Agentura NASA zveřejnila snímky severních polárních oblastí Jupiterova měsíce Ganymed pořízené aparaturou JIRAM (Jovian Infrared Auroral Mapper) umístěnou na sondě Juno. Snímky s rozlišením 23 km na pixel, pořízené 26. prosince 2019, ukazují, že led v polárních oblastech je jiný než v rovníkové části měsíce. Autoři studie se domnívají, že led byl pozměněn částicemi ionizujícího záření, které se pohybuje pole siločar magnetického pole Ganymeda a v polárních oblastech naráží na led a ničí ho. Proto je led v polárních oblastech na rozdíl od krystalického ledu na rovníku amorfní (nemá pravidelnou strukturu).
Státní korporace Roskosmos uvedla, že specialisté RKK Energija detailně analyzují průběh přibližování a připojení nákladní kosmické lodě Progress MS-15 ke stykovacímu uzlu modulu Pirs. Roskosmos potvrdil, že v závěrečné fázi došlo k drobným odchylkám, které ale byly v toleranci a spojení proběhlo v automatickém režimu, jenž byl kontrolován z pozemního střediska a kosmonauty z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Kosmonauti přechod navrhovali řídicímu středisku přechod na řízení pomocí TORU (teleoperatornyj režim upravlenija), ale zásah nakonec nebyl potřebný.
Japonští specialisté z řídicího týmu sondy Hayabusa-2 představili dva možné scénáře pokračování mise po oddělení pouzdra se vzorky hornin z planetky Ryugu (pouzdro má v prosinci 2020 přistát v Austrálii). Hayabusa-2 po průletu kolem Země zamíří buď k planetce 2001 AV43, k níž doletí v listopadu 2029 a při průletu kolem Venuše v roce 2024 bude zkoumat její atmosféru, nebo zamíří k planetce 1998 KY26, ke které přiletí v roce 2031 a předtím v červenci 2026 proletí kolem planetky 2001 CC21 (u té se předpokládá, že je bohatá na kovy a vodní led).
V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 NN, odhadovaná velikost je 32 až 73 metry, rychlost průletu 10,13 km/s ve 12:56 UT v minimální vzdálenosti 0,04167 AU, tj. asi 16,22 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1203,630 dne (3,30 roku), planetka byla poprvé pozorována 11. července 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2016 PN, odhadovaná velikost je 220 až 490 metrů, rychlost průletu 11,19 km/s ve 22:40 UT v minimální vzdálenosti 0,08683 AU, tj. asi 33,79 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 290,723 dne (0,80 roku), planetka byla poprvé pozorována 2. srpna 2016 – ATLAS-HKO, Haleakala.
2020 NN, odhadovaná velikost je 32 až 73 metry, rychlost průletu 10,13 km/s ve 12:56 UT v minimální vzdálenosti 0,04167 AU, tj. asi 16,22 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1203,630 dne (3,30 roku), planetka byla poprvé pozorována 11. července 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2016 PN, odhadovaná velikost je 220 až 490 metrů, rychlost průletu 11,19 km/s ve 22:40 UT v minimální vzdálenosti 0,08683 AU, tj. asi 33,79 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 290,723 dne (0,80 roku), planetka byla poprvé pozorována 2. srpna 2016 – ATLAS-HKO, Haleakala.
Pohled do minulosti (25. července):
1990 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup 70 km
1990 - 21:00 ze základny ESRANGE, Kiruna, odstartovala sondážní raketa Super Loki (Robin Dart); dostup 81 km
1990 - 19:21 z LC36B Cape Canaveral byla nosnou raketou Atlas 1 vypuštěna družice CRRES (P 86-1)
1990 - 18:13 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Molnija vypuštěna družice Kosmos 2087
1990 - 02:01 ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135P (MT135P-R752); dostup 60 km
1980 - ze základny Sriharikota byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup 60 km
1980 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup 60 km
1980 - 20:00 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1980 - 19:44 ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 54 km
1980 - 17:00 ze základny Poker Flat odstartovala sondážní raketa Super Loki (FLIGHT 279 /TM1-); dostup 66 km
1980 - 15:43 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1980 - 14:15 ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1980 - 14:00 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 72 km
1980 - 14:00 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1970 - 16:42 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 14:03 z námořního plavidla byla vypuštěna sondážní raketa MR-12 (MR 12); dostup 150 km
1970 - 12:39 z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa R-36 8K67 (4502742 259T); dostup asi 1000 km
1960 – administrátor NASA Keith Glennan schválil pro příští pilotovaný program název Apollo
1960 - 11:54 ze základny Woomera byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Black Knight (BK.07); dostup 531 km
1960 - 08:30 ze základny Eglin AFB byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (AA6.420); dostup asi 120 km
Žádné komentáře:
Okomentovat