Nákladní kosmická loď Dragon CRS-15 byla kolem 16:38 UT pomocí robotického ramene SSRMS oddělena od modulu Harmony Mezinárodní kosmické stanice (ISS) a později byla uvolněna k samostatnému letu. Dragon dopravil na ISS celkem 1233 kg nejrůznějšího nákladu, včetně zařízení ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment), které bylo umístěna na vnějším plášti ISS. Nákladní loď Dragon CRS-15 má podle plánu přistát přibližně ve 22:17 UT v Tichém oceánu, asi 410 km jihozápadně od Long Beach v Kalifornii. 
Kosmická agentura NASA oficiálně oznámila letové úkoly pro první pilotované lety komerčních kosmických lodí Starliner firmy Boeing a Dragon firmy SpaceX. Do posádky pro první let lodi Starliner byli za NASA jmenováni Eric Boe, Cris Ferguson a Nicole Aunapu Mann[ová]; v první posádce pro Dragon jsou Bob Behneken a Doug Hurle. Dále bylo zveřejněno složení posádek pro první operační lety - Starliner: John Cassada a Sunita Williams[ová], Dragon: Victor Glover a Mike Hopkins. Současně byly zveřejněny termíny prvních pilotovaných misí: Dragon neodstartuje dříve než v dubnu 2019 a Starliner poletí v polovině roku 2019.
Na startovním komplexu 40 Cape Canaveral Air Force Station proběhl včera (2.8.) v 16:45 UT statický test motorů prvního stupně nosné rakety Falcon 9 (poprvé je u verze Block 5 použit již jednou letěný první stupeň). Společnost SpaceX později oznámila, že test byl úspěšný. Nosná raketa bude vrácena zpět do hangáru, v němž k ní bude připojena hlavicová část s indonéskou družicí Merah Putih; vypuštění je naplánováno na úterý 7. srpna.
Podle studie NASA by terraformování Marsu nebylo možné pomocí současných technologií. Terraformování Marsu znamená změnit složení atmosféry, aby obsahovala kyslík a dusík, musí se zvýšit tlak a do atmosféry musí být uvolněno dostatek skleníkových plynů, aby se atmosféra oteplila a na povrchu mohla existovat tekutá voda. Podle studie není na Marsu dostatek přístupného oxidu uhličitého, který by mohl zvýšit atmosférický tlak a ani dostatek vody. Vědci uvádějí, že získání dostatečného množství oxidu uhličitého a vody vázaných v horninách by znamenalo zpracovat větší část povrchových vrstev planety.
První bezpilotní let komerční kosmické lodě firmy Boeing CST-100 Starliner se neuskuteční dříve než v polovině roku 2019 (původní plán předpokládat první let letos v srpnu). Důvodem dalšího odkladu jsou potíže zjištěné v červnu při testování motorů systému havarijní záchrany. Při testu došlo k neúplnému uzavření několika ventilů a následkem toho k úniku paliva.
Vedoucí oddělení Institutu lékařských a biologických problémů (IMBP) Mark Belakovskij řekl, že hlavními dvěma příčinami neúčasti ruských žen při kosmických letech jsou národní mentalita a subjektivní sebehodnocení. Z fyziologického hlediska nic nebrání ženám pracovat na Mezinárodní kosmické stanici. V současné době je v oddílu ruských kosmonautů jediná žena - Anna Kikina, která byla vybrána při výběru v roce 2012 a zatím nebyla nominována do žádné posádky.
Tiskové oddělení Roskosmosu oznámilo, že kontrakt na stavbu druhého startovního komplexu na kosmodromu Vostočnyj bude podepsán na konci srpna a vlastní stavba bude zahájena v září. Podle původních plánů měly být stavba zahájena počátkem roku 2018, ale termín se postupně odsunoval na červen, červenec, srpen a nyní to bude září. Stavbu bude realizovat výrobní a stavební asociace Kazaň. Plánuje se, že první start nosné rakety řady Angara z druhého startovního komplexu Vostočného se uskuteční už v roce 2021.
Pohled do minulosti (3. srpna):
2008 03:34 - ze základny Kwajalein startovala nosná raketa Falcon 1 se čtyřmi družicemi; raketa havarovala
1988 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 70 km
1988 20:00 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 78 km
1988 14:07 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 83 km
1988 14:05 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 84 km
1988 11:30 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 80 km
1978 22:25 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1978 02:29 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 78 km
1968 - ze základny Gilson Butte byla odpálena balistická raketa Pershing 1 (AO-68); dostup asi 180 km
1968 - ze základny Gilson Butte byla odpálena balistická raketa Pershing 1 (AO-69); dostup asi 180 km
1988 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 70 km
1988 20:00 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 78 km
1988 14:07 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 83 km
1988 14:05 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 84 km
1988 11:30 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 80 km
1978 22:25 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1978 02:29 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 78 km
1968 - ze základny Gilson Butte byla odpálena balistická raketa Pershing 1 (AO-68); dostup asi 180 km
1968 - ze základny Gilson Butte byla odpálena balistická raketa Pershing 1 (AO-69); dostup asi 180 km
Žádné komentáře:
Okomentovat