Ve 14:07 UT (22:07 hod. místního času) odstartovala z kosmodromu Xichang Satellite Launch Center nosná raketa Chang Zheng 3B/YZ-1 se dvěma navigačními družicemi Beidou-3M13 a Beidou-3M14 (alternativní označení Beidou 37 a Beidou-38). Družice byly na plánovanou oběžnou dráhu navedeny přibližně hodinu po startu. Další dvě družice čínského navigačního systému Beidou mají být na střední oběžnou dráhu vypuštěny v listopadu. Navigační systém Beidou zabezpečuje v civilní variantě přesnost v určení polohy 10 metrů a rychlosti s přesností 0,2 m/s; pro vojenské účely je přesnost systému vyšší. 
Poprvé v historii byla kosmickou agenturou NASA jmenována do funkce hlavního letového ředitele žena - Holly Riginds[ová], která povede skupinu letových ředitelů řídících pilotované kosmické mise z Mission Control Center v houstonském středisku NASA Johnson Space Center. Riginds[ová] pracuje v NASA od roku 1998 a jako letový ředitel vedla několik misí raketoplánů, misí na Mezinárodní kosmickou stanici a první misi nákladní lodě Dragon v roce 2012.
Kosmická agentura NASA zveřejnila na svém webu (https://www.nasa.gov/feature/goddard/2018/nasa-s-tess-shares-first-science-image-in-hunt-to-find-new-worlds) první snímky pořízené kosmickým teleskopem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), který byl vypuštěn letos v dubnu. Teleskop TESS bude pokračovat v pátrání po exoplanetách (nahrazuje dosluhující teleskop Kepler) a v prvních dvou letech ostrého provozu provede prohlídku většiny oblohy (asi 85 procent nebeské sféry). Vědci předpokládají, že tato přehlídka odkryje také exoplanety - dvojníky Země.
Americké letectvo odhaduje, že vytvoření samostatných kosmických sil, navržených prezidentem Trumpem, si vyžádá během prvních pěti let náklady ve výši 12,9 miliardy dolarů, z toho v prvním roce 3,3 miliardy. Odhad nákladů je součástí memoranda US Air Force, které vyzývá Pentagon, aby požádal Kongres o finance na založení kosmických sil. Podle současného stavu se očekává, že Trumpova administrativa předloží do Kongresu návrh zákona o vytvoření samostatných kosmických sil na počátku příštího roku.
Arianespace oznámila, že let VA243 nosné rakety Ariane 5 s družicemi Horizons 3e (patřící společnostem Intelsat a SKY Perfect JSAT, výrobce Boeing) a Azerspace-2/Intelsat 38 (patřící společnostem Azerkosmos a Intelsat, výrobce Maxar Technologies) odstartuje 25. září ze startovního komplexu ELA-3 na kosmodromu Centre Spatial Guayanais. V pátek 21. září bude vydána zpráva o připravenosti na uvedení do provozu, která povoluje zahájení závěrečného odpočtu. Let VA243 bude stým startem nosné rakety typu Ariane 5 a celkem 300. start nosné rakety společnosti Arianespace.
Minulý týden byla v montážní hale společnosti Airbus v Brémách dokončena výroba evropského servisního modulu pro americkou kosmickou loď Orion; první exemplář servisního modulu je určen pro bezpilotní let Orionu do oblasti Měsíce (mise EM-1). Nyní budou následovat funkční zkoušky a testování pohonného systému. Po dokončení testů bude servisní modul dopraven do USA, kde bude spojen s kosmickou lodí Orion a kompletní loď čekají další testy v zařízeních NASA. Ve společnosti Airbus se už souběžně rozběhla výroba druhého servisního modulu, který bude součástí pilotované kosmické lodě Orion mise EM-2.
NPO Lavočkina, výrobce orbitálního radioteleskopu Spektr-RG, potvrdil, že vypuštění této observatoře bude posunuto na březen až duben 2019. V oznámení o odložení mise se uvádí, že startovní okno bylo vybráno balistiky s ohledem na rádiovou viditelnost z ruských pozemních sledovacích stanic. Podle původních plánů měl Spektr-RG odstartovat v říjnu 2018, ale později holding Rossijskije kosmičeskije sistemy, výrobce palubního radioaparatury, oznámil posunutí termínu startu na březen 2019.
Ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina proběhlo zasedání Mezirezortní komise, která posoudila připravenost kosmonautů ke kosmickému letu a schválila hlavní a záložní posádku pro Expedici 57/58 na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Do hlavní posádky byli zařazeni ruský kosmonaut Aleksej Ovčinin a americký astronaut Nick Hauge, do záložní posádky Oleg Kononenko z Roskosmosu a David Saint-Jacques z Kanadské kosmické agentury. Kosmonauti k misi na ISS odstartují z kosmodromu Bajkonur 11. října v kosmické lodi Sojuz MS-10, nosnou raketou bude Sojuz-FG.
Za účasti předsedy Indické kosmické agentury ISRO byla otevřeno první z plánovaných pěti středisek S-TIC (Space Technology Incubation Centre), jejichž cílem je podpořit vědeckou činnost v oblasti výzkumu vesmíru. Očekává se, že do činnosti středisek S-TIC se zapojí především studenti a posluchači postgraduálního studia, kteří získají zkušenosti z výzkumné a vývojové práce na kosmických projektech.
Čínský Institute of Aerospace Information Research pomohl deseti zemím s instalací virtuálních pozemních stanic pro příjem dat téměř v reálném čase z čínských sledovacích stanic, které přijímají data z družic monitorujících životní prostředí a sledujících přírodní katastrofy. Informace byla zveřejněna na 4. mezinárodním sympoziu v Xiningu, hlavním městě čínské provincie Qinghai.
V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2018 RE6, odhadovaná velikost je mezi 16 a 52 metry, maximální přiblížení v 05:14 UT na vzdálenost 0,06378 AU (24,80 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 12. září 2018 - Mt. Lemmon Survey;
2018 RF8, odhadovaná velikost je mezi 13 a 41 metrem, maximální přiblížení v 06:02 UT na vzdálenost 0,00357 AU (1,39 vzdálenosti Měsíce, tj. asi 544 000 km), planetka byla poprvé pozorovaná 15. září 2018 - Catalina Sky Survey;
2018 RB4, odhadovaná velikost je mezi 7 a 25 metry, maximální přiblížení v 16:01 UT na vzdálenost 0,04583 AU (17,82 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 10. září 2018 - Mt. Lemmon Survey;
2018 RB5, odhadovaná velikost je mezi 20 a 62 metry, maximální přiblížení ve 23:02 UT na vzdálenost 0,09935 AU (38,63 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 11. září 2018 - Mt. Lemmon Survey.
2018 RE6, odhadovaná velikost je mezi 16 a 52 metry, maximální přiblížení v 05:14 UT na vzdálenost 0,06378 AU (24,80 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 12. září 2018 - Mt. Lemmon Survey;
2018 RF8, odhadovaná velikost je mezi 13 a 41 metrem, maximální přiblížení v 06:02 UT na vzdálenost 0,00357 AU (1,39 vzdálenosti Měsíce, tj. asi 544 000 km), planetka byla poprvé pozorovaná 15. září 2018 - Catalina Sky Survey;
2018 RB4, odhadovaná velikost je mezi 7 a 25 metry, maximální přiblížení v 16:01 UT na vzdálenost 0,04583 AU (17,82 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 10. září 2018 - Mt. Lemmon Survey;
2018 RB5, odhadovaná velikost je mezi 20 a 62 metry, maximální přiblížení ve 23:02 UT na vzdálenost 0,09935 AU (38,63 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 11. září 2018 - Mt. Lemmon Survey.
Pohled do minulosti (19. září):
2008 21:48 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Proton-M vypuštěna družice Nimiq 4
1988 17:44 - z LC46 Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Trident D-5; dostup asi 20 km
1988 09:32 - ze základny Palmachim byla nosnou raketou Shavit vypuštěna družice Ofeq-1
1978 18:30 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee 170 (GL A04.711-1); dostup 192 km
1978 15:59 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
1978 08:05 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 1032
1978 01:25 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 79 km
1968 07:01 - ze základny Tanegashima odstartovala sondážní raketa NAL-16H (F 1); dostup asi 100 km
1968 01:58 - ze základny Tanegashima byla k testovacímu letu vypuštěna raketa LS-C-D; dostup asi 10 km
1968 00:09 - z LC17A Cape Canaveral startovala nosná raketa Thor Delta M s družicí Intelsat-3 F1; raketa selhala
1958 - narodil se Korado Korlević, chorvatský pedagog a amatérský astronom; objevil více než 1100 planetek
1958 - z LC2 Cape Canaveral byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Snark (N-69E N-3414); dostup asi 10 km
1958 - uskutečnil se 23. zkušební let raketoplánu X-1E; pilot John McKay
1958 21:15 - ze základny Woomera odstartovala sondážní raketa Skylark 2 (SL08); dostup 154 km
1958 03:50 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup asi 85 km
1958 00:48 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa R-5A (A 1-10); dostup 430 km
1988 17:44 - z LC46 Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Trident D-5; dostup asi 20 km
1988 09:32 - ze základny Palmachim byla nosnou raketou Shavit vypuštěna družice Ofeq-1
1978 18:30 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee 170 (GL A04.711-1); dostup 192 km
1978 15:59 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
1978 08:05 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 1032
1978 01:25 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 79 km
1968 07:01 - ze základny Tanegashima odstartovala sondážní raketa NAL-16H (F 1); dostup asi 100 km
1968 01:58 - ze základny Tanegashima byla k testovacímu letu vypuštěna raketa LS-C-D; dostup asi 10 km
1968 00:09 - z LC17A Cape Canaveral startovala nosná raketa Thor Delta M s družicí Intelsat-3 F1; raketa selhala
1958 - narodil se Korado Korlević, chorvatský pedagog a amatérský astronom; objevil více než 1100 planetek
1958 - z LC2 Cape Canaveral byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Snark (N-69E N-3414); dostup asi 10 km
1958 - uskutečnil se 23. zkušební let raketoplánu X-1E; pilot John McKay
1958 21:15 - ze základny Woomera odstartovala sondážní raketa Skylark 2 (SL08); dostup 154 km
1958 03:50 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup asi 85 km
1958 00:48 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa R-5A (A 1-10); dostup 430 km
Žádné komentáře:
Okomentovat