


Společnost Spaceflight Inc. avizovala brzké nasazení platformy nové generace Sherpa-FX, která bude schopná přepravovat a vypouštět několik užitečných zatížení a současně zabezpečovat retranslaci více telemetrických kanálů. První mise SXRS-3 v rámci programu SmallSat Rideshare by měla odstartovat pomocí nosné rakety Falcon 9 v prosinci 2020. Sherpa-FX ponese 16 družic připravených NASA, Hawkeye 360, Loft Orbital, iQPS, Astrocast a University of South Florida, pohřební pouzdra společnosti Celestis Inc. a užitečné zatížení určené ke sledování družic po jejich navedení na samostatné dráhy.
Americká vláda reagovala na pokroky v oblasti dálkového průzkumu Země a chce změnit pravidla platná pro americké satelitní operátory. Vláda nyní zkoumá možnost povolit prodávat snímky zemského povrchu s rozlišením kolem 0,4 metru (doposud platilo omezení rozlišení na 2 metry a tato hranice platila v minulých 20 letech). Nedávný rozbor ukázal, že větší množství neamerických operátorů má k dispozici snímky zemského povrchu s rozlišením lepším než 2 metry. Konkrétně se jedná o 12 firem z osmi zemí a dále o 13 zemí, jejichž vojenské složky mají v provozu odpovídající technické prostředky. Americkým vládním úředníkům se v rámci přípravy analýzy podařilo na mezinárodním trhu koupit snímky izraelského území s rozlišení od 4 metrů do 40 centimetrů.
Čínští vědci z několika ústavů Čínské akademie věd zveřejnili v časopise Earth and Planetary Science Letters studii, která se zabývá analýzou gelovité látky objevené v loňském roce roverem Yutu 2 v kráteru Von Kármana na odvrácené straně Měsíce. Látka byla popsána jako tmavě zelená, lesklá, fúzované brekcie. Porovnání snímků roveru s měsíčními vzorky přivezenými v rámci programu Apollo vykazuje jistou podobnost a čínští odborníci se domnívají, že pozorovaná látka vznikla v důsledku silného úderu, např. při dopadu meteoritu, jenž roztavil brekcii a vytvořil tuto látku.
V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 OB, odhadovaná velikost je 50 až 110 metrů, rychlost průletu 26,51 km/s v 02:30 UT v minimální vzdálenosti 0,04809 AU, tj. asi 18,71 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 746,690 dne (2,04 roku), planetka byla poprvé pozorována 16. července 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 MV2, odhadovaná velikost je 32 až 72 metry, rychlost průletu 6,31 km/s ve 12:57 UT v minimální vzdálenosti 0,07545 AU, tj. asi 29,36 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 533,901 dne (1,46 roku), planetka byla poprvé pozorována 24. června 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 OF, odhadovaná velikost je 46 až 100 metrů, rychlost průletu 31,59 km/s v 15:04 UT v minimální vzdálenosti 0,02214 AU, tj. asi 8,62 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1132,105 dne (3,10 roku), planetka byla poprvé pozorována 17. července 2020 – ATLAS-MLO, Mauna Loa.
2020 OB, odhadovaná velikost je 50 až 110 metrů, rychlost průletu 26,51 km/s v 02:30 UT v minimální vzdálenosti 0,04809 AU, tj. asi 18,71 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 746,690 dne (2,04 roku), planetka byla poprvé pozorována 16. července 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 MV2, odhadovaná velikost je 32 až 72 metry, rychlost průletu 6,31 km/s ve 12:57 UT v minimální vzdálenosti 0,07545 AU, tj. asi 29,36 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 533,901 dne (1,46 roku), planetka byla poprvé pozorována 24. června 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 OF, odhadovaná velikost je 46 až 100 metrů, rychlost průletu 31,59 km/s v 15:04 UT v minimální vzdálenosti 0,02214 AU, tj. asi 8,62 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1132,105 dne (3,10 roku), planetka byla poprvé pozorována 17. července 2020 – ATLAS-MLO, Mauna Loa.
Pohled do minulosti (20. července):
1990 - 08:40 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 2086
1970 - 21:50 z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1970 - 21:18 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 20:00 z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1970 - 18:38 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1970 - 18:00 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 17:00 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1970 - 16:49 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1970 - 16:30 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 15:30 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 15:23 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1970 - 14:59 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1970 - 14:15 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1970 - 01:49 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1960 - ze základny Point Arguello byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (AEC probe); dostup asi 120 km
1960 - ze základny Čelkar byla vypuštěna sondážní raketa R-5M; dostup asi 500 km
1960 - nad White Sands byla z letounu B-29 odhozena raketa X-7A-3; dostup asi 10 km
1960 - 20:32 z ponorky SSBN 598 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Polaris A1; dostup asi 500 km
1960 - 17:39 z ponorky SSBN 598 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Polaris A1; dostup asi 500 km
1950 - narodil se Igor Ivanovič Mochov, ruský akademik, ředitel Institutu fyziky atmosféry A.M. Obuchova
Žádné komentáře:
Okomentovat