Firma Raytheon Intelligence & Space získala od Kosmických sil USA kontrakt na stavbu prototypu meteorologické družice. Orientační termín vypuštění je rok 2023. US Space Force hodlají vytvořit plně funkční systém vlastních meteorologických družic do roku 2025, neboť kvůli zastarávajícím vojenským meteorologickým satelitům by mohla armáda ztratit přístup k operačním meteorologickým informacím.
Společnost Arianespace zveřejnila informaci, že již dvakrát odložený start nosné rakety Ariane 5 se třemi družicemi na palubě (Galaxy 30, MKEV-2 a BSat 4b) se uskuteční v pátek 14. srpna během startovního okna mezi 21:33 a 22:20 UT. Raketa odstartuje ze startovního komplexu ELA-3 na kosmodromu Centre Spatial Guyanais. Společnost uvedla, že za určitých okolností může raketa k misi VA253 odstartovat o den dříve.
Specialisté Evropské kosmické agentury rozpracovali laserový dálkoměr, jenž bude ve spolupráci s optickými dalekohledy schopen v libovolné části dne pátrat po částicích kosmického odpadu na oběžných drahách kolem Země. Současně také vytvořili sadu počítačových algorytmů, které zlepší kvalitu obrázků pořízených během dne. Vědci doufají, že nástup nové techniky podstatně vylepší studium kosmického odpadu a přispěje k ochraně aktivních objektů před srážkami s drobným kosmickým smetím.
Igor Chamic, hlavní konstruktér nové ruské pilotované kosmické lodě Orel, řekl v rozhovoru pro časopis Russkij kosmos, že Orel nemůže samostatně létat k asteroidům, ale nevylučuje, že může takový let uskutečnit jako součást meziplanetárního komplexu. Při vývoji lodě nebyla v technickém zadání taková možnost uvedena a hlavním úkolem bylo zabezpečení misí do oblasti Měsíce a doprava kosmonautů na Mezinárodní kosmickou stanici. Posádku budou standardně tvořit čtyři kosmonauti, ale při sestupu z oběžné dráhy může nést šest lidí. Podle současných plánu má první bezpilotní loď Orel startovat v roce 2023 z kosmodromu Vostočnyj a od roku 2028 by mohla vynášet kosmonauty k Měsíci.
V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2009 PQ1, odhadovaná velikost je 84 až 190 metrů, rychlost průletu 13,47 km/s v asi 16:35 UT v minimální vzdálenosti 0,02752 AU, tj. asi 10,71 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 669,234 dne (1,83 roku), planetka byla poprvé pozorována 14. srpna 2009 – Siding Spring Survey;
2020 NF, odhadovaná velikost je 46 až 100 metrů, rychlost průletu 6,66 km/s ve 21:24 UT v minimální vzdálenosti 0,07856 AU, tj. asi 30,578 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1363,767 dne (3,73 roku), planetka byla poprvé pozorována 10. července 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala.
2009 PQ1, odhadovaná velikost je 84 až 190 metrů, rychlost průletu 13,47 km/s v asi 16:35 UT v minimální vzdálenosti 0,02752 AU, tj. asi 10,71 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 669,234 dne (1,83 roku), planetka byla poprvé pozorována 14. srpna 2009 – Siding Spring Survey;
2020 NF, odhadovaná velikost je 46 až 100 metrů, rychlost průletu 6,66 km/s ve 21:24 UT v minimální vzdálenosti 0,07856 AU, tj. asi 30,578 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1363,767 dne (3,73 roku), planetka byla poprvé pozorována 10. července 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala.
Pohled do minulosti (5. srpna):
2000 - 05:00 z White Sands odstartovala sondážní raketa Black Brant IX (NASA 36.189UG); dostup 406 km
1990 - nad Vandenberg AFB se uskutečnil zkušební let letounu B-52 s nosnou raketou Pegasus LV v podvěsu
1980 - 14:22 ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1980 - 13:30 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
1970 - 21:00 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
1970 - 19:01 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1970 - 18:40 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1970 - 18:06 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 18:00 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1970 - 17:00 z Hessova ostrova byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 89 km
1970 - 16:30 z námořního plavidla byla v Atlantském oceánu vypuštěna sondážní raketa MR-12; dostup 149 km
1970 - 15:44 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 15:22 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1970 - 15:00 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1970 - 14:00 ze základny Ryori odstartovala sondážní raketa MT-135P (MT135P-R2); dostup 50 km
1970 - 08:20 z námořního plavidla byla vypuštěna sondážní raketa MR-12; dostup 149 km
1970 - 05:37 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1970 - 02:20 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1970 - 01:30 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1960 - 11:00 z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 43 km
1930 - narodil se Neil Alden Armstrong (†25.8.2012), americký pilot a 1962-70 astronaut; první člověk na Měsíci
Žádné komentáře:
Okomentovat