Americké letectvo odložilo vypuštění první družice GPS 3 (Global Positioning System) na říjen, aby získalo více času na posouzení nosné rakety Falcon 9 Block 5, kterou hodlá firma SpaceX použít k vynesení této družice. Družice GPS 3, kterou postavila firma Lockheed Martin Corp., má hodnotu přibližně 528 miliónů dolarů a slibuje vyšší přesnost navigace, signál kompatibilní s evropským navigačním systémem Galileo a odolnost proti počítačovým útokům.
Na sondu Parker Solar Probe byla instalována paměťová karta, na které jsou jména 1 137 202 lidí 
z celého světa a fotografie profesora Eugena Parkera s kopií průkopnického článku z roku 1958 o slunečním větru. Sonda během své plánované sedmileté mise bude 24krát procházet sluneční atmosférou a přiblíží se tak ke Slunci víc, než kterákoliv sonda před ní. Vědci očekávají, že získaná data pomohou zlepšit předpovědi velkých slunečních erupcí, jež významně ovlivňují život na Zemi. Parker Solar Probe má pomoci s vyřešením dvou zásadních vědeckých otázek: problém koronálního ohřevu a mechanismus zrychlování slunečního větru. Start sondy je naplánován na 31. července 2018 z Kennedyho kosmického střediska na Floridě.
z celého světa a fotografie profesora Eugena Parkera s kopií průkopnického článku z roku 1958 o slunečním větru. Sonda během své plánované sedmileté mise bude 24krát procházet sluneční atmosférou a přiblíží se tak ke Slunci víc, než kterákoliv sonda před ní. Vědci očekávají, že získaná data pomohou zlepšit předpovědi velkých slunečních erupcí, jež významně ovlivňují život na Zemi. Parker Solar Probe má pomoci s vyřešením dvou zásadních vědeckých otázek: problém koronálního ohřevu a mechanismus zrychlování slunečního větru. Start sondy je naplánován na 31. července 2018 z Kennedyho kosmického střediska na Floridě. 
Ředitel skupiny Ariane Group Alain Charmeau řekl pro Der Spiegel, že Ariane Group čelí cenovému tlaku americké firmy SpaceX, která svou nosnou raketou Falcon 9 konkuruje vyvíjené nosné raketě Ariane 6. Navzdory snahám o snížení nákladů budou obě varianty rakety Ariane 6 stále o 25 procent dražší než činí současné ceny a navíc Ariane 6 nepoletí dříve než v roce 2020, kdy by Falcon 9 mohl létat za ještě nižší ceny. Charmeau přisoudil úspěch SpaceX dotovaným startům pro americkou vládu.
Jediný český zaměstnanec americké společnosti SpaceX David Pavlík, kde působil na funkci programového manažera softwarové automatizace, se po deseti letech pobytu v USA vrací zpět do Česka a od července bude zastávat funkci šéfa informatiky ve společnosti Kiwi.com. V nové funkci bude Pavlík zodpovědný za IT strategie a systémy potřebné k podpoře cílů společnosti Kiwi.com, která byla založena v roce 2012 a zabývá se plánování individuálního cestování po celém světě.
Ústav lékařských a biologických problémů (IMBP) dostal kolem 50 žádostí na účast v experimentu imitace letu na selenocentrickou dráhu od zájemců z několika zemí, informoval o tom zástupce IMBP Mark Belakovskij. Série experimentů SIRIUS se provádí v rámci přípravy letů do vzdáleného vesmíru, zejména k letům na stanici Deep Sapce Gateway. V prvním čtvrtletí 2019 proběhne první experiment v délce čtyř měsíců (účastníci budou vybráni do 15. září) a následovat bude půlroční a roční experiment. Experimenty jsou připravovány v rámci společného programu IMBP a NASA Humen Research Program.
V moskevském Digital business hub představily Roskosmos a holding Rossijskije kosmičeskije sistemy současné kosmické služby a systémy, informační služby pro řízení a infrastrukturu využitelnou pro řízení bezpilotních létajících prostředků. Dále byla zveřejněna informace o budování střediska pro komerční distribuci dat z družic pro dálkový průzkum (jeho činnost bude zahájena 1. září 2018). V blízké budoucnosti se připravuje spuštění střediska Territorija, které bude distribuovat data důležitá mj. pro zemědělskou činnost, pro hospodaření s lesním fondem a pro vodní hospodářství. Rovněž se připravuje globální satelitní komunikační síť Efir, jejíž provoz bude zabezpečovat 288 družic, která se budou pohybovat po drahách ve výšce kolem 870 km.
Na kosmodromu Bajkonur bylo specialisty Roskosmosu dokončeno plnění transportní kosmické lodě Sojuz MS-09 komponenty paliva a stlačenými plyny. Poté byla kosmická loď převezena z technické stanice do montážní haly kosmických aparátů, kde bude pokračovat předstartovní příprava. Podle grafikonu bude Sojuz 24. května připojen k přechodovému úseku, jímž bude připojena k hornímu stupni nosné rakety Sojuz-FG. Start je naplánován na 6. června v 15:12 hod. místního času (11:12 UT).
V blízkosti Země prolétá planetka 2018 KW1, odhadovaná velikost je mezi 2 a 6 metry, maximální přiblížení v 11:58 UT na vzdálenost 0,001003 AU (0,39 vzdálenosti Měsíce, tj. asi 150 000 km), planetka byla poprvé pozorovaná 22. května 2018 - Mt. Lemmon Survey.
Pohled do minulosti (23. května):
2008 15:20 - z kosmodromu Pleseck byly raketou Rokot vypuštěny družice Jubilejnyj a Kosmos 2437 až 2439
2008 04:56 - ze základny Balasore byla odpálena balistická raketa Prithvi 2; dostup 44 km
1978 - z LA2 základny Woomera startovala k testovacímu letu raketa Falstaff (F.1); po poruše vystoupila do 2 km
1978 20:18 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 78 km
1978 20:00 - ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 49 km
1978 16:57 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Kosmos 1011
1978 16:09 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1978 14:42 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 71 km
1978 14:37 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 72 km
1978 14:00 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100 (ISRO 8.374); dostup 81 km
1978 07:30 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 1010
1978 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 79 km
1968 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa R-36 (V 22500-05L); dostup asi 1000 km
1968 - nad Edwards AFB se uskutečnil zkušební let 1-A-135 raketoplánu X-15; max. výška 14 km
1968 21:00 - z Barking Sands odstartovala sondážní raketa Nike Apache (Sandia 154-04); dostup asi 100 km
1968 21:00 - ze základny Barking Sands startovala sondážní raketa Nike Iroquois (CRL AH07.572); dostup 201 km
1968 20:00 - ze základny Barking Sands odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (Sandia 254-103); dostup 110 km
1968 19:30 - ze základny Barking Sands odstartovala sondážní raketa Arcas; dostup 60 km
1968 19:00 - ze základny Barking Sands odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (Sandia 154-102); dostup 110 km
1968 09:34 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1968 05:10 - z LF06 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 1B; dostup asi 1300 km
1968 04:38 - z SLC10W na Vandenberg AFB byla nosnou raketou Thor Burner vypuštěna družice DMSP-Block-4A F11
1958 - narodil se Thomas Arthur Reiter, německý pilot a 1992-99 astronaut ESA
1958 22:39 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee 75 (SS12.48); dostup 60 km
1928 - Hermann Oberth diskutoval v Berlíně s německými vědci o možnosti uskutečnění raketových letů
1928 - na berlínské dráze Avus se uskutečnil pokus s raketovým automobilem Opel-Rak 2; rychlost 228 km/h
1908 - narodil se John Bardeen (†30.1.1991), americký fyzik, profesor; spoluobjevitel tranzistorového jevu (1947)
2008 04:56 - ze základny Balasore byla odpálena balistická raketa Prithvi 2; dostup 44 km
1978 - z LA2 základny Woomera startovala k testovacímu letu raketa Falstaff (F.1); po poruše vystoupila do 2 km
1978 20:18 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 78 km
1978 20:00 - ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 49 km
1978 16:57 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Kosmos 1011
1978 16:09 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1978 14:42 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 71 km
1978 14:37 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 72 km
1978 14:00 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100 (ISRO 8.374); dostup 81 km
1978 07:30 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 1010
1978 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 79 km
1968 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa R-36 (V 22500-05L); dostup asi 1000 km
1968 - nad Edwards AFB se uskutečnil zkušební let 1-A-135 raketoplánu X-15; max. výška 14 km
1968 21:00 - z Barking Sands odstartovala sondážní raketa Nike Apache (Sandia 154-04); dostup asi 100 km
1968 21:00 - ze základny Barking Sands startovala sondážní raketa Nike Iroquois (CRL AH07.572); dostup 201 km
1968 20:00 - ze základny Barking Sands odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (Sandia 254-103); dostup 110 km
1968 19:30 - ze základny Barking Sands odstartovala sondážní raketa Arcas; dostup 60 km
1968 19:00 - ze základny Barking Sands odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (Sandia 154-102); dostup 110 km
1968 09:34 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1968 05:10 - z LF06 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 1B; dostup asi 1300 km
1968 04:38 - z SLC10W na Vandenberg AFB byla nosnou raketou Thor Burner vypuštěna družice DMSP-Block-4A F11
1958 - narodil se Thomas Arthur Reiter, německý pilot a 1992-99 astronaut ESA
1958 22:39 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee 75 (SS12.48); dostup 60 km
1928 - Hermann Oberth diskutoval v Berlíně s německými vědci o možnosti uskutečnění raketových letů
1928 - na berlínské dráze Avus se uskutečnil pokus s raketovým automobilem Opel-Rak 2; rychlost 228 km/h
1908 - narodil se John Bardeen (†30.1.1991), americký fyzik, profesor; spoluobjevitel tranzistorového jevu (1947)
Žádné komentáře:
Okomentovat