Úterý - 24. 7. 2018



Skupina amerických a britských vědců zveřejnila v časopise Astrobiology studii, která se zabývá možností existence života na Měsíci. Vědci se domnívají, že v historii byla na Měsíci dvě období, kdy podmínky na měsíčním povrchu umožňovaly existenci jednoduchých forem života. V obou těchto obdobích (před 4 miliardami let a 3,5 miliardou let) vycházelo z nitra Měsíce velké množství plynů, včetně vodní páry, a na Měsíci tak vznikla atmosféra a na povrchu proudila voda. Není vyloučeno, že v té době byl Měsíc chráněn silným magnetickým polem a Měsíc tak byl přechodně obyvatelný.


Na kosmodromu Centre Spatial Guayanais byla na startovní rampu ELA-3 převezena nosná raketa Ariane 5 ES se čtyřmi družicemi evropského navigačního systému Galileo. Start mise VA244 je naplánován na čtvrtek 25. července v 8:25:01 hod. místního času (11:25 UT) a družice budou po asi čtyřhodinovém letu navedeny na střední oběžnou dráhu kolem Země, na níž se družice oddělí k samostatnému letu. Během navádění na výslednou dráhu bude dvakrát spuštěn motor horního stupně. Jedná se o třetí let, kdy nosné rakety Ariane vynášejí navigační družice Galileo (předchozí byly v listopadu 2016 a v prosinci 2017).


V Ústavu katalýzy sibiřského oddělení Ruské akademie věd byl sestaven katalyzátor pro efektivní čištění vzduchu v uzavřených prostorech, a to včetně kosmických objektů. Katalyzátor, který je schopen v krátkém čase absorbovat velké množství nežádoucích příměsí a uvolňovat kyslík, pracuje na základě nanokrystalů dioxidu titanu ozařovaného měkkým ultrafialovým zářením. První prakticky použitelný katalyzátor má postavit moskevská firma Aerolife v nejbližších letech.


List The Times of India napsal, že Indie nakoupila v USA technologii pro výrobu fotovoltaických článků použitelných na umělých kosmických objektech. Doposud indické kosmické objekty používaly články dovážené ze Spojených států a stoprocentní závislost na dovozu je rizikem pro rozvoj národního kosmického programu. V minulém roce Indická kosmická agentura oznámila, že plánuje vypustit do roku 2022 kolem 60 indických družic.


Skupina čínských vědců pod vedením Li Mingtaa, pracovníka National Space Science Center Čínské akademie věd, navrhuje, aby byl zachycen malý asteroid (s průměrem kolem 10 metrů) prolétající v blízkosti Země a aby byl dopraven na zemi. Zařízení k zachycení asteroidu by obsahovalo "tašku", do které by byl asteroid zachycen a před vstupem do atmosféry by se rozvinul tepelný štít, jenž by zajistil bezpečný průlet atmosférou. Asteroid by dopadl do neobydlené oblasti a byl by využit k získání nerostných surovin.


Pohled do minulosti (24. července):
2008 - zemřel Robert Tralles Herres (*1.12.1932), americký důstojník; 1967-69 v týmu astronautů projektu MOL
1998 - zemřel Max Ernst Nowak (*28.9.1908), německý raketový odborník; po 1945 působil v USA
1978 17:37 - ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 72 km
1978 17:00 - ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1978 14:57 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1978 14:53 - ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Loki Dart; dostup 59 km
1968 21:55 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.266GM); dostup 84 km
1968 21:36 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Apache (NASA 14.361UI); dostup 206 km
1968 18:45 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.254UA); dostup 159 km
1968 17:00 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Apache (NASA 14.360UI); dostup 214 km
1968 16:02 - ze základny Natal odstartovala sondážní raketa Arcas (Exametnet N40); dostup 60 km
1968 15:06 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Arcas (Exametnet W 93); dostup 58 km
1968 10:36 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Apache (NASA 14.359UI); dostup 211 km
1968 10:19 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.258GM); dostup 117 km
1968 10:06 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Apache (NASA 14.358UI); dostup 206 km
1968 09:54 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Apache (NASA 14.348UA); dostup 105 km
1968 05:20 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.253UA); dostup 155 km
1968 01:41 - z LA2 základny Woomera odstartovala sondážní raketa Skylark 5C (SL523); dostup 258 km
1968 00:46 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.265GM); dostup 126 km
1968 00:19 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Nike Apache (NASA 14.349UA); dostup 106 km
1958 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-1 (51120504); dostup asi 100 km
1958 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-1 (51120106); dostup asi 100 km
1958 - z LC21 Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Bull Goose 12; dostup asi 20 km
1958 - ze základny Eglin byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Nike Hercules (Ph3-3); dostup asi 2 km
1958 - ze základny Eglin byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Nike Hercules (Ph3-4); dostup asi 2 km
1958 - z letounu B-57A byla nad základnou Wallops Island odpálena balistická raketa Recruit T55; dostup 14 km
1958 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Improved Honest John (3RO); dostup asi 2 km
1958 - ze základny San Clemente byla vypuštěna balistická raketa X-17 (Winder 4); dostup 672 km
1918 - narodil se Otto Meier, německý raketový technik; 1947-52 pracoval v konstrukční kanceláři V. P. Gluška
1608 - anglický cestovatel John Smith vypouštěl v Severní Americe prachové rakety



Šipka
TOPlist

Žádné komentáře:

Okomentovat