Evropská kosmická agentura oznámila, že data pořízena sondou Mars Express svědčí o přítomnosti tekuté vody pod povrchovým ledem v oblasti jižního pólu Marsu. Objev byl uskutečněn při analýze dat z italského radaru MARSIS, který prozkoumal oblast u jižního pólu o průměru přibližně 200 km. Jezero má průměr kolem 20 km a nachází se 1,5 km pod povrchem. Jedná se o první potvrzenou tekutou slanou vodu na planetě.
Ze startovní rampy komplexu SLC-4E základny Vandenberg AFB vzlétla ve 4:39:26 hod. místního času (11:39 UT) nosná raketa Falcon 9 s užitečným zatížením Iridium-7 tvořené deseti družicemi Iridium NEXT. Původně byl start připravován na 20. července ve 12:12 UT, ale 10.7. byl termín firmou SpaceX posunut z důvodu potřeby dodatečných testů nosné rakety. Nosná raketa Falcon 9 odstartovala na začátku startovního okna a po normálním průběhu letu dosáhla po 8,5 minutě letu základní oběžnou dráhu. Po skončení druhého hoření motoru horního stupně budou družice postupně odděleny a přejdou na samostatné dráhy (poslední družice se má oddělit 1:11 hod. po startu). První stupeň přistál na prám zakotvený v Tichém oceánu. 
Ze startovního komplexu ELA-3 na kosmodromu Centre Spatial Guayanais odstartovala v 11:25:08 UT nosná raketa Ariane 5 k letu VA244, při kterém na oběžnou dráhu vynáší čtyři družice evropského navigačního systému Galileo (čísla 23, 24, 25 a 26). Po normálním vzletu a průběhu první fáze letu dosáhl horní stupeň s družicemi asi osm minut po startu základní oběžnou dráhu. Asi 3,5 hodiny po startu byl podruhé zapálen motor horního stupně a sestava dosáhla dráhu ve výšce nas 22 000 km, na níž se oddělily družice od adaptéru na horním stupni; poslední z družic se oddělila 3:56 h po vzletu nosné rakety. Nová studie o Jupiterově měsíci Europa zveřejněná v Nature Astronomy naznačuje, že tento měsíc je jedním z nejslibnějších míst ve Sluneční soustavě pro nalezení jednoduchých životních forem. V devadesátých letech zde sonda Galileo zjistila důkazy o existenci globálního oceánu pod silnou ledovou vrstvou a později bylo dokázáno, že slaná voda je i na povrchu měsíce. Ve studii došli výzkumníci k závěru, že v hloubce 10 až 20 cm pod povrchem je záření natolik odstíněné, že by se zde mohl nacházet materiál neovlivněný zářením.
V Moskvě se setkali generální ředitel státní korporace Roskosmos s viceprezidentem firmy Airbus Defence and Space Nicolasem Chamussym a posuzovali aktuální a perspektivní společné projekty při stavbě kosmických systémů, včetně zakázek pro třetí strany. Oba představitelé se současně dohodli na termínech dalších schůzek. Už dříve proběhla podobná jednání o spoluprácí při rozvoji raketového a kosmického sektoru s vedením francouzské kosmické agentury CNES.
Japonská firma Interstellar Technologies Inc. (IST) pokračuje po explozi rakety MOMO-2 (30.června) ve vývoji této nosné rakety. Řekl to výkonný ředitel společnosti Takahiro Inagawa a dodal, že příčina poruchy MOMO-2 je stále předmětem šetření. Během neúspěšného vzletu (motor rakety ztratil krátce po startu tah) bylo získáno dostatečné množství telemetrických dat nezbytných pro další vývoj. Inagawa dále uvedl, že přesný termín letu nosné rakety MOMO-3 zatím není stanoven, ale měl by se uskutečnit během několika měsíců.
V blízkosti Země prolétá planetka 2018 GR4, odhadovaná velikost je mezi 7 a 23 metry, maximální přiblížení v 06:59 UT na vzdálenost 0,09783 AU (38,04 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 12. dubna 2018 - Mt. Lemmon Survey.
Pohled do minulosti (25. července):
1988 z kosmodromu Pleseck byla odpálena balistická raketa RT-23U; dostup asi 1000 km
1988 14:07 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
1978 - z LF09 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 2; dostup asi 1300 km
1978 18:20 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1978 15:06 - z LC16 Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Pershing 1A (FOT-116); dostup asi 180 km
1978 14:48 - z LC16 Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Pershing 1A (FOT-114); dostup asi 180 km
1978 14:30 - z LC16 Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Pershing 1A (FOT-115); dostup asi 180 km
1978 04:05 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee 150 (A03.604); dostup 144 km
1978 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 77 km
1968 - z kosmodromu Pleseck byla odpálena balistická raketa R-16U; dostup asi 1210 km
1968 - z Centre Spatial Guayanais odstartovala sondážní raketa Veronique 61M; dostup 185 km
1968 17:30 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 145 km
1968 04:32 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 80 km
1958 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-1; dostup asi 100 km
1958 - ve 12 km explodovala raketa Project Pilot 1 startující z letounu F4D-1 nesoucí družici Diagnostic Payload 1
1958 05:01 - ze základny Point Mugu odstartovala sondážní raketa Nike Asp (NN8.55F); dostup asi 200 km
1898 - K. E. Ciolkovskij dospěl (podle vlastní datace) k formulaci rovnice o konečné rychlosti rakety
1988 14:07 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
1978 - z LF09 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 2; dostup asi 1300 km
1978 18:20 - ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1978 15:06 - z LC16 Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Pershing 1A (FOT-116); dostup asi 180 km
1978 14:48 - z LC16 Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Pershing 1A (FOT-114); dostup asi 180 km
1978 14:30 - z LC16 Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Pershing 1A (FOT-115); dostup asi 180 km
1978 04:05 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee 150 (A03.604); dostup 144 km
1978 01:14 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 77 km
1968 - z kosmodromu Pleseck byla odpálena balistická raketa R-16U; dostup asi 1210 km
1968 - z Centre Spatial Guayanais odstartovala sondážní raketa Veronique 61M; dostup 185 km
1968 17:30 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa MR-12; dostup 145 km
1968 04:32 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 80 km
1958 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-1; dostup asi 100 km
1958 - ve 12 km explodovala raketa Project Pilot 1 startující z letounu F4D-1 nesoucí družici Diagnostic Payload 1
1958 05:01 - ze základny Point Mugu odstartovala sondážní raketa Nike Asp (NN8.55F); dostup asi 200 km
1898 - K. E. Ciolkovskij dospěl (podle vlastní datace) k formulaci rovnice o konečné rychlosti rakety
Žádné komentáře:
Okomentovat