 United Launch Alliance a firma Boeing oznámily, že vytvořily novou konfiguraci nosné rakety Atlas 5, která bude vynášet pilotované kosmické lodi Starliner. Nová konfigurace rakety Atlas 5 se liší zlepšenou aerodynamikou a sníženým přetížením při první fázi letu. Poprvé vzlétne nosná raketa Atlas 5 s kosmickou lodí Starliner v bezpilotním režimu v roce 2018 a následovat budou pilotované lety. |
| Nosná raketa Antares společnosti Orbital ATK s nákladní kosmickou lodí Cygnus OA-5 byla základně NASA Wallops Flight Facility převezena na startovní rampu 0A. Šestá nákladní loď typu Cygnus ponese k Mezinárodní kosmické stanici náklad o hmotnosti více než 5100 liber (2313 kg). Součástí nákladu jsou zásoby pro posádku, potřeby pro vědecké experimenty a náhradní díly pro opravy ISS. Start je naplánován na pondělí 17. října. |
 V 08:45 UT provedla sonda ExoMars poslední korekci, která mírně upravila příletovou dráhu sondy k Marsu. Motor sondy pracoval jen krátkou dobu a změnil rychlost o 1,4 cm/s; větší korekce nebyla nutná, neboť předchozí úpravy dráhy v červenci a září byly velmi přesné. Motor sondy bude v příštím týdnu, ve středu 19. října, navádět sondu na oběžnou dráhu kolem Marsu, začátek operace se předpokládá ve 13:05 UT. |
 Představitelé technického vedení a státní komise na kosmodromu Bajkonur vydali souhlas s vyvezením nosné rakety Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz MS-02 na startovní rampu. Kompletace nosné rakety a kosmické lodi byla předtím dokončena v montážní hale nosných raket. Převoz rakety na startovní rampu 31 bude zahájen v ranních hodinách 16. října, vypuštění je naplánováno na 19. října v 11:05 hod. moskevského času (08:05 UT). |
  Ruská nákladní kosmická loď Progress MS-02 se přibližně v 09:38 UT oddělila od Mezinárodní kosmické stanice. Po oddělení byl Progress Střediskem řízení letu převeden na dráhu, po níž se vzdaloval od ISS. Brzdicí motor bude v bezpečné vzdálenosti zapálen ve 12:50 UT a navede nákladní loď k zániku v atmosféře nad Tichým oceánem. Případné neshořené fragmenty by mohly na hladinu oceánu dopadnout kolem 13:39 UT. Nákladní kosmická loď během připojení k ISS zabezpečila čtyři korekce její dráhy. |
| Dvě soukromé společnosti - Bigelow Aerospace a Axiom Space - plánují kolem roku 2020 vypuštění prvních modulů soukromé orbitální stanice. Pokud půjde všechno podle plánů společností, stanou se tyto moduly základem komerčního zařízení, které nahradí stávající Mezinárodní kosmickou stanici. Soukromá orbitální stanice bude podle potřeby pronajímána kosmickým agenturám, jež tak nebudou muset hradit veškeré provozní náklady během celé doby provozu stanice. Základem soukromé orbitální stanice by se měly stát nafukovací moduly firmy Bigelow, která jeden z nich nyní testuje na Mezinárodní kosmické stanici. |
| Technici Glehhova střediska NASA dokončili na nejvýkonnějším vibračním stole na světě v Plum Brook Station v Sandusky sérii testů servisního modulu pro kosmickou loď Orion. Servisní modul o hmotnosti 13 tun je nedělitelnou součástí kosmické lodi a nese pohonný a chladicí systém a zabezpečuje dodávku elektrické energie. Kromě toho obsahuje zásobníky se vzduchem a vodou pro posádku lodi. Nicole Smith[ová], manažerka testování v Plum Brook, řekla, že cílem testu je ověřit, zda servisní modul přečká neporušen mimořádně silné vibrace při vzletu a prvních fázích letu nosiče SLS. |
 Podle nové analýzy dat z Hubbleova kosmického teleskopu ukazují, že pozorovatelný vesmír zahrnuje nejméně 2 bilióny galaxií, což je desetkrát více než byly dřívější odhady. Studii na toto téma zveřejnil v časopisu Astrophysical Journal výzkumný tým z Univerzity of Nottingham vedený Christopherem Conselicem, jehož specializací je formování a evoluce galaxií. Stanovení počtu galaxií ve vesmíru je důležité nejen pro výzkum vývoje vesmíru, ale i pro odpověď na otázku, proč je noční obloha temná (Olbersův paradox - pokud by ve vesmíru bylo nekonečné množství hvězd, musela by noční obloha jasně zářit). |
| Evropská sonda Mars Express a sonda NASA Mars Reconnaisance Orbiter (MRO) budou v příštím týdnu hrát důležitou roli při vstupu pouzdra Schiaparelli do marsovské atmosféry a jeho přistání na povrchu Marsu. Sondy budou přijímat rádiové signály pouzdra během sestupu (průlet atmosférou zabere asi šest minut) a následně budou působit jako retranslační stanice pro přenos dat po přistání. Modul Schiaparelli je součástí evropsko-ruské mise ExoMars. |
| Podle návrhu ruského rozpočtu na rok 2017 bude na kosmickou činnost věnováno 173,24 miliardy rublů, z toho na realizace Federálního kosmického programu připadne 92,46 miliardy rublů a na rozvoj kosmodromů 21 miliarda rublů. Kosmodrom Bajkonur získá na svůj provoz a údržbu více než 1,2 miliardy rublů a dalších asi 38 miliard rublů si vyžádá rozvoj a provoz navigačního systému Glonass. Na výběr a výcvik kosmonautů bude věnováno 1,95 miliardy rublů. Zbývající částka zahrnuje úhrady za testování kosmické techniky, startovní služby a provozní náklady korporace Roskosmos. |
 Na konferenci v Almaty diskutovaly země Společenství nezávislých států o nové dohodě o využívání kosmického prostoru pro mírové účely. Nová dohoda nahradí stávající smlouvu z roku 1992. Předseda Kazkosmosu Jerkin Šajmagambetov k tomu řekl, že spolupráce se zaměří především na využívání systémů pro dálkový průzkum Země a systémů satelitní navigace. |
 Národní astronomická observatoř Číny se připojí k iniciativě Breakthrough Listen, v jejímž rámci se ve vesmíru hledají signály cizích civilizací. Fond projektu má k dispozici milión dolarů. Pro pátrání po signálech z vesmíru bude v Číně využíván radioteleskop FAST, který je svým průměrem 500 metrů největším na světě. |
| Generální tajemník Čínské národní kosmické agentury Tian Yulong představil strategii čínského výzkumu vesmíru na příštích 20 let. Nejbližším cílem je Měsíc (v příštím roce má sonda Chang'e 5 dopravit měsíční vzorky na Zemi) a následovat bude průzkum Marsu. První marsovská sonda bude provádět výzkum z oběžné dráhy a druhá se pokusí o přistání na povrchu. Vyvrcholením by měla být doprava marsovských vzorků na Zemi. Tian Yulong dále uvedl, že průzkum vzdáleného vesmíru se neobejde bez mezinárodní spolupráce. |
 V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky: 2016 TS55, odhadovaná velikost je mezi 47 a 150 metry, maximální přiblížení v 01:30 UT na vzdálenost 0,06507 AU (25,30 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 11. října 2016 - Mt. Lemmon Survey; 2016 RW, odhadovaná velikost je mezi 45 a 140 metry, maximální přiblížení v 06:48 UT na vzdálenost 0,05609 AU (21,81 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 3. září 2016 - Mt. Lemmon Survey; 2016 SJ1, odhadovaná velikost je mezi 78 a 250 metry, maximální přiblížení ve 22:35 UT na vzdálenost 0,09873 AU (38,39 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 22. září 2016 - Pan-STARRS 1, Haleakala. |
| Pohled do minulosti (14. října): 1986 - ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km (30. výročí) 1986 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa typu M-100B; dostup 80 km (30. výročí) 1976 - z LC17A na Cape Canaveral byla nosnou raketou Delta 2914 telekomunikační družice Marisat 3 (40. výročí) 1976 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Sojuz vypuštěna pilotovaná kosmická loď Sojuz 23 (40. výročí) 1976 - ze základny Thumba startovala sondážní raketa Centaure 2B; raketa na startu havarovala (40. výročí) 1966 - ze základny Eglin odstartovala sondážní raketa AFCRL Nike Iroquois; dostup 138 km (50. výročí) 1966 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Vostok vypuštěna vojenská družice Kosmos 129 (50. výročí) 1946 - Chalmers Goodlin uskutečnil druhý let v raketoplánu XS-1; stroj uskutečnil pouze klouzavý let (70. výročí) |
Žádné komentáře:
Okomentovat