Výkonný ředitel společnosti RocketLab Peter Beck oznámil na tiskové konferenci, že jeho společnost plánuje opakované použití prvního stupně nosné rakety Electron. Pro návrat prvního stupně bude RocketLab využívat jinou technologii než SpaceX, a to formu zachycení stupně snášejícího se na padáku. K zachycení bude využíván vrtulník, který zachycený stupeň dopraví na doprovodné plavidlo. Velkou neznámou je, jak bude vracející se stupeň reagovat na tepelné a mechanické namáhání při brzdění o atmosféru. Projekt společnost RocketLab dotuje 140 milióny amerických dolarů.
Na základně Kapustin Jar bude do konce roku 2020 zlikvidována poslední startovní plošina pro kosmické starty. Startovní rampa 107, z níž byly vypouštěny nosné rakety Kosmos-3M, bude bez náhrady zrušena, a všechny objekty budou zbořeny. Místa po zlikvidovaných objektech budou následně rekultivována. Podle předběžného odhadu si práce vyžádají přibližně 187 miliónů rublů.
Kolem 4:30 UT řekl Chris Johnson, prezident společnosti Boeing Satellite Systems International, Inc., výrobce družice Amos-17, že pozemní stanice přijaly první signály z této družice. Johnson dále uvedl, že družice Amos-17 je vybavena řadou inovovaných prvků, které podporují komunikační schopnosti satelitu.
Ze startovního komplexu SLC-40 na Cape Canaveral odstartovala 6. srpna ve 23:23:00 UT (19:23 hod. místního času) nosná raketa Falcon 9 s izraelskou telekomunikační družicí Amos-17. První stupeň rakety tvořil již dvakrát letěný stupeň číslo B1047.3 a tentokrát se s jeho přistáním nepočítalo vzhledem k hmotnosti užitečného zatížení, jež vyžadovalo maximální využití pohonných látek. Asi osm minut po vzletu byla dosažena předběžná oběžná dráha a horní stupeň dosáhl 
plánovanou dráhu po restartu motoru v čase T+26:24 min. Po dalších přibližně pěti minutách letu se družice Amos-17 oddělila od horního stupně nosné rakety a zahájila samostatný let. Na pracovní geostacionární dráhu se družice dostane za pomoci vlastního pohonného systému. Později Elon Musk, zakladatel a ředitel společnosti SpaceX, na Twitteru oznámil, že se plavidlu Ms. Tree podařilo zachytil aerodynamický kryt snášející se na padáku. Společnost SpaceX spouští nový projekt - SmallSat Rideshare Program - v jehož rámci nabídne vypuštění malých satelitů (o hmotnosti do asi 300 kg) na nosných raketách, které nebudou mít velké primární užitečné zatížení. SpaceX nabídne starty z kalifornské základny Vandenberg AFB na heliosynchronní dráhy. Poplatek za vynesení družice o hmotnosti kolem 150 kg bude 2,25 miliónu USD a při hmotnosti 300 kg to bude 4,5 miliónu USD. První taková mise by mohla startovat v období listopad 2020 až březen 2021, druhý v prvním čtvrtletí 2022 a třetí v prvním čtvrtletí 2023.
Indická lunární sonda Chandrayaan-2 uskutečnila pátou a poslední korekci geocentrické dráhy při přeletu k Měsíci. Hlavní motor sondy byl spuštěn včera (6.8.) v 15:04 IST (09:34 UT), pracoval 1041 s a po manévru byla dráha sondy ve výšce 276 × 142 975 km. Další motorický manévr je pro Chandrayaan-2 naplánován na 14. srpna mezi 3:00 a 4:00 IST (13.8. mezi 21:30 a 22:30 UT) a sonda jím přejde na selenocentrickou dráhu. Parametry všech systémů sondy Chandrayaan-2 jsou v normálu.
Pohled do minulosti (7. srpna):
1989 14:00 - z LC47 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1979 19:50 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Black Brant 5C (GL A18.805); dostup 219 km
1979 17:14 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 160 km
1979 16:17 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1979 02:41 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1969 - ze základny Kagoshima odstartovala sondážní raketa S-210-1; dostup 101 km
1969 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-12; dostup asi 400 km
1969 - na kosmodromu Pleseck se uskutečnil neúspěšný pokus o odpálení balistické rakety RT-20P
1969 23:48 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Proton-K vypuštěna sonda Zond 7
1969 20:32 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1969 12:15 - ze základny Kagoshima odstartovala sondážní raketa Kappa 9M (K-9M-27); dostup 340 km
1969 04:46 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Judi-Dart; dostup 62 km
1969 04:30 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Nike Iroquois (CRL A07.902-1); dostup 84 km
1969 03:36 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Nike Iroquois (CRL AT07.179); dostup 196 km
1969 03:36 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Nike Iroquois (CRL AT07.394); dostup 195 km
1969 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R11M (I 7-11); dostup asi 80 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R12 (I 01-11T); dostup asi 400 km
1959 - ze základny Eglin odstartovala sondážní raketa Arcas (Robin); dostup 80 km
1959 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Arcas; dostup 55 km
1959 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Arcon (NASA 2.04GT); dostup 20 km
1959 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Arcon (NASA 2.05GT); dostup 50 km
1959 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Arcon (NASA 2.06GT); dostup 104 km
1959 17:05 - z LC-A na Vandenberg AFB odstartovala sondážní raketa Nike Asp (NN8.68CF); dostup 225 km
1959 14:24 - z LC17A Cape Canaveral byla nosnou raketou Thor Able 3 vypuštěna družice Explorer 6
1979 19:50 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Black Brant 5C (GL A18.805); dostup 219 km
1979 17:14 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 160 km
1979 16:17 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1979 02:41 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1969 - ze základny Kagoshima odstartovala sondážní raketa S-210-1; dostup 101 km
1969 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-12; dostup asi 400 km
1969 - na kosmodromu Pleseck se uskutečnil neúspěšný pokus o odpálení balistické rakety RT-20P
1969 23:48 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Proton-K vypuštěna sonda Zond 7
1969 20:32 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1969 12:15 - ze základny Kagoshima odstartovala sondážní raketa Kappa 9M (K-9M-27); dostup 340 km
1969 04:46 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Judi-Dart; dostup 62 km
1969 04:30 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Nike Iroquois (CRL A07.902-1); dostup 84 km
1969 03:36 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Nike Iroquois (CRL AT07.179); dostup 196 km
1969 03:36 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Nike Iroquois (CRL AT07.394); dostup 195 km
1969 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R11M (I 7-11); dostup asi 80 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R12 (I 01-11T); dostup asi 400 km
1959 - ze základny Eglin odstartovala sondážní raketa Arcas (Robin); dostup 80 km
1959 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Arcas; dostup 55 km
1959 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Arcon (NASA 2.04GT); dostup 20 km
1959 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Arcon (NASA 2.05GT); dostup 50 km
1959 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Arcon (NASA 2.06GT); dostup 104 km
1959 17:05 - z LC-A na Vandenberg AFB odstartovala sondážní raketa Nike Asp (NN8.68CF); dostup 225 km
1959 14:24 - z LC17A Cape Canaveral byla nosnou raketou Thor Able 3 vypuštěna družice Explorer 6
Žádné komentáře:
Okomentovat