Stalo se v minulých dnech:
25.7.2023
►2320604◄ Britská vesmírná agentura zveřejnila Space Exploration Technology Roadmap, strategickou příručku, která bude určovat směr výzkumu, vývoje a přidělování finančních prostředků na příštích deset let. Plán předpokládá úzkou spolupráci s klíčovými mezinárodními partnery, včetně NASA, Evropské vesmírné agentury (ESA) a JAXA (Japonská vesmírná agentura). Plán je navržen tak, aby řešil stávající nedostatky a stavěl na současných silných oblastech.
►2320603◄ Americká agentura NASA oznámila uzavření 11 kontraktů v rámci svého programu Tipping Point na vývoj vesmírných technologií. Smlouvy v celkové hodnotě 150 milionů dolarů jsou navrženy tak, aby posouvaly slibné technologie do fáze, kdy jsou připraveny k letu. Největší zakázku ve výši 34,6 milionu dolarů získala firma Astrobotic Technology pro svůj projekt LunaGrid na výrobu elektrické energie fotovoltaickými články a její distribuci pro zařízení pracující na měsíčním povrchu.
►2320602◄ Kolem 13:00 UTC vznikly v řídicím středisku v Houstonu problémy s dodávkou elektrické energie a proto nemělo řízení letu po dobu přibližně 20 minut spojení s posádkou Mezinárodní kosmické stanice a rovněž došlo k přerušení toku dat ze stanice. Spojení bylo obnoveno s využitím ruských kanálů; jedná se o první případ, kdy NASA musela pro spojení využít rezervní kanály. Programový manažér ISS Joel Montalbano uvedl, že posádka stanice nebyla v ohrožení a problém byl pouze v pozemním středisku, které nyní prochází modernizací.
►2320601◄ Vláda Kazachstánu se rozhodla, že odloží plánované letové zkoušky z komplexu Bajterek na kosmodromu Bajkonur z léta 2023 na rok 2025. Důvodem odkladu je současná geopolitická situace a nedostatek zahraničních komponentů. V souvislosti s tímto rozhodnutím se plánuje podpis protokolu, který zahrne časové změny startů z komplexu Bajterek. Příprava protokolu by měla být dokončena do 7. srpna 2023.
24.7.2023
►2320505◄ Společnost Maxar Technologies oznámila, že její nová satelitní platforma navržená pro družice na nízké oběžné dráze Země prošla kritickým přezkoumáním návrhu. Společnost vyrobí 16 platforem řady Maxar 300 pro společnost L3Harris Technologies; dodávky budou zahájeny na začátku roku 2024. Ty budou použity ke stavbě satelitů pro detekci startů raket. L3Harris v červenci získal kontrakt od SDA v hodnotě 700 milionů dolarů na výrobu 14 sledovacích družic plus dva další satelity pro demonstraci sledování raket.
►2320504◄ V rámci přípravy na první let nosné rakety Ariane 6 dokončili pracovníci ESA, firmy ArianeGroup a agentury CNES simulaci startu rakety. Simulace startu, trvající 26 hodin, zahrnovala demontáž mobilního portálu, chlazení pozemních rozvodů a nádrží nosné rakety, plnění nádrží kapalným vodíkem (o teplotě -253°C) a kapalným kyslíkem (teplota -183°C) a na závěr testu proběhl odpočet startu do zapálení motoru Vulcain 2.1. Poslední část testu – krátké zapálení motoru Vulcain 2.1 – musela být kvůli nedostatku času odložena na příští test. Generální ředitel ESA Josef Aschbacher řekl, že test byl úspěšný, protože byly splněny všechny klíčové cíle.
Pohled do minulosti (26. července):
1983 - 12:00 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U (76054-769) vypuštěna družice Kosmos 1485
Družice Kosmos 1485 (Zenit-6U; Argon No. 82; typové označení 11F645):
Vojenská družice pro optický průzkum; fotoaparatura s exponovaným materiálem se vrátila na Zemi v návratovém modulu (přistál 9.8.1983).
Startovní hmotnost byla asi 6300 kg.
Družici pro Ministerstvo obrany SSSR postavilo CSKB Kujbyšev [CSKB = Centralnoje specializirovannoje konstruktorskoje bjuro].
Vojenská družice pro optický průzkum; fotoaparatura s exponovaným materiálem se vrátila na Zemi v návratovém modulu (přistál 9.8.1983).
Startovní hmotnost byla asi 6300 kg.
Družici pro Ministerstvo obrany SSSR postavilo CSKB Kujbyšev [CSKB = Centralnoje specializirovannoje konstruktorskoje bjuro].
1983 - 11:29 z letounu B-52 byla u Cape Canaveral vypuštěna k testovacímu letu raketa SRAM; dostup asi 10 km
1973 - ze základny Fort Bliss byla odpálena balistická raketa Pershing 1A (AO 126); raketa selhala
1973 - ze základny Fort Bliss byla odpálena balistická raketa Pershing 1A (AO 127); dostup asi 180 km
1973 - 21:25 z LF05 na Vandenberg AFB byla zkušebně odpálena raketa Minuteman 2; dostup asi 1300 km
kódové označení startu Giant Moon 4
1973 - 21:00 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1973 - 19:36 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1973 - 19:19 ze základny Poker Flat byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1973 - 18:01 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 73 km
1973 - 13:14 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1973 - 12:55 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1963 - ze základny White Sands byly odpáleny 2 balistické rakety Sergeant; dostup obou asi 50 km
1963 - ze základny White Sands byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Nike Zeus 3 (ZW 66); dostup asi 40 km
1963 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-12U (KY63-17); dostup asi 400 km
hlavice dopadla na polygon v Kazachstánu
1963 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-12U (KY63-18); dostup asi 400 km
hlavice dopadla na polygon v Kazachstánu
1963 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-12U (KY63-19); dostup asi 400 km
hlavice dopadla na polygon v Kazachstánu
1963 - 21:19 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna sondážní raketa Black Brant 2 (AC17.61); dostup 143 km
1963 - 19:30 z Cape Canaveral odstartovala sondážní raketa Nike (Smoke 365); dostup 20 km
1963 - 19:19 z OSTF1 na Vandenberg AFB byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Atlas E (24E); dostup asi 300 km
selhal první stupeň; kódové označení startu Silver Doll
1963 - 14:33 z LC17A Cape Canaveral byla nosnou raketou Thor Delta B (370/D020) vypuštěna družice Syncom 2
1973 - ze základny Fort Bliss byla odpálena balistická raketa Pershing 1A (AO 126); raketa selhala
1973 - ze základny Fort Bliss byla odpálena balistická raketa Pershing 1A (AO 127); dostup asi 180 km
1973 - 21:25 z LF05 na Vandenberg AFB byla zkušebně odpálena raketa Minuteman 2; dostup asi 1300 km
kódové označení startu Giant Moon 4
1973 - 21:00 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1973 - 19:36 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1973 - 19:19 ze základny Poker Flat byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1973 - 18:01 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 73 km
1973 - 13:14 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1973 - 12:55 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1963 - ze základny White Sands byly odpáleny 2 balistické rakety Sergeant; dostup obou asi 50 km
1963 - ze základny White Sands byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Nike Zeus 3 (ZW 66); dostup asi 40 km
1963 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-12U (KY63-17); dostup asi 400 km
hlavice dopadla na polygon v Kazachstánu
1963 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-12U (KY63-18); dostup asi 400 km
hlavice dopadla na polygon v Kazachstánu
1963 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-12U (KY63-19); dostup asi 400 km
hlavice dopadla na polygon v Kazachstánu
1963 - 21:19 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna sondážní raketa Black Brant 2 (AC17.61); dostup 143 km
1963 - 19:30 z Cape Canaveral odstartovala sondážní raketa Nike (Smoke 365); dostup 20 km
1963 - 19:19 z OSTF1 na Vandenberg AFB byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Atlas E (24E); dostup asi 300 km
selhal první stupeň; kódové označení startu Silver Doll
1963 - 14:33 z LC17A Cape Canaveral byla nosnou raketou Thor Delta B (370/D020) vypuštěna družice Syncom 2
Družice Syncom 2 [Synchronous Communications]:
Geostacionární telekomunikační družice.
Startovní hmotnost byla 68 kg.
Družici pro NASA (v r. 1965 bylo řízení družice předáno americkému ministerstvu obrany) postavila firma Hughes na základě platformy HS-301.
Geostacionární telekomunikační družice.
Startovní hmotnost byla 68 kg.
Družici pro NASA (v r. 1965 bylo řízení družice předáno americkému ministerstvu obrany) postavila firma Hughes na základě platformy HS-301.
Žádné komentáře:
Okomentovat