Podle dat ze sondy ExoMars Trace Gas Orbiter budou astronauti během mise na Mars vystaveni minimálně 60 procentům dávky radiace doporučené pro celou jejich kariéru. Dávky radiace tak budou několikrát vyšší než u astronautů pracujících na Mezinárodní kosmické stanici. Tato zjištění, která vycházejí z měření od roku 2016, byla prezentována v Berlíně na kongresu EPCS (European Scirnce Congress). Měření ExoMarsu pokrývají období poklesu sluneční aktivity, což odpovídá vyšší dávce radiace a zvýšená sluneční aktivita se může projevit nižším účinkem kosmického záření galaktického původu.
Zástupce ředitele Ústavu lékařských a biologických problému (IMBP) Oleg Kotov řekl, že omezení posádky ruského segmentu Mezinárodní kosmické stanice ze tří na dva členy výrazně omezilo dobu věnovanou experimentům, a to až o 80 procent. Kosmonauti se museli věnovat technické obsluze stanice stejnou dobu a ve dvou lidech tedy nezbývá čas na ostatní činnosti. Už dříve Roskosmos oznámil, že dvoučlenná posádka ruského segmentu bude do té doby, dokud nebude vypuštěn vědecký modul Nauka.
Li Guoping, ředitel odboru systematického inženýrství CNSA (China National Space Administration), řekl, že Peking plánuje v roce 2028 vypuštění těžkého nosiče Long March-9 (CZ-9). Raketa, která bude vysoká více než 90 metrů a její startovní stupeň bude mít průměr 10 metrů, bude schopná dopravit na nízkou oběžnou dráhu užitečné zatížení o hmotnosti 140 tun a na přechodovou dráhu k Měsíci asi 50 tun. Základem pro nosnou raketu CZ-9 se stane nosná raketa CZ-8, jež by měla poprvé vzlétnout v roce 2020.
Japonská sonda Hayabusa 2 zahájila 20. září v 05:08 UT sestup k povrchu planetky Ryugu a po přiblížení na minimální vzdálenost (přibližně 1 km) bude v průběhu dneška uvolněn přistávací modul Minerva-2 1 (Micro Nano Experimental Robot Vehicle for Asteroid) se dvěma malými válcovými "rovery", každý o hmotnosti 1,1 kg. Sonda Hayabusa 2 se k povrchu planetky přibližovala rychlostí asi 40 cm/s a podařilo se jí vysadit oba přistávací moduly. Rovery se po povrchu budou autonomně přemisťovat pomocí poskakování a získaná dat budou vysílat na sondu, která bude sloužit jako retranslátor. Po uvolnění přistávacích modulů začala sonda stoupat na vyšší dráhu (plánováno je 5 km nad povrchem), z níž bude pokračovat ve zkoumání planetky Ryugu.
Pohled do minulosti (21. září):
1998 14:51 - ze základny Sriharikota odstartovala sondážní raketa RH-560/300 Mk II; dostup 425 km
1988 - ze základny Kagoshima odstartovala sondážní raketa HIMES Rockoon (RFT-1); dostup 18 km
1988 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 70 km
1988 14:30 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 78 km
1988 14:07 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 82 km
1988 14:05 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 88 km
1988 13:11 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1988 11:27 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 84 km
1988 07:07 - z plavidla Ušakov odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 58 km
1978 14:00 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1968 19:36 - ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Nike Tomahawk (NASA 18.76GE); dostup 321 km
1968 19:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 96 km
1968 17:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 76 km
1968 16:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 94 km
1968 14:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 80 km
1968 03:45 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee 150 (NASA 04.174UG); dostup 173 km
1948 - ze základny White Sands byla odpálena balistická raketa Nike-481 (48-29); dostup asi 10 km
1918 - narodil se Jakov Isajevič Tregub, ruský generál; první velitel startovního komplexu kosmodromu Pleseck
1988 - ze základny Kagoshima odstartovala sondážní raketa HIMES Rockoon (RFT-1); dostup 18 km
1988 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 70 km
1988 14:30 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 78 km
1988 14:07 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 82 km
1988 14:05 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 88 km
1988 13:11 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1988 11:27 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 84 km
1988 07:07 - z plavidla Ušakov odstartovala sondážní raketa MMR-06; dostup 58 km
1978 14:00 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1968 19:36 - ze základny Andoya odstartovala sondážní raketa Nike Tomahawk (NASA 18.76GE); dostup 321 km
1968 19:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 96 km
1968 17:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 76 km
1968 16:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 94 km
1968 14:00 - z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 80 km
1968 03:45 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee 150 (NASA 04.174UG); dostup 173 km
1948 - ze základny White Sands byla odpálena balistická raketa Nike-481 (48-29); dostup asi 10 km
1918 - narodil se Jakov Isajevič Tregub, ruský generál; první velitel startovního komplexu kosmodromu Pleseck
Žádné komentáře:
Okomentovat