Ze startovního komplexu č. 1 na kosmodromu Bajkonur odstartovala v 16:28 UT nosná raketa Sojuz-FG s kosmickou transportní lodí Sojuz MS-13, na jejíž palubě byla posádka tvořící Expedici 60/61 na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Velitelem je Aleksandr Skvorcov a palubními inženýry Luca Parmitano (bude velitelem Expedice 61) a Andrew Morgan. Po normálním průběhu první fáze letu byla asi devět minut po vzletu dosažena základní oběžná dráha; k ISS se má kosmická loď Sojuz MS-13 připojit ještě dnes ve 22:50 UT. Po oddělení třetího stupně rakety byla na Sojuzu MS-13 rozevřeny panely sluneční baterie a byly zahájeny kontroly systémů kosmické lodě. 
Server spacefightnow.com uvedl, že start nosné rakety Falcon 9 s nákladní kosmickou lodí Dragon CRS 18 byl odložen a neuskuteční se dříve než v pondělí 22. července; původně se mělo startovat 21. července ve 23:35 UT. Důvod odkladu nebyl zveřejněn. Společnost SpaceX ani NASA tuto změnu zatím nijak nekomentovaly.
Na startovním komplexu číslo 1 kosmodromu Bajkonur byly dokončeny předstartovní operace na nosné raketě Sojuz-FG a na transportní kosmické lodi Sojuz MS-13. S ohledem na balistické výpočty byl stanoven termín vzletu na 20. července 2019 v 16:28:21 UT; připojení ke stykovacímu modulu Zvezda by mělo proběhnout v automatickém režimu ve 22:50 UT. Posádka bude mít při startu na skafandrech logo Apolla 11, které před padesáti lety přistálo na měsíčním povrchu.
Na kosmodromu Bajkonur proběhla předletová tisková konference hlavní a záložní posádky pro misi lodi Sojuzu MS-13 k Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Velitel hlavní posádky Aleksandr Skvorcov řekl, že jeho posádka je připravena splnit všechny úkoly a dále ocenil profesionální přístup svých zahraničních kolegů během celého cyklu přípravy. V další části odpovídali kosmonauti na dotazy novinářů k nadcházejícímu kosmickému letu a ke své plánované činnosti na ISS.
Čínská kosmická agentura oznámila, že v pátek 19. července kolem 9:06 hod. pekingského času (01:06 UT) řízeně zanikl v hustých vrstvách atmosféry nad jižním Tichým oceánem modul Tiangong-2. Tím byly úspěšně splněny všechny úkoly modulu kosmické laboratoře, uvedl hlavní konstruktér Zhou Jianping. Tiangong-2 byl vypuštěn v září 2016 a na oběžné dráze pracoval déle, než původně plánované dva roky. Dalším krokem čínské pilotované kosmonautiky bude výstavba orbitální stanice.
V blízkosti Země prolétá planetka 2019 NG2, odhadovaná velikost je mezi 28 a 90 metry, maximální přiblížení v 03:49 UT na vzdálenost 0,064450 AU (25,06 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 4. července 2019 - Pan-STARRS 1, Haleakala.
Pohled do minulosti (20. července):
1999 - z mořského dna se podařilo vylovit kosmickou loď Liberty Bell 7 (balistický let absolvovala v roce 1961)
1989 13:23 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 82 km
1989 08:59 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 2032
1979 - ze základny South Uist odstartovala sondážní raketa Petrel (P209H); dostup 149 km
1979 - ze základny South Uist odstartovala sondážní raketa Petrel (P210H); dostup 149 km
1979 - ze základny South Uist odstartovala sondážní raketa Petrel (P211H); dostup 145 km
1979 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Nike Tomahawk; dostup asi 270 km
1979 14:29 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1979 14:00 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 85 km
1979 14:00 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
1979 13:30 - ze základny Antigua byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 73 km
1979 13:30 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1979 12:20 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa MR-UR-100U; dostup asi 1000 km
1979 11:58 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Vostok vypuštěna družice Kosmos 1116
1969 20:17 - přistávací modul Eagle lodi Apollo 11 přistál s astronauty Armstrongem a Aldinem na Měsíci
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-2 (S 3-3); dostup asi 170 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-2 (S 3-6); dostup asi 170 km
1959 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa R-11A; dostup asi 200 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-11M; dostup asi 80 km
1989 13:23 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100B; dostup 82 km
1989 08:59 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 2032
1979 - ze základny South Uist odstartovala sondážní raketa Petrel (P209H); dostup 149 km
1979 - ze základny South Uist odstartovala sondážní raketa Petrel (P210H); dostup 149 km
1979 - ze základny South Uist odstartovala sondážní raketa Petrel (P211H); dostup 145 km
1979 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Nike Tomahawk; dostup asi 270 km
1979 14:29 - ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1979 14:00 - ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 85 km
1979 14:00 - ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
1979 13:30 - ze základny Antigua byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 73 km
1979 13:30 - z LC43 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1979 12:20 - z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa MR-UR-100U; dostup asi 1000 km
1979 11:58 - z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Vostok vypuštěna družice Kosmos 1116
1969 20:17 - přistávací modul Eagle lodi Apollo 11 přistál s astronauty Armstrongem a Aldinem na Měsíci
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-2 (S 3-3); dostup asi 170 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-2 (S 3-6); dostup asi 170 km
1959 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa R-11A; dostup asi 200 km
1959 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa R-11M; dostup asi 80 km
Žádné komentáře:
Okomentovat