Novinky z kosmonautiky: července 2020

Pátek - 31. července 2020

Ze startovního komplexu ELA-3 na Centre Spatial Guyanais měla na začátku 46minutového startovního okna odstartovat ve 21:30 UT nosná raketa Ariane 5 k misi VA253, raketa má pod aerodynamickým krytem trojici družic: Galaxy 30 (G-30), Mission Extension Vehicle 2 (MEV-2) a BSAT-4b. Podle původního plánu měly být družice vypuštěny už 25. července, ale vypuštění bylo z technických důvodů odloženo (později bylo oznámeno, že odpočet byl zastaven jedním ze senzorů nádrže s kapalným vodíkem). Asi dvě minuty před časem T0 byl ale odpočet zastaven a vrácen na čas T-7:00 min. Před uzavřením startovního okna bylo oznámeno, že start byl zrušen a nový termín zahájení mise VA253 bude zveřejněn později.

Americký Senát rozhodl v reakci na stížnosti průmyslových podniků, že přidělí dodatečné finanční prostředky do rozpočtu NASA v celkové výši až 1,5 miliardy dolarů. Tyto prostředky jsou přiděleny v rámci pomoci podnikům překonat následky pandemie nemoci COVID-19. Předpokládá se, že nejvíc prostředků, asi 1 miliarda dolarů, připadne na vědeckou činnost a výzkum a dále 181 miliónů dolarů na kosmické operace, 28,7 miliónu na aeronautiku, 29,75 miliónu na kosmické technologie a zbytek na vzdělávání, bezpečnost, zajištění misí a stavbu kosmické techniky.

Administrátor NASA Jim Bridenstine řekl na videokonferenci, že systém dálkových kosmických spojů navázal kontakt se sondou Perseverance, která se pohybuje po přeletové heliocentrické dráze. V následujících hodinách bude ze sondy přijímána telemetrie, která zdokumentuje současný stav sondy a roveru; první data ukazují, že vše funguje tak, jak má. První korekce dráhy je naplánovaná po 15 dnech letu.

Velká Británie má v úmyslu stát se první evropskou zemí, z jejíhož území budou startovat nosné rakety, které budou dopravovat malé družice na nízké oběžné dráhy. První starty by se mohly uskutečnit krátce po roce 2021. Britský ministr dopravy Grant Shapps uvedl, že brzy budou zahájeny veřejné konzultace s cílem připravit právní rámec a pravidla pro zahájení kosmických startů z území Británie. Tato pravidla doplní zákon o kosmickém průmyslu z roku 2018. Kosmická základna by měla být vybudována na severu Skotska.

RKK Energija a SP Bajterek podepsaly na slavnostní akci v Bajkonuru kontrakt na služby při stavbě komplexu Bajterek na kosmodromu Bajkonur. Smlouvu podepsali generální ředitel RKK Energija Igor Ozar a generální ředitel SP Bajterek Kuat Mustafinov za přítomnosti generálního ředitele Roskosmosu Dmitrije Rogozina a náměstka kazašského ministra pro digitální rozvoj, inovace a aerokosmický průmysl Azamata Batyrkože. Komplex Bajterek bude sloužit pro vzlety budoucích nosných raket střední třídy Sojuz-5.

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2018 PY7, odhadovaná velikost je 12 až 26 metrů, rychlost průletu 9,52 km/s v 06:32 UT v minimální vzdálenosti 0,02277 AU, tj. asi 8,86 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 729,166 dne (2,00 roku), planetka byla poprvé pozorována 5. srpna 2018 – ATLAS-HKO, Haleakala;
2020 DK1, odhadovaná velikost je 11 až 25 metrů, rychlost průletu 5,91 km/s v 06:54 UT v minimální vzdálenosti 0,09444 AU, tj. asi 36,75 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 400,357 dne (1,10 roku), planetka byla poprvé pozorována 17. února 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2007RF1, odhadovaná velikost je 16 až 36 metrů, rychlost průletu 9,04 km/s v asi 09:03 UT v minimální vzdálenosti 0,02735 AU, tj. asi 10,64 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 280,128 dne (0,77 roku), planetka byla poprvé pozorována 3. září 2007 – Catalina Sky Survey;
2020 OC1, odhadovaná velikost je 14 až 31 metr, rychlost průletu 4,01 km/s ve 13:38 UT v minimální vzdálenosti 0,02457 AU, tj. asi 9,56 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 328,999 dne (0,90 roku), planetka byla poprvé pozorována 17. července 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 OT4, odhadovaná velikost je 13 až 30 metrů, rychlost průletu 4,33 km/s v 15:06 UT v minimální vzdálenosti 0,03092 AU, tj. asi 12,03 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 487,625 dne (1,34 roku), planetka byla poprvé pozorována 25. července 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 OX5, odhadovaná velikost je 11 až 24 metry, rychlost průletu 9,22 km/s v 18:13 UT v minimální vzdálenosti 0,01728 AU, tj. asi 6,72 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 966,654 dne (2,05 roku), planetka byla poprvé pozorována 29. července 2020 – JPL SynTrack Robotic Telescope, Auberry;
2020 NK1, odhadovaná velikost je 410 až 920 metrů, rychlost průletu 30,83 km/s ve 20:58 UT v minimální vzdálenosti 0,05504 AU, tj. asi 21,42 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 602,081 dne (1,65 roku), planetka byla poprvé pozorována 13. července 2020 – ATLAS-MLO, Haleakala.

Pohled do minulosti (31. července):

2010 - 21:30 z kosmodromu Xichang byla nosnou raketou Chang Zheng 3A vypuštěna družice Beidou 2 G5
1990 - 14:00 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1990 - 11:55 z kosmodromu Pleseck byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Topol'; dostup asi 1000 km
1980 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-14U; dostup asi 675 km
1980 - 17:15 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 73 km
1980 - 15:15 v Kazachstánu přistál návratový modul kosmické lodě Sojuz 36
1980 - 12:18 ze základny Wallops Island byla vypuštěna sondážní raketa HJ Orion (NASA 33.14GE); dostup 111 km
1980 - 10:20 ze základny Kapustin Jar byla nosnou raketou Kosmos vypuštěna družice Kosmos 1204
1980 - 07:45 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 1203
1970 - 21:29 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1970 - 20:59 z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa R-16U (G 22501 24T); dostup asi 1210 km
1970 - 18:59 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1970 - 17:00 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1970 - 17:00 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 15:56 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 15:00 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1970 - 14:00 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1970 - 02:00 z polygonu Vladimirovka byla k testovacímu letu vypuštěna raketa K63D; dostup 100 km
1970 - 01:30 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1960 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna sondážní raketa R-2A; dostup asi 100 km

Čtvrtek - 30. července 2020

Z kosmodromu Bajkonur odstartovala ve 21:25 UT nosná raketa Proton-M s urychlovacím blokem Briz-M a dvěma ruskými telekomunikačními družicemi – Ekspress-103 a Ekspress-80. Start proběhl po jednodenním odkladu kvůli technické závadě na řídicím systému bloku Briz-M. Vzlet a první fáze letu probíhaly normálně a asi 9,5 minuty po startu dopravila raketa urychlovací stupeň s družicemi na základní oběžnou dráhu. Urychlovací blok později dopraví družice na geostacionární dráhu, na níž se družice oddělí k samostatnému letu – Ekspress-80 v čase T+17:59 hod., Ekspress-103 v čase T+18:16 hod.

Ze startovního komplexu SLC-41 na Cape Canaveral odstartovala nosná raketa Atlas 5, která v čase T+12 minut dopravila na parkovací oběžnou dráhu kolem Země marsovskou sondu Perseverance. Start i navedení na parkovací dráhu proběhlo normálně. Let pokračoval v čase T+45 minut restartem motoru horního stupně, jenž pracoval asi osm minut a v čase T+52:50 min. dopravil sondu na přeletovou dráhu k Marsu. Na této dráze se sonda v čase T+57:32 min. oddělila od horního stupně rakety a zahájila samostatný let. Sonda k Marsu doletí v únoru příštího roku.

Čínská sonda Chang’e-4 a rover Yutu-2 přešli po 20. pracovním lunárním dni do režimu klidu. Informovalo o tom Středisko lunárních výzkumů Čínské národní kosmické agentury. Podle zveřejněné informace pracovaly všechny systému sondy a roveru během minulého pracovního dne normálně.

Evropská kosmická agentura předpokládá, že odložené testy padákového systému pro sondu ExoMars-2022 proběhnou na podzim. Původně se testy měly konat v březnu, ale kvůli koronavirové nákaze byly odloženy. Podle současného plánu se budou zkoušky připravovat v září a vlastní testy proběhnou v následujícím měsíci. Termín se může ještě změnit v závislosti na aktuálním stavu pandemie koronaviru v USA.

