Úterý - 26. 6. 2018



Americká vláda v rámci plánu na ukončení financování Mezinárodní kosmické stanice (ISS) nevylučuje možnost, že americký segment ISS bude rozdělen na jednotlivé moduly. Specialisté NASA v současnosti tuto variantu studují a předběžně nevylučují možnost její realizace. Zatím není jasné které části zůstanou spojeny se zbytkem stanice, která by měla být komerčně využívána; NASA bude nadále provozovat systém zabezpečení životních podmínek.


Tisková agentura RIA Novosti uvedla, že do konce letošního roku budou z kosmodromu Centre Spatial Guayanais vypuštěny ještě tři nosné rakety Sojuz-ST. První nosná raketa odstartuje 6. října s evropskou meteorologickou družicí MetOp-C, následovat bude v listopadu italská družice CSG-1 a poslední bude nosná raketa s flotilou malých družic společnosti OneWeb.


Celoplanetární prachová bouře na Marsu způsobila přerušení kontaktu s roverem Opportunity, který od 10. června nepodává na Zemi žádné informace. Technici se obávají, že by se mohly zcela vybít baterie roveru (díky neprůhledné atmosféře nedodávají fotovoltaické články dostatek elektrické energie) a mohla se vyskytnout chyba v měření času. Řídicí tým plánuje v nejbližších dnech vyslání příkazu na rover, který by měl jako odpověď vyslat krátké pípnutí.


Vedoucí vědecký pracovník pro pozorování Jupitera kosmickým teleskopem JWST (James Webb Space Telescope) Leigh Fletcher uvedl, že JWST využije své jedinečné schopnosti v oblasti infračerveného pásma ke studiu Jupiterovy Velké rudé skvrny. Fletcherův tým plánuje využití přístroje MIRI k vytvoření multispektrální mapy Velké rudé skvrny a analýze tepelné chemické a oblačné struktury. Vědci doufají, že tato infračervená pozorování dokážou odhalit, co způsobuje zabarvení skvrny.


Evropská kosmická agentura (ESA) pracuje na projektu Hera, jenž představuje první pokus o výzkum binární planetky z malé vzdálenosti. Binární systémy zahrnují asi 15 procent všech známých planetek, přesto nebyly nikdy předmětem podrobného výzkumu a lze očekávat mnohá překvapení, řekl manažer projektu Ian Carnelli. ESA pro projekt vybrala planetku Didymos, která má průměr přibližně 780 metrů a která je doprovázena měsícem o průměru asi 160 metrů (neoficiálně pojmenovaným Didymoon). Zvažovaná sonda má k planetce dorazit v roce 2026 a bude podrobně mapovat povrch planetky s vysokým rozlišením a bude zkoumat její vnitřní složení.


Studie Dissolving the Fermi Paradox zpracovaná týmem profesorů z Oxfordské univerzity uvádí, že bychom mohli být jediným inteligentním životem ve vesmíru. Podle studie existuje "značná pravděpodobnost", že jsme samotní v naší Galaxii (53 až 99,6%) a v pozorovatelném vesmíru (39 až 85%). Studie dále uvádí, že mimozemský život ve vesmíru může být méně pokročilý než na Zemi, nebo už neexistuje. Vedoucí týmu dr. Anders Sandberg k tomu dodal, že inteligence ve vesmíru je nesmírně vzácná.


V blízkosti Země prolétá planetka 2007 UD6, maximální přiblížení v asi 05:21 UT na vzdálenost 0,07355 AU (28,60 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 20. října 2007 - Catalina Sky Survey.


Pohled do minulosti (26. června):
2008 23:59 - z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Proton-K vypuštěna družice Kosmos 2440
2008 19:57 - z Wallops Island odstartovala sondážní raketa Black Brant 11 (NASA 39.008DR); dostup asi 300 km
2008 02:22 - ze základny Barking Sands byla odpálena balistická raketa THAAD FTT-09; dostup asi 60 km
2008 02:16 - z letounu C-17 byla nad Tichým oceánem odhozena balistická raketa MRT; dostup asi 500 km
1988 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup 70 km
1978 20:04 - ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 47 km
1978 18:13 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1978 18:00 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 72 km
1978 17:00 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1978 14:53 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1978 02:08 - ze základny Wallops Island startovala sondážní raketa Nike Tomahawk (NASA 18.1019CE); dostup 315 km
1978 01:31 - z plošiny VISE byla u Wallops Island vypuštěna sondážní raketa MR-12 (D-75MG); dostup 165 km
1968 16:50 - ze základny CELPA odstartovala sondážní raketa Judi-Dart (Exametnet C39); dostup 69 km
1968 11:00 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Voschod vypuštěna družice Kosmos 229
1968 09:21 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 168 km
1968 09:00 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 76 km
1968 04:30 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 173 km
1968 03:03 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 82 km
1958 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-5M (B6-20T); dostup asi 500 km
1958 - z Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Bomarc (624-20); dostup asi 20 km
1958 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Exos; dostup 370 km
1958 05:01 - po vzletu z Cape Canaveral explodovala ve 165 km raketa Vanguard SLV-2 s družicí X-ray satellite



Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat