Vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám panujícím v oblasti kosmodromu na Cape Canaveral došlo k posunu termínů nejbližších startů nosných raket z této základny. Raketa Delta 4 Heavy (zatížení NROL-44) má nový termín 1. října v 03:54 UT, Falcon 9 (60 družic Starlink) 1. října ve 13:17 UT a Falcon 9 (družice GPS 3 SV04) 3. října v 01:43 UT. K odkladu došlo i u mise Cygnus NG-14, která odstartuje na raketě Antares 230+ ze základny MARS na Wallops Island 2. října v 01:38 UT.
Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily spuštění vlastního programu výzkumu Měsíce. Lunární sonda postavené v Emirátech má přistát na měsíčním povrchu v roce 2024 a jejím cílem bude zkoumat oblasti, které nebyly předmětem výzkumu dřívějších misí. Rover bude opatřen solárními články, spojovým systémem, videokamerami pro 3D a další vědeckou aparaturou. Lunární program se stane součástí kosmické strategie SAE.
Generální ředitel Glavkosmosu Dmitrij Loskutov řekl, že všech patnáct zahraničních družic, které byly vypuštěna jako doplňkové užitečné zatížení při pondělním startu (28.9.) nosné rakety Sojuz-2.1b z kosmodromu Pleseck, bylo vyvedeno na plánovaná oběžné dráhy. Zákazníci potvrdili, že že kosmické objekty, vypuštěné podle kontraktu s Glavkosmosem, navázaly spojení a že ruská strana splnila všechny své závazky kontraktu, dodal Loskutov.
Státní korporace Roskosmos vydala informaci, že po provedení analýzy a hledání místa úniku vzduchu z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) bylo zjištěno, že dané místo se nachází ve služebním modulu Zvezda, v němž se rovněž nachází vědecká aparatura. Narušení hermetičnosti bylo lokalizováno v pracovním úseku modulu. Nyní se bude upřesňovat přesné místo úniku vzduchu. Pokles tlaku s hermetické části stanice je nyní na úrovni 1 mm za 8 hodin, což nepředstavuje nebezpečí pro život a zdraví posádky ISS.
V blízkosti Země prolétají v průběhu dne planetky:
2020 SV5, odhadovaná velikost je 15 až 34 metry, rychlost průletu 13,75 km/s v 00:06 UT v minimální vzdálenosti 0,00861 AU, tj. asi 3,35 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 224,513 dne (0,61 roku), planetka byla poprvé pozorována 26. září 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 SM5, odhadovaná velikost je 32 až 72 metry, rychlost průletu 10,38 km/s v 08:03 UT v minimální vzdálenosti 0,05783 AU, tj. asi 22,51 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 542,193 dne (1,48 roku), planetka byla poprvé pozorována 25. září 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 RP3, odhadovaná velikost je 21 až 46 metrů, rychlost průletu 3,45 km/s ve 12:29 UT v minimální vzdálenosti 0,08428 AU, tj. asi 32,65 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 692,314 dne (1,90 roku), planetka byla poprvé pozorována 11. září 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala;
2020 SQ, odhadovaná velikost je 9 až 20 metrů, rychlost průletu 5,93 km/s v 16:10 UT v minimální vzdálenosti 0,01461 AU, tj. asi 5,69 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 396,738 dne (1,09 roku), planetka byla poprvé pozorována 18. září 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala;
2015 TT238, odhadovaná velikost je 33 až 75 metrů, rychlost průletu 7,17 km/s v 17:00 UT v minimální vzdálenosti 0,08943 AU, tj. asi 34,80 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 304,465 dne (0,83 roku), planetka byla poprvé pozorována 12. října 2015 – Mt. Lemmon Survey;
2020 SO2, odhadovaná velikost je 30 až 67 metrů, rychlost průletu 14,76 km/s ve 20:41 UT v minimální vzdálenosti 0,04623 AU, tj. asi 17,99 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 408,132 dne (1,12 roku), planetka byla poprvé pozorována 20. září 2020 – Mt. Lemmon Survey.
2020 SV5, odhadovaná velikost je 15 až 34 metry, rychlost průletu 13,75 km/s v 00:06 UT v minimální vzdálenosti 0,00861 AU, tj. asi 3,35 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 224,513 dne (0,61 roku), planetka byla poprvé pozorována 26. září 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 SM5, odhadovaná velikost je 32 až 72 metry, rychlost průletu 10,38 km/s v 08:03 UT v minimální vzdálenosti 0,05783 AU, tj. asi 22,51 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 542,193 dne (1,48 roku), planetka byla poprvé pozorována 25. září 2020 – Mt. Lemmon Survey;
2020 RP3, odhadovaná velikost je 21 až 46 metrů, rychlost průletu 3,45 km/s ve 12:29 UT v minimální vzdálenosti 0,08428 AU, tj. asi 32,65 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 692,314 dne (1,90 roku), planetka byla poprvé pozorována 11. září 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala;
2020 SQ, odhadovaná velikost je 9 až 20 metrů, rychlost průletu 5,93 km/s v 16:10 UT v minimální vzdálenosti 0,01461 AU, tj. asi 5,69 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 396,738 dne (1,09 roku), planetka byla poprvé pozorována 18. září 2020 – Pan-STARRS 2, Haleakala;
2015 TT238, odhadovaná velikost je 33 až 75 metrů, rychlost průletu 7,17 km/s v 17:00 UT v minimální vzdálenosti 0,08943 AU, tj. asi 34,80 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 304,465 dne (0,83 roku), planetka byla poprvé pozorována 12. října 2015 – Mt. Lemmon Survey;
2020 SO2, odhadovaná velikost je 30 až 67 metrů, rychlost průletu 14,76 km/s ve 20:41 UT v minimální vzdálenosti 0,04623 AU, tj. asi 17,99 vzdálenosti Měsíce, doba oběhu planetky kolem Slunce je 408,132 dne (1,12 roku), planetka byla poprvé pozorována 20. září 2020 – Mt. Lemmon Survey.
Pohled do minulosti (30. září):
2010 - na Mojave Spaceport se uskutečnil zkušební let Spaceship Two (WK2-39/CC04); max. výška asi 10 km
2010 - 19:00 ze základny Alcantara vzlétla k testovacímu letu raketa FTI (2); dostup 32 km
2010 - 17:01 z kosmodromu Pleseck byla nosnou raketou Molnija/2BL (78041-699 052) vypuštěna družice Kosmos 2469
1990 - z ponorky K-140 byly k testovacímu letu odpáleny dvě balistické rakety R-31; dostup obou asi 1000 km
1980 - 20:00 ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 51 km
1980 - 18:16 ze základny White Sands byla vypuštěna sondážní raketa Black Brant VC (NASA 21.65UL); dostup 281 km
1980 - 02:30 z kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa R-36MU (67083 436 43T); dostup asi 1000 km
1980 - 02:18 z US Army Kwajalein Atoll byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 71 km
1980 - 00:55 ze základny Eareckson byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 49 km
1970 - z PU-171/48 kosmodromu Bajkonur byla odpálena balistická raketa UR-100; dostup asi 1000 km
1970 - 20:06 ze základny Wallops Island byla k testovacímu letu vypuštěna raketa Scout B (S171C); dostup 269 km
1970 - 20:00 ze základny Fort Greely byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 65 km
1970 - 19:10 ze základny Kapustin Jar byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 89 km
1970 - 18:31 ze základny Primrose Lake byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 53 km
1970 - 15:00 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 85 km
1970 - 14:42 ze základny Fort Churchill byla vypuštěna meteorologická raketa Judi-Dart; dostup 60 km
1970 - 14:42 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 63 km
1970 - 14:40 z Ascension Island byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 12:59 z LC43 na Cape Canaveral byla vypuštěna meteorologická raketa Rocketsonde; dostup 60 km
1970 - 11:00 ze základny El Arenosillo byla vypuštěna sondážní raketa Judi-Dart (INTA H-7021); dostup 57 km
1970 - 09:05 z Hessova ostrova byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 94 km
1970 - 01:55 ze stanice Molodežnaja byla vypuštěna meteorologická raketa M-100; dostup 97 km
1960 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-12 (2A03-26T); dostup asi 400 km
1960 - ze základny Kapustin Jar byla k testovacímu letu vypuštěna raketa R-12 (I 23-5); dostup asi 400 km
1960 - ze základny Ile du Levant byla k testovacímu letu vypuštěna raketa OPd-56-39-22D (007); dostup asi 150 km
1960 - z LC-B základny Point Arguello odstartovala sondážní raketa Nike Viper I; dostup asi 80 km
1960 - 06:17 ze základny Fort Churchill odstartovala sondážní raketa Black Brant I (NRC BB 1 09); dostup asi 100 km
1880 - Henry Draper pořídil první fotografii mlhoviny v souhvězdí Orion
1550 - narodil se Michael Mästlin (†26.10.1631), německý astronom a matematik; známý jako učitel Johannese Keplera
Žádné komentáře:
Okomentovat