Stalo se v minulých dnech:
2.11.2023
►2330603◄ Společnost Beijing Interstellar Glory Space Technology Ltd., známá jako iSpace, na základně Jiuquan vypustila jednostupňovou opakovatelně použitelnou raketu Hyperbola-2Y. Stupeň Hyperbola-2 s motorem Focus-1 s proměnným tahem na metan a kapalný kyslík vystoupal během svého 51sekundového letu do výšky 178 metrů. Poté uskutečnil řízené klesání a měkké přistání.
►2330602◄ Univerzita Tsinghua dokončila stavbu předváděcího modelu lunárního roveru, který začala vyvíjet v roce 2017. Plán rozvoje byl několikrát upravován. Konstrukční tým pojmenoval vozítko pro kosmonauty „vůz Wang-shu“ (Wang Shu byl ve staré čínské mytologii vozataj Měsíce).
►2330601◄ Ruský kosmonaut Oleg Artemjev uvedl, že příprava kosmonauta z KLDR, jehož přípravu nedávno Rusko oznámilo, bude trvat asi čtyři měsíce. Ale let do vesmíru korejského kosmonauta závisí na volném místě v lodi Sojuz. Posádky pro další dva lety kosmických lodí Sojuz jsou již naplánovány.
1.11.2023
►2330504◄ Na ceremonii ve Washingtonu podepsalo Nizozemsko dohody Artemis. Harm van de Wetering, ředitel Nizozemského kosmického úřadu, podepsal dokument na akci, které se zúčastnili představitelé NASA, National Space Council a nizozemský velvyslanec ve Spojených státech. Nizozemsko přistoupilo k projektu jako 31. země; předchozími bylo v září Německo a v říjnu Island.
►2330503◄ Americká meziplanetární sonda Lucy proletěla kolem planetky (152830)Dinkinesh z hlavního pásu. V okamžiku největšího přiblížení v 16:54 UTC, dělilo sondu a nebeské těleso asi 425 km. Fotografie a další výsledky výzkumu planetky budou na Zemi odvysílány v nejbližších dnech.
►2330502◄ Americké astronautky Laurel O'Hara[ová] a Jasmine Moghbeli[ová] zahájily ve 12:05 UTC výstup z Mezinárodní kosmické stanice do volného vesmíru. Jeho trvání bylo 6 hodin a 42 minut a byl ukončen v 18:47 UTC. Během výstupu astronautky vyměnily jednu z dvanácti ložiskových sestav zařízení pro polohování solárních panelů a nainstalovaly držák pro následnou instalaci solárních panelů. Pro obě byl tento výstup do vesmíru prvním v kariéře.
Pohled do minulosti (3. listopadu):
2013 - 09:25 ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Black Brant 9 (NASA 36.294UH); dostup asi 280 km
2003 - 07:20 z kosmodromu Jiuquan byla nosnou raketou Chang Zheng 2D (Y4) vypuštěna družice JB-4
2003 - 07:20 z kosmodromu Jiuquan byla nosnou raketou Chang Zheng 2D (Y4) vypuštěna družice JB-4
Družice JB-4 1 [Jianbing] (FSW-3 1[Fanhui Shi Weixing]):
Družice pro optický dálkový průzkum Země.
Startovní hmotnost byla asi 3000 kg.
Družici postavila a provozovala China Academy of Space Technology.
Družice pro optický dálkový průzkum Země.
Startovní hmotnost byla asi 3000 kg.
Družici postavila a provozovala China Academy of Space Technology.
1993 - zemřel Vladimir Iosifovič Adasko (*10.12.1933), ruský konstruktér; hlavní konstruktér družice Meteor 3
1971-93 ředitel VNII EM (Vserossijskij naučno-issledovatelskij institut elektromechaniki)
1993 - ze základny Biscarosse byla odpálena balistická raketa SSBS S3 (26011); dostup asi 1000 km
1983 - kosmonauti Ljachov a Aleksandrov vystoupili ze stanice Saljut 7 do volného vesmíru; doba výstupu 2:55 hod.
1973 - 14:50 z kosmodromu Pleseck byla odpálena balistická raketa Temp-2S (11L); dostup asi 20 km - raketa selhala
1973 - 05:45 z LC36B Cape Canaveral byla nosnou raketou Atlas Centaur (AC-34) vypuštěna sonda Mariner 10
1971-93 ředitel VNII EM (Vserossijskij naučno-issledovatelskij institut elektromechaniki)
1993 - ze základny Biscarosse byla odpálena balistická raketa SSBS S3 (26011); dostup asi 1000 km
1983 - kosmonauti Ljachov a Aleksandrov vystoupili ze stanice Saljut 7 do volného vesmíru; doba výstupu 2:55 hod.
1973 - 14:50 z kosmodromu Pleseck byla odpálena balistická raketa Temp-2S (11L); dostup asi 20 km - raketa selhala
1973 - 05:45 z LC36B Cape Canaveral byla nosnou raketou Atlas Centaur (AC-34) vypuštěna sonda Mariner 10
Sonda Mariner 10 (Mariner 73J):
Meziplanetární sonda pro výzkum Venuše a Merkuru.
Startovní hmotnost byla 534 kg.
Sondu pro NASA postavilo středisko Jet Propulsion Laboratory.
Meziplanetární sonda pro výzkum Venuše a Merkuru.
Startovní hmotnost byla 534 kg.
Sondu pro NASA postavilo středisko Jet Propulsion Laboratory.
1973 - 00:30 z LF06 Vandenberg AFB odstartovala sondážní raketa Minuteman 1B (SSTTP M2-38); dostup asi 1300 km
hlavice dopadla do oceánu u atolu Kwajalein
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Honest John (207M); dostup asi 10 km
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Honest John (208M); dostup asi 10 km
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike Ajax (1241R); dostup asi 10 km
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike Ajax (1259R); dostup asi 10 km
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike Ajax (1273R); dostup asi 10 km
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike Ajax (1293R); dostup asi 10 km
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike T48 Ajax (1294B-1261 T48); dostup asi 10 km
1953 - ze základny Wallops Island vzlétla k testovacímu letu raketa HVAR (model D37); dostup asi 5 km
1953 - ze základny Kapustin Jar byla k testu vypuštěna raketa R-5 (LKI 2-2); dostup asi 300 km, dolet 1185 km
1953 - 18:15 ze základny Holloman odstartovala sondážní raketa Aerobee RTV-A-1a (USAF 45); dostup 121 km
hlavice dopadla do oceánu u atolu Kwajalein
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Honest John (207M); dostup asi 10 km
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Honest John (208M); dostup asi 10 km
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike Ajax (1241R); dostup asi 10 km
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike Ajax (1259R); dostup asi 10 km
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike Ajax (1273R); dostup asi 10 km
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike Ajax (1293R); dostup asi 10 km
1953 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike T48 Ajax (1294B-1261 T48); dostup asi 10 km
1953 - ze základny Wallops Island vzlétla k testovacímu letu raketa HVAR (model D37); dostup asi 5 km
1953 - ze základny Kapustin Jar byla k testu vypuštěna raketa R-5 (LKI 2-2); dostup asi 300 km, dolet 1185 km
1953 - 18:15 ze základny Holloman odstartovala sondážní raketa Aerobee RTV-A-1a (USAF 45); dostup 121 km
Žádné komentáře:
Okomentovat