Ruští kosmonauti Oleg Artemjev a Sergej Prokopjev zahájili v 16:17 UT otevřením poklopu přechodové komory modulu Pirs výstup VKD 45 z Mezinárodní kosmické stanice do volného vesmíru. Jako první operaci vypustili kosmonauti na samostatnou dráhu dvě malé družice Tanjuša (první v 16:43, druhou v 16:45 UT) a poté v 16:51 a 16:56 UT družice SiriusSat 1 a 2. Po vypuštění nanodružic přistoupili k hlavnímu úkolu - instalaci experimentu Icarus na vnější povrch modulu Zvezda. Předpokládaná doba výstupu je šest hodin. 
Společnost Exos Aerospace oznámila, že 25. srpna ze Spaceport America v Novém Mexiku vypustí sondážní raketu SARGE (Suborbital Autonomous Rocket with Guidance). Nová sondážní raketa je koncipovaná jako vícenásobně použitelný prostředek pro vynášení užitečného zatížení o hmotnosti až 50 kg (podrobnosti o zatížení pro premiérový let nebyly uvedeny). Původně měla raketa odstartovat už letos v dubnu, ale let byl několikrát odložen pro problémy jednotkou IMU (Inertial Measurement Units). Společnost Exos Aerospace rovněž uvedla, že pracuje na nosné raketě Jaguar, která by měla být schopna dopravovat na nízkou oběžnou dráhu družice o hmotnosti 100 až 200 kg.
Ve středisku NASA Stennis Space Center v Nancock County (Mississippi) se v úterý 14. srpna uskutečnil první z devíti statických testů raketového motoru RS-25 připravovaného pro nosič SLS (Space Launch System). Motor vycházející z motoru SSME (Space Shuttle Main Engine), který vyrobila firma Aerojet Rocketdyne a který byl na zkušební stav instalován koncem července, byl spuštěn ve 14:43 hod. místního času (19:43 UT) a pracoval 319 s (podle plánu měl zážeh trvat 500 s).
Na kosmodromu Centre Spatial Guayanais byla na nosnou raketu Vega instalována hlavicová část s evropskou družicí Aeolus. Družice Aeolus bude téměř v reálném čase vypracovávat profily větru v atmosféře (asi do výšky 30 km) a meteorologové předpokládají, že tímto způsobem lépe porozumí tomu, jak jsou vzájemně propojeny vítr, tlak, teplota a vzdušná vlhkost. Start rakety Vega s družicí Aeolus je naplánována na 21. srpna ve 21:20 UT.
Ruský satelitní operátor Kosmičeskaja svjaz studuje různé varianty družicových spojových služeb, včetně možnosti umístit velké množství družic na nízkou oběžnou dráhu. Zástupce generálního ředitele operátora Jevgenij Bujdinov k tomu řekl, že pro společnost není problém financování takového projektu, nicméně uvedl, že hlavním prostředkem pro poskytování komerčních spojových služeb zůstanou satelity na geostacionární dráze.
Oba ruští kosmonauti - Oleg Artemjev a Sergej Prokopjev - použijí pro dnešní výstup do volného vesmíru (plánovaný začátek v 16:05 UT) nový typ skafandru Orlan-MKS. Kosmonauti během výstupu instalují na povrch Mezinárodní kosmické stanice rusko-německý experiment ICARUS a na samostatné dráhy vypustí čtyři nanodružice. Z povrchu stanice demontují plošinu experimentu Test, která byla na povrch stanice umístěna v srpnu 2017 a obsahuje vzorky mikroorganismů.
Indický ministerský předseda Naréndra Módí řekl při oslavách Dne nezávislosti, že Indie plánuje v roce 2022 uskutečnit vlastní pilotovanou misi na oběžnou dráhu kolem Země. Let se má uskutečnit u příležitosti 75. výročí vyhlášení nezávislosti Indie. Indická kosmická agentura ISRO už dříve oznámila, že vede práce, jejímž vyvrcholením má být let indické kosmické lodě s indickou posádkou do kosmického prostoru.
Ze soutěže inovativních technologií vzešel návrh, aby kosmická sonda byla navedena na dráhu poblíž Lagrangeova bodu L2 soustavy Slunce-Země tak, že Země vytváří pro sondu úplné zatmění Slunce. Výzkumný pracovník Národního vesmírného střediska Čínské akademie věd Luo Bingxian uvedl, že tímto způsobem by šlo dlouhodobě studovat sluneční korónu. Proces ohřevu koróny, jejíž teplota je mnohonásobně vyšší než teplota na povrchu Slunce, je jedním z největších tajemství astronomie a jeho vyřešení brání velmi obtížná pozorovatelnost koróny, která má jas zhruba miliónkrát slabší než je jas slunečního disku.
V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2011 UA, odhadovaná velikost je mezi 410 a 1300 metry, maximální přiblížení v 02:06 UT na vzdálenost 0,08153 AU (31,70 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 16. října 2011 - Catalina Sky Survey;
2018 PN20, odhadovaná velikost je mezi 19 a 59 metry, maximální přiblížení v 05:38 UT na vzdálenost 0,03914 AU (15,22 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 12. srpna 2018 - Pan-STARRS 1, Haleakala.
2011 UA, odhadovaná velikost je mezi 410 a 1300 metry, maximální přiblížení v 02:06 UT na vzdálenost 0,08153 AU (31,70 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 16. října 2011 - Catalina Sky Survey;
2018 PN20, odhadovaná velikost je mezi 19 a 59 metry, maximální přiblížení v 05:38 UT na vzdálenost 0,03914 AU (15,22 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 12. srpna 2018 - Pan-STARRS 1, Haleakala.
Pohled do minulosti (15. srpna):
1998 - zemřel Anatolij Petrovič Abramov (*20.5.1919), ruský konstruktér pozemních systému pro vypouštění raket
1998 05:30 - ze základny White Sands startovala sondážní raketa Black Brant 9 (NASA 36.176UH); dostup asi 300 km
1988 14:20 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 78 km
1978 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Super Arcas (NASA 15.158UU); dostup 61 km
1978 20:00 - ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 48 km
1978 17:00 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1978 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 79 km
1978 00:15 - ze základny Kagoshima odstartovala sondážní raketa Kappa 9M (K-9M-63); dostup 354 km
1968 17:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 80 km
1968 09:00 - ze základny Natal odstartovala sondážní raketa Nike Iroquois (CRL AG07.276); dostup 95 km
1968 07:59 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Aerobee 150 (CRL AE3.725); dostup 179 km
1968 02:23 - ze základny Woomera odstartovala sondážní raketa Skua (S101); dostup 65 km
1958 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup asi 30 km
1958 - z Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Bomarc (6234-XY2); dostup asi 20 km
1958 15:45 - ze základny Holloman odstartovala sondážní raketa Aerobee; dostup 200 km
1958 04:40 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup asi 85 km
1958 04:16 - z LC10 Cape Canaveral odstartovala sondážní raketa Jason (1822); dostup 693 km
1758 - zemřel Pierre Bouguer (*16.2.1698), francouzský matematik a fyzik; věnoval se tíhovému poli Země
1998 05:30 - ze základny White Sands startovala sondážní raketa Black Brant 9 (NASA 36.176UH); dostup asi 300 km
1988 14:20 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 78 km
1978 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Super Arcas (NASA 15.158UU); dostup 61 km
1978 20:00 - ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 48 km
1978 17:00 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1978 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 79 km
1978 00:15 - ze základny Kagoshima odstartovala sondážní raketa Kappa 9M (K-9M-63); dostup 354 km
1968 17:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 80 km
1968 09:00 - ze základny Natal odstartovala sondážní raketa Nike Iroquois (CRL AG07.276); dostup 95 km
1968 07:59 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Aerobee 150 (CRL AE3.725); dostup 179 km
1968 02:23 - ze základny Woomera odstartovala sondážní raketa Skua (S101); dostup 65 km
1958 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup asi 30 km
1958 - z Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Bomarc (6234-XY2); dostup asi 20 km
1958 15:45 - ze základny Holloman odstartovala sondážní raketa Aerobee; dostup 200 km
1958 04:40 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup asi 85 km
1958 04:16 - z LC10 Cape Canaveral odstartovala sondážní raketa Jason (1822); dostup 693 km
1758 - zemřel Pierre Bouguer (*16.2.1698), francouzský matematik a fyzik; věnoval se tíhovému poli Země
Žádné komentáře:
Okomentovat