Současný velitel posádky Mezinárodní kosmické stanice (ISS) Drew Feustel řekl, že trhlinu v lodi Sojuz MS-09, jíž unikal z ISS vzduch, nebyla způsobena posádkou na oběžné dráze. Reagoval tak na prohlášení Roskosmosu z minulého týdne, kdy byla zmíněna varianta poškození lodě na oběžné dráze samotnými kosmonauty. Feustel naopak vyzdvihl práci ruských kosmonautů Artemjeva a Prokopjeva, kteří místo úniku vzduchu zjistili a opravili. Fotografie inkriminovaného místa v Sojuzu jasně ukazují stopy způsobené vrtákem a jeden malý otvor. 
Kosmická agentura NASA aktualizovala plány pilotovaných misí na desetiletí po roce 2020 a hlavním záměrem v tomto období bude sestavování a provozování kosmické stanice na vysoké oběžné dráze kolem Měsíce. Samostatné moduly stanice Gateway (dříve nesla pojmenování Deep Space Gateway) budou vypouštěny od roku 2022 a jako první bude vynesen modul PPE (Power and Propulsion Element). První astronauti odletí k modulu PPE v rámci mise EM-3 lodi Orion (nejdříve v roce 2023) a mise bude trvat 30 dní, z toho u Gateway astronauti stráví šest až třináct dní. Při misi EM-3 bude k PPE připojen modul ESPRIT, v letech 2024 a 2025 budou následovat dva obytné moduly (jeden mezinárodní a jeden americký) a později přibude logistický modul a robotické rameno.
Společnosti Viasat a United Launch Alliance oznámily, že mezi lety 2020 a 2022 bude nosnou raketou Atlas 5 vypuštěna družice ViaSat 3, která bude poskytovat zákazníkům širokopásmové připojení. Podle podmínek smlouvy bude družice vypuštěna z Cape Canaveral s použitím nejvýkonnější varianty nosné rakety (s pěti pomocnými startovacími raketami). Finanční hodnotu kontraktu ani jedna ze stran nezveřejnila. Celkem mají být vypuštěny tři družice ViaSat 3 - jedna má rezervovánu raketu Ariane 5 a druhá poletí pravděpodobně na nosné raketě Falcon Heavy.
Agentura NASA zveřejnila nejzávažnější nebezpečí, s nimiž se setkají astronauti při cestě na Mars. První a nejzávažnější je radiace, která poškozuje centrální nervový systém, může změnit kognitivní funkce a motorické funkce a zvyšuje riziko rakoviny. Dalším důležitým prvkem letu k Marsu budou problémy spojené s chováním lidí v malé skupině během dlouhodobé izolace. Závažným rizikem je rovněž vzdálenost Země a Marsu - astronauti budou muset spoléhat sami na sebe, protože pomoc ze Země bude možná pouze rádiovým vysíláním (a to s několikaminutovým zpožděním). Jako čtvrté riziko letu uvádí NASA nedostatečnou gravitaci (při přeletu mezi planetami téměř nulová, na Marsu asi 3/8 pozemské). A jako páté riziko se uvádí nepříznivé prostředí v uzavřené kosmické lodi.
Společnosti Arianespace a Eutelsat oznámily podepsání víceleté smlouvy o vypuštění pěti družic nosnou raketou Ariane 6; družice mají být vyneseny do konce roku 2027. Eutelsat se tak stal prvním komerčním zákazníkem, který využije nosnou raketu Ariane 6. Už dříve byly podepsány dohody o vypuštění nosné rakety Ariane 6 pro Evropskou komisi (družice Galileo) a pro agentury CNES a DGA (družice CSO-3). Ariane 6 bude vyráběna ve dvou modifikacích, které budou schopné dopravit užitečné zatížení na jakoukoli oběžnou dráhu
Ruská státní korporace Roskosmos zřídila speciální komisi, která bude vyšetřovat okolnosti mimořádné události úniku vzduchu trhlinou v kosmické lodi Sojuz MS-09. Do jejího čela byl jmenován zástupce generálního ředitele Roskosmosu Nikolaj Sevasťjanov. Komise se zaměří zejména na analýzu dat získaných při testování kosmické lodě u výrobce - RKK Energie
Poradce právního oddělení čínského ministerstva zahraničních věcí Hu Jinh řekl během konference OSN o kosmickém právu, že myšlenka dodávat ruské raketové motory do Číny výbornou ideou a může přispět k upevnění dobrých vztahů mezi Pekingem a Moskvou. Reagoval tak na nedávné prohlášení generálního ředitele Roskosmosu Dmitrije Rogozina o připravenosti Ruska dodávat Číně raketové motory.
Pohled do minulosti (12. září):
1978 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa R-36M (21T); dostup asi 1000 km
1978 21:33 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 78 km
1978 14:00 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 85 km
1978 04:10 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa MR-UR-100U (45055-506 9L); raketa selhala
1978 03:30 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 73 km
1968 - ze základny Kagoshima byla k testovacímu letu vypuštěna raketa S-160 (SO-160-1); dostup asi 80 km
1968 20:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 90 km
1968 03:27 - z děla na základně Wallops Island byl vystřelen 7-inch projektil s cesiem; max. výška 88 km
1958 - z LC21 Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Bull Goose (11); dostup asi 20 km
1958 - z letounu B-57A byla nad Wallops Island vypuštěna k testovacímu letu raketa Recruit T55; dostup asi 12 km
1958 01:31 - ze základny Akita byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Kappa 6 (K-6-3); dostup 4 km
1888 - zemřel Richard Anthony Proctor (*23.3.1837), anglický astronom; autor mapy Marsu
1978 21:33 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 78 km
1978 14:00 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 85 km
1978 04:10 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa MR-UR-100U (45055-506 9L); raketa selhala
1978 03:30 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 73 km
1968 - ze základny Kagoshima byla k testovacímu letu vypuštěna raketa S-160 (SO-160-1); dostup asi 80 km
1968 20:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 90 km
1968 03:27 - z děla na základně Wallops Island byl vystřelen 7-inch projektil s cesiem; max. výška 88 km
1958 - z LC21 Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Bull Goose (11); dostup asi 20 km
1958 - z letounu B-57A byla nad Wallops Island vypuštěna k testovacímu letu raketa Recruit T55; dostup asi 12 km
1958 01:31 - ze základny Akita byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Kappa 6 (K-6-3); dostup 4 km
1888 - zemřel Richard Anthony Proctor (*23.3.1837), anglický astronom; autor mapy Marsu
Žádné komentáře:
Okomentovat