Státní komise na svém zasedání rozhodla o odložení startu nosné rakety Proton-M s družicemi Ekspress 80 a Ekspress 103, který se měl uskutečnit 29. 7. ve 21:27 UT, na rezervní termín. Důvodem odkladu je potřeba provedení dodatečné kontroly systémů startovního komplexu a nosné rakety. Nový termín startu byl určen 31. červenec v 00:25 hod. moskevského času (30.7. ve 21:25 UT). Později zdroj z kosmodromu Bajkonur uvedl, že problém byl v systému řízení urychlovacího bloku Briz-M, ale závada není takového charakteru, jenž by ohrozil vypuštění družic v novém termínu.

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 OM4, odhadovaná velikost je 53 až 120 metrů, rychlost průletu 7,89 km/s v 00:50 UT v minimální vzdálenosti 0,02037 AU, tj. asi 7,93 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 789,201 dne (2,16 roku), planetka byla poprvé pozorována 23. července 2020 – ATLAS-HKO, Haleakala;
2019 ON, odhadovaná velikost je 24 až 54 metry, rychlost průletu 35,58 km/s ve 20:56 UT v minimální vzdálenosti 0,09142 AU, tj. asi 35,58 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 360,361 dne (0,99 roku), planetka byla poprvé pozorována 24. července 2020 – ATLAS-MLO, Mauna.

Pohled do minulosti (30. července):

1610 - Galileo Galilei objevil prstenec u planety Saturn
1960 - 20:20 z ponorky byla u Cape Canaveral odpálena raketa Polaris A1 (A1E 4); dostup asi 500 km
1970 - 08:21 z námořního plavidla byla vypuštěna sondážní raketa MR-12 (MR 12); dostup 160 km
1970 - 12:46 z Wallops Island byla vypuštěna sondážní raketa Nike Tomahawk (NASA 18.72UE); dostup asi 270 km
1970 - 12:59 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 14:00 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1970 - 14:26 z námořního plavidla byla vypuštěna sondážní raketa MR-12 (MR 12); dostup 159 km
1970 - 15:38 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 17:07 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna meteorologická raketa Judi-Dart; dostup 61 km
1970 - z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - zemřel Dan Able Kimball (*1.3.1896), americký podnikatel; 1944-69 viceprezident společnosti Aerojet
1980 - 00:49 ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 45 km
1980 - 12:32 ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1980 - 13:30 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1980 - 13:44 ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
1980 - 14:00 ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 83 km
1980 - 14:20 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
1980 - 14:40 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 71 km
1980 - 17:00 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 89 km
1980 - 17:35 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 98 km
1980 - 18:00 z Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 85 km
1980 - 19:30 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 90 km
1980 - 21:31 z Hessova ostrova odstartovala sondážní raketa M-100; dostup 67 km
1980 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup 60 km
1980 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Pioner; dostup asi 500 km
1980 - ze základny Sriharikota byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup 60 km
1990 - 00:06 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Ciklon-3 vypuštěna družice Kosmos 2088
1990 - 09:48 z Kwajalein Atoll byla vypuštěna raketa Terrier Malemute (NASA 29.28UE); dostup asi 480 km
2010 - 18:21 z White Sands byla vypuštěna sondážní raketa Black Brant IX (NASA 36.213NS); dostup asi 246 km

Středa - 29. července 2020

Ve 13:57 UT byla pomocí motorů nákladní kosmické lodě Progress MS-14 provedena korekce letové dráhy Mezinárodní kosmické stanice. Motory pracovaly 336 s a zvýšily rychlost stanice o 0,65 m/s., čímž byla zvýšena střední výška oběžné dráhy asi o 1,1 km. Po provedeném manévru byla oběžná dráha stanice ve výšce 417,5 – 436,2 km; doba oběhu 92,87 min.; sklon dráhy k rovníku 51,66°.

Americká kosmická agentura NASA zveřejnila složení posádky příštího pilotovaného letu kosmické lodě Crew Dragon. Velitelem bude Robert Kimbrough a dále v posádce budou Katherine Megan McArthur[ová], japonský astronaut Akihiko Hoshide a Francouz Thomas Gautier Pesquet. Crew Dragon má odstartovat na jaře příštího roku a posádka pobude na Mezinárodní kosmické stanici asi půl roku.

Posádka Mezinárodní kosmické stanice (ISS) obnovila hledání zdroje jedovatého benzenu, který se v minulých týdnech objevil v ovzduší stanice. K hledání zdroje kosmonauti nově využívají dva americké analyzátory plynů, jež byly na stanici dopraveny nákladní kosmickou lodí Progress MS-15 (připojila se ke stanici 23. července). Posádka ISS nejdříve, za použití obou přístrojů, testovala přítomnost benzenu v modulech Destiny a Zvezda.

V blízkosti Země prolétá planetka 2020 MX3, odhadovaná velikost je 46 až 100 metrů, rychlost průletu 8,53 km/s v 16:40 UT v minimální vzdálenosti 0,02413 AU, tj. asi 9,39 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 462,846 dne (1,27 roku), planetka byla poprvé pozorována 28. června 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala.

Pohled do minulosti (29. července):

1990 - zemřel Cai Qiao (*11.10.1897), čínský biolog; 1966 připravoval první čínský pilotovaný let kosmický
1970 - ze základny Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Bomarc A (A); dostup 20? km
1970 - 21:49 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 19:30 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1970 - 17:40 ze základny Natal byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1970 - 17:07 z kosmodromu Bajkonur byla k testovacímu letu vypuštěna raketa RT-2 (V 29501 01); dostup asi 1000 km
1970 - 16:19 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1970 - 16:14 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1970 - 15:19 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1970 - 15:13 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 15:00 ze základny El Arenosillo byla vypuštěna meteorologická raketa Judi-Dart (INTA H-7017); dostup 58 km
1970 - 14:20 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1970 - 09:00 z Hessova ostrova byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 89 km
1970 - 01:55 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1970 - 01:30 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1970 - 01:24 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1960 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-12; dostup asi 400 km
1960 - 13:13 z Cape Canaveral vzlétla k testovacímu letu raketa Atlas D (50D); ve výšce 13 km havarovala
1960 - 10:14 ze základny Eglin AFB byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (AA6.407); dostup 94 km
1960 - 08:30 ze základny Eglin AFB byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (AA6.422); dostup 94 km
1950 - 11:44 z Cape Canaveral byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Bumper-WAC (Bumper 7); dostup 50 km
1900 - narodil se Michail Klavdijevič Tichonravov (†4.3.1974), sovětský konstruktér kosmických strojů

Úterý - 28. července 2020

Firma Firefly Aerospace oznámila, že na komplex SLC-2 (Space Launch Complex) kalifornské základny Vandenberg AFB dorazil přepravník se startovní plošinou MLS (Mobile Launch Stand). Jak už dříve řekl zakladatel společnosti Firefly Aerospace Max Polyakov, plošina, která byla vyrobena v Texasu, bude sloužit pro nosnou raketu Alpha.

Americký marsovský rover Perseverance, který má odstartovat ke své misi 30. července, ponese na palubě malý kousek marsovského meteoritu. Kamínek velikosti mince není na roveru samoúčelně, ale bude využíván pro kalibraci aparatury, která bude shromažďovat vzorky marsovských hornin pro budoucí dopravu na Zemi. O tom, že právě tento meteorit, jenž byl nalezen v roce 1999 v Ománu a od té doby byl uložen v londýnském Natural History Museum, pochází právě z Marsu svědčí jeho vnitřní struktura a stáří odhadované na 600 až 700 tisíc let.

Ukrajinská vláda připravuje spojení dvou kosmických podniků: Južnyj mašinostrojitelskij zavod (Južmaš) a Konstruktorskoje bjuro Južnoje (KB Južnoje). Řekl to místopředseda ukrajinské vlády pro průmysl Oleg Uruskij. Pokud bude toto spojení realizováno, bude nový subjekt vystupovat pod označením Raketno-kosmičeskij centr Južnyj. Podobný projekt se na Ukrajině posuzoval už v roce 2015, ale ke spojení obou podniků nakonec nedošlo.

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 NZ, odhadovaná velikost je 22 až 49 metrů, rychlost průletu 7,80 km/s v 00:54 UT v minimální vzdálenosti 0,02111 AU, tj. asi 8,22 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1119,558 dne (3,07 roku), planetka byla poprvé pozorována 13. července 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 OE2, odhadovaná velikost je 9 až 22 metry, rychlost průletu 2,91 km/s v 03:05 UT v minimální vzdálenosti 0,01147 AU, tj. asi 4,46 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 416,158 dne (1,14 roku), planetka byla poprvé pozorována 21. července 2020 – ATLAS-MLO, Mauna Loa;
2020 OY4, odhadovaná velikost je 2 až 5 metrů, rychlost průletu 12,38 km/s v 05:32 UT v minimální vzdálenosti 0,00028 AU, tj. asi 0,11 vzdálenosti Měsíce (asi 42 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 435,560 dne (1,19 roku), planetka byla poprvé pozorována 26. července 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 OG2, odhadovaná velikost je 36 až 81 metr, rychlost průletu 17,68 km/s v 15:11 UT v minimální vzdálenosti 0,07359 AU, tj. asi 28,64 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 788,428 dne (2,16 roku), planetka byla poprvé pozorována 22. července 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 OR4, odhadovaná velikost je 20 až 44 metry, rychlost průletu 22,91 km/s ve 20:55 UT v minimální vzdálenosti 0,00306 AU, tj. asi 1,19 vzdálenosti Měsíce (asi 457 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 1464,900 dne (4,01 roku), planetka byla poprvé pozorována 26. července 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 OE3, odhadovaná velikost je 21 až 47 metrů, rychlost průletu 7,28 km/s ve 21:00 UT v minimální vzdálenosti 0,09599 AU, tj. asi 37,36 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1122,958 dne (3,07 roku), planetka byla poprvé pozorována 22. července 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala.

Pohled do minulosti (28. července):

2000 - 22:42 z plovoucí základny Odyssey byla nosnou raketou Zenit-3SL vypuštěna družice PAS 9
1980 - 21:00 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 74 km
1980 - 19:00 ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Taurus Orion (NASA 33.13UE); dostup 229 km
1980 - 17:00 ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
1980 - 15:06 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
1980 - 09:59 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 84 km
1980 - 02:00 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1970 - uskutečnil se 15. zkušební let raketoplánu X-24A; pilot Gentry, max. výška 17,678 km
1970 - narodil se Robert Louis Behnken, americký inženýr a od 2000 astronaut
1970 - 23:17 z LF02 na Vandenberg AFB byla k testu odpálena raketa Minuteman 3 (FTM 5008); dostup asi 1300 km
1970 - 22:00 z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou R36O vypuštěna družice Kosmos 354 (FOBS)
1970 - 21:38 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 14:00 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1970 - 12:59 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 10:54 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 05:02 z Bajkonuru byla k testovacímu letu vypuštěna raketa UR-100K (Ch 10761 020); dostup asi 1000 km
1970 - 02:07 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1960 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-12; dostup asi 402 km
1960 - z kosmodromu Bajkonur startovala nosná raketa Vostok s prototypem lodě Vostok; 28,5 s po vzletu explodovala
1960 - v Sovětském svazu byl zřízen NII-88, pozdější OAO "NII fizičeskich izmerenij"
1960 - u základny Point Arguello byla z letounu F4D odhozena k testu raketa Caleb (NOTS EV-II); dostup 20 km
1960 - 21:38 z Cape Canaveral byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Titan I (J 4); dostup asi 100 km
1960 - 19:36 ze základny Woomera byla vypuštěna sondážní raketa Long Tom (LT12); dostup 126 km
1960 - 08:30 ze základny Eglin AFB byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (AA6.419); dostup 111 km
1920 – nar. Vsevolod Sergejevič Avdujevskij (†14.3.2003), ruský akademik; věnoval se aeromechanice a kosmonautice

Pondělí - 27. července 2020

Z přístavu kosmodromu na Cape Canaveral vyplula loď GO Navigator s cílem Mexický záliv, kde se nachází druhá hlavní oblast možného přistání kabiny Crew Dragon. První hlavní přistávací oblast se nachází v Atlantském oceánu a tam bude operovat loď GO Searcher. Kromě těchto dvou hlavních přistávacích oblastí jsou připraveny ještě tři záložní v Mexickém zálivu a dvě v Atlantiku. Crew Dragon se má z mise na Mezinárodní kosmickou stanici vrátit 2. srpna přibližně v 18:42 UT.

Britský parlament oznámil, že přezkoumá rozhodnutí o nákupu společnosti OneWeb a uvedl, že o vydání 500 miliónů dolarů za 45procentní podíl ve společnosti bylo zřejmě unáhlené a ohrožuje prostředky britských daňových poplatníků. Předseda parlamentního výboru pro obchodní, energetickou a průmyslovou strategii uvedl, že celý rozhodovací proces byl neobvyklý a postrádal transparentnost. Společnost OneWeb před vyhlášením bankrotu vypustila 74 z plánovaných 648 družic.

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 OO1, odhadovaná velikost je 13 až 30 metrů, rychlost průletu 7,27 km/s v 15:23 UT v minimální vzdálenosti 0,00447 AU, tj. asi 1,74 vzdálenosti Měsíce (přibližně 668 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 383,245 dne (1,05 roku), planetka byla poprvé pozorována 20. července 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2006 SP19, odhadovaná velikost je 38 až 86 metrů, rychlost průletu 6,73 km/s v asi 23:50 UT v minimální vzdálenosti 0,07718 AU, tj. asi 30,04 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 301,914 dne (0,83 roku), planetka byla poprvé pozorována 19. září 2006 – Steward Observatory, Kitt Peak-Spacewatch.

Pohled do minulosti (27. července):

2010 - kosmonauti Jurčichin a Kornijenko vystoupili z ISS do volného vesmíru; doba výstupu 6:42 hod.
1970 - 21:17 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1970 - 19:00 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1970 - 17:11 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 16:42 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 16:02 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1970 - 14:45 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 06:35 ze základny White Sands byla vypuštěna sondážní raketa Aerobee 170 (CRL A04.004 1); dostup 125 km
1970 - 05:37 z Bajkonuru byla k testovacímu letu vypuštěna raketa UR-100K (6305761022); dostup asi 1000 km
1970 - 04:37 ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aerobee 150 (NASA 04.259GG); dostup asi 200 km
1970 - 04:16 ze základny Salto di Quirra byla vypuštěna sondážní raketa Skylark 1 (ESRO S65/2); dostup 128 km
1970 - 01:30 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1960 - ze základny White Sands vzlétla k testovacímu letu raketa Nike Hercules (B-303); dostup 20? km
1960 - 20:03 ze základny Eglin AFB odstartovala sondážní raketa Aerobee 300 (TATTLETALE PCC); dostup 5 km
1960 - 10:19 ze základny Eglin AFB byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (AA6.425); dostup 115 km

Neděle - 26. července 2020

Ze základny Taiki na ostrově Hokaido měla být v 07:30 UT vypuštěna k testovacímu letu japonská balistická raketa MOMO F-7; start byl proti plánu o hodinu opožděn pro bezpečnostní problém na moři. Vypuštění je součástí vývoje rakety, která má být v budoucnu využívána nejen jako sondážní raketa, ale i jako nosná raketa pro dopravu malých družic na nízkou oběžnou dráhu. Předchozí zkušební lety skončili s výjimkou jednoho (3. května 2019) neúspěchem. Těsně před spuštěním motoru byla mise zastavena (pravděpodobně se jednalo o závadu na zapalovači) a o dalším průběhu zkoušky, případně novém termínu startu, bude informováno později.

Společnost Arianespace oznámila, že vypuštění nosné rakety Ariane 5 se třemi družicemi z kosmodromu Centre Spatial Guyanais, doposud plánované na 28. července, bylo přeloženo na 31. července. Důvodem odkladu, který neiniciovala společnost Arianespace, je potřeba provést některé dodatečné technické prověrky. Startovní okno se otevírá 31. 7. ve 21:30 UT a nosná raketa ponese družice: MEV-2, G-30 a BSAT-4b.

Tisková služba kanceláře ukrajinského prezidenta uvedla, že prezident Volodymyr Zelenskij projevil zájem o spolupráci s Egyptem v oblasti kosmického průmyslu. Jednal o tom, mimo jiné, během telefonického rozhovoru s egyptským prezidentem Abdelem Fattahem al-Sisi. Spolupráce by měla směřovat do výroby a řízení družic, modernizace pozemních řídicích středisek a testovacích zařízení pro kosmickou techniku.

Roskosmos potvrdil, že nosná raketa Proton-M/Briz-M s družicemi Ekspress-80 a Ekspress-103 odstartuje z kosmodromu Bajkonur 30. července v 00:27 hod. moskevského času (29.7. ve 21:27 UT). Roskosmos dále uvedl, že státní komise schválila vyvezení rakety na startovní komplex číslo 200; převoz z montážní haly na startovní pozici byl zahájen dnes v 01:30 UT. Pro letošní rok je to jediný start nosné rakety typu Proton z kosmodromu Bajkonur.

Pohled do minulosti (26. července):

2010 - 17:30 ze základny Alcantara vzlétla k testovacímu letu raketa FTB (8); dostup 32 km
2010 - 04:40 ze základny Balasore byla odpálena balistická raketa AAD (03?); dostup asi 15 km
2010 - 04:35 ze základny Balasore byla vypuštěna sondážní raketa Prithvi; dostup asi 100 km
2000 - Rusko vyzvalo Čínu k finanční účasti na navigačním satelitním systému Glonass
2000 - 18:06 z White Sands byla vypuštěna sondážní raketa Black Brant 9 (NASA 36.185GS); dostup asi 300 km
1990 - 23:55 ze základny ESRANGE, Kiruna, odstartovala sondážní raketa Super Loki (Robin Dart); dostup 84 km
1990 - 23:25 ze základny ESRANGE, Kiruna, odstartovala sondážní raketa Viper 3A (Robin Sphere); dostup 115 km
1990 - 23:05 ze základny Esrange (Kiruna) byla vypuštěna sondážní raketa Skylark 6 (DLR K GRVI 181); dostup 168 km
1990 - 22:05 ze základny ESRANGE, Kiruna, odstartovala sondážní raketa Super Loki (Robin Dart); dostup 81 km
1990 - 11:15 kosmonauti Balandin a Solovjov vystoupili ze stanice Mir do volného vesmíru; doba výstupu 3:31 hod.
1990 - 05:51 ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Aries (SPEAR-2); dostup 2? km
1980 - 23:38 ze základny Esrange (Kiruna) byla vypuštěna sondážní raketa Petrel 2 (P223K); dostup 168 km
1970 - 19:49 z námořního plavidla byla vypuštěna sondážní raketa MR-12 (MR 12); dostup 180 km
1970 - 17:20 z námořního plavidla byla vypuštěna sondážní raketa MR-12 (MR 12); dostup 158 km
1970 - 13:01 z námořního plavidla byla vypuštěna sondážní raketa MR-12 (MR 12); dostup 158 km
1960 - ze základny White Sands byla odpálena balistická raketa Sergeant (36); dostup 50 km
1960 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-12; dostup asi 402 km
1960 - 16:00 z Cape Canaveral byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Pershing 1 (110); dostup asi 180 km
1960 - 10:17 ze základny Eglin AFB byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (AA6.421); dostup 119 km

Sobota - 25. července 2020

Ze startovního komplexu 9 kosmodromu Taiyuan odstartovala v 11:13 hod pekingského času (03:13 UT) nosná raketa Chang Zheng 4B (Y45), která vynesla na oběžnou dráhu trojici družic Hlavním užitečným zatížením byla družice pro dálkový průzkum Ziyuan-3 03 a jako druhotné zatížení byly dvě družice vyvinuté firmou Shanghai ASES Spaceflight Technology Co. Ltd. Jedna z družic (Longxiayan) je učena pro detekci temné hmoty a druhá (Tianqi-10) pro komerční využití při přenosu dat. Přibližně hodinu po vzletu napsala tisková agentura Xinhua, s odvoláním na své zdroje z kosmodromu, že všechny družice byly navedeny na plánované oběžné dráhy.

Agentura NASA zveřejnila snímky severních polárních oblastí Jupiterova měsíce Ganymed pořízené aparaturou JIRAM (Jovian Infrared Auroral Mapper) umístěnou na sondě Juno. Snímky s rozlišením 23 km na pixel, pořízené 26. prosince 2019, ukazují, že led v polárních oblastech je jiný než v rovníkové části měsíce. Autoři studie se domnívají, že led byl pozměněn částicemi ionizujícího záření, které se pohybuje pole siločar magnetického pole Ganymeda a v polárních oblastech naráží na led a ničí ho. Proto je led v polárních oblastech na rozdíl od krystalického ledu na rovníku amorfní (nemá pravidelnou strukturu).

Státní korporace Roskosmos uvedla, že specialisté RKK Energija detailně analyzují průběh přibližování a připojení nákladní kosmické lodě Progress MS-15 ke stykovacímu uzlu modulu Pirs. Roskosmos potvrdil, že v závěrečné fázi došlo k drobným odchylkám, které ale byly v toleranci a spojení proběhlo v automatickém režimu, jenž byl kontrolován z pozemního střediska a kosmonauty z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Kosmonauti přechod navrhovali řídicímu středisku přechod na řízení pomocí TORU (teleoperatornyj režim upravlenija), ale zásah nakonec nebyl potřebný.

Japonští specialisté z řídicího týmu sondy Hayabusa-2 představili dva možné scénáře pokračování mise po oddělení pouzdra se vzorky hornin z planetky Ryugu (pouzdro má v prosinci 2020 přistát v Austrálii). Hayabusa-2 po průletu kolem Země zamíří buď k planetce 2001 AV43, k níž doletí v listopadu 2029 a při průletu kolem Venuše v roce 2024 bude zkoumat její atmosféru, nebo zamíří k planetce 1998 KY26, ke které přiletí v roce 2031 a předtím v červenci 2026 proletí kolem planetky 2001 CC21 (u té se předpokládá, že je bohatá na kovy a vodní led).

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 NN, odhadovaná velikost je 32 až 73 metry, rychlost průletu 10,13 km/s ve 12:56 UT v minimální vzdálenosti 0,04167 AU, tj. asi 16,22 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1203,630 dne (3,30 roku), planetka byla poprvé pozorována 11. července 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2016 PN, odhadovaná velikost je 220 až 490 metrů, rychlost průletu 11,19 km/s ve 22:40 UT v minimální vzdálenosti 0,08683 AU, tj. asi 33,79 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 290,723 dne (0,80 roku), planetka byla poprvé pozorována 2. srpna 2016 – ATLAS-HKO, Haleakala.

Pohled do minulosti (25. července):

1990 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup 70 km
1990 - 21:00 ze základny ESRANGE, Kiruna, odstartovala sondážní raketa Super Loki (Robin Dart); dostup 81 km
1990 - 19:21 z LC36B Cape Canaveral byla nosnou raketou Atlas 1 vypuštěna družice CRRES (P 86-1)
1990 - 18:13 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Molnija vypuštěna družice Kosmos 2087
1990 - 02:01 ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135P (MT135P-R752); dostup 60 km
1980 - ze základny Sriharikota byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup 60 km
1980 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup 60 km
1980 - 20:00 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1980 - 19:44 ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 54 km
1980 - 17:00 ze základny Poker Flat odstartovala sondážní raketa Super Loki (FLIGHT 279 /TM1-); dostup 66 km
1980 - 15:43 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1980 - 14:15 ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1980 - 14:00 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 72 km
1980 - 14:00 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1970 - 16:42 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 14:03 z námořního plavidla byla vypuštěna sondážní raketa MR-12 (MR 12); dostup 150 km
1970 - 12:39 z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa R-36 8K67 (4502742 259T); dostup asi 1000 km
1960 – administrátor NASA Keith Glennan schválil pro příští pilotovaný program název Apollo
1960 - 11:54 ze základny Woomera byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Black Knight (BK.07); dostup 531 km
1960 - 08:30 ze základny Eglin AFB byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (AA6.420); dostup asi 120 km

Pátek - 24. července 2020

Firmy Airbus Defense and Space, GRC Ltd., Avanti Communications Group plc a Get SAT Ltd. podepsaly dohodu, podle níž budou společně poskytovat britským zákazníkům bezpečně mobilní satelitní komunikační služby. GRC a Airbus budou dodávat zařízení a školit zákazníky, kteří si vyberou satelitní terminály od Get SAT; úlohou firmy Avanti bude poskytovat spojové služby v pásmu Ka.

Společnost Virgin Orbit zveřejnila příčinu neúspěchu nedávného pokusu s nosnou raketou Launcher One - několik sekund po zapálení motoru NewtonThree v prvním stupni došlo k závadě v systému dodávky tekutého kyslíku do spalovací komory. Společnost už zpracovala plán na úpravu systému dodávky kyslíku a její nové rakety už budou vybaveny upravenými systémy. Telemetrie dále prokázala, že odhození rakety z nosného letounu, opuštění zóny turbulence vytvořené letadlem i spuštění motoru prvního stupně proběhly normálně.

Kosmické síly USA uvedly, že Rusko provedlo 15. července nedestruktivní test protidružicové zbraně. Těleso se kolem 07:50 UT oddělilo velkou rychlostí od družice Kosmos 2543, která se 6. prosince 2019 oddělila od družice Kosmos 2542 (ta byla vypuštěna 25. listopadu 2019 nosnou raketou Sojuz-2.1a). Generál John W. Raymond k tomu řekl, že takové družice představují pro Ameriku velkou hrozbu.

Agentura NASA oznámila, že první řádný let kosmické lodě Crew Dragon v rámci kontraktu se neuskuteční dříve než koncem září 2020. Na palubě budou čtyři astronauti: Mike Hopkins, Voctor Glover a Shannon Walker[ová] z NASA a japonský astronaut Soichi Noguchi. Termín letu bude upřesněn po návratu stejného typu kosmické lodě z druhé demonstrační mise, která nyní kotví u Mezinárodní kosmické stanice (podle současných plánů by mise měla být ukončena v prvních srpnových dnech).

Předseda běloruské Národní akademie věd (NAN) Vladimir Gusakov řekl, že je možné rozšířit kosmickou činnost země a připravit let prvního kosmonauta nezávislého Běloruska. Gusakov dodal, že v tomto směru už proběhly první kroky. Běloruský kosmonaut poletí jako účastník kosmického letu a NAN už připravuje skupinu vědců, kteří mají odletět do ruského Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina. (Kosmonauti běloruské národnosti v éře Sovětského svazu už v kosmu pobývali.)

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 ND, odhadovaná velikost je 140 až 300 metrů, rychlost průletu 13,61 km/s v 11:13 UT v minimální vzdálenosti 0,03723 AU, tj. asi 14,49 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1368,389 dne (3,75 roku), planetka byla poprvé pozorována 7. července 2020 – ATLAS-MLO, Mauna Loa;
2020 LF2, odhadovaná velikost je 41 až 91 metr, rychlost průletu 9,53 km/s ve 21:37 UT v minimální vzdálenosti 0,08696 AU, tj. asi 33,84 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 619,560 dne (1,70 roku), planetka byla poprvé pozorována 15. června 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala.

Pohled do minulosti (24. července):

1990 - 22:25 z ELA-2 Centre Spatial Guyanais byly nosnou raketou Ariane 44L vypuštěny družice TDF 2 a DFS 2
1990 - 11:55 z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa RT-23U (48743 711 43); dostup asi 1000 km
1980 - 14:42 ze základny Poker Flat odstartovala sondážní raketa Super Loki (FLIGHT 278 /TM1-); dostup 70 km
1980 - 14:15 ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1980 - 13:30 ze základny Poker Flat odstartovala sondážní raketa Super Loki (FLIGHT 277 /TM1-); dostup 78 km
1980 - 12:40 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 1202
1970 - 21:00 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 18:59 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 17:45 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 16:40 z námořního plavidla byla vypuštěna sondážní raketa MR-12 (MR 12); dostup 180 km
1970 - 15:00 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 14:00 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1970 - 13:30 z Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 48 km
1970 - 13:06 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 47 km
1970 - 12:59 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1970 - 04:22 z kosmodromu Bajkonur byla k testu vypuštěna raketa UR-100K (5115761021); dostup asi 1000 km
1970 - 03:26 ze základny Salto di Quirra byla vypuštěna sondážní raketa Skylark 1 (ESRO S65/1); dostup 125 km
1970 - 01:34 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1960 - ze základny Kapustin Jar byla odpálena balistická raketa raketa R-12; dostup asi 400 km
1950 - 14:29 z Cape Canaveral byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Bumper-WAC (Bumper 8); dostup 20 km
1930 - narodil se Boris Nikolajevič Belousov (†27.6.1998), sovětský inženýr a 1965-68 kosmonaut

Čtvrtek - 23. července 2020

Z kosmodromu Bajkonur odstartovala ve 14:26 UT nosná raketa Sojuz-2.1a s nákladní kosmickou lodí Progress MS-15, která veze zásoby a vědecký materiál na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Start a navedení na základní oběžnou dráhu probíhalo normálně a po 519 s letu se nákladní loď oddělila od horního stupně nosné rakety. Krátce po oddělení následovalo rozložení panelů sluneční baterie. Progress MS-15 letěl k ISS po superrychlé dráze a krátce po 17:45 UT se v automatickém režimu připojil ke stykovacímu uzlu modulu Pirs. Krátce před připojením došlo k chybě programu, ale závada byla rychle eliminována a kosmonauti nemuseli do řízení lodě zasahovat.

Z kosmodromu Wenchang v provincii Hainan odstartovala ve 12:41 hod. místního času (04:41 UT) nosná raketa Chang Zheng 5 (Y4) s první čínskou meziplanetární sondou Tianwen-1 určenou pro průzkum Marsu. Sonda sestává z orbitálního modulu a přistávacího modulu, který nese malý rover. Tianwen-1 má dorazit k Marsu v únoru příštího roku a modul s roverem má přistát v oblasti Utopia Planitia v dubnu 2021. Navedení na parkovací dráhu kolem Země proběhlo normálně a 36 minut po vzletu byla sonda druhým zážehem horního stupně rakety navedena na přeletovou heliocentrickou dráhu.

Do přístavu kosmodromu Cape Canaveral připluly lodě GO Ms Tree a GO Ms Chief, které 20. července úspěšně zachytily do sítí obě poloviny aerodynamického krytu použitého při vypuštění jihokorejské komunikační družice Anasis 2 (startovala 20.7. ve 21:30 UT). Oba díly byly zachyceny přibližně 773 km od kosmodromu na Cape Canaveral. Bylo to poprvé, kdy společnost SpaceX zachytila oba díly aerodynamického krytu před dopadem do oceánu.

Evropská komise pro příští sedmileté finanční období snížila rozpočet na kosmické aktivity a podle nového návrhu půjde do této sféry maximálně 13,2 miliardy euro. Z nich většina, 8 miliard euro, připadne satelitnímu navigačnímu systému Galileo a programu Copernicus (4,81 miliardy euro). Dříve Evropská komise předpokládala, že na tyto aktivity bude v letech 2021 až 2027 věnováno 16 miliard euro.

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 OG1, odhadovaná velikost je 32 až 72 metry, rychlost průletu 11,49 km/s v 10:35 UT v minimální vzdálenosti 0,02659 AU, tj. asi 10,35 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1218,869 dne (3,34 roku), planetka byla poprvé pozorována 20. července 2020 – ATLAS-HKO, Haleakala;
2020 ON, odhadovaná velikost je 48 až 110 metrů, rychlost průletu 17,41 km/s ve 14:00 UT v minimální vzdálenosti 0,03490 AU, tj. asi 13,58 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1564,396 dne (4,28 roku), planetka byla poprvé pozorována 18. července 2020 – ATLAS-MLO, Mauna Loa;
8014(1990 MF), odhadovaná velikost je 480 až 1100 metrů, rychlost průletu 7,64 km/s ve 23:09 UT v minimální vzdálenosti 0,05469 AU, tj. asi 21,28 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 843,128 dne (2,31 roku), planetka byla poprvé pozorována 26. června 1990 – E. F. Helin, Palomar Observatory.

Pohled do minulosti (23. července):

2000 - zemřel Mars Zakirovič Rafikov (*29.9.1933), ruský pilot a 1960-62 kosmonaut
1990 - 16:30 z LC47 Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
1980 - ze základny Sriharikota byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup 60 km
1980 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup 60 km
1980 - 22:35 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 76 km
1980 - 20:20 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 88 km
1980 - 20:04 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1980 - 20:00 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1980 - 19:34 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 74 km
1980 - 18:56 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 85 km
1980 - 18:33 z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna kosmická loď Sojuz 37
1980 - 18:04 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 98 km
1980 - 18:00 ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1980 - 17:00 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 86 km
1980 - 16:15 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1980 - 16:14 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1980 - 15:17 ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135P (MT135P-R393); dostup 53 km
1980 - 14:40 z Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 87 km
1980 - 14:00 ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1980 - 14:00 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
1980 - 03:41 ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 54 km
1980 - 03:20 ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Super Loki (FLIGHT 276 /T 1-); dostup 65 km
1980 - 02:00 z Hessova ostrova byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1970 - z LF06 na Vandenberg AFB byla vypuštěna sondážní raketa Minuteman 1B (970); dostup asi 1300 km
1970 - 23:23 z LC17A Cape Canaveral byla nosnou raketou Thor Delta M vypuštěna družice Intelsat 3 F8
1970 - 21:31 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 69 km
1970 - 18:30 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
1970 - 18:08 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 79 km
1970 - 17:30 ze základny White Sands byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (3); dostup asi 100 km
1970 - 17:01 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1970 - 15:30 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
1970 - 15:00 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1970 - 14:03 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
1970 - 14:00 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1970 - 13:55 ze základny Salto di Quirra byla vypuštěna sondážní raketa Skylark 1 (ESRO S56A/2); dostup 137 km
1970 - 12:25 z námořního plavidla byla vypuštěna sondážní raketa MR-12 (MR 12); dostup 167 km
1970 - 01:25 z SLC3W na Vandenberg AFB byla nosnou raketou Thorad Agena D vypuštěna družice KH-4B 1111
1960 - ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna sondážní raketa R-2A; dostup asi 100 km
1940 - narodil se Daniel Saul Goldin, americký inžerýr; 1992-2001 administrátor NASA
1930 - organizace VfR předvedla německým představitelům raketový motor; kapalinový motor pracoval 90 s

Středa - 22. července 2020

Společnost Arianespace oznámila, že 28. července boudou z kosmodromu Centre Spatial Guyanais vypuštěny nosnou raketou Ariane 5 tři družice: B-SAT, Galaxy 30 a MEV-2. Startovní okno se otevírá ve 21:29 UT a končí ve 22:15 UT. První dvě družice jsou telekomunikační satelity japonského operátora B-SAT a mezinárodní organizace Intelsat, třetí – MEV-2 (Mission Extension Vehice) – je zařízením, jenž má prodloužit aktivní životnost družice Intelsat 10-02.

Čína dokončila přípravu dvou družic, které budou z geostacionárních drah fungovat jako retranslátory pro první čínskou misi k Marsu; jedná se o družice Tianlian 1-02 a Tianlian 2-01. Podle agentury Xinhua jsou obě družice v perfektním stavu a očekávají vypuštění sondy Tianwen 1, které je naplánováno na 23. července v 04:00 UT z kosmodromu Wenchang Satellite Launch Center. Nosnou raketou bude Chang Zheng 5.

