Pondělí - 8. 7. 2019



Kosmická agentura NASA vybrala počítač navržený na Montana State University k testování na Měsíci z hlediska odolnosti proti kosmickému záření. Počítač bude vyslán na měsíční povrch v roce 2020 nebo 2021 a pokud uspěje, mohl by se stát kandidátem na primární letový počítač pro příští měsíční mise. Navrhovaný počítač vychází z modelů, jež byly testovány v roce 2017 na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) a v roce 2018 na CubeSatu vypuštěném z ISS.


Čínští specialisté dokončili stavbu vozítka pro marsovskou misi, která by měla odstartovat v roce 2020. První čínská sonda k Marsu bude sestávat ze tří částí: orbitální modul, přistávací modul a rover, jehož primárním úkolem bude pátrat po stopách života na Marsu a studium atmosféry a složení povrchových vrstev.


Společnost Arianespace opět odložila vzlet VV15 nosné rakety Vega s družicí Spojených arabských emirátů pro dálkový průzkum Falcon Eye 1, kterou postavily Airbus Defense and Space a Thales Alenia Space. Důvodem odkladu je pokračující silný výškový vítr nad kosmodromem Centre Spatial Guayanais. Nový termín startu bude stanoven a zveřejněn později.


Roskosmos vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že při vývoji nové pilotované kosmické lodě se současně připravuje systém záchrany kosmonautů na všech etapách letu po startu z kosmodromu Vostočnyj. Záchranné týmy budou připraveny k zásahu jak na souši, tak v oblasti Tichého oceánu s použitím nejmodernějších technických prostředků. Roskosmos upřesnil, že pro zabezpečení těchto cílů budou do záchranného systému zapojeny jednotky ministerstva obrany a letectva, podobně jako při startech pilotovaných kosmických lodí z kosmodromu Bajkonur.


Indická lunární sonda Chandrayaan-2 byla připojena k nosné raketě GSLV Mk-III a celá sestava je připravena k přesunu na startovní rampu. Start je naplánován na 15. července ze základny Satish Dhawan Space Centre (Sriharikota) a úkolem sondy je dopravit na měsíční povrch malý rover Pragyan, který nese osm experimentů. Další tři experimenty jsou umístěny na přistávacím modulu Vikram.


V blízkosti Země prolétá planetka 2019 MT2, odhadovaný průměr je asi 18 m, maximální přiblížení ve 13:15 UT, průlet rychlostí 10,1 km/s ve vzdálenosti 0,011179 AU (4,351 vzdálenosti Měsíce); planetka byla poprvé pozorovaná 30. června 2019 - Pan-STARRS 1, Haleakala.


Pohled do minulosti (8. července):
1999 - při dopravní nehodě zemřel Charles Peter Conrad (*2.6.1930), americký letecký inženýr a 1962-74 astronaut
1999 08:45 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Molnija vypuštěna družice Molnija-3 50
1979 14:00 - z plavidla Šokalskij byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1969 - z LF25 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 2; dostup asi 1300 km
1969 21:00 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 49 km
1969 18:33 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1969 18:20 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 148 km
1969 04:02 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa UR-100K; dostup asi 1000 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-2 (S 2-12); dostup asi 170 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-2 (S 2-18); dostup asi 170 km
1959 - NASA oznámila US Army, že raketa Jupiter nebude použita v rámci pilotovaného projektu Mercury
1959 00:13 - ze základny Woomera odstartovala sondážní raketa Skylark 2 (SL14); dostup 93 km
1949 - narodil se Jurij Ivanovič Nosenko, zástupce ředitele ruské Federální kosmické agentury


Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat