (krychle o straně 10 cm) a jejich příprava trvala kolem jednoho roku. Družice budou na Mezinárodní kosmickou stanici, z jejíhož modulu Kibo budou vypuštěny na samostatné dráhy, dopraveny v nákladní lodi Dragon CRS-15, která má odstartovat už v červnu.


V blízkosti Země prolétá planetka 2018 GL1, odhadovaná velikost je mezi 36 a 110 metry, maximální přiblížení v 02:20 UT na vzdálenost 0,03662 AU (14,24 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 9. dubna 2018 - Mt. Lemmon Survey.


Pohled do minulosti (18. května):
2008 23:15 - ze základny Pameungpeuk (Indonésie) byla k testovacímu letu vypuštěna raketa RX-320; dostup 42 km
1988 18:07 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 85 km
1988 15:40 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 77 km
1988 10:30 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 1944
1988 10:00 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 81 km
1988 08:36 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 79 km
1978 - z kosmodromu Pleseck byla odpálena balistická raketa RT-2 (Ju29501-03); dostup asi 1000 km
1978 - ze základny Fort Bliss(?) byla odpálena balistická raketa Pershing 1A; dostup asi 180 km
1978 22:19 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 77 km
1978 20:00 - ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 50 km
1978 18:03 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1978 17:59 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1978 15:31 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1978 15:25 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1978 14:26 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 74 km
1978 14:00 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
1978 11:45 - ze základny Tonopah odstartovala sondážní raketa Nike Tomahawk; dostup 192 km
1978 11:40 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1978 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1968 18:05 - z plošiny VISE v Atlantiku odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 167 km
1968 08:23 - z Vandenberg AFB startovala raketa Thorad Agena s družicemi Nimbus a EGRS 10; raketa havarovala
1968 01:33 - z Barking Sands odstartovala sondážní raketa Nike Tomahawk (Sandia 152-112); dostup asi 300 km
1968 00:30 - ze základny Barking Sands odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (Sandia 154-111); dostup 152 km
1958 05:05 - z LC26B Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Jupiter IRBM (AM-5); dostup asi 500 km
1958 01:56 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup asi 85 km
1958 00:50 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup asi 85 km
1908 - narodil se Nikolaj Alexejevič Piljugin (†2.8.1982), sovětský konstruktér řídicích systémů raket
1908 - narodil se Richard Tousey (†15.4.1997), americký astronom; průkopník pozorování Slunce z vesmíru
1048 - narodil se Omar Khayyam (†4.12.1131), perský matematik, astronom a básník; vytvořil kalendář Jalali



Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat