Pátek – 6. října 2023




Stalo se v minulých dnech:

5.10.2023
►2327804◄ Společnost Rocket Lab otevřela nové vývojové středisko raketových motorů v budově, která byla před šesti měsíci sídlem konkurenční společnosti Virgin Orbit. Budova o rozloze 13 400 metrů čtverečních bude sloužit k výrobě jak motorů Rutherford používaných v raketě Electron, tak větších motorů Archimedes, které vyvíjí pro raketu Neutron.
►2327803◄ Zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk vystoupil formou videokonference na Mezinárodním astronautickém kongresu a mj. řekl, že let kosmické lodi Starship na Mars se může uskutečnit za tři až čtyři roky. Musk upřesnil, že tento první let bude bez posádky.
►2327802◄ Ze startovního komplexu SLC-40 na Cape Canaveral Space Force Station byla v 05:36 UTC vypuštěna nosná raketa Falcon 9 s 22 družicemi Starlink V2 Mini (Group 6-21). První stupeň rakety (B1076.8), jenž startoval po osmé, přistál na plošinu JRTI [Just Read the Instructions] zakotvenou v Atlantském oceánu.
►2327801◄ Z kosmodromu Xichang Satellite Launch Center odstartovala v 00:24 UTC nosná raketa Chang Zheng 2D (Y84), která na oběžnou dráhu dopravila trojici družic pro dálkový průzkum Yaogan 39. Další podrobnosti nebyly zveřejněny.

4.10.2023
►2327705◄ Japonská sonda SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) proletěla v 06:47 UTC ve vzdálenosti jen 4992 kilometry od měsíčního povrchu rychlostí asi 1,47 km/s. Sonda se postupně přibližuje k dosažení selenocentrické dráhy, z níž se v lednu příštího roku pokusí o přistání na měsíční povrch.

3.10.2023
►2327605◄ Roskosmos na sociálních sítích uvedl, že nejpravděpodobnější příčinou havárie sondy Luna 25 19. srpna byla chybná funkce palubního počítače. Konkrétně se počítači nepodařilo zapnout akcelerometr v zařízení BIUS-L, které měří úhlovou rychlost kosmické lodi. Výsledkem bylo, že palubní řídicí komplex obdržel nulové signály z akcelerometrů, což neumožnilo při korekčním manévru zaznamenat okamžik dosažení požadované rychlosti a včas vypnout pohonný systém.

2.10.2023
►2327506◄ Čínské úřady plánují vybudovat rozsáhlou třístupňovou komunikační, navigační a dálkovou síť, která by usnadnila operace v hlubokém vesmíru. Čína v tomto desetiletí připravuje sérii lunárních misí a misí do hlubokého vesmíru spolu s testem planetární obrany a ve 30. letech si klade za cíl zřídit výzkumnou stanici na povrchu Měsíce. Řekl to Xi Xiangyu, inženýr z Deep Space Exploration Laboratory (DSEL), během prezentace na Mezinárodním astronautickém kongresu v Baku.



Pohled do minulosti (6. října):

1983 - 02:00 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 74 km
1973 - ze základny Jabal Hamzah byly vypuštěny 2 balistické rakety Al Kahir; dostup obou asi 3 km
1973 - z 395-C na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Titan II (B-69); dostup asi 1300 km
1973 - 12:30 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Voschod (76043-736) vypuštěna družice Kosmos 597

Družice Kosmos 597 (Zenit-4MK):
Družice pro optický průzkum.
Startovní hmotnost byla asi 4000 kg.
Družici pro Ministerstvo obrany SSSR postavilo Centralnoje specializirovannoje konstruktorskoje bjuro, Kujbyšev.

1973 - 09:00 z plavidla A. I. Vojejkov byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup asi 85 km
1973 - 03:31 ze základny El Arenosillo odstartovala sondážní raketa Skylark 4 AC (ESRO S92); dostup 260 km
          let INTA SKY-S92
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike Ajax (1149A); dostup asi 10 km
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike Ajax (1234A); dostup asi 10 km
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike Ajax (1236A); dostup asi 10 km


Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat