Společnost SpaceX oznámila jednodenní odklad startu nosné rakety Falcon 9 s družicemi typu Starlink; raketa měla vzlétnout dnes ve 20:39 UT. Nový termín startu z LC-39 Kennedyho kosmického střediska na Folridě byl určen na 26. června opět ve 20:18 UT. Důvod odkladu nebyl zveřejněn.
Kosmická agentura NASA oznámila, že z modulu Kibo komplexu Mezinárodní kosmické stanice byla 23. června v 19:10 UT uvolněna na samostatnou dráhu malá družice Red-Eye 3. K vypuštění byl využit kanadský manipulátor SSRMS. Družice patřící agentuře amerického ministerstva obrany DARPA má za úkol testovat mezidružicovou komunikaci, palubní počítače a novou technologii řízení tepelného režimu uvnitř družice.
Společnost SpaceX bude usilovat o získání licence na telekomunikační služby v Kanadě, kde by chtěla provozovat vysokorychlostní satelitní internet, a to i v odlehlých oblastech. Americká společnost podala příslušnou žádost kanadské telekomunikační komisi CRTC koncem letošního května a jakmile licencí obdrží spustí pro Kanadu svůj satelitní systém Starlink (plánuje se spuštění před koncem letošního roku). V jiných zemích plánuje SpaceX spuštění svého systému Starlin v roce 2021.
Zkoušky prototypu vědeckého přístroje pro projekt Millimetron (přístroj má být umístěn na kosmické observatoři Spektr-M) byly odloženy na rok 2021. Příčinou zpoždění jsou opatření přijatá proti koronaviru a to, že Italská kosmická agentura nepřidělila žádné finanční prostředky pro vypuštění balónu, na němž bude aparatura testována. Podle vyjádření Larisy Lichačevové, zástupkyně ředitele Fyzikálního ústavu Ruské akademie věd, probíhají zkoušky ruské části observatoře podle plánu.
Ukrajina a Itálie zrušily svoji účast v projektu kosmické observatoře Gamma-400 určené pro studium zdrojů gama-záření ve vesmíru; observatoř se tak stane výhradně ruským aparátem. Spolupráce s italskými odborníky, kteří měli dodat zařízení ke zjišťování směru, odkud gama-záření přichází, ztroskotala na administrativních záležitostech (projekt byl finančně dostatečně zabezpečen), ukrajinským specialistům nebyla spolupráce s ruskou stranou doporučena „z vyšších míst“.
V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 MP1, odhadovaná velikost je 17 až 39 metrů, rychlost průletu 7,73 km/s v 02:04 UT v minimální vzdálenosti 0,00305 AU, tj. asi 1,19 vzdálenosti Měsíce (asi 450 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 1043,117 dne (2,86 roku), planetka byla poprvé pozorována 21. června 2020 – ATLAS-MLO, Mauna Loa;
2017 FW128, odhadovaná velikost je 8 až 19 metrů, rychlost průletu 5,42 km/s v asi 14:43 UT v minimální vzdálenosti 0,00819 AU, tj. asi 3,19 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 554,557 dne (1,52 roku), planetka byla poprvé pozorována 31. března 2017 – Mt. Lemmon Survey;
2020 JH1, odhadovaná velikost je 27 až 59 metrů, rychlost průletu 4,02 km/s v 15:39 UT v minimální vzdálenosti 0,06165 AU, tj. asi 23,99 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 475,917 dne (1,30 roku), planetka byla poprvé pozorována 11. května 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala;
2020 MA, odhadovaná velikost je 23 až 52 metry, rychlost průletu 7,75 km/s ve 23:35 UT v minimální vzdálenosti 0,01360 AU, tj. asi 5,29 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1057,913 dne (2,90 roku), planetka byla poprvé pozorována 17. června 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala.
2020 MP1, odhadovaná velikost je 17 až 39 metrů, rychlost průletu 7,73 km/s v 02:04 UT v minimální vzdálenosti 0,00305 AU, tj. asi 1,19 vzdálenosti Měsíce (asi 450 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 1043,117 dne (2,86 roku), planetka byla poprvé pozorována 21. června 2020 – ATLAS-MLO, Mauna Loa;
2017 FW128, odhadovaná velikost je 8 až 19 metrů, rychlost průletu 5,42 km/s v asi 14:43 UT v minimální vzdálenosti 0,00819 AU, tj. asi 3,19 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 554,557 dne (1,52 roku), planetka byla poprvé pozorována 31. března 2017 – Mt. Lemmon Survey;
2020 JH1, odhadovaná velikost je 27 až 59 metrů, rychlost průletu 4,02 km/s v 15:39 UT v minimální vzdálenosti 0,06165 AU, tj. asi 23,99 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 475,917 dne (1,30 roku), planetka byla poprvé pozorována 11. května 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala;
2020 MA, odhadovaná velikost je 23 až 52 metry, rychlost průletu 7,75 km/s ve 23:35 UT v minimální vzdálenosti 0,01360 AU, tj. asi 5,29 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1057,913 dne (2,90 roku), planetka byla poprvé pozorována 17. června 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala.
Pohled do minulosti (25. června):
2000 - 11:50 z kosmodromu Xichang byla nosnou raketou Chang Zheng 3 vypuštěna družice Fengyun 2
1980 - 20:19 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1980 - 16:17 ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135P (MT135P-R391); dostup 59 km
1980 - 16:00 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1980 - 15:11 ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 71 km
1980 - 14:21 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 77 km
1980 - 13:14 z Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 85 km
1980 - 08:49 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1980 - 03:00 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1980 - 02:10 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1980 - 02:00 z Hessova ostrova byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 85 km
1980 - 01:00 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1970 - ze základny Black Mesa byla odpálena balistická raketa Pershing 1; dostup asi 180 km
1970 - 23:10 ze základny Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 1B (1413); dostup asi 1300 km
1970 - 18:40 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 15:37 ze základny Wallops Island byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.342GM); dostup 84 km
1970 - 15:00 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 71 km
1970 - 15:00 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1970 - 14:50 z SLC4W na Vandenberg AFB byla nosnou raketou Titan 23B vypuštěna družice OPS 6820
1970 - 14:00 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1970 - 07:00 z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa R-16U (R 22604 18T); dostup asi 1210 km
1960 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-14; raketa selhala
1960 - 00:04 z Cape Canaveral byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Titan I (G 10); dostup asi 1000 km
1950 - narodil se Leonid Georgijevič Ivanov (†24.10.1980), ruský pilot a 1976-80 kosmonaut
Žádné komentáře:
Okomentovat