Náměstek amerického ministra obrany Patrick Shanahan řekl na tiskové konferenci v Arlingtonu, že ministerstvo doposud nevyčíslilo náklady na vybudování nově zřizovaných kosmických sil. Shanahan uznal, že dřívější odhad letectva ve výši 13 miliard dolarů v průběhu pěti let se blíží skutečnosti, ale vyzval novináře, aby vyčkali na podrobnosti o rozpočtu na fiskální rok 2020. Do kosmických sil budou přesunuty zdroje (včetně finančních) z letectva, které v současné době spravuje zhruba 90 procent kosmických aktivit, což znamená, že náklady na budování nové struktury nebudou významné. Otázku personálního obsazení kosmických sil ministerstvo zatím neřešilo.
Sonda Parker Solar Probe proletěla 29. října v asi 17:04 UT místem vzdáleným od povrchu Slunce 42,73 miliónu km a stala se tak sondou, jež se nejvíce přiblížila ke Slunci (dosavadní rekord držela sonda Helios 2 z roku 1976). Sonda Parker Solar Probe se nyní bude přibližovat k povrchu a 5. listopadu poprvé proletí perihéliem (od 31. října zahájí první vědecké výzkumy). Při příštích obletech Slunce bude sonda postupně snižovat perihélium a v roce 2024 je naplánován nejbližší průlet ve vzdálenosti pouhých 6,16 miliónu km od povrchu Slunce.
V minulých dnech proběhl v Rusku test klíčového zařízení pro jaderný raketový motor JaEDU (jadernaja energodvigatelnaja ustanovka), a to chladicího systému. Zkouška proběhla v Keldyšově výzkumném středisku podle naplánovaného scénáře a výsledky pokusu odpovídají očekávaným hodnotám. Podle informace z korporace Roskosmos, která test objednala, podmínky, v nichž chladicí systém pracoval, se maximálně blížily podmínkám panujícím v kosmickém prostoru.
Ruský kosmonaut Michail Kornijenko, který je v rámci festivalu vědy a kultury na návštěvě v Indii, řekl v New Delhi, že rozhodnutí Indie o zahájení národního kosmického pilotovaného programu může přinést nové prvky do přípravy kosmonautů a udržování dobrého stavu kosmonautů na oběžné dráze. Jako příklad uvedl využití některých prvků z jógy při udržování kondice na oběžné dráze a při problémech pohybového aparátu po návratu z oběžné dráhy.
Japonská kosmická agentura JAXA zveřejnila data, která byla získána sondou Akatsuki za uplynulý rok práce na oběžné dráze kolem Venuše. Sonda obíhá planetu už tři roky (původně se předpokládala aktivní životnost na oběžné dráze dva roky) a získala celou řadu unikátních informací o složení atmosféry a o klimatu Venuše. JAXA předpokládá, že sonda Akatsuki může zůstat aktivní ještě několik let.
V blízkosti Země prolétá planetka 2018 UC, odhadovaná velikost je mezi 12 a 39 metry, maximální přiblížení v 17:32 UT na vzdálenost 0,01381 AU (5,37 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 16. října 2018 - Pan-STARRS 2, Haleakala.
Pohled do minulosti (30. října):
2008 - ze základny Barking Sands byla odpálena balistická raketa MRT-7; dostup asi 150 km
1978 19:31 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
1978 19:14 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1978 17:00 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1978 14:52 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1978 05:23 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Molnija vypuštěna družice Prognoz 7
1968 22:00 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Kosmos 250
1968 16:52 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Arcas (Exametnet W 107); dostup 60 km
1968 12:02 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 75 km
1968 09:08 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 80 km
1968 08:23 - z LF09 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 1B; dostup asi 1300 km
1968 08:06 - ze základny Chejsa odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 171 km
1958 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-11M (B 2-3); dostup asi 80 km
1918 - narodil se Robert Channing Seamans (†28.6.2008), americký inženýr; 1960-68 podílel se na projektu Apollo
1908 - narodil se Dmitrij Fjodorovič Ustinov (†20.12.1984), sovětský maršál; 1976-84 ministr obrany SSSR,
1965-76 tajemník ÚV KSSS pro obranu a vesmír
1978 19:31 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
1978 19:14 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1978 17:00 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1978 14:52 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1978 05:23 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Molnija vypuštěna družice Prognoz 7
1968 22:00 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Kosmos 250
1968 16:52 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Arcas (Exametnet W 107); dostup 60 km
1968 12:02 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 75 km
1968 09:08 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 80 km
1968 08:23 - z LF09 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 1B; dostup asi 1300 km
1968 08:06 - ze základny Chejsa odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 171 km
1958 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-11M (B 2-3); dostup asi 80 km
1918 - narodil se Robert Channing Seamans (†28.6.2008), americký inženýr; 1960-68 podílel se na projektu Apollo
1908 - narodil se Dmitrij Fjodorovič Ustinov (†20.12.1984), sovětský maršál; 1976-84 ministr obrany SSSR,
1965-76 tajemník ÚV KSSS pro obranu a vesmír
Žádné komentáře:
Okomentovat