V blízkosti Země prolétá planetka 2020 NO, odhadovaná velikost je 13 až 28 metrů, rychlost průletu 7,65 km/s v 04:29 UT v minimální vzdálenosti 0,00523 AU, tj. asi 2,04 vzdálenosti Měsíce (asi 784 000 km), doba oběhu planetky kolem Slunce je 893,334 dne (2,45 roku), planetka byla poprvé pozorována 11. července 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala.

Pohled do minulosti (22. července):

1980 - 03:10 z ponorky SSBN 629 byla u Cape Canaveral odpálena raketa Trident C-4; dostup asi 1000 km
1970 - 20:54 z Hessova ostrova byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 89 km
1970 - 20:00 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1970 - 19:44 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 19:10 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1970 - 18:00 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1970 - 17:55 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 56 km
1970 - 17:30 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1970 - 16:30 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1970 - 16:14 z Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 45 km
1970 - 15:49 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna meteorologická raketa Judi-Dart; dostup 58 km
1970 - 15:32 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 66 km
1970 - 13:35 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 95 km
1970 - 10:47 ze základny El Arenosillo byla vypuštěna meteorologická raketa Judi-Dart (INTA H-7016); dostup 58 km
1970 - 09:00 z Hessova ostrova byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 89 km
1970 - 02:02 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 77 km
1960 - 23:46 ze základny Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Atlas D (74D); dostup 20? km
1960 - 12:05 ze základny Wallops Island byla vypuštěna sondážní raketa Iris (NASA 5.01GT); dostup 224 km
1960 - 10:11 ze základny Eglin AFB byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (AA6.402); dostup 108 km
1960 - 04:53 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.18GE); dostup 129 km
1900 - narozen Alexandr Nikolajevič Ščukin (†11.6.1990), sovětský generál; organizoval raketové vyzbrojování SA

Úterý - 21. července 2020

Na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) zahájili v ranních hodinách američtí astronauti Cassidy a Behnken přípravu na dnešní výstup do volného vesmíru (EVA-68). Úkolem výstupu je výměna jedné vadné baterie a dokončení prací spojených s výměnou baterií, která trvala tři a půl roku a vyžádala si 12 výstupů do volného vesmíru. Astronauti vlastní výstup z modulu Quest zahájili v 11:35 UT. Během výstupu byly splněny všechny úkoly a astronauti se vrátili na palubu ISS po 5 hodinách a 29 minutách.

Zakladatel a ředitel společnosti SpaceX Elon Musk napsal na Twitteru, že při včerejším (20.7.) vypuštění družice Anasis 2 se podařilo zachytit obě poloviny aerodynamického krytu. Části krytu zachytily do sítí lodě GO Ms Tree (původně Mr. Steven) a GO Ms Chief (GO = Guice Offshore).

Firma Airbus Defence and Space podepsala kontrakt s Ministerstvem obrany Velké Británie na rozvoj satelitního systému vojenských telekomunikací Skynet. Součástí kontraktu je stavba družice Skynet 6A, včetně startovních služeb, a upgrade pro pozemní systém Skynet 5. Nová družice Skynet 6A bude postavena na platformě Eurostar Neo a její vypuštění je naplánováno na rok 2025. Celková hodnota kontraktu přesahuje 500 miliónů liber.

Jihokorejská agentura DAPA oznámila, že družice Anasis 2 (vypuštěná 20.7. nosnou raketou Falcon 9) byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu a navázala spojení s řídicím střediskem ve Francii. Během následujících dvou týdnů bude družice převedena na geostacionární dráhu, kde proběhne testování všech systémů družice. Po dokončení zkoušek, pravděpodobně v říjnu, bude řízení družice předáno jihokorejské straně.

Na kosmodromu Bajkonur se podařilo odstranit závadu na startovní rampě, která se objevila při předstartovní přípravě nosné rakety Sojuz-2.1a s nákladní kosmickou lodí Progress MS-15. Konkrétně se jednalo o závadu elektromotoru zvedáku, jež se projevila při instalaci nosné rakety na odpalovací stůl. Elektromotor byl pracovníky AO CENKI - Kosmičeskij centr „Južnyj“ vyměněn.

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2002 BF25, odhadovaná velikost je 97 až 220 metrů, rychlost průletu 6,81 km/s v 02:56 UT v minimální vzdálenosti 0,02412 AU, tj. asi 9,39 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 406,120 dne (1,11 roku), planetka byla poprvé pozorována 25. ledna 2002 – Lincoln Laboratory ETS, New Mexico;
2015 VA106, odhadovaná velikost je 77 až 170 metrů, rychlost průletu 12,06 km/s v asi 12:42 UT v minimální vzdálenosti 0,06120 AU, tj. asi 23,82 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 898,073 dne (2,46 roku), planetka byla poprvé pozorována 13. listopadu 2015 – ISON-NM Observatory, Mayhill.

Pohled do minulosti (21. července):

1980 - 20:00 ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 47 km
1980 - 14:47 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 78 km
1980 - 13:30 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1980 - 13:30 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1970 - z kosmodromu Pleseck startovala nosná raketa Voschod s družicí Zenit 4; raketa selhala
1970 - uskutečnil se 2. zkušební let kosmického kluzáku M2-F3; pilot W. Dana, max. výška 13,716 km
1970 - 21:35 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 20:30 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 20:00 z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 92 km
1970 - 17:30 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1970 - 16:22 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 16:14 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 54 km
1970 - 14:00 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1960 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-5M; dostup asi 500 km
1960 - 10:02 ze základny Eglin AFB byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (AA6.406); dostup 151 km
1960 - 01:32 ze základny Eglin AFB byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (AA6.413); dostup 130 km
1620 - narodil se Jean-Félix Picard (†12.7.1682), francouzský astronom; jako první se domníval,
že Země nemá přesný tvar koule

Pondělí - 20. července 2020

Z kosmodromu Cape Canaveral odstartovala ve 21:30 UT (17:30 EST) nosná raketa Falcon 9 s jihokorejskou vojenskou telekomuniákační družicí Anasis 2. Start byl oproti původnímu plánu posunut o 30 minut kvůli nepříznivému počasí (silný vítr) v oblasti kosmodromu. Vzlet a první fáze letu probíhaly normálně a zhruba

po osmi minutách byla dosažena předběžná oběžná dráha, která byla 26,5 minuty po startu upravena druhým, jednominutovým zážehem motoru druhého stupně. Družice se přechodové dráze ke dráze stacionární od horního stupně oddělila. První stupeň B1058 (stejný stupeň vynášel 30. května kosmickou loď Crew Dragon) asi 8,5 minuty po startu přistál na plošině Just Read The Instructions zakotvené v Atlantském oceánu.

Z japonského Tanegashima Space Center odstartovala 19. července ve 21:58:14 UT nosná raketa H-2A s Emirates Mars Mission. Sondu Al Amal (známou též jako Hope) připravilo středisko Mohammed bin Rashid Space Center ze Spojených arabských emirátů ve spolupráci s odborníky z USA, zejména z laboratoře pro atmosférickou a kosmickou fyziku na University of Colorado. Nosná raketa po normálním průběhu vzletu dopravila marsovskou sondu na plánovanou dráhu, na níž se sonda s hmotností 1350 kg oddělila od horního stupně rakety. Asi hodinu po startu oznámilo na Twitteru Hope Mars Mission, že byly úspěšně rozloženy panely sluneční baterie.

Společnost Spaceflight Inc. avizovala brzké nasazení platformy nové generace Sherpa-FX, která bude schopná přepravovat a vypouštět několik užitečných zatížení a současně zabezpečovat retranslaci více telemetrických kanálů. První mise SXRS-3 v rámci programu SmallSat Rideshare by měla odstartovat pomocí nosné rakety Falcon 9 v prosinci 2020. Sherpa-FX ponese 16 družic připravených NASA, Hawkeye 360, Loft Orbital, iQPS, Astrocast a University of South Florida, pohřební pouzdra společnosti Celestis Inc. a užitečné zatížení určené ke sledování družic po jejich navedení na samostatné dráhy.

Americká vláda reagovala na pokroky v oblasti dálkového průzkumu Země a chce změnit pravidla platná pro americké satelitní operátory. Vláda nyní zkoumá možnost povolit prodávat snímky zemského povrchu s rozlišením kolem 0,4 metru (doposud platilo omezení rozlišení na 2 metry a tato hranice platila v minulých 20 letech). Nedávný rozbor ukázal, že větší množství neamerických operátorů má k dispozici snímky zemského povrchu s rozlišením lepším než 2 metry. Konkrétně se jedná o 12 firem z osmi zemí a dále o 13 zemí, jejichž vojenské složky mají v provozu odpovídající technické prostředky. Americkým vládním úředníkům se v rámci přípravy analýzy podařilo na mezinárodním trhu koupit snímky izraelského území s rozlišení od 4 metrů do 40 centimetrů.

Čínští vědci z několika ústavů Čínské akademie věd zveřejnili v časopise Earth and Planetary Science Letters studii, která se zabývá analýzou gelovité látky objevené v loňském roce roverem Yutu 2 v kráteru Von Kármana na odvrácené straně Měsíce. Látka byla popsána jako tmavě zelená, lesklá, fúzované brekcie. Porovnání snímků roveru s měsíčními vzorky přivezenými v rámci programu Apollo vykazuje jistou podobnost a čínští odborníci se domnívají, že pozorovaná látka vznikla v důsledku silného úderu, např. při dopadu meteoritu, jenž roztavil brekcii a vytvořil tuto látku.

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 OB, odhadovaná velikost je 50 až 110 metrů, rychlost průletu 26,51 km/s v 02:30 UT v minimální vzdálenosti 0,04809 AU, tj. asi 18,71 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 746,690 dne (2,04 roku), planetka byla poprvé pozorována 16. července 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 MV2, odhadovaná velikost je 32 až 72 metry, rychlost průletu 6,31 km/s ve 12:57 UT v minimální vzdálenosti 0,07545 AU, tj. asi 29,36 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 533,901 dne (1,46 roku), planetka byla poprvé pozorována 24. června 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 OF, odhadovaná velikost je 46 až 100 metrů, rychlost průletu 31,59 km/s v 15:04 UT v minimální vzdálenosti 0,02214 AU, tj. asi 8,62 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 1132,105 dne (3,10 roku), planetka byla poprvé pozorována 17. července 2020 – ATLAS-MLO, Mauna Loa.

Pohled do minulosti (20. července):

1990 - 08:40 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Kosmos 2086
1970 - 21:50 z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1970 - 21:18 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 20:00 z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 91 km
1970 - 18:38 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1970 - 18:00 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 17:00 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1970 - 16:49 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1970 - 16:30 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1970 - 15:30 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 15:23 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1970 - 14:59 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1970 - 14:15 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1970 - 01:49 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 70 km
1960 - ze základny Point Arguello byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (AEC probe); dostup asi 120 km
1960 - ze základny Čelkar byla vypuštěna sondážní raketa R-5M; dostup asi 500 km
1960 - nad White Sands byla z letounu B-29 odhozena raketa X-7A-3; dostup asi 10 km
1960 - 20:32 z ponorky SSBN 598 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Polaris A1; dostup asi 500 km
1960 - 17:39 z ponorky SSBN 598 byla u Cape Canaveral odpálena balistická raketa Polaris A1; dostup asi 500 km
1950 - narodil se Igor Ivanovič Mochov, ruský akademik, ředitel Institutu fyziky atmosféry A.M. Obuchova

Neděle - 19. července 2020

Ze základny Taiki na ostrově Hokaido měla v 07:05 UT odstartovat k bali-stickému letu raketa MOMO F-7 japonské společnostio Interstellar Technologies. Raketa měla vynést užitečné zatížení o hmotnosti 20 kg do výšky nad 120 km. Odpočet startu probíhal až do nuly, ale motor rakety se nezažehl. Příčina bude známa později. Při předchozích čtyřech pokusech došlo vždy k selhání rakety a poslední úspěšný vzlet zaznamenala raketa MOMO 3. května 2019, kdy vystoupila do výšky 113 km. Raketa MOMO má být v budoucnu využívána pro suborbitální lety a k vynášení nanosatelitů na nízkou oběžnou dráhu.

Roskosmos potvrdil sdělení NASA, že nákladní kosmická loď Progress MS-15 poletí k Mezinárodní kosmické stanici podle „superrychlého“ schéma letu. Nákladní loď má odstartovat z kosmodromu Bajkonur (nosná raketa Sojuz-2.1a) 23. července ve 13:26 UT a po dvou obletech Země, kolem 17:47 UT, se má připojit ke stykovacímu uzlu modulu Pirs. Bude to už pátý let lodi typu Progress po „superrychlé“ dráze; v budoucnu se má tato krátká varianta využívat i pilotovanými kosmickými loděmi typu Sojuz.

Tisková agentura RIA Novosti informovala, že v srpnu bude ruské vládě představen projekt družicového systému Sfera, o kterém už v roce 2018 hovořil prezident Vladimir Putin. Do systému bude zapojeno přibližně 600 družic a hlavním úkolem bude vytvoření celosvětové komunikační sítě. Na rozdíl od konkurentů (OneWeb nebo Starlink) ale budou do systému zařazeny kromě spojových satelitů také družice pro dálkový průzkum a pro navigaci.

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2016 DY30, odhadovaná velikost je 2 až 4 metry, rychlost průletu 15,09 km/s v asi 05:32 UT v minimální vzdálenosti 0,02306 AU, tj. asi 8,97 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 431,006 dne (1,18 roku), planetka byla poprvé pozorována 26. února 2016 – Mt. Lemmon Survey;
2020 ME3, odhadovaná velikost je 18 až 40 metrů, rychlost průletu 4,61 km/s ve 22:21 UT v minimální vzdálenosti 0,03791 AU, tj. asi 14,75 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 660,639 dne (1,81 roku), planetka byla poprvé pozorována 24. června 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala.

Pohled do minulosti (19. července):

1920 - Robert H. Goddard získal od US Navy kontrakt na testování armádních raket
1950 - na Cape Canaveral proběhl neúspěšný pokus o vypuštění rakety V-2; nezažehl se motor rakety
1960 - 16:00 z Cape Canaveral byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Polaris A1 (A1X 41); dostup asi 500 km
1960 - ze základny Wallops Island odstartovala sondážní raketa Arcas (337 A210.4GA); dostup as 20 km
1970 - ze základny Leba (PL) byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Meteor-2K (8); dostup 90 km
1990 - 14:00 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
2000 - 02:00 ze základny Ryori byla vypuštěna meteorologická raketa MT-135P; dostup 55 km
2000 - 20:09 z SLC8 na Vandenberg AFB byla nosnou raketou Minotaur 1 vypuštěna družice Mightysat 2.1

Sobota - 18. července 2020

Administrátor NASA Jim Bridenstine napsal na Twitteru, že kosmická loď Crew Dragon s astronauty Robertem Behnkenem a Douglasem Hurleyem se oddělí od Mezinárodní kosmické stanice 1 srpna a přistanou následující den v Tichém oceánu u amerického pobřeží. Plánovaný termín se může změnit v závislosti na počasí v oblasti přistání.

Na kosmodromu Bajkonur byla nákladní kosmická loď Progress MS-15 připojena k adaptéru a opatřena aerodynamickým krytem. Poté byla celá sestava převezena do montážní haly nosných raket na startovní k připojení k nosné raketě Sojuz-2.1a. Informovala o tom tisková služba RKK Energija. Původně měla raketa startovat 15. července, ale koncem června byl stanoven nový termín, a to 23. července ve 14:26 UT.

Na kosmodromu Wenchan byla 17. července na startovní rampu převezena nosná raketa Chang Zheng 2 (Y4), která vynese první čínskou marsovskou sondu Tianwen 1. Sonda obsahuje jak orbiter, tak malý rover pro výzkum na povrchu Marsu. Přesný termín zatím nebyl zveřejněn, ale podle dřívějších prohlášení China Aerospace Science and Technology Corporation sonda odstartuje ve druhé polovině července nebo v první polovině srpna.

Pohled do minulosti (18. července):

1990 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup 70 km
1990 - 21:46 z kosmodromu Bajkonur byla nosnou raketou Proton-K/DM-2 vypuštěna družice Kosmos 2085
1980 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup 60 km
1980 - 22:14 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 74 km
1980 - 16:00 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 81 km
1980 - 15:14 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 58 km
1980 - 14:00 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 84 km
1980 - 13:30 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1980 - 10:37 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Molnija vypuštěna družice Molnija-3 13
1980 - 02:33 z kosmodromu Sriharikota byla nosnou raketou SLV-3 vypuštěna družice Rohini RS-1
1980 - 02:00 ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 52 km
1970 - z LF04 na Vandenberg AFB byla odpálena balistická raketa Minuteman 2; dostup asi 1300 km
1970 - 22:05 z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 89 km
1970 - 20:15 z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 90 km
1970 - 15:12 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1970 - 15:00 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1960 - 10:01 ze základny Eglin AFB byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (AA6.405); dostup 130 km
1950 – narodil se Richard Charles Branson, britský průmyslový magnát; zakladatel Virgin Group
1950 - ze základny Wallops Island vzlétla k testovacímu letu raketa HVAR FFAR; dostup 5? km
1890 - narodil se Charles Erwin Wilson (†26.9.1961), americký manažer, 1953-57 ministr obrany;
odpůrce pilotovaných kosmických letů

Pátek - 17. července 2020

Vypuštění kosmického teleskopu Jamese Webba bylo odloženo do 31. října 2021 (při zahájení projektu se předpokládal termín startu říjen 2018). Podle informace NASA jsou důvodem technické problémy a omezení kvůli pandemii koronaviru. Agentura NASA uvedla, že vzhledem ke zdravotním omezením nemůže na přípravě teleskopu pracovat řada pracovníků spolupracujících firem a že prodloužená doba předstartovních příprav pravděpodobně nezvýší náklady na teleskop, které nepřesáhnou plánovaných 8,8 miliardy dolarů.

Ruský expert na oblast kosmonautiky Vadim Lukaševič řekl, že plovoucí kosmodrom Sea Launch může získat stát nebo některá ze státních organizací, protože žádný rozumně myslící podnikatel nebude vkládat peníze do podniku, který již dvakrát zkrachoval a vždy se skandálem. Přitom Ministerstvo financí a Ministerstvo pro ekonomický rozvoj už uvedly, že na tento projekt peníze nedají. Dalším problémem je nosná raketa, jež má být podle dřívějšího prohlášení generálního ředitele Dmitrije Rogozina postavena do tří let, ale ředitel Ústavu kosmické politiky Ivan Moisejev k tomu dodal, že tak rychle se žádnou nosnou raketu v Rusku nepodařilo postavit.

Evropská kosmická agentura sdělila na online brífingu, že sonda Solar Orbiter předala na Zemi první snímky Slunce pořízené ze vzdálenosti 77 miliónů km. Vědci na snímcích poprvé spatřili miniaturní podoby slunečních erupcí. Evropsko-americká sonda se má v průběhu své sedmileté mise (startovala v únoru 2020) ke Slunci přiblížit ještě více, a to až na vzdálenost 42 milióny km.

Kosmická agentura NASA prodloužila kontrakt s korporací Boeing v hodnotě 916 miliónů dolarů na technickou podporu využívání Mezinárodní kosmické stanice do září 2024. Informovala o tom firma Boeing s tím, že příslušné doklady byly podepsány 16. července. Boeing v této oblasti spolupracuje s NASA už od roku 1993.

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 JR3, odhadovaná velikost je 43 až 96 metrů, rychlost průletu 3,67 km/s v 03:53 UT v minimální vzdálenosti 0,07107 AU, tj. asi 27,66 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 465,034 dne (1,27 roku), planetka byla poprvé pozorována 14. května 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 MX, odhadovaná velikost je 37 až 83 metry, rychlost průletu 5,33 km/s v 06:16 UT v minimální vzdálenosti 0,03837 AU, tj. asi 14,96 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 277,214 dne (0,76 roku), planetka byla poprvé pozorována 16. června 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala.

Pohled do minulosti (17. července):

2000 - 06:17 z Wallops Island byla vypuštěna sondážní raketa Black Brant 8C (NASA 27.143UE); dostup asi 340 km
1990 - ze základny Beršet byla odpálena balistická raketa UR-100U; dostup asi 1000 km
1990 - 14:00 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 71 km
1990 - 13:06 kosmonauti Balandin a Solovjov vystoupili ze stanice Mir do volného vesmíru; doba výstupu 7:14 hod.
1990 - 09:29 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Sojuz-U vypuštěna družice Resurs F-7
1980 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-14U; dostup asi 675 km
1980 - 20:00 ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1980 - 19:08 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1980 - 15:55 ze základny Natal odstartovala sondážní raketa Super Loki (Flight 275); dostup 64 km
1980 - 14:30 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 74 km
1970 - uskutečnil se 37. zkušební let kosmického kluzáku HL-10; pilot Hoag, max. výška 13,716 km
1970 - 22:22 z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 86 km
1970 - 21:18 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1970 - 20:24 z námořního plavidla byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 85? km
1970 - 18:06 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1970 - 18:03 ze základny Fort Sherman byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1970 - 17:59 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 17:51 z kosmodromu na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 14:00 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 61 km
1970 - 12:59 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 68 km
1970 - 11:55 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 01:30 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 59 km
1960 - 04:11 ze základny Akita byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Kappa 8 (K 8 2); dostup 182 km

Čtvrtek - 16. července 2020

Astronauti Christopher Cassidy a Robert BHehnken zahájili v 11:10 UT výstup z Mezinárodní kosmické stanice do volného vesmíru s cílem dokončit výměnu baterií na nosníku S6 stanice. Po splnění hlavního úkolu se astronauti astronauté přemístili modulu Node 3/Tranquility, aby připravili prostor pro instalaci vzduchového uzávěru, který bude používán k vypouštění malých satelitů (CubeSatů). Výstup byl ukončen po zhruba šesti hodinách.

Arbitrážní soud umožnil firmě OneWeb pokračovat ve výrobě a vypouštění družic a bylo jí povoleno utratit 50,7 miliónu dolarů. Předpokládá se, že toto rozhodnutí bylo učiněno kvůli tomu, že britská vláda se stala částečným vlastníkem společnosti a je vyhlídka na její lepší financování. Zatím není jasné, jak toto financování ovlivní výrobní závod na Floridě, neboť britská vláda má zájem na větší zapojení britských firem do projektu.

Čínská lunární sonda Chang’e 4 zahájila 20. lunární pracovní den na povrchu odvrácené strany Měsíce (sonda pracuje v oblasti kráteru von Karman již 559 dní). Po měsíční noci byly do provozu uvedeny jak přistávací modul sondy (14.7), tak rover Yutu-2 (15.7).

Firma Northrop Grumman Corporation oznámila, že včerejší (15.7.) vypuštění užitečného zatížení NROL-129 bylo úspěšné a utajované objekty byly umístěny na oběžnou dráhu. Tento start byl v pořadí 27. misí nosných raket řady Minotaur, která vychází z demilitarizovaných balistických raket Peacekeeper a Minuteman a která letos slaví 20. výročí prvního startu.

V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2018 XA5, odhadovaná velikost je 51 až 110 metrů, rychlost průletu 8,24 km/s v 05:02 UT v minimální vzdálenosti 0,06519 AU, tj. asi 25,37 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 416,423 dne (1,14 roku), planetka byla poprvé pozorována 14. prosince 2018 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 NM, odhadovaná velikost je 15 až 34 metry, rychlost průletu 5,73 km/s v 10:06 UT v minimální vzdálenosti 0,02722 AU, tj. asi 10,59 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 442,478 dne (1,21 roku), planetka byla poprvé pozorována 11. července 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 JW1, odhadovaná velikost je 77 až 170 metrů, rychlost průletu 6,99 km/s v 11:58 UT v minimální vzdálenosti 0,09141 AU, tj. asi 35,57 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 801,606 dne (2,19 roku), planetka byla poprvé pozorována 3. května 2020 – Pan-STARRS 1, Haleakala;
2020 NV, odhadovaná velikost je 78 až 170 metrů, rychlost průletu 11,33 km/s ve 12:13 UT v minimální vzdálenosti 0,06603 AU, tj. asi 25,70 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 444,391 dne (1,22 roku), planetka byla poprvé pozorována 12. července 2020 – Catalina Sky Survey.

Pohled do minulosti (16. července):

2000 - 12:39 z kosmodromu Bajkonur byly nosnou raketou Sojuz-U vypuštěny družice Samba a Salsa
2000 - 09:17 z LC17A Cape Canaveral byla nosnou raketou Delta 7925 vypuštěna družice GPS-2R 5 (USA 151)
1990 - z Jebel Himreen byl z děla vystřelen zkušební projektil; max. výška asi 33 km
1990 - 07:00 ze základny White Sands odstartovala sondážní raketa Black Brant 8C (NASA 27.124UG); dostup asi 340 km
1990 - 00:40 z kosmodromu Xichang byla nosnou raketou Chang Zheng 2E vypuštěna družice Badr-A
1980 - ze základny Balasore byla vypuštěna meteorologická raketa RH-200; dostup 60 km
1980 - 20:45 z Hessova ostrova odstartovala sondážní raketa M-100; dostup 79 km
1980 - 20:30 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 87 km
1980 - 20:00 ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 51 km
1980 - 18:59 ze základny White Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 98 km
1980 - 16:09 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 71 km
1980 - 16:07 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 64 km
1980 - 14:00 ze základny Thumba byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 83 km
1980 - 14:00 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 89 km
1980 - 13:47 ze základny Antigua AFS byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 71 km
1980 - 00:27 ze základny Thule AFB byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 67 km
1970 - 21:00 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 62 km
1970 - 17:12 ze základny Barking Sands byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 50 km
1970 - 16:00 ze základny Wallops Island byla vypuštěna sondážní raketa Nike Cajun (NASA 10.320UI); dostup 143 km
1970 - 15:24 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 55 km
1970 - 14:00 ze základny Wallops Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 57 km
1970 - 12:59 ze základny Point Mugu byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 51 km
1950 - narodil se Valerij Jevgenjevič Maksimenko, ruský vojenský pilot a 1990-91 kosmonaut

Stránky