Bývalý americký astronaut a druhý člověk na Měsíci Buzz Aldrin předpokládá, že soukromá společnost SpaceX vysadí člověka na měsíční povrch dříve než NASA v rámci programu Artemis. Jeho slova napsala v listu Politico Jacqueline Feldscher[ová]. Aldrin je přesvědčen, že SpaceX uspěje s přistáním lidí na Měsíci v příštích čtyřech letech a NASA, přestože má termín do roku 2024, to neuskuteční dříve než v roce 2028.
Bílý dům dopisem varoval Kongres, že bez navýšení finančních prostředků nebude NASA schopná splnit úkol dopravit americké astronauty na Měsíc do roku 2024. Rozpočet NASA na finanční rok byl navýšen o 1,6 miliardy dolarů, ale k dosažení cíle by bylo potřebné zvýšení rozpočtu o 2,3 miliardy dolarů. V dopise vyjádřil Bílý dům velké zklamání z toho, že bylo poskytnuto méně finančních prostředků než je potřebné.
Americký kosmický teleskop TESS, který pracuje od dubna 2018, zatím identifikoval více než 1200 potenciálních exoplanet, z nichž bylo 29 již potvrzeno dalším pozorováním. Očekává se, že teleskop TESS objeví přes 10 000 nový exoplanet, neboť jeho mise byla prodloužena do roku 2022. Nejzajímavějšími objekty jsou exoplanety obíhající kolem červených trpaslíku (hvězd menších než polovina hmotnosti Slunce).
Finský meteorologický ústav oznámil, že v Helsinkách bylo otevřeno nové globální středisko kosmických meteorologických služeb. Na provozu nového střediska participují Belgie, Finsko, Rakousko, Německo, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Velká Británie, Kypr a Jihoafrická republika. Finsko bylo vybráno jako centrum, protože zde jsou odborníci na počasí a v severských oblastech se častěji vyskytují ionosférické poruchy.
Čínská akademie věd uvedla, že úspěšně přijala data z nedávno vypuštěné družice Gaofen 7. Pozemní stanice přijala 616,6 GB, a to nejvyšší přenosovou rychlostí jaká byla kdy dosažena mezi stanicí a civilní družicí. Gaofen 7 je prvním čínským civilním satelitem s optickým 3D měřicím a mapovacím systémem s rozlišením lepším než 1 metr.
V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2019 VE2, odhadovaná velikost je mezi 6 a 20 metry, maximální přiblížení v 08:07 UT na vzdálenost 0,018256 AU (7,10 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 4. listopadu 2019 - Mt. Lemmon Survey;
2019 VP3, odhadovaná velikost je mezi 5 a 14 metry, maximální přiblížení ve 21:53 UT na vzdálenost 0,016610 AU (6,46 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 5. listopadu 2019 - Mt. Lemmon Survey.
2019 VE2, odhadovaná velikost je mezi 6 a 20 metry, maximální přiblížení v 08:07 UT na vzdálenost 0,018256 AU (7,10 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 4. listopadu 2019 - Mt. Lemmon Survey;
2019 VP3, odhadovaná velikost je mezi 5 a 14 metry, maximální přiblížení ve 21:53 UT na vzdálenost 0,016610 AU (6,46 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 5. listopadu 2019 - Mt. Lemmon Survey.
Pohled do minulosti (9. listopadu):
1989 15:05 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 82 km
1989 11:49 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 82 km
1979 21:00 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 74 km
1979 20:25 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1979 17:40 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1979 16:44 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1979 15:30 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1979 14:37 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1979 14:00 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1979 00:02 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1969 16:47 - z plavidla Zubov v Atlantském oceánu odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 162 km
1959 - USAF vybralo firmu Boeing pro stavbu raketoplánu Dyna-Soar a firmu Martin pro stavbu nosiče Titan I
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-1 (D21-10); dostup asi 100 km
1959 14:30 - z Wallops Island byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Little Joe 1 (LJ-1A); dostup 14 km
1859 - zemřel Justus Georg Westphal (*18.3.1824), německý astronom a matematik
1819 - narodil se Annibale de Gasparis (21.3.1892), italský astronom; znám jako objevitel planetek
1989 11:49 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 82 km
1979 21:00 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 74 km
1979 20:25 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1979 17:40 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1979 16:44 - ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1979 15:30 - z ostrova Ascension byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1979 14:37 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1979 14:00 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1979 00:02 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1969 16:47 - z plavidla Zubov v Atlantském oceánu odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 162 km
1959 - USAF vybralo firmu Boeing pro stavbu raketoplánu Dyna-Soar a firmu Martin pro stavbu nosiče Titan I
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-1 (D21-10); dostup asi 100 km
1959 14:30 - z Wallops Island byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Little Joe 1 (LJ-1A); dostup 14 km
1859 - zemřel Justus Georg Westphal (*18.3.1824), německý astronom a matematik
1819 - narodil se Annibale de Gasparis (21.3.1892), italský astronom; znám jako objevitel planetek
Žádné komentáře:
Okomentovat