Středa – 9. srpna 2023




Stalo se v minulých dnech:

8.8.2023
►2322005◄ Vlivná americká komise, která radí Kongresu a Bílému domu, si vyžádala od několika společností návrhy na vypracování neutajované zprávy o schopnostech čínského dálkového průzkumu Země. Zpráva má hodnotit cíle Číny v oblasti technologií dálkového průzkumu Země, stav technologie dálkového průzkumu Země a její konkurenceschopnost. Komise chce také „identifikovat a zhodnotit čínské investice do amerických společností s vyspělými detektory a prozkoumat čínské použití a vývoj pokročilých dálkových senzorů pro vojenské účely“.
►2322004◄ Na podzim agentura NASA spustí projekt DSOC [Deep Space Optical Communications], který prověří možnost využití laserů k přenosu velkého množství dat ve vesmíru. Laserový vysílač bude umístěn na sondě Psyche, jež má odstartovat k misi letos v říjnu, a komunikace pomocí optického kanálu bude zkoušena se dvěma pozemními stanicemi v jižní Kalifornii.
►2322003◄ Indické zařízení pro čínskou orbitální stanici Tiangong se potýká s potížemi. Zařízení SIGN [Spectroscopic Investigations of Nebular Gas], které vyvinul Indický ústav astrofyziky a dokončil před dvěma měsíci, je určené pro studium mezihvězdného plynu. Ústav požádal indické Ministerstvo zahraničních věcí už před rokem o vývozní licenci, ale ta dosud nebyla udělena. Podle původního plánu mělo být SIGN vypuštěno v polovině letošního roku.
►2322002◄ Na kosmodromu Vostočnyj byla na startovní rampu 1S vyvezena nosná raketa Sojuz-2.1b s měsíční sondou Luna 25. Po vztyčení rakety do vertikální polohy byly zahájeny práce prvního startovního dne. Sonda je určená pro měkké přistání v polární oblasti Měsíce.
►2322001◄ V 03:57 UTC byla ze startovního komplexu SLC-4E na Vandenberg Space Force Base vypuštěna nosná raketa Falcon 9, která vynesla na oběžnou dráhu vynesla 15 družic Starlink V2 Mini (Group 6-20). První stupeň rakety (číslo 1075, jenž startoval po páté) přistál na plošinu OCISLY [Of Course I Still Love You] zakotvenou v Tichém oceánu.

7.8.2023
►2321906◄ Francouzská vesmírná firma Exotrail založila v USA dvě dceřiné společnosti (Exotrail US Inc. a Exotrail US Federal Inc.), které budou obsluhovat zákazníky v Severní Americe. Francouzská společnost dodává na trh mj. řadu elektromotorů pro vesmírná zařízení, programové vybavení a zabezpečuje řízení misí.



Pohled do minulosti (9. srpna):

1993 - 10:02 z SLC3W na Vandenberg AFB byla nosnou raketou Atlas E (34E) vypuštěna družice NOAA 13

Družice NOAA 13 [National Oceanic and Atmospheric Administration] (předstartovní označení NOAA-I):
Meteorologická družice.
Startovní hmotnost byla 1030 kg.
Družici pro agenturu NOAA postavila firma GE Astro Space za kontroly střediska NASA Goddard Space Flight Center.

1983 - 11:20 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U (77024-774) vypuštěna družice Kosmos 1488

Družice Kosmos 1488 (Zenit-6; typové označení 17F116)):
Družice pro optický průzkum; pořizuje snímky s rozlišením lepším než 1 metr. Kamera s exponovaným materiálem se vrátila na zem v návratovém modulu (přistál 23.8.1983).
Startovní hmotnost byla asi 6300 kg.
Družici pro Ministerstvo obrany SSSR postavilo CSKB [Centralnoje specializirovannoje konstruktorskoje bjuro] Kujbyšev.

1973 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Black Brant 4B (NASA 19.07GT); dostup asi 250 km
1973 - ze základny Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 1B (SSTTP M2-20); dostup asi 1300 km
          hlavice dopadla do moře u atolu Kwajalein
1973 - 20:12 ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Black Brant 4B (CRL A16.000 01); dostup 605 km
1973 - 19:19 ze základny Poker Flat byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1973 - 17:55 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 71 km
1973 - 17:30 ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Black Brant 5C (NASA 21.22NP-US); dostup 269 km
1973 - 17:00 z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Proton-K (281-02) vypuštěna sonda Mars 7

Sonda Mars 7 (3MP No. 51P):
Sonda určená k průletu kolem Marsu a vysazení přistávacího modulu na marsovský povrch (přistávací modul minul Mars o asi 1300 km a zůstal na heliocentrické dráze).
Startovní hmotnost byla 4650 kg.
Sondu postavil Mašinostroitelnyj zavod im. S. A. Lavočkina.

1973 - 14:37 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna meteorologická raketa Loki Dart; dostup 61 km
1973 - 02:00 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
1973 - 00:53 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 77 km
1963 - ze základny Wallops Island vzlétla k testovacímu letu raketa Hopi Dart (F9); dostup 93 km
1963 - ze základny Sovetskaja Gavan byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-12U (UBP-4); dostup asi 400 km
          hlavice dopadla do Tichého oceánu
1963 - US ministerstvo obrany informovalo Kongres o zrušení programu mobilní balistické rakety středního doletu
1963 - 18:19 z ponorky byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Polaris A2 (A2P 209); dostup asi 1000 km
          dolet asi 2410 km; ponorka SSBN-617 USS Alexander Hamilton
1963 - 17:14 z ponorky byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Polaris A2 (A2P 210); dostup asi 1000 km
          dolet asi 2410 km; ponorka SSBN-617 USS Alexander Hamilton
1953 - 19:15 z lodě USS Staten Island odstartovala sondážní raketa Deacon Rockoon (MUSHRAT 14); dostup 38 km
          let NRL Rockoon 3
1953 - 05:54 z lodě USS Staten Island odstartovala sondážní raketa Deacon Rockoon (MUSHRAT 13); dostup 100 km
          let SUI 17


Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat