Úterý - 10. 7. 2018



Izrael oznámil, že letos v prosinci vypustí svou první lunární sondu, jež se v únoru 2019 pokusí o měkké přistání na měsíčním povrchu. Sondu, která bude vypuštěna nosnou raketou americké firmy SpaceX na protáhlou geocentrickou dráhu s apogeem asi 60 000 km, připravují společnosti SpaceIL a Israel Aerospace Industries a jejím hlavním úkolem bude kromě přistání na Měsíci výzkum měsíčního magnetického pole. Projekt lunární sondy byl zahájen v rámci programu Google Lunar XPrize a celkové náklady na projekt se odhadují na 95 miliónů dolarů.


Nákladní kosmická loď Progress MS-09, která veze asi 2500 kg zásob a materiálu, se v 01:31 UT úspěšně připojila ke stykovacímu uzlu modulu Pirs komplexu Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Progress se v automatickém režimu připojil k ISS 3 hodiny a 40 minut po vletu, což představuje dva oblety Země. Poprvé tak byla vyzkoušena superrychlá varianta příletu k ISS, která bude po dalším úspěšném letu nákladní lodě při stejné variantě použita i pro pilotovaný let lodě Sojuz.


Z kosmodromu Xichang Satellite Launch Center vzlétla ve 4:58:04 místního času (9.7. ve 20:58 UT) nosná raketa CZ-3A (Y27) s navigační družicí Beidou-2 IGSO 7. Start s kódovým označením 07-90 byl oznámen až více než půl hodiny po vypuštění nosné rakety. Je to poprvé, kdy Čína vypustila dvě nosné rakety v průběhu jednoho dne a podruhé v historii se uskutečnily v jeden den tři kosmické starty (PRSS-1 a PakTES-1A, Beidou-2 I7 a Progress MS-09). Družice se od horního stupně nosné rakety oddělila na dráze přechodové ke stacionární dráze.


Evropská kosmická agentura (ESA) oznámila, že v průběhu tohoto týdne bude na zkušebním stavu kosmodromu Centre Spatial Guayanais poprvé testován motor na uhé pohonné látky, největší, jaký měla ESA kdy k dispozici. Motor P120C bude používán jako první stupeň nosných raket Vega-C (od roku 2019) a modifikace P120Cs jako pomocný startovní stupeň nosných raket Ariane 6 (od roku 2020). Statické kvalifikační testy mají být dokončeny před koncem letošního roku.


Kosmický robot CIMON (Crew Interactive Mobile Companion), který byl na palubu Mezinárodní kosmické stanice dopraven v nákladní lodi Dragon, začal pomáhat posádce při plnění rutinních operací. Robot byl postaven firmou Airbus ve spolupráci s IBM, jenž dodal technologii umělého intelektu Watson AI. Jako první pracoval s robotem evropský astronaut Alexander Gerst, jehož vorek hlasu byl vložen do paměti robota. Očekává se, že asistence robota sníží stres astronautů při obsluze experimentů a přispěje k vyšší úrovni bezpečnosti práce.


Na kosmodromu Bajkonur proběhlo jednání delegací Ruska a Kazachstánu vedených Dmitrijem Rogozinem, generálním ředitelem Roskosmosu, a Askarem Maminem, vicepremiérem vlády Kazachstánu. Předmětem jednání byly otázky spojené s dalším rozvojem spolupráce při budování komplexu Bajterek a zajištění efektivního využívání kosmodromu Bajkonur. Dále byly projednán stav probíhajících projektů na kosmodromu, včetně mezinárodní spolupráce


Pohled do minulosti (10. července):
1998 - zemřel Fridrich Vladimirovič Cetlin (*21.1.1927), ruský konstruktér motorových jednotek kosmických lodí
1998 - zemřel Albert E. Schuler (*16.5.1915), německý inženýr; po 1945 působil v USA v týmu von Brauna
1998 06:30 - z kosmodromu Bajkonur byla raketou Zenit-2 vypuštěna družice Resurs O1 4 a pět menších satelitů
1988 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 70 km
1978 22:23 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 78 km
1978 18:45 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 47 km
1978 18:30 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1978 17:55 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 72 km
1978 16:00 - ze základny Kerguelen byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1978 14:33 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
1978 14:30 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup 60 km
1978 13:54 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1968 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa UR-100 (UBP-84); dostup asi 1000 km
1968 - ze základny Beršet byla odpálena balistická raketa UR-100; dostup asi 1000 km
1968 19:49 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Voschod vypuštěna družice Kosmos 231
1968 14:47 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Arcas (Exametnet W 91); dostup 54 km
1968 09:00 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 78 km
1968 03:32 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1968 03:00 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 100 km
1958 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-5M (M 5-1CK); dostup asi 500 km
1958 07:42 - z Bajkonuru startovala k testovacímu letu raketa R-7 (B 1-4); raketa selhala, dostup asi 40 km
1958 02:30 - z LC17A Cape Canaveral odstartovala raketa Thor Able (ve hlavici myš Mia II); dostup asi 1600 km



Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat