Spacialisté střediska Evropské kosmické agentury ESOC (ESA Operations Center) ve spolupráci se specialisty NASA navrhli, aby se lunární stanice Gateway pohybovala kolem Měsíce po halo orbitě NRHO (Near-Rectilinear Halo Orbit). Jedná se velmi excentrickou dráhu, jejíž pericentrum leží ve výšce 3000 km nad měsíčním povrchem a aposelenium ve vzdálenosti kolem 70 000 km s dobou jednoho oběhu za přibližně sedm dnů. Výhodou této dráhy je její jen mírná nestabilita (jsou nutné jen drobné korekce) a menší energetické nároky na její dosažení. S budováním stanice Gateway by se mělo začít v roce 2020.
Operátor Evropského satelitního navigačního systému Galileo oznámil, že systém obnovil provoz, ale zatím nejsou vyloučeny dílčí závady v jeho provozu. Systém Galileo, který má v současnosti na oběžných drahách 22 družic, přestal spolehlivě pracovat 11. července. Důvodem byly poruchy v pozemním segmentu navigačního systému. Po celou dobu byla ale plně provozní služba pro vyhledávání tísňových volání SAR.
V Moskvě v ústředí Glavkosmosu proběhlo 20. zasedání podkomise pro spolupráci v oblasti vesmíru Rusko-čínské komise pro přípravu setkání hlav obou zemí. Hlavním bodem jednání bylo hodnocení realizace Programu spolupráce Roskosmosu a Čínského národního kosmického úřadu (国家航天局, CNSA) na roky 2018 až 2022 a posuzovaly se další možnosti vzájemné spolupráce v kosmu. Ruskou delegaci vedl generální ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin a čínskou předseda CNSA Zhang Kejian.
Indická kosmická agentura ISRO oznámila, že nový termín startu indické lunární sondy Chandrayaan-2 ze Satish Dhawan Space Center byl stanoven na pondělí 22. července ve 14:43 hod. místního času (09:13 UT). Na selenocentrickou dráhu bude sonda navedena v září a z oběžné dráhy kolem Měsíce bude na povrch vysazen přistávací modul s malým roverem. Přistávací modul s roverem mají na měsíčním povrchu pracovat jeden lunární den, orbitální část bude studovat Měsíc a jeho okolí po dobu jednoho roku.
V blízkosti Země prolétá planetka 2019 NJ2, odhadovaný průměr je asi 40 m, maximální přiblížení v 19:53 UT, průlet rychlostí 19,8 km/s ve vzdálenosti 0,034251 AU (13,330 vzdálenosti Měsíce); planetka byla poprvé pozorovaná 4. července 2019 - Pan-STARRS 1, Haleakala.
Pohled do minulosti (19. července):
1989 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup asi 70 km
1989 16:27 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 83 km
1989 15:05 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 84 km
1989 14:07 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 84 km
1989 14:01 - z LC47 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 85 km
1979 09:51 - ze základny Poker Flat byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1969 - ze základny El Arenosillo byla k testovacímu letu vypuštěna raketa INTA-255; dostup asi 1 km
1949 - uskutečnil se 50. zkušební let raketoplánu XS-1 #2; pilot Robert Champine, max. rychlost M=0,91
1919 - narodil se Walter C. Williams (†7.10.1995), americký inženýr; 1940-64 působil v NACA a NASA,
1975-82 hlavní inženýr NASA
1989 16:27 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 83 km
1989 15:05 - ze základny Chejsa byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 84 km
1989 14:07 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 84 km
1989 14:01 - z LC47 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 85 km
1979 09:51 - ze základny Poker Flat byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1969 - ze základny El Arenosillo byla k testovacímu letu vypuštěna raketa INTA-255; dostup asi 1 km
1949 - uskutečnil se 50. zkušební let raketoplánu XS-1 #2; pilot Robert Champine, max. rychlost M=0,91
1919 - narodil se Walter C. Williams (†7.10.1995), americký inženýr; 1940-64 působil v NACA a NASA,
1975-82 hlavní inženýr NASA
Žádné komentáře:
Okomentovat