Pondělí - 20. července 2020




Z kosmodromu Cape Canaveral odstartovala ve 21:30 UT (17:30 EST) nosná raketa Falcon 9 s jihokorejskou vojenskou telekomuniákační družicí Anasis 2. Start byl oproti původnímu plánu posunut o 30 minut kvůli nepříznivému počasí (silný vítr) v oblasti kosmodromu. Vzlet a první fáze letu probíhaly normálně a zhruba po osmi minutách byla dosažena předběžná oběžná dráha, která byla 26,5 minuty po startu upravena druhým, jednominutovým zážehem motoru druhého stupně. Družice se přechodové dráze ke dráze stacionární od horního stupně oddělila. První stupeň B1058 (stejný stupeň vynášel 30. května kosmickou loď Crew Dragon) asi 8,5 minuty po startu přistál na plošině Just Read The Instructions zakotvené v Atlantském oceánu.


Z japonského Tanegashima Space Center odstartovala 19. července ve 21:58:14 UT nosná raketa H-2A s Emirates Mars Mission. Sondu Al Amal (známou též jako Hope) připravilo středisko Mohammed bin Rashid Space Center ze Spojených arabských emirátů ve spolupráci s odborníky z USA, zejména z laboratoře pro atmosférickou a kosmickou fyziku na University of Colorado. Nosná raketa po normálním průběhu vzletu dopravila marsovskou sondu na plánovanou dráhu, na níž se sonda s hmotností 1350 kg oddělila od horního stupně rakety. Asi hodinu po startu oznámilo na Twitteru Hope Mars Mission, že byly úspěšně rozloženy panely sluneční baterie.


Společnost Spaceflight Inc. avizovala brzké nasazení platformy nové generace Sherpa-FX, která bude schopná přepravovat a vypouštět několik užitečných zatížení a současně zabezpečovat retranslaci více telemetrických kanálů. První mise SXRS-3 v rámci programu SmallSat Rideshare by měla odstartovat pomocí nosné rakety Falcon 9 v prosinci 2020. Sherpa-FX ponese 16 družic připravených NASA, Hawkeye 360, Loft Orbital, iQPS, Astrocast a University of South Florida, pohřební pouzdra společnosti Celestis Inc. a užitečné zatížení určené ke sledování družic po jejich navedení na samostatné dráhy.


Americká vláda reagovala na pokroky v oblasti dálkového průzkumu Země a chce změnit pravidla platná pro americké satelitní operátory. Vláda nyní zkoumá možnost povolit prodávat snímky zemského povrchu s rozlišením kolem 0,4 metru (doposud platilo omezení rozlišení na 2 metry a tato hranice platila v minulých 20 letech). Nedávný rozbor ukázal, že větší množství neamerických operátorů má k dispozici snímky zemského povrchu s rozlišením lepším než 2 metry. Konkrétně se jedná o 12 firem z osmi zemí a dále o 13 zemí, jejichž vojenské složky mají v provozu odpovídající technické prostředky. Americkým vládním úředníkům se v rámci přípravy analýzy podařilo na mezinárodním trhu koupit snímky izraelského území s rozlišení od 4 metrů do 40 centimetrů.


Čínští vědci z několika ústavů Čínské akademie věd zveřejnili v časopise Earth and Planetary Science Letters studii, která se zabývá analýzou gelovité látky objevené v loňském roce roverem Yutu 2 v kráteru Von Kármana na odvrácené straně Měsíce. Látka byla popsána jako tmavě zelená, lesklá, fúzované brekcie. Porovnání snímků roveru s měsíčními vzorky přivezenými v rámci programu Apollo vykazuje jistou podobnost a čínští odborníci se domnívají, že pozorovaná látka vznikla v důsledku silného úderu, např. při dopadu meteoritu, jenž roztavil brekcii a vytvořil tuto látku.


V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 OB, odhadovaná velikost je 50 až 110 metrů, rychlost průletu 26,51 km/s v 02:30 UT v minimální vzdálenosti 0,04809 AU, tj. asi 18,71 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 746,690 dne (2,04 roku), planetka byla poprvé pozorována 16. července 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 MV2, odhadovaná velikost je 32 až 72 metry, rychlost průletu 6,31 km/s ve 12:57 UT v minimální vzdálenosti 0,07545 AU, tj. asi 29,36 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 533,901 dne (1,46 roku), planetka byla poprvé pozorována 24. června 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 OF, odhadovaná velikost je 46 až 100 metrů, rychlost průletu 31,59 km/s v 15:04 UT v minimální vzdálenosti 0,02214 AU, tj. asi 8,62 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1132,105 dne (3,10 roku), planetka byla poprvé pozorována 17. července 2020 – ATLAS-MLO, Mauna Loa.


Pohled do minulosti (20. července):

1990 - 08:40 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 2086
1970 - 21:50 z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1970 - 21:18 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 20:00 z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1970 - 18:38 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1970 - 18:00 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 17:00 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1970 - 16:49 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1970 - 16:30 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 15:30 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 15:23 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1970 - 14:59 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1970 - 14:15 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1970 - 01:49 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1960 - ze základny Point Arguello byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (AEC probe); dostup asi 120 km
1960 - ze základny Čelkar byla vypuštěna sondážní raketa R-5M; dostup asi 500 km
1960 - nad White Sands byla z letounu B-29 odhozena raketa X-7A-3; dostup asi 10 km
1960 - 20:32 z ponorky SSBN 598 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Polaris A1; dostup asi 500 km
1960 - 17:39 z ponorky SSBN 598 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Polaris A1; dostup asi 500 km
1950 - narodil se Igor Ivanovič Mochov, ruský akademik, ředitel Institutu fyziky atmosféry A.M. Obuchova

Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat