Střediska agentury NASA spolupracují na vývoji sítě Delay/Disruption Tolerant Networking (DTN), která bude v meziplanetárním prostoru fungovat v podstatě stejně jako internet. DTN zaručuje doručení dat i v případě přerušení sítě; pokud se nepodaří doručení, DTN uloží datové pakety a čeká, dokud se neobjeví jiná komunikační cesta. To šetří čas a uvolňuje paměť na palubě kosmické lodi. Středisko NASA Jet Propulsion Laboratory už prvky DTN testovalo v roce 2008 při misi Deep Impact - EPOXI.
Státní korporace Roskosmos a RKK Energija podepsaly kontrakt na stavbu nosné rakety Sojuz-5, která bude vypouštěna z kosmodromu Bajkonur v rámci rusko-kazašského projektu Bajterek. Dvoustupňová raketa Sojuz-5, vybavená motorem vycházejícím z motoru RD-171, bude mít nosnost na nízkou oběžnou dráhu až 17 tun a bude nabízena ke komerčním účelům. Generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozi upřesnil, že raketový motor bude modernizován a získá nové unikátní charakteristiky.
V USA se očekává, že společnosti Boeing a SpaceX nebudou schopné dodržet termíny pro zkušební lety svých kosmických lodí, která mají zabezpečovat dopravu amerických astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Boeing, který vyvíjí loď Starliner, získá certifikaci zřejmě až v prosinci 2019 (plánován byl leden 2019) a certifikace lodě Dragon je očekávána v lednu 2020 (namísto předpokládaného února 2019). To znamená, že ani jedena z firem nebude schopná zahájit pilotované lety k ISS do srpna 2020, jak zněl plán.
V přístavu Cayenne ve francouzské Guyaně byl z námořní lodi vyložen přepravní kontejner s družicí Aeolus, která bude v srpnu vypuštěna při letu VV12 nosné rakety Vega. Přeprava lodí, plavba trvala 12 dní, byla využita vzhledem k minimálním změnám tlaku ve srovnání s leteckou dopravou. Kontejner s družicí byl převezen do montážní haly S5, v níž byl ihned vyložen a ihned byly zahájeny předstartovní operace na družici Aeolus. Hlavním úkolem družice bude z oběžné dráhy pořizovat vertikální profily větru a získávat informace o aerosolech v atmosféře a o mracích.
Na zkušebním stavu na kosmodromu Centre Spatial Guayanais se v pondělí 16. července uskutečnil kvalifikační statický test motoru P120C na tuhé pohonné látky, který bude od příštího roku používán v nosné raketě Vega-C a od roku 2020 jako pomocný startovací stupeň v nosné raketě Ariane 6 (používány budou buď dva nebo čtyři). Při testu motor pracoval 140 s a dosáhl maximální tah 4650 N. Během chodu motoru nebyly zaznamenány žádné anomálie, ale podrobná analýza dat bude trvat několik měsíců. Další kvalifikační test motoru se uskuteční koncem letošního roku.
Podle některých zdrojů z ruského kosmického sektoru mohou být letové testy nové kosmické lodě Federacija přesunuty až do roku 2025 (doposud se hovořilo o roce 2022). Důvodem odkladu by měly být nezbytné úpravy konstrukce lodi pro použití na nosných raketách řady Angara. Původní projekt předpokládal, že jako nosná raketa bude využíván typ Sojuz-5, ale v květnu 2017 bylo rozhodnuto o přesunu na raketu Angara-A5. Do konce letošního roku má Roskosmos vydat oficiální informaci o pokračování projektu lodě Federacija.
Tiskové oddělení Roskosmosu napsalo, že přílet nákladní lodě Progress MS-09 k Mezinárodní kosmické stanici po superkrátké dráze (3:40 hod. po vzletu) umožnila modernizace automatických pozemních sledovacích stanic a otevření řídicího a sledovacího střediska na kosmodromu Vostočnyj. Při letu po superkrátké dráze je nutné provádět korekční manévry již krátce po navedení na oběžnou dráhu, a to vyžaduje co nejpřesnější data ze sledovacích stanic a využití retranslačních družic Luč pro komunikaci s kosmickou lodí.
Před koncem letošního roku mají být vypuštěny první družice komunikačního systému Hongyan, který se bude skládat z několika stovek satelitů na nízké oběžné dráze. Po vybudování družicové části, jejíž dokončené se plánuje na rok 2023, bude Hongyan využíván zejména pro mobilní komunikační služby v síti 5G, podporu navigačního systému a monitorování leteckého a námořního provozu.
V blízkosti Země prolétá planetka 2018 NM, odhadovaná velikost je mezi 9 a 31 metrem, maximální přiblížení v 05:28 UT na vzdálenost 0,00360 AU (1,40 vzdálenosti Měsíce, tj. asi 540 000 km), planetka byla poprvé pozorovaná 4. července 2018 - Pan-STARRS 1, Haleakala.
Pohled do minulosti (17. července):
1978 17:57 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1978 17:00 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1978 16:41 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup 61 km
1978 16:30 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1978 15:20 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1978 12:27 - ze základny El Arenosillo odstartovala sondážní raketa Super Loki (INTA SLW-7814); dostup asi 100 km
1978 11:31 - ze základny El Arenosillo odstartovala sondážní raketa Super Loki (INTA SLW-7813); dostup asi 100 km
1968 14:12 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Arcas (Exametnet W 92); dostup 57 km
1968 09:08 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.295GM); dostup 120 km
1968 08:25 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.294GM); dostup 120 km
1968 02:03 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 54 km
1958 - ze základny Eglin byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Nike Harcules (Ph3-2); dostup asi 10 km
1958 - ze základny Wallops Island odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Jason (J-B); dostup asi 20 km
1958 - ze San Clemente Island byla odpálena balistická raketa X-17; raketa selhala
1958 17:48 - ze San Nicolas Island odstartovala sondážní raketa Nike Asp (NN8.54F); dostup 225 km
1958 09:04 - z LC26B Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Jupiter IRBM (AM-6B); dostup asi 500 km
1958 07:21 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (AA6.15); dostup 169 km
1958 01:05 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup asi 85 km
1948 - narodil se William Louis Butterworth, americký inženýr, 1984-86 se připravoval na kosmický let
1978 17:00 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1978 16:41 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup 61 km
1978 16:30 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1978 15:20 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1978 12:27 - ze základny El Arenosillo odstartovala sondážní raketa Super Loki (INTA SLW-7814); dostup asi 100 km
1978 11:31 - ze základny El Arenosillo odstartovala sondážní raketa Super Loki (INTA SLW-7813); dostup asi 100 km
1968 14:12 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Arcas (Exametnet W 92); dostup 57 km
1968 09:08 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.295GM); dostup 120 km
1968 08:25 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.294GM); dostup 120 km
1968 02:03 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 54 km
1958 - ze základny Eglin byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Nike Harcules (Ph3-2); dostup asi 10 km
1958 - ze základny Wallops Island odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Jason (J-B); dostup asi 20 km
1958 - ze San Clemente Island byla odpálena balistická raketa X-17; raketa selhala
1958 17:48 - ze San Nicolas Island odstartovala sondážní raketa Nike Asp (NN8.54F); dostup 225 km
1958 09:04 - z LC26B Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Jupiter IRBM (AM-6B); dostup asi 500 km
1958 07:21 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (AA6.15); dostup 169 km
1958 01:05 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup asi 85 km
1948 - narodil se William Louis Butterworth, americký inženýr, 1984-86 se připravoval na kosmický let
Žádné komentáře:
Okomentovat