Asi 25 minut před plánovaným startem rozhodl startovní tým společnosti Astra, že dnešní pokus o první vypuštění nosné rakety Rocket 3.1 z Pacific Spaceport Complex Kodiak (Aljaška) bude zrušen. Startovní okno bylo mezi 02:00 a 04:30 UT (10.9. mezi 19:00 a 21:30 hod. místního času). Důvody pro zrušení pokusu bylo nepříznivé počasí (silný výškový vítr), člun, který vplul do zakázané oblasti, a drobné technické problémy. Nový termín startu nebyl zatím oznámen.
Včera (10.9.) ve 20:32 UT byly na 225 s zapáleny motory nákladní kosmické lodě Progress MS-14, aby provedly korekci letové dráhy Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Plánovaná korekce dráhy byla součástí přípravy na start kosmické lodě Sojuz MS-17, která má odstartovat z Bajkonuru 14. října. Při korekci byla dráha ISS zvýšena asi o 800 metrů a stanice se pohybuje po dráze ve výšce 419,6 až 437,9 km.
Příští vzlet nosné rakety Falcon Heavy se neuskuteční dříve než 28. února 2021 a na geostacionární dráhu při něm bude umístěna dvojice vojenských spojových družic. Tato mise (podle současného označení USSF-44) měla původně startovat ve čtvrtém čtvrtletí 2020 a letos v dubnu byl termín nejdříve na přelomu listopadu a prosince. Pravděpodobnou příčinou posunu startu jsou zpoždění, která vznikla při výrobě družice a jeho testování kvůli pandemii koronaviru.
První let čínské rakety Ceres-1 s motory na TPL (postavila ji firma Galactic Energy) naplánovaný na 25. září byl odložen minimálně do poloviny října. Raketa dopraví užitečné zatížení na heliosynchronní oběžnou dráhu, na kterou je schopná dopravit náklad o hmotnosti 350 kg. Ceres-1 sestává ze tří stupňů s tuhými pohonnými látkami a čtvrtého stupně s kapalinovým raketovým motorem.
Australská společnost Gilmour Space Technologie oznámila, že získala prvního zájemce o vynesení družice pomocí vyvíjené nosné rakety Eris. První start rakety Eris, jež bude schopná dopravit na nízkou oběžnou dráhu zatížení o hmotnosti do 305 kg, se předpokládá v roce 2022. Pokud se týká první zakázky, má se jednat o družici s hmotností 35 kg, kterou připravila firma Space Machines Company.
V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 QV4, odhadovaná velikost je 22 až 49 metrů, rychlost průletu 7,22 km/s v 00:57 UT v minimální vzdálenosti 0,06102 AU, tj. asi 23,75 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1527,784 dne (4,18 roku), planetka byla poprvé pozorována 23. srpna 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 RM, odhadovaná velikost je 11 až 24 metrů, rychlost průletu 6,56 km/s v 04:22 UT v minimální vzdálenosti 0,00700 AU, tj. asi 2,73 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 373,903 dne (1,02 roku), planetka byla poprvé pozorována 6. září 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 RA1, odhadovaná velikost je 22 až 49 metrů, rychlost průletu 10,11 km/s v 09:13 UT v minimální vzdálenosti 0,02224 AU, tj. asi 8,65 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 650,815 dne (1,78 roku), planetka byla poprvé pozorována 7. září 2020 – ATLAS-MLO, Mauna Loa.
2020 QV4, odhadovaná velikost je 22 až 49 metrů, rychlost průletu 7,22 km/s v 00:57 UT v minimální vzdálenosti 0,06102 AU, tj. asi 23,75 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1527,784 dne (4,18 roku), planetka byla poprvé pozorována 23. srpna 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 RM, odhadovaná velikost je 11 až 24 metrů, rychlost průletu 6,56 km/s v 04:22 UT v minimální vzdálenosti 0,00700 AU, tj. asi 2,73 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 373,903 dne (1,02 roku), planetka byla poprvé pozorována 6. září 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 RA1, odhadovaná velikost je 22 až 49 metrů, rychlost průletu 10,11 km/s v 09:13 UT v minimální vzdálenosti 0,02224 AU, tj. asi 8,65 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 650,815 dne (1,78 roku), planetka byla poprvé pozorována 7. září 2020 – ATLAS-MLO, Mauna Loa.
Pohled do minulosti (11. září):
2010 - 11:17 ze základny Tanegashima byla nosnou raketou H-2A 202 vypuštěna družice Michibiki
2000 - 04:47 kosmonauti Lu a Malenčenko zahájili výstup z ISS do volného vesmíru; doba výstupu 6:14 hod.
1980 - 15:18 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1970 - 21:00 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1970 - 18:59 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
1970 - 18:10 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1970 - 15:45 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1970 - 14:30 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1970 - 13:30 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 47 km
1970 - 13:14 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1970 - 05:59 ze základny South Uist byla vypuštěna sondážní raketa Petrel (P31H); dostup asi 140 km
1970 - 01:46 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1950 - odpovědnost za projekt Hermes byla přenesena z firmy General Electric na tým von Brauna
1900 - narodil se Semjon Aleksejevič Lavočkin (†9.6.1960), sovětský konstruktér; podílel se na vývoji rakety Burja
Žádné komentáře:
Okomentovat