Na začátku startovního okna, které se otevřelo v 08:39:07 UT (04:39 hod. místního času), měla odstartovat z kosmodromu Mid-Atlantic Regional Spaceport nosná raketa Antares s nákladní kosmickou lodí Cygnus OA-9, pojmenovanou SS J. R. Thompson. James Robert Thompson (1936 - 2017) se podílel na vývoji raketového motoru J-2 a hlavního motoru raketoplánu RS-25. Nákladní loď Cygnus OA-9 veze na Mezinárodní kosmickou stanici celkem 3350 kg různého materiálu, včetně 800 kg pohonných hmot; v nehermetizované části nese kamerovou sestavu s vysokým rozlišením, která bude později instalována na vnějším povrchu stanice. v čase T-10 minut byl závěrečný odpočet přerušen a byl stanoven nový čas startu na konci startovního okna - v 08:44:06 UT. V 08:44 UT nosná raketa odstartovala a normálním průběhu letu vynesla Cygnus OA-9 na základní oběžnou dráhu, na níž se Cygnus 544 s po vzletu oddělil od horního stupně. Plán amerického prezidenta Danalda Trumpa na privatizaci Mezinárodní kosmické stanice (ISS) po roce 2025 se setkal se silnou opozicí zákonodárců. Pokud by ISS byla privatizována, Američané by dále platili za experimenty, výzkum a mise astronautů a úspory by činily nejvýše jednu miliardu dolarů ročně (NASA v současné době vydává na ISS tři až čtyři miliardy dolarů). Přitom je velmi nepravděpodobné, že by stanice byla ekonomicky životaschopná a že by soukromý kapitál převzal provozní náklady činící 1,2 miliardy dolarů ročně. Američtí zákonodárci nyní usilují o prodloužení činnosti ISS v současné podobě až do roku 2028.
Členové hlavní i záložní posádka zahájili na kosmodromu Bajkonur závěrečnou fázi předstartovní přípravy k letu transportní lodě Sojuz MS-09. Hlavní posádka zkoušela lehké skafandry Sokol-KV, prověřovali rádiové spojení z lodě, kontrolovali seznamy nákladu a pracovali s palubní dokumentací. Na Bajkonuru rovněž proběhlo zasedání Technického vedení, které schválilo vybavení lodě Sojuz MS-09 stlačenými plyny a komponenty paliva. Kosmická loď Sojuz MS-09 odstartuje na nosné raketě Sojuz-FG 6. června v 11:12:41 UT (15:12 hod. místního času).
Programový ředitel projektu Bangabandgu Mohammad Mesbahuzzaman oznámil, že první bangladéšská družice Bangabandgu-1 dosáhne 22. nebo 23. května pracovní pozici na geostacionární dráze. Družice, jež byla zakoupena za 28 miliónů dolarů od ruské společnosti Intersputnik, bude zakotvena nad 119° v.d. a v následujících dvou až třech měsících bude probíhat testování systémů družice a komunikačního vybavení. Bangladéš se stal 57. zemí světa, která vypustila svou družici na oběžnou dráhu.
Sonda Queqiao, která odstartovala včera (20.5.) ve 21:28 UT z kosmodromu Xichang Satellite Launch Center, byla asi 25 minut po startu navedena na geocentrickou dráhu s perigeem 200 a apogeem kolem 400 000 km. Po oddělení od horního stupně nosné rakety byly úspěšně rozevřeny panely slunečních baterií a komunikační antény. Sonda bude později po několika korekcích a gravitační manévrů u Měsíce navedena na oběžnou dráhu kolem Lagrangianova budu L2 systému Země-Měsíc, odkud bude zabezpečovat komunikaci s lunární sondou Chang'e-4. Společně se sondou Queqiao byly vypuštěny dvě mikrosondy Longjiang-1 a Longjiang-2, které mají být navedeny na selenocentrické dráhy a z nich budou studovat kosmické záření.
V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2018 KK, odhadovaná velikost je mezi 17 a 54 metry, maximální přiblížení v 02:49 UT na vzdálenost 0,03099 AU (12,05 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 16. května 2018 - Catalina Sky Survey;
2018 KF1, odhadovaná velikost je mezi 14 a 45 metry, maximální přiblížení v 08:53 UT na vzdálenost 0,05761 AU (2,24 vzdálenosti Měsíce, tj. asi 860 000 km), planetka byla poprvé pozorovaná 19. května 2018 - Catalina Sky Survey;
2018 JY1, odhadovaná velikost je mezi 36 a 110 metry, maximální přiblížení v 19:12 UT na vzdálenost 0,07404 AU (28,79 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 9. května 2018 - Mt. Lemmon Survey.
2018 KK, odhadovaná velikost je mezi 17 a 54 metry, maximální přiblížení v 02:49 UT na vzdálenost 0,03099 AU (12,05 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 16. května 2018 - Catalina Sky Survey;
2018 KF1, odhadovaná velikost je mezi 14 a 45 metry, maximální přiblížení v 08:53 UT na vzdálenost 0,05761 AU (2,24 vzdálenosti Měsíce, tj. asi 860 000 km), planetka byla poprvé pozorovaná 19. května 2018 - Catalina Sky Survey;
2018 JY1, odhadovaná velikost je mezi 36 a 110 metry, maximální přiblížení v 19:12 UT na vzdálenost 0,07404 AU (28,79 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 9. května 2018 - Mt. Lemmon Survey.
Pohled do minulosti (21. května):
2008 09:43 - z plovoucího kosmodromu Odyssey byla nosnou raketou Zenit-3SL vypuštěna družice Galaxy 18
1988 17:57 - z kosmodromu Bajkonur byly nosnou raketou Proton-K vypuštěny družice Kosmos 1946 až 1948
1978 12:55 - z ponorky SSBN 658 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Poseidon C3; dostup asi 500 km
1978 12:23 - z ponorky SSBN 658 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Poseidon C3; dostup asi 500 km
1978 12:22 - z ponorky SSBN 658 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Poseidon C3; dostup asi 500 km
1968 - z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa Ciklon nesoucí po balistické dráze zatížení OGCh (FOBS)
1968 - ze základny Point Mugu byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Viper; dostup asi 40 km
1968 20:09 - z námořní plošiny VISE odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 167 km
1968 14:00 - z námořní plošiny VISE odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 174 km
1958 11:31 - ze základny Holloman odstartovala sondážní raketa Nike Cajun; dostup 128 km
1948 - uskutečnil se 54. pokusný let raketoplánu XS-1 #1; pilot Gustav Lundquist, max. rychlost M=0,92
1988 17:57 - z kosmodromu Bajkonur byly nosnou raketou Proton-K vypuštěny družice Kosmos 1946 až 1948
1978 12:55 - z ponorky SSBN 658 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Poseidon C3; dostup asi 500 km
1978 12:23 - z ponorky SSBN 658 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Poseidon C3; dostup asi 500 km
1978 12:22 - z ponorky SSBN 658 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Poseidon C3; dostup asi 500 km
1968 - z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa Ciklon nesoucí po balistické dráze zatížení OGCh (FOBS)
1968 - ze základny Point Mugu byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Viper; dostup asi 40 km
1968 20:09 - z námořní plošiny VISE odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 167 km
1968 14:00 - z námořní plošiny VISE odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 174 km
1958 11:31 - ze základny Holloman odstartovala sondážní raketa Nike Cajun; dostup 128 km
1948 - uskutečnil se 54. pokusný let raketoplánu XS-1 #1; pilot Gustav Lundquist, max. rychlost M=0,92
Žádné komentáře:
Okomentovat