Středa - 14. 8. 2019



Indická sonda Chandrayaan-2 v 02:21 IST (13.8. ve 20:51 UT) zahájila korekční manévr a po asi 1203 s činnosti hlavního motoru sondy přešla z geocentrické dráhy na přeletovou dráhu k Měsíci. Sonda v období od 23. července do 6. srpna postupně zvyšovala apogeum své oběžné dráhy a dnešním posledním manévrem dráhu kolem Země opustila. Na selenocentrickou dráhu má být Chandrayaan-2 navedena v noci z 19. na 20. srpna a poté budou následovat čtyři korekční manévry, po nichž bude sonda na kruhové dráze ve výšce asi 100 km nad povrchem Měsíce. Přistávací modul, který se od orbitální části oddělí 2. září, by měl na měsíčním povrchu přistát 7. září.


Společnost United Launch Alliance plánuje první let své nové nosné rakety Vulcan Centaur, kterou staví ve svém provozu v Decaturu (Alabama), na rok 2021. Raketa odstartuje z floridského kosmodromu, kde již byla zahájena příprava platformy Mobile Launch Platform. Nová nosná raketa bude navazovat na současně používané Atlas 5 a Delta 4 a bude poskytovat vyšší výkon při lepší cenové dostupnosti.


Firma Blue Origin podala protest proti hodnotícím kritériím pro výběr poskytovatele startovních služeb pro americké letectvo. Blue Origin tvrdí, že mohou být upřednostňováni současní dva poskytovatelé - United Launch Alliance a SpaceX. Americké letectvo vyhlásilo soutěž letos v květnu s tím, že v roce 2020 vybere poskytovatele pro řadu smluv, jež budou uzavírány v letech 2020 až 2024 a jejich plnění bude postupně do roku 2027.


Roskosmos ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a Ruskou akademií věd uskutečnil experiment, který spočíval v současném příjmu dat ze dvou kosmických objektů. Data ze sond TGO (Trace Gas Orbiter) a evropské Mars Express byla přijímána Střediskem dálkových kosmických spojů u Kaljazinu. Roskosmos v informaci o pokusu uvedl, že úspěšný experiment prokázal, že současný příjem dat z více objektů je možný i bez rozšiřování pozemní infrastruktury.


Příští generace ruských skafandrů pro výstup do volného vesmíru, jehož vývoj si vyžádá asi čtyři roky, bude mít širší "vstup" pro větší kosmonauty. Řekl to hlavní konstruktér závodu NPP Zvezda Sergej Pozdnjakov a dále uvedl, že rozměry skafandru jsou limitovány průměrem výstupního průlezu z Mezinárodní kosmické stanice, který je 800 mm. U nového skafandru se rovněž připravují úpravy v systému zabezpečení životních podmínek a jeho před- a povýstupového servisu.


Indie v rámci přípravy na první vlastní pilotovaný kosmický let objednala v Rusku kosmické vybavení; o jaké vybavení se jedná, nebylo upřesněno. Indie plánuje uskutečnit první vlastní pilotovanou misi už v roce 2022 a není dostatek času na vývoj všech potřebných systémů.


Pohled do minulosti (14. srpna):
1979 22:30 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1979 20:20 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee 170 (GL A04.703); dostup 178 km
1979 19:40 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Nike Tomahawk (GL A08.706-2); dostup 18 km
1979 19:09 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1979 18:10 - ze základny Esrange odstartovala k testovacímu letu sondážní raketa Nike Orion; dostup 11 km
1979 16:50 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Nike Tomahawk (GL A08.705-2); dostup 190 km
1979 15:30 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 1121
1979 15:00 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1979 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 76 km
1969 - narodila se Tracy Ellen Caldwell-Dyson[ová], americká doktorka chemie a od 1998 astronautka
1969 16:30 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1969 14:04 - ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1969 03:01 - ze základny Kiruna odstartovala sondážní raketa Centaure 2B (ESRO C58/1); dostup 112 km
1959 19:36 - z SLC10W na Vandenberg AFB startovala balistická raketa Thor DM-18A (190); selhal 1. stupeň
1959 19:30 - z LC25B Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Polaris AX; dostup asi 500 km
1959 16:00 - z LC-A na Vandenberg AFB odstartovala sondážní raketa Nike Asp (NN8.69CF); dostup 237 km
1959 17:56 - z LC19 Cape Canaveral startovala raketa Titan 1 (B-5); pro poruchu uvolňovacího mechanismu
            raketa dopadla zpět na rampu
1959 09:00 - z LC18B Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Thor DM-18A (204); dostup asi 520 km


Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat