V 18:43 hod. místního času (IST) byl na kosmodromu Satish Dhawan Space Center (Sriharikota) spuštěn závěrečný odpočet ke startu nosné rakety GSLV MkIII-M1 s indickou lunární sondou Chandrayaan-2. Start je naplánován na 22. července ve 14:43 hod. IST (09:13 UT), navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce pak na 7. září a později na měsíčním povrchu dosedne přistávací modul s malým roverem.
Po čtyřech obletech Země se v 1:48 hod. moskevského času (20.7. ve 22:48 UT) připojila ke stykovacímu uzlu na modulu Zvezda transportní kosmická loď Sojuz MS-13, na jejíž palubě byli Aleksandr Skvorcov, Luca Parmitano a Andrew Morgan. Přibližování a připojení proběhlo v automatickém režimu za kontroly kosmonautů z lodi Sojuz MS-13. Po kontrole pevnosti a hermetičnosti spojení přestoupili v 01:04 UT kosmonauti na Mezinárodní kosmickou stanici a posádka stanice je tak opět šestičlenná. 
List Washington Examiner v článku k 50. výročí přistání prvních Američanů na Měsíci napsal, že se do kosmu vracejí závody. Čína se stává výrazným soupeřem na oběžné dráze kolem Země a má ambice na expedice na Měsíc, Mars a do vzdáleného vesmíru. Hovoří se také o Indii, která dokáže s vynaložením minimálních financí uskutečnit kosmické mise a vbrzku se chystá vyslat rover do jižních oblastí Měsíce a připravuje vlastní pilotované lety. A Rusko dnes jediné disponuje prostředky pro pilotované mise k Mezinárodní kosmické stanici. Ignorovat kosmické závody je pro Spojené státy nepřijatelné a pro úspěch je nutné využít zkušeností NASA a propojit je s možnostmi soukromého a veřejného sektoru.
Start nosné rakety Ariane 5, která měla původně startovat příští týden (24.7.), se neuskuteční dříve než 30. července; raketa má vynést na oběžnou dráhu dvě telekomunikační družice - Intelsat 39 a EDRS-C. Důvodem odkladu je potřeba kontroly komponentů, které jsou shodné s komponenty použitými na nosné raketě Vega, jež havarovala 10. července po startu z Centre Spatial Guayanais. Motory na tuhé palivo pro raketu Vega vyrábí italská firma Avio, a ta má také významný podíl na výrobě startovních stupňů rakety Ariane 5.
V blízkosti Země prolétá planetka 2016 KO, odhadovaná velikost je mezi 9 a 30 metry, maximální přiblížení v 16:41 UT na vzdálenost 0,095518 AU (37,14 vzdálenosti Měsíce), planetka byla poprvé pozorovaná 28. května 2016 - Catalina Sky Survey.
Pohled do minulosti (21. července):
2009 03:57 - z kosmodromu Pleseck byly nosnou raketou Kosmos vypuštěny družice Kosmos 2454 a Sterch-11
1979 01:18 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1969 02:56 - Neil Armstrong jako první člověk vstoupil na povrch Měsíce; doba výstupu 2:31 hod.
1959 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa R-2A; dostup 105 km
1959 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Javelin (JV-2); po poruše dostup 100 km
1959 14:00 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa R-11A; dostup 105 km
1959 14:00 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee Hi; dostup 197 km
1959 07:33 - z LC17B Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Thor DM-18A (203); po poruše dostup asi 1 km
1959 05:22 - z LC12 Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Atlas C; dostup asi 900 km
1959 02:00 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa R-11A; dostup 105 km
1949 - narodil se Nigel Richard Wood, britský pilot RAF; 1984-86 absolvoval astronautický výcvik
1949 16:01 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee XASR-SC-1; dostup 76 km
1979 01:18 - ze základny Kwajalein byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 75 km
1969 02:56 - Neil Armstrong jako první člověk vstoupil na povrch Měsíce; doba výstupu 2:31 hod.
1959 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa R-2A; dostup 105 km
1959 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Javelin (JV-2); po poruše dostup 100 km
1959 14:00 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa R-11A; dostup 105 km
1959 14:00 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee Hi; dostup 197 km
1959 07:33 - z LC17B Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Thor DM-18A (203); po poruše dostup asi 1 km
1959 05:22 - z LC12 Cape Canaveral byla odpálena balistická raketa Atlas C; dostup asi 900 km
1959 02:00 - ze základny Kapustin Jar odstartovala sondážní raketa R-11A; dostup 105 km
1949 - narodil se Nigel Richard Wood, britský pilot RAF; 1984-86 absolvoval astronautický výcvik
1949 16:01 - ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee XASR-SC-1; dostup 76 km
Žádné komentáře:
Okomentovat