Americká společnost United Launch Alliance (ULA) předpokládá, že přestane využívat nosnou raketu Atlas 5 s ruskými motoru RD-180 v prvním stupni v polovině dvacátých let. Termín vyřazení rakety z provozu je ale odvislý od zájmu zákazníků. Atlas 5 bude nahrazena vyvíjenou nosnou raketou Vulcan, která bude vybavena americkými motory BE-4 od firmy Blue Origin. NPO Energomaš, jenž vyrábí motory RD-180, dodalo do Spojených států celkem 116 motorů RD-180 (dalších šest kusů má být dodáno do konce letošního roku), z nichž 91 už byl použit.
Evropská kosmická agentura podepsala smlouvu s německou firmou OHB v hodnotě 129,4 miliónu Euro na sondu pro misi Hera, která je součástí americko-evropského projektu vývoje prostředku na vychylování Zemi nebezpečných kosmických objektů. OHB zajistí konstrukci, výrobu a testování sondy, jejíž start je naplánován na rok 2024. Úkolem mise Hera bude posouzení vlivu nárazu americké sondy, jež v říjnu 2022 narazí do malého binárního asteroidu. Americká sonda odstartuje už v červenci 2021.
Firma Orbit Logic Incorporated získala v rámci druhé fáze programu SBIR (Small Business Innovation Research) kontrakt od Air Force Research Laboratory na softwarové řešení Heimdall Fire pro sledování situace ve vesmíru. Software bude konfigurován a testován v Catalyst Campus v Colorado Springs. Jedním z hlavních cílů Heimdall Fire je zpřesnit předpovědi parametrů oběžné dráhy jakéhokoliv kosmického objektu.
Íránský ministr informačnícha komunikačních technologií Mohammad-Javad Azari Jahromi oznámil, že íránští vědci dokončili testování družice Pars-1 a družice bude příští týden předána speciálnímu oddělení íránské kosmické agentury. Podle ministra je družice schopná plnit několik funkcí a bude moci snímkovat zemský povrch i v nočních hodinách.
Posádka pro kosmickou loď Sojuz MS-17 zahájila pracovní týden na modernizovaném trenažéru TS, který slouží pro výcvik návratu lodě z oběžné dráhy na Zem. Kosmonauti nacvičovali ruční řízení sestupu při mimořádných situacích. Nejprve v trenažéru pracoval velitel Sergej Ryžikov a potom palubní inženýr Sergej Kuď-Sverčikov. Oba kosmonauti plnili dva úkoly při přetížení do 4,5 g a dva úkoly bez otáčení centrifugy. Ruští členové záložní posádky – Oleg Novickij a Pjotr Dubrov – prošli podobným testem už dříve.
Výkonný ředitel pro perspektivní programy a výzkum státní korporace Roskosmos Aleksandr Blošenko řekl, že objev chemických sloučenin, které mohou být důkazem biologického života v oblacích Venuše, pomocí dálkových měření nemohou být dostatečně objektivní k potvrzení existence živých organismů. Průkazný je teprve výzkum provedený přístroji nacházejícími se přímo v atmosféře Venuše. V současné době Roskosmos společně s Ruskou akademií věd připravuje komplexní program výzkumu Venuše, na němž se bude podílet několik meziplanetárních sond.
Čínské středisko pro výzkum Měsíce a kosmické programy Čínské národní kosmické agentury oznámilo, že přistávací modul sondy Chang'e-3, který v prosinci 2013 dopravil na měsíční povrch rover Jutu, je stále funkční a některé přístroje dodávají na Zemi vědecká data. Modul se nachází v severní části Mare Imbrium, v oblasti, která je daleko od oblastí zkoumaných v rámci amerického programu Apollo.
V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 RJ2, odhadovaná velikost je 4 až 8 metrů, rychlost průletu 3,91 km/s v 01:06 UT v minimální vzdálenosti 0,00881 AU, tj. asi 3,43 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 562,041 dne (1,54 roku), planetka byla poprvé pozorována 10. září 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 QZ4, odhadovaná velikost je 20 až 44 metry, rychlost průletu 2,05 km/s v 15:11 UT v minimální vzdálenosti 0,06661 AU, tj. asi 25,92 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 528,572 dne (1,45 roku), planetka byla poprvé pozorována 19. srpna 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 RW3, odhadovaná velikost je 14 až 32 metry, rychlost průletu 12,01 km/s ve 20:31 UT v minimální vzdálenosti 0,01724 AU, tj. asi 6,71 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 826,516 dne (2,26 roku), planetka byla poprvé pozorována 13. září 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala.
2020 RJ2, odhadovaná velikost je 4 až 8 metrů, rychlost průletu 3,91 km/s v 01:06 UT v minimální vzdálenosti 0,00881 AU, tj. asi 3,43 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 562,041 dne (1,54 roku), planetka byla poprvé pozorována 10. září 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 QZ4, odhadovaná velikost je 20 až 44 metry, rychlost průletu 2,05 km/s v 15:11 UT v minimální vzdálenosti 0,06661 AU, tj. asi 25,92 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 528,572 dne (1,45 roku), planetka byla poprvé pozorována 19. srpna 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 RW3, odhadovaná velikost je 14 až 32 metry, rychlost průletu 12,01 km/s ve 20:31 UT v minimální vzdálenosti 0,01724 AU, tj. asi 6,71 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 826,516 dne (2,26 roku), planetka byla poprvé pozorována 13. září 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala.
Pohled do minulosti (16. září):
1980 - 16:30 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1980 - 00:15 ze základny Vandenberg AFB byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Minuteman 1B; dostup asi 1300 km
1970 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1970 - 22:00 ze San Nicolas Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1970 - 19:30 z Cape Canaveral byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Minuteman 3 (STM 1); dostup asi 1300 km
1970 - 19:14 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 19:14 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1970 - 19:04 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1970 - 18:36 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1970 - 18:27 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 18:22 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 50 km
1970 - 17:30 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 85 km
1970 - 17:21 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 16:56 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna meteorologická raketa Judi-Dart; dostup 61 km
1970 - 16:44 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
1970 - 16:36 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1970 - 15:34 ze základny El Arenosillo byla vypuštěna meteorologická raketa Judi-Dart (INTA H-7019); dostup 63 km
1970 - 15:20 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
1970 - 11:59 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Kosmos 362
1970 - 02:14 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 02:05 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 98 km
1960 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Arcas (402 A250AA); dostup 200 km
1960 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna sondážní raketa R-2A; dostup 210 km
1960 - 09:58 z Cape Canaveral odstartovala k testovacímu letu raketa Atlas D (76D); dostup 943 km
Žádné komentáře:
Okomentovat