Neděle - 21. června 2020



Z přístavu kosmodromu Cape Canaveral vypluly plošina OCISLY (Of Course I Still Love You) a doprovodná loď GO Quest a zamířily do Atlantského oceánu. Plošina bude zakotvena asi 635 km od Cape Canaveral a bude očekávat přistání prvního stupně B1051 nosné rakety Falcon 9, která vynese na oběžnou dráhu další sadu družic Starlink. Start ze startovního komplexu 39A Kennedyho kosmického střediska je připravován na 23. června.


Administrátor NASA Jim Bridenstine napsal na Twitteru, že agentura NASA zpracovává program suborbitálních letů svých astronautů. Pro lety budou využity kosmické letouny soukromých amerických společností. Podrobnosti o tomto programu by měly být zveřejněny v příštím týdnu.


Britský list Financial Times napsal, že vláda Velké Británie studuje možnost vytvoření vlastního satelitního navigačního systému s využitím platformy společnosti OneWeb. Vytvoření takového navigačního systému na nízkých oběžných drahách by bylo mnohem levnější než systémy GPS nebo Galileo, které operují ze středních oběžných drah. Britský systém by ale disponoval stejnými funkcemi jako zahraniční systémy. Velká Británie usiluje o vytvoření vlastního satelitního navigačního systému, neboť odchodem z Evropské unie ztratila přístup k některým neveřejným navigačním funkcím systému Galileo.


Tiskové oddělení RKK Energija oznámilo, že funkcí hlavního konstruktéra pilotované kosmické lodě nové generace Orel byl pověřen Igor Chamic, který v RKK pracuje od roku 1988 a od roku 32007 byl vedoucím střediska projektování pilotovaných kosmických lodí. Se jmenováním Chamice do této funkce vyslovil souhlas i generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin, jenž je současně předsedou státní komise pro letové zkoušky nové kosmické lodě. Předchozím hlavním konstruktérem lodě Orel byl Jevgenij Mikrin, který ale 5. května zemřel ve věku 64 let na komplikace způsobené koronavirovou infekcí.


V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2015 HS11, odhadovaná velikost je 10 až 23 metry, rychlost průletu 3,55 km/s v asi 12:15 UT v minimální vzdálenosti 0,08503 AU, tj. asi 33,09 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 458,614 dne (1,26 roku), planetka byla poprvé pozorována 22. dubna 2015 – Cerro Tololo-DECam;
2000 AH205, odhadovaná velikost je 84 až 190 metrů, rychlost průletu 10,50 km/s ve 22:14 UT v minimální vzdálenosti 0,06834 AU, tj. asi 26,60 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 447,300 dne (1,22 roku), planetka byla poprvé pozorována 9. ledna 2000 – Lincoln Laboratory ETS, New Mexico (planetka byla zaregistrovaná též jako 2015 HS9 – pozorována 18. dubna 2015 Cerro Tololo-DECam).


Pohled do minulosti (21. června):

2010 - 02:14 z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Dnepr vypuštěna družice Tandem X
2000 - 10:43 z Wallops Island byla vypuštěna sondážní raketa? Nike Orion (NASA 31.120UP); dostup asi 140 km
2000 - 02:00 ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135P; dostup 56 km
1990 - 20:45 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Molnija vypuštěna družice Kosmos 2084
1980 - 18:34 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Molnija vypuštěna družice Molnija-1 47
1970 - ze základny Tejkovo byla cvičně odpálena balistická raketa UR-100; dostup asi 1000 km
1970 - 21:00 z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1960 - ze základny Point Mugu byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Kiva/Hopi; dostup asi 300 km
1960 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-5M; dostup asi 500 km
1960 - 10:05 ze základny Woomera byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Black Knight (BK.09); dostup 484 km

Